Klimatický plán Prahy do roku 2030 a pilotní projekty v oblasti energetiky a budov

Město tím oficiálně vyhlásilo svůj klimatický závazek snížit emise CO² o 45 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2010 a současně konstatovalo, že odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách metropole nepovažuje za hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli, atraktivní pro život, jak zní teze z Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030.

Každý stát čelí v dnešní době různým klimatickým problémům. Vysokým teplotám v letních měsících, nedostatku vody, přírodním katastrofám, zvyšování hladiny moří. Amsterodam, Londýn, Kodaň, Helsinky, San Francisco a další desítky světových metropolí zařadily ochranu klimatu mezi své hlavní priority. Od roku 2019 mezi tato progresivní města patří také Praha. Cílem metropole je naplnit závazek – Klimatický plán hlavního města ­Prahy – zejména úsporami energie a vy­užitím obnovitelných zdrojů napříč nejširším spektrem sektorů a následujícími oblastmi.

Změna zdrojů elektrické energie

Největší možnosti pro snížení emisí CO² se nabízejí u změny zdrojů, kterými město pokrývá spotřebu elektřiny. Díky nově vybudovaným solárním, vodním a jiným bezemisním či nízkoemisním výrobnám elektřiny dokážeme do roku 2030 vytvářet elektrickou energii bez uhelných elektráren. Takovým způsobem dokáže hl. m. Praha eliminovat uhlíkové emise o přibližně 2,5 mil. t (22,5 %).

Dekarbonizace sektoru výroby a dodávek dálkového tepla

Soustavy zásobování teplem na území Prahy mohou do roku 2030 projít další integrací. Cílem je upřednostnit v co největší míře získávání obnovitelného tepla i tepla z druhotných zdrojů. Energetický potenciál odpadu, odpadních vod či zemního plynu (zároveň i kontrola a snížení ztrát při jeho distrubuci) dokážou snížit emise CO² o 0,5 mil. t ročně.

Regulace souhrnné spotřeby budov metropole

V Praze se nachází přes 130 000 budov, přičemž u většiny z nich lze stále významně snížit energetickou náročnost, zejména pokud jde o spotřebu tepla a paliv používaných pro krytí tepelných potřeb. Do roku 2030 lze zrealizovat redukci souhrnné spotřeby o 10 %, což představuje snížení uhlíkových emisí o přibližně 0,5 mil. t ročně.

Udržitelná mobilita

Jednou z hlavních priorit je motivovat obyvatele i návštěvníky Prahy k využívání veřejné dopravy prostřednictvím jejího zefektivnění a zkvalitnění (rozšíření linek metra a tramvaji, integrace vlakových spojů). V zájmu města je také vybudovat infrastrukturu, která zajistí bezpečný pohyb cyklistů a chodců. Dalším cílem je nahradit vozidla ve vozovém parku města s konvenčními pohony za nízkoemisní a bezemisní. V dopravě lze dosáhnout až 0,5 mil. t úspor CO2 ročně.

Cirkulární ekonomika

Praha pracuje na snižování množství vyprodukovaného odpadu a chce značně navýšit jeho recyklaci. Ambicí je využívat co možná největší objem bioodpadu sváženého z pražských restaurací a domácností do pražské bioplynové stanice, která nahradí část fosilních paliv v dopravě bioplynem (biometanem). Využíván bude i bioplyn získaný z čistírenských kalů.

Adaptační opatření

Tato opatření nemají přímý dopad na snižování emisí CO², jejich cílem je však zlepšit kvalitu života ve městě. Do roku 2023 ve městě přibude 1,5 mil. stromů. Výsadba je v intravilánu města nezbytná, neboť je nutno eliminovat efekt tepelného ostrova města. Zároveň je třeba regulovat podíl pitné vody na zalévání veřejné zeleně z 83 % na 55 % využíváním srážkové vody.

V plnění ambicí klimatického plánu je zásadní role hlavního města Prahy, jeho volených orgánů, úřadů a organizací, které zřizuje nebo v nichž má majetkovou účast. Klíčová je kontinuální práce na jednotlivých opatřeních a kontextuální realizace napříč všemi rozhodovacími a plánovacími úrovněmi. Vize Prahy v roce 2030 je ekologicky funkční metropole, jež svým obyvatelům pokrývá co nejvíce potřeb na jednom místě. Je důležité dbát na ekologickou šetrnost budov, využívání obnovitelných zdrojů energie a vytváření vhodných podmínek pro ekologickou mobilitu obyvatel v rámci města.

Udržitelná energetika a budovy

Z více než 130 000 pražských stavebních objektů je více než 110 000 obytného charakteru. Celková spotřeba energie v budovách se podílí na výchozí uhlíkové stopě města téměř 75 %. Zmírňující opatření v této oblasti však toto číslo mohou radikálně snížit. Znamená to především zajistit u budov nízkou energetickou náročnost a zároveň integrovat do stavby zdroje obnovitelné energie, jako jsou například fotovoltaické systémy či tepelná čerpadla, případně zajistit pro energetické potřeby teplo, elektřinu nebo plyn s nízkou uhlíkovou stopou.

Spotřeba elektrické energie na území hlavního města odpovídá 10 % spotřeby netto v celé České republice. Z finanční perspektivy to představuje 20–30 mld. Kč. Největší odběratelé jsou z nevýrobní sféry – obchody, úřady, vzdělávací zařízení aj. Praha patří k největším spotřebitelům energie obecně. Vlastní a přímo či nepřímo financuje provoz více než 8 000 budov, hromadné dopravy, vodohospodářské infrastruktury nebo veřejného osvětlení. Jako nejrozumnější se nabízí možnost využít pro umístění be­zemisních výroben elektrické energie samotné střechy. Díky fotovoltaickým elektrárnám, umístěným na městských budovách, město demonstruje svůj společenský přístup ke klimatické problematice tím, že začíná se změnami od sebe.

Pražské společenství obnovitelné energie

Příspěvková organizace města vznikla v únoru 2022 jako specializovaná jednotka k naplňování vize Klimatického plánu hl. města Prahy. Má především zvyšovat využití potenciálu obnovitelné energie. Obyvatelům poskytuje poradenství, projektovou asistenci, pomoc s přípravou žádostí o dotace, smlouvou o dílo či výběrem kvalitního dodavatele. Zajišťuje provoz fotovoltaické elektrárny včetně předepsaných revizí. Cílem je výroba a využívání vlastní čisté elektřiny z obnovitelného zdroje pro městské objekty, bytové či rodinné domy. Vlastníci tak získávají úsporu nákladů na dodávky elektřiny ze sítě prostřednictvím vlastní vyrobené a spotřebované elektřiny. Společenství rovněž od roku 2023 zajistí přenos nevyužité energie (přebytků výroby) jinému členovi společenství za oboustranně výhodných podmínek. Cílem je vytvořit energetickou komunitu Pražanů, kteří zodpovědně přispívají k ochraně klimatu a ovzduší.

V současné době se v Praze chce zapojit do sdílení elektřiny již téměř 800 domácností i společností. Prostřednictvím formuláře se na webu přihlásili jako zájemci o zhodnocení možnosti využití obnovitelné energie a realizace fotovoltaických elektráren na svém hmotném majetku. Společenství v současné době dokončuje nezbytné práce pro vybudování odborné a dostatečné kapacity pro realizaci a provoz fotovoltaických elektráren včetně výkupu i dodávek přebytků energie (hotovy mají být do konce roku 2022). „Zájemci se mohou registrovat na webové stránce www.prazskespolecenstvi.cz. Pro prvotní registraci postačí uvedení adresy bytového či rodinného domu a základních parametrů, jako je počet podlaží, počet bytových jednotek apod. Na dané webové stránce bude automaticky vypočítán orien­tační technicko-ekonomický potenciál instalace včetně základní investice, možné dotace, úspory ekonomické výhodnosti. Po zanechání kontaktu se zájemcům ozvou zástupci Pražského společenství obnovitelné energie ohledně dalšího osobního jednání a upřesnění parametrů projektu,“ vysvětluje Jaroslav Klusák, ředitel Pražského společenství obnovitelné energie.

Členství ve společenství není zpoplatněno. Jako příspěvková organizace města své činnosti občanům poskytuje na neziskovém principu, a tedy za výhodných podmínek. Nabízí Pražanům pomoc a poradenství v podobě obhlídky objektu, přípravy žádosti do programu Nová zelená úsporám, bezplatnou přípravu projektové dokumentace, garanci stabilního dodavatele, prodlouženou záruku deset let na komponenty, provoz fotovoltaiky a zajištění licence u Energetického regulačního úřadu ve své režii. Aktuálně jsou instalovány nové fotovoltaické elektrárny na prvních třech pražských střechách. Jsou výsledkem spolupráce Pražského společenství obnovitelné energie a městské společnosti Technologie hl. m. Prahy. Ve všech třech případech jde o instalace na bytových domech v majetku hlavního města a jejich souhrnný výkon činí 50 kWp, (kilowatt-peak, jednotka udávající špičkový výkon FVE za standardních testovacích podmínek). Elektrárna o výkonu 10 kWp byla instalována v ulici Arnošta Valenty na Černém Mostě, další dvě o výkonech 20 kWp pak v ulici Karla Hlaváčka. „Máme radost, že je o komunitní energetiku na území hlavního města Prahy zájem, registrují se další vlastníci, bytová družstva i společenství vlastníků. Do konce roku 2022 plánujeme rozpracovat či dokončit dalších dvacet až třicet instalací. Od roku 2023 má Pražské společenství obnovitelné energie potenciál k realizaci stovek fotovoltaických elektráren ročně, s cílem dokončit do roku 2026 více než 1 500 instalací,“ dodává Klusák. Všechny informace lze nalézt na webových stránkách společenství www.prazskespolecenstvi.cz. V dalších vydáních časopisu budou představena konkrétní témata a návody, jak může Pražan energeticky uspořit v bytovém, rodinném či jiném městském objektu, co dělat, když se budova nachází v památkově chráněném území, a budou nastíněny další, aktuálně plánované projekty fotovoltaických elektráren, ať už například na střeše Karlínského divadla nebo Základní školy Weberova.

TEXT: Mgr. art. Michaela Piesyk
GRAFICKÉ PODKLADY: archiv Pražské společenství obnovitelné energie, p.o.