Hanspaulka - Nové vily

Projekt Hanspaulka - Nové vily byl zadán našemu ateliéru na základě vítězství ve vyzvané soutěži na celkové řešení zástavby území na rohu ulice Šárecké a Na Míčánce, vyčleněné z projektu výstavby 45 rodinných domů na sousedních pozemcích v akci Obytný komplex Hanspaulka. Součástí řešení projektu Hanspaulka - Nové vily bylo, kromě návrhu generelu zástavby daného území, také předložení variantních studií návrhů tří viladomů M I až M III (každého se čtyřmi byty) a návrhů regulačních podmínek pro další tři nadstandardní rodinné vily R I až R III.
Soutěž byla vyhlášena v roce 2003, v následujícím roce byla zpracována dokumentace pro územní řízení a v roce 2005 byla dokončena projektová dokumentace pro stavební povolení na společné investice a tři viladomy. Z procedurálních důvodů byla stavba zahájena až na jaře v roce 2008.
Zástavba území na rohu ulice Šárecké a Na Míčánce je rozdělena do tří skupin:

• společné investice;
• činžovní viladomy M I až M III (Ing. arch. Ladislav Lábus AA - Architektonický ateliér);
• tři samostatné projekty rodinných vil R I, RII a R III (regulační podmínky: Ing. arch. Ladislav Lábus AA - Architektonický ateliér, návrhy konkrétních domů: John Eislere Architects, ADR a A 69).

¤ Projekt Hanspaulka - Nove vily v Praze 6, situace

Urbanistické a dopravní řešení projektu
Urbanistické řešení respektuje strukturu okolní zástavby a navazuje na kontext čtvrti formou parcelace pozemku i velikostí jednotlivých vil. Výraz budov je soudobý, ale návrh zároveň sleduje nekonfliktní začlenění nových staveb do nejbližšího okolí - například jemně odlišeným členěním fasády jednotlivých staveb obdobného objemu, řešením detailů i variantami použití zvolených materiálů.
Urbanistický návrh je také výrazně ovlivněn řešením terénních úprav a oplocení zahrad, které je vůči komunikacím navrženo standardním způsobem - pilíře s integrovanými připojovacími skříněmi a doplňky jsou včetně podezdívky vyzděny z režného zdiva, výplně jsou z pozinkovaných Jäcklových profilů v členění odvozeném z tradičních dřevěných plotů. Vnější oplocení přebírá v některých částech rovněž funkci opěrné zdi. Hranice pozemků mezi činžovními a rodinnými vilami byla definována volněji - konstrukcí pro popínavou zeleň a nízkými opěrnými zídkami.
Navržené řešení reagovalo na svažitost terénu a vytvářelo terasovitě uspořádanou konfiguraci, která by měla přispět k nenápadnému a přitom účinnému oddělení pozemků a vytvoření pocitové identity jednotlivých zahrad. Zároveň se použitím topografie terénu a zahradními úpravami dosahuje připomenutí odkazu původního charakteru území, které bylo před výstavbou vilové čtvrti užíváno jako vinice.
Základní parametry urbanistického řešení (návrh parcelace) a dopravní řešení projektu spolu velmi úzce souvisejí. V rámci územního řízení bylo rozhodnuto o úpravě Ateliérem 8000, s.r.o. navrhované trasy původně Horní ulice, dnes pojmenované Hanzelkova ulice. Navrhli jsme její posunutí na hranici se sousední investicí ING Real Estate Development, aby komunikace nedělila náš pozemek na dvě části, jak projekt ING původně předpokládal. Napojení Hanzelkovy ulice na křižovatku ulic Na Míčánce a Na Kodymce přineslo logičtější zakomponování nových komunikací do stávajícího uličního systému a univerzálnější řešení dopravy a variabilitu obsluhy pomocí jednosměrných ulic. Hanzelkova ulice je využita nejen pro dopravní obsluhu rodinných vil R I a R II a východní části činžovní vily M III, ale také pro napojení obou rodinných vil na nově vybudovanou infrastrukturu. Přínosem pro celé okolí je i realizované rozšíření komunikace Na Míčánce v úseku mezi ulicemi Šáreckou a Na Kodymce, umožňující obousměrný provoz. Usnadnění přístupnosti nových vil nevyvolává potřebu objíždět sousední bloky stávající zástavby, jak bylo původně uvažováno, a přináší zklidnění ulic Šárecké, Na Kodymce a Na Klimentce.
Každý byt má vlastní garáž, kromě západní části činžovní vily M I, která má pro oba byty společnou garáž dimenzovanou na tři stání, umístěnou pod zahradou mezi plotem při ulici Šárecké a vilou. Pro každou vilu je navrženo osm parkovacích stání, z nichž šest je řešeno v garážích. Horní větší byty mají dvě stání v garážích pod domem, spodní byty mají jedno stání v bočních garážích a další parkovací stání je k dispozici vedle těchto garáží.

¤ Kromě asymetričnosti hmoty uskakujicich podlaži a řešeni narožnich partii, se jednotlive stavby liši i řešenim okennich otvorů ve fasadach a odlišnosti škaly barev režnych cihel. Foto: Tomaš Balej.

Koncepce návrhu vil M I - M III
Urbanistické i architektonické pojetí jednotlivých staveb odpovídá danému zadání, které předpokládalo realizaci nadstandardních bytů určených na prodej. Jejich majitelé by se měli identifikovat nejen s vlastní obytnou částí, ale také s veřejnými prostory vil, jejich exteriérem, bezprostředním okolím a celou čtvrtí. Samozřejmou podmínkou zadání bylo zhodnocení unikátních výhledů z jednotlivých bytů. Ty jsou zajištěny výškovým a polohovým osazením vil a orientací jejich obytných prostor, teras, lodžií a balkonů na jižní, pohledově exponovanou stranu. Návrh sleduje požadavek investora na uchování příjemného ?lidského? měřítka čtvrti a na dosažení vysokého standardu budov z hlediska jejich užitné plochy, vybavení a detailů. Výrazným znakem návrhu je také snaha o zajištění pocitu intimity, vzájemné nezávislosti a soukromí.
Každá vila nabízí cca 600 m² užitné bytové plochy (cca 850 m² včetně garáží). Užitná plocha všech tří staveb s garážemi a zázemím představuje 2602 m². Celkový obestavěný prostor zaujímá 8698 m³.

Architektonické řešení
Zadání projektu definovalo kromě obecného požadavku sledování vysokého standardu urbanistického řešení areálu i architektonického řešení jednotlivých vil, také další specifické požadavky investora - navrhnout provozně nenáročné, ale zároveň dostatečně reprezentativní objekty a jasně vymezit veřejné, spoluvlastnické a vlastnické plochy. Záměrně sledovaným aspektem návrhu jednotlivých bytů je zmiňovaná soběstačnost, individuálnost a standard přístupnosti z ulice i ze zahrady. Byty ve viladomech jsou určeny specifickým konceptem podporujícím privátní atmosféru bydlení danou vlastními vstupy i rozdělením budov na dvě zcela nezávislé části, z nichž každá obsahuje dva odděleně přístupné mezonety. Obě části všech tří staveb mají také vlastní přípojky inženýrských sítí, a mohou tak být nabízeny i jako dva nezávislé dvougenerační rodinné domy.
Všechny byty mají, kromě západní části rohové vily M I, samostatné garáže. Sledování a podporování těchto základních kritérií, kterými byly byty ve vilách přiblíženy standardu bydlení v rodinném domě, je možné považovat za nejdůležitější, samozřejmou součást tvorby kvality nabízeného obytného prostředí.
U jednotlivých činžovních vil je použito rozdílu úrovně podlaží západní a východní části domu o 7,50 mm, daného potřebou přizpůsobit výškové osazení vil spádu komunikace i zahrady pro dosažení drobnějšího měřítka stavby a kompozičně zajímavé asymetričnosti fasád i efektivnějšího využití výšky garáží. Navrhované estetické i technické kvalitě viladomů odpovídá řešení fasád, opatřených přizdívkou z režných cihel skladebného formátu 220x110x7,50 mm, které pomáhají začlenit nově navržené vily do okolního prostředí oblasti Hanspaulky. Vnější pojízdné plochy na pozemku činžovních vil jsou navrženy z drobných žulových kostek, pochozí plochy jsou z žulové dlažby formátu pražské mozaiky. Schody a podesty před vstupy jsou řešeny pomocí schodišťových stupňů a dlažby z masivního pískovce. Ojediněle jsou cesty vydlážděny z kamenných placáků nepravidelného tvaru.
U všech činžovních vil je naznačeno ustoupení posledního podlaží pomocí nárožních teras, prostorově vymezených pouze obnaženými rámy konstrukce stavby. Tímto prvkem, kterým reagujeme na různá dispoziční řešení mezonetových bytů, zejména na rozdílnou polohu hlavního obývacího prostoru, bylo možno poměrně svobodně formovat záměrně rozehraná a různorodá, ačkoli v podstatě obdobná objemová řešení jednotlivých viladomů. Univerzálnost návrhu, založená mimo jiné na zaměnitelnosti jednotlivých řešení nabízených dispozic bytů, jsme považovali za další základní vlastnost našeho návrhu, která je součástí strategie tohoto stavebního záměru. Ve snaze poskytovat vysoký standard bydlení, jsme chtěli nabízet možnost výběru z variantních řešení dispozice bytů, prezentovaných na jednotlivých vilách, které byly limitovány pouze vzájemnou vazbou obou bytů nad sebou z hlediska vedení instalací. Tím jsme chtěli uspokojovat individuální nároky klientů na řešení vlastního bytu a podporovat identifikaci majitelů bytů se svým prostředím při jejich následném užívání.
Balancování na hranici mezi záměrně sledovanou jednotou hodnotového světa těchto staveb a zároveň pečlivě střeženou potřebou poskytování individuálních, vlastní identitu podporujících řešení, je velmi podstatný, na první pohled skrytý pilíř architektonického řešení návrhu. Domníváme se, že schopnost vyjadřovat společně cítěné hodnoty i zakotvenost stavebně profesních standardů své doby, při respektování individuality jednotlivých stavebních počinů, patří k základním, specifickou kvalitu vytvářejícím fenoménům rezidenčních čtvrtí jako je Hanspaulka. S vědomím obtížnosti uplatnění těchto vlastností v dnešní heterogenní době považujeme zvolený postup za základní předpoklad dosažení sledovaných hodnot soudobými prostředky.
Individuálnost jednotlivých vil byla, kromě výše uvedené asymetričnosti hmoty uskakujících podlaží a řešení nárožních partií, sledována i řešením okenních otvorů ve fasádách a při realizaci nakonec docílena i odlišností škály barev režných cihel. Záměrně byla volena různorodá skladba několika základních prvků oken, definovaných formou velkých oken přes dvě podlaží, nízkých horizontálních oken, dřevěných ?plochých arkýřů? a oken běžných rozměrů. Charakteristickým prvkem je rovněž řešení osvětlení horních podlaží přes kompletně prosklené obvodové stěny místností orientované na terasy, které umožňuje zbývající horní části fasády řešit jako poměrně plné plochy většinou bez otvorů.

¤ Pohled z Hanzelkovy ulice. Individualnost jednotlivych vil M I - M III byla řešena mimo jine asymetričnostii hmoty uskakujicich podlaži a řešenim narožnich partii. Zaměrně byla volena různoroda skladba několika zakladnich prvků oken, definovanych formou velkych oken přes dvě podlaži, nizkych horizontalnich oken, dřevěnych ?plochych arkyřů? a oken běžych rozměů Foto: TomašBalej.

Dispoziční řešení
Navržená velikost, dispozice a rozvržení bytů, jak bylo popsáno výše, s sebou přináší nejen efekt soukromí, ale zároveň zcela eliminuje veřejné prostory domu. Kromě společné garáže bytů v západní části vily M I, nejsou v těchto činžovních vilách žádné další společné veřejné a tudíž nepronajímatelné, údržbu vyžadující prostory.
Vily jsou záměrně, z důvodu nabízené variability řešení dispozic bytů, navrženy na stejném rozměru půdorysu podlaží o zastavěné ploše 13,10x15,10 m. Vnitřní nosnou stěnou probíhající na celou výšku stavby, která splňuje zároveň požadavky na akustické parametry stěny mezi rodinnými domy, jsou vily rozděleny na dvě poloviny. Obě části jsou provozně naprosto nezávislé. Mají vlastní číslo popisné i vlastní přípojky na inženýrské sítě. V každé polovině vily jsou navrženy vždy dva mezonetové byty. Menší byt je umístěn v přízemí a v polozapuštěném podzemním podlaží. Větší byt má v přízemí pouze vstup z ulice a většinou i vstup na zahradu přes vstupní altán a terasu nad garáží, ale jeho dispozice se odehrává převážně v 1. patře a v částečně ustupujícím 2. patře. Dolní byty umístěné v přízemí a suterénu mají užitnou plochu cca 110 m², horní byty kategorie 5+1 mají užitnou plochu cca 170 m².
U většiny dolních bytů byl v podzemním podlaží navržen obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní, v přízemí jsou kromě vstupu umístěny 2-3 ložnice, z nichž místnost do ulice může být využita i jako pracovna nebo pokoj hosta. Dispozice horních bytů byly navrženy ve variantách s hlavní obytnou plochou v 1. patře, ve 2. patře nebo ve dvou podlažích. Rovněž přístup do horních bytů je nabízen v několika alternativách. Většinou se do nich vchází pomocí lávek na bočních fasádách přes prosklený altán nad garáží, který slouží jako vstupní hala a zároveň jako prostor spojující byt s vlastní zahrádkou.
Ve vile M I je atypicky řešena západní část, kde je celé podzemní podlaží využitelné pro spodní byt, a rovněž vstupní partie do horního bytu. Vstupní altán je menší, plní pouze funkci zádveří, nemůže být využit k pobytu. Privátní zahrádka tohoto horního bytu je řešena na střeše garáže. Ve vile M II byly prostory vstupů do horních bytů na přání klienta minimalizovány. Byly přesunuty do severních nároží a terasa a vstupní altán nad garáží byly přičleněny spodnímu bytu, takže horní byt přišel o možnost přímého spojení s privátní zahrádkou. U této vily jsou zahrádky přístupné vnějšími schody přes terasy nad garáží z přízemí spodních bytů, takže hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou je zde umístěn v přízemí. Ve spodním podlaží dolního bytu jsou navrženy dvě ložnice, další ložnice je v přízemí, při severní fasádě.
Velká pozornost byla věnována propojení bytů s jejich okolím v rovině provozní i v rovině vytváření prostorů, které poskytují možnost využívat nabídky exponovaných výhledů. Horní byty mají navíc přístupnou terasu na střeše, chráněnou proti nepřízni počasí altánem. Zpřístupnění střech není sledováno pouze z důvodu dalšího zvýšení komfortu vlastních bytů, ale je použito rovněž jako motivační prvek vybízející pečovat i o ?pátou fasádu? domu, což vzhledem ke svažitosti okolního terénu přinese užitek i majitelům sousedních pozemků a uživatelům veřejných komunikací.

¤ Projekt Hanspaulka - Nove vily. Viladům M III - pohled jižni.

¤ Viladům M III - půdorys střechy

¤ Viladům M III - pohled vychodni

¤ Viladům M III - půdorys 2. patro

¤ Viladům M III - přičny řez

¤ Viladům M III - půdorys 1. patro

¤ Viladům M III - půdorys suteren

¤ Viladům M III - půdorys přizemi

Konstrukční a technické řešení
Zakládání činžovních vil je z důvodu složitých podmínek - malé únosnosti cca 6 m mocné vrstvy navážek a výšky základové spáry, řešeno pomocí podélných pásů pod nosnými stěnami, uložených na pilotách. Svislé nosné konstrukce staveb jsou navrženy jako železobetonový monolitický stěnový systém. Vodorovné nosné konstrukce jsou většinou řešeny jako bezprůvlakové monolitické železobetonové stropní desky.
Zvolený koncept mezonetových, vzájemně dispozičně a prostorově poměrně komplikovaně provázaných bytů i předpokládaný nabízený standard vil vyžadovaly věnovat velkou péči problematice akustické pohody jednotlivých bytů. Ta byla zajišťována volbou dostatečných izolačních schopností dělicích konstrukcí i specifickými technickými prvky. Schodiště z přízemí do 1. patra, která oddělují dva byty, jsou řešena jako plovoucí konstrukce, osazené na akustické izolaci, položené na šikmé nosné železobetonové desce.
Z technického hlediska patří realizace stavby Hanspaulka - Nové vily při zvolené univerzálnosti projektu a atypičnosti dispozic (přesněji individuálnosti velké škály nabízených řešení) a navíc při navržené složité vzájemné prostorové provázanosti bytů a nárocích kladených na kvalitu designu a detailu k velmi komplikovaným a náročným projektům.

Základní údaje o stavbě
Stavba: Hanspaulka - Nové vily, činžovní viladomy M I až M III
Místo: Praha 6, Hanspaulka, ulice Na Míčánce
Investor: Podzimek reality a.s.
Developer: HNV, a.s. Ing. Martin Podzimek, předseda představenstva; Ing. Pavel Lindner, manager projektu; Pavel Šárka, technický dozor
Generální dodavatel: Podzimek a synové s.r.o.; Ing. Martin Podzimek, ředitel společnosti; Ing. Petr Zach, vedoucí projektu
Generální projektant: Ing. arch. Ladislav Lábus AA - Architektonický ateliér
Stavební část: Ing. arch. Ladislav Lábus AA - Architektonický ateliér
Autoři návrhu: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. arch. Mgr. Norbert Schmidt, Ing. arch. Vít Krušina, Ing. arch. Tomáš Balej, MgA., Ing. arch. Petr Cimbulka, Ing. arch. Marek Nábělek, Ing. arch. Martina Novotná
Spolupráce: Ing. arch. Zdeněk Heřman, Ing. arch. Jiří Mráz, Ing. arch. Igor Šimon
Statické řešení: NĚMEC POLÁK, spol. s r.o.
Projektová dokumentace: 2003-2006
Zahájení stavby: duben 2008
Dokončení stavby: březen 2009

¤ Zhodnoceni unikatnich vyhledů z jednotlivych bytů je zajištěno vyškovym a polohovym osazenim vil a orientaci jejich obytnych prostor, teras, lodžii a balkonů na jižni, pohledově exponovanou stranu. Foto: Tomaš Maly.

¤ Ocelove schodiště vedouci z horniho mezonetoveho bytu na střechu stavby. Foto: Tomaš Maly.

¤ V jednotlivych viladomech je nabizena možnost vyběru z variantnich řešeni dispozic. Foto: Tomaš Balej.