Kulturní centrum Klášterec nad Ohří – přestavba a dostavba

Úvod

Pro vznik projektu a realizaci přestavby Kulturního domu v Klášterci nad Ohří byl rozhodující neobvykle osvícený přístup radního a ředitele příspěvkové organizace Kultura Klášterec a vedení města, v čele se starostkou, která stála u zrodu myšlenky modernizace kulturního domu, a starosty v době realizace stavby, jenž myšlenku proměnil ve skutečnost. Nenahraditelnou byla také profesionální a poučená práce investičního odboru města.

Zadávací podmínky

Zadání pro celkovou rozsáhlou opravu a dostavbu kulturního centra v Klášterci nad Ohří vycházelo z potřeby přeměnit původní kulturní dům, který byl otevřen 30. května 1964, v moderní, funkční stavbu. Budovu, která vtáhne obyvatele do kulturního dění města a ve které dojde ke sloučení kulturních funkcí, dříve rozptýlených do několika historických budov, velmi náročných na provoz. Z toho důvodu vedení města zvolilo typ domu s vlastnostmi nezbytnými pro kulturní zařízení 21. století – objekt v pasivním energetickém standardu, vystavěný podle principů navrhování udržitelných budov.Cílem projektu bylo rozšíření velkého sálu o balkon, jeho zvýšení a vznik čtyř doprovodných gastroprovozů včetně kavárny s dětským koutkem, dále vybudování nových prostorů pro knihovnu, zázemí pro místní spolky, ochotnické divadlo, zkušebnu, seniorské organizace, prostor pro workshopy a informační centrum s knihkupectvím a také zpracování návrhu okolí domu s posezením a novými krajinářskými úpravami.

Z hlediska naplnění principů udržitelnosti bylo zásadním rozhodnutím, že původní dům, již nevyhovující dnešním potřebám, nebude zbourán, ale přestavěn. Využitím existujících nosných konstrukcí, zachováním schodišť i většiny obvodového pláště přesunutého do interiéru domu došlo k významné úspoře financí, které by jinak byly nutné pro demolici, transport, zpracování a uložení vybouraných materiálů a pro pořízení, transport a zabudování materiálů nových. Vzhledem k rozsahu úprav a náročnosti bylo projektování rozděleno do několika etap.

I. etapa

1. studie byla zpracována v listopadu roku 2014. Na základě rozborů a vyhodnocení vypracovaného návrhu byli autoři pověřeni zastupitelstvem města rozšířením studie, s požadavkem na zvýšení kapacity velkého sálu s možností poskytování stravovacích služeb se všemi dopady na prostorové a objemové uspořádání. Také vyvstala potřeba zvýšit kapacitu parkovacích ploch.

II. etapa

2. studie: rozšíření, byla zpracována v ­červnu 2017. Autoři obou studií: Ing. arch. Dalibor Borák, Ing. arch. Helena Boráková, Ing. arch. Michal Štourač a kolektiv.

III. etapa

Specifikace vlastností a funkcí byla zpracována v lednu 2018. Autoři: Ing. arch. Dalibor Borák, Ing. arch. Helena Boráková, Ing. arch. Veronika Havlátová, Ing. Šárka Bílková, Ing. Jan Pivec a kolektiv.

Výběr dodavatele

Pro realizaci přestavby byla městem zvolena metoda „Navrhni a postav“ (Design & Build). Cílem bylo, aby vybraný dodavatel zpracoval dokumentaci pro umístění, povolení a realizaci stavby a také stavbu s veškerými zárukami vystavěl a uvedl do provozu. Aby výsledná budova odpovídala co nejpřesněji návrhu, který vznikl spoluprací města a architektů a byl vyjádřen v předcházejících studiích, byla zpracována dokumentace „Specifikace vlastností a funkcí“. V této dokumentaci byly vyznačeny a specifikovány ty vlastnosti a funkce stavby, konstrukcí, prvků a výrobků, které bylo podle zadavatele nezbytné stanovit a dodržet. Vybraný dodavatel, Trigema Building a.s., v následných projektových a realizačních fázích uvedené specifikace respektoval a zohlednil je v návrzích, které zpracoval kolektiv pod vedením vedoucího projektanta Ing. Miroslava Zymy, a také při provádění stavby pod vedením Michala Buzka – hlavního stavbyvedoucího tak, že odchylky od zpracovaných studií jsou minimální a požadavky zadavatele byly naplněny.

Architektonické řešení

Architektonický výraz budovy vědomě navazuje na kvalitní výtvarné ztvárnění původní budovy. Klidné střídání oken na fasádách bočních a zadní bylo v kontrastu se vstupní fasádou s výrazným geometrickým členěním, které rozhodně stálo za zachování. Tato skutečnost, požadavek na zvětšení objemu domu a na novou tepelnou obálku budovy, vedla k návrhu obestavět původní dům novou stavbou. Dřívější vstupní průčelí, charakteristické pravidelností vystupujících pilířů, se posunulo do centrální části domu a stalo se součástí nově vzniklého zastřešeného „atria“. Nový plášť budovy je kompaktní a jednoduchý. Má horizontální, pásová okna, která vnitřní prostor dostatečně prosvětlují a v prostoru knihovny umožňují přímé ­vizuální propojení interiéru s okolím domu.

Interiér vybraných prostorů a místností

V rámci „Specifikace vlastností a funkcí“ byl zpracován také podrobný návrh „Interiéru vybraných místností“. Šlo o to zvýraznit jsoucí architektonické prvky, zakomponovat do celku umělecká díla z předešlého období a při tom se zaměřit na podstatu – vytvoření elegantního, jednoduchého a funkčního prostoru. Byly zvoleny kvalitní materiály, jednoduchá monochromatická paleta barev a malý počet prvků. V návrhu interiéru hraje velkou roli světlo. V knihovně a mediatéce jsou prosklené plochy, které jsou zdrojem přirozeného denního světla a pasivních energetických zisků ze slunce; ve vstupním atriu, sálech a přísálí, kde dominuje umělé osvětlení, byly použity původní repasované lustry s úspornými zdroji, doplněné o moderní svítidla.

Konstrukční řešení

Základem byla stavba původního kulturního domu, ze kterého zůstala zachována většina nosných konstrukcí a schodiště, a která byla ze tří stran obestavěna novou přístavbou. Nová tepelná obálka budovy obepíná prakticky celý nadzemní i podzemní objem stavby. Fasáda je ze systémového tepelněizolačního pláště ETICS. Je navržena podle zásad pro projektování energeticky pasivních budov tak, aby splňovala požadované normové hodnoty součinitele prostupu tepla UN,20 jednotlivých konstrukcí podle ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky.

Minimální součinitele prostupu tepla:

• Součinitel prostupu tepla stěnami
  U = 0,18 (W·m^-2K^-1) nebo lepší;
• Součinitel prostupu tepla podlahou
  U = 0,22 (W·m^-2K^-1) nebo lepší;
• Součinitel prostupu tepla střechou
  U = 0,15 (W·m^-2K^-1) nebo lepší.

Vždy však tak, aby průměrný součinitel prostupu tepla obálkou dosáhl požadované normové hodnoty Uem = 0,35 (W·m^-2K^-1) nebo lepší a aby bylo dosaženo hodnot pro energeticky pasivní domy jak pro celkovou dodanou, tak pro neobnovitelnou primární energii. Tepelná izolace tloušťky 300 mm na stěnách části budovy s víceúčelovým sálem a stěnách, které jsou v jeho PNP, je nehořlavá (A1), z minerální vaty.

Technické vybavení budovy

Vytápění

Potřeba energie na vytápění byla minimalizována návrhem tepelné obálky pro energeticky pasivní domy. Zdrojem tepla pro vytápění jsou zejména pasivní energetické zisky, solární a tepelné zisky z vnitřních zařízení a od návštěvníků. Technickým zdrojem tepla pro topení i ohřev vody je výměníková stanice umístěná v 1.PP původního objektu, která je napojena na dálkový rozvod zbytkového tepla z nedaleké uhelné elektrárny. Bylo navrženo nové strojní vybavení, které umožnilo začlenění výměníkové stanice pod nadřazený regulační systém, udržující vnitřní prostředí domu. Topení je ve většině prostorů centra teplovodní, podlahové, v administrativní části jsou radiátory.Vytápění víceúčelového sálu a přísálí je lokálními VZT cirkulačními jednotkami, které jsou umístěny v nikách stěn a ohřívají prostor místností cirkulací vnitřního vzduchu.

Ohřívání vody

Centrální, zásobníkový ohřívač o objemu 1 000 l je umístěn v 1.PP objektu ve výměníkové stanici. Hlavním zdrojem energie pro ohřev vody je výše zmíněná výměníková stanice, pomocným zdrojem je energie z malé fotovoltaické elektrárny na střeše. V současné době město uvažuje o jejím podstatném rozšíření.

Chlazení

Externí tepelné zisky jsou minimalizovány tepelnou obálkou budovy a stíněním všech prosklených ploch na východě, jihu a západě objektu vnějšími žaluziemi ovládanými nadřazeným systémem MaR.Chlazení budovy je přednostně větracím vzduchem. Dochlazování částí stavby s vysokými interními tepelnými zisky – více­účelového sálu, přísálí a knihovny, je řešeno lokálními multisplitovými chladicími jednotkami, které ochlazují prostor cirkulací vnitřního vzduchu. Zdrojem chladu jsou vnější části jednotek, umístěných na střeše domu.

Zásobení vodou

Zůstalo zachováno místo dřívějšího napojení na veřejný vodovod, avšak s novou přípojkou.

Odvod splaškových a dešťových vod

Pro odvodnění objektu byla nově navržena oddílná kanalizace. Samostatně jsou odváděny splaškové odpadní vody a dešťové vody. Původní přípojky, které byly přípojkami jednotné kanalizace, byly nahrazeny novými, přibližně ve stejném místě, avšak splaškovými. Dešťové vody ze střech jsou svedeny přes vyhřívané dešťové vpusti do nezaolejované dešťové kanalizace. Dešťové vody z chodníků a komunikací jsou svedeny zaolejovanou dešťovou kanalizací do odlučovače ropných látek. Veškeré dešťové vody jsou svedeny do akumulační nádrže o objemu 24 m³. Voda z akumulační nádrže je využívána na zavlažování zeleně. Přepad z akumulační nádrže je sveden do retenční vsakovací nádrže o objemu 222 m³, která je uložena téměř 4 m pod úrovní terénu.

Větrání – vzduchotechnika

Pro větrání objektu v pasivním energetickém standardu bylo nutné do celého objektu navrhnout řízenou ventilaci s účinným zpětným získáváním tepla. Větrání CHÚC (chráněných únikových cest) je řešeno přirozeně, okny, splňujícími požadavky stanovené normou.

Zásobování elektrickou energií

V rámci projektu byla umístěna nová externí trafostanice. Umístění hlavní rozvodny v 1.PP objektu se oproti původnímu stavu nezměnilo, celé zařízení však bylo nahrazeno novým. Součást rozvodů tvoří malá fotovoltaická elektrárna a nové záložní zdroje energie.

Měření a regulace

Budova je vybavena nadřazeným systémem měření a regulace, který optimalizací provozu a součinností instalovaných technických zařízení udržuje vnitřní prostředí na požadovaných hodnotách. Systém MaR obsahuje moduly umožňující dálkovou správu a monitoring činností vybraných částí systému.

Ochrana před hlukem – akustika

Pro kulturní domy je důležité správné řešení ochrany před hlukem a vnitřní akustika. Bylo nutno vypracovat akustickou studii obsahující modelaci zdrojů zvuků a jejich dopad na prostředí ve vlastní stavbě i vliv stavby na okolí, vše s ohledem na platné právní ředpisy. Z toho důvodu byla v projektové dokumentaci podrobně vyhodnocena stavební i prostorová akustika, a to pro každou relevantní místnost zvlášť. Na základě výsledků byla navržena jednotlivá zařízení, konstrukce a stavební materiály.

Dopravní řešení

Nově byly navrženy také prostory kolem kulturního centra. Je vybudována nová komunikace pro zásobování, pro příjezd požárních vozidel a manipulační plocha u rampy pro divadelní kulisy. Podél komunikace je pruh pro odstavení vozidel divadelní techniky během představení. Jsou tam také parkovací stání pro zaměstnance a návštěvníky kulturního centra.

Krajinářská architektura

Byly provedeny terénní úpravy umožňující nově navržené užívání prostranství. Terén kolem budovy byl srovnán na jednotnou niveletu, byla vybudována nová místa pro parkování a před stavbou byly vytvořeny pobytové plochy. Před hlavním vstupem do budovy byly vytvořeny obdélníkové trávníkové záhony s výsadbou rostlin místního původu a charakteru.

Závěr

Podle údajů od zadavatele, města Klášterec nad Ohří, stavba splnila očekávání. Byla kladně přijata veřejností; návštěvnost kulturního centra oproti dřívějšímu stavu násobně vzrostla a stále roste. Provozní náklady jsou v předpokládaných mezích. Vzhledem k současným cenám energií město uvažuje o podstatném rozšíření fotovoltaické elektrárny.