Export na východ: minulost i budoucnost

"Rusko a Ukrajina jsou běžné exportní země, ale třeba Kazachstán, Vietnam a Tunis mohou znít jako destinace nepříliš vhodné pro export. Nicméně vždy spolupracujeme s prověřeným a spolehlivým investorem a zatím jsme neměli větší potíže," říká Jaroslav Jirkovský, člen představenstva a ředitel Divize export PSJ, a.s.

Co obecně znamená vyvážet stavební práce? Jaké zakázky a jaká práce se vzhledem ke vzdálenosti, ale i geopolitickému kontextu českým stavebním firmám nejlépe exportují?
Z našeho pohledu rozlišujeme dva typy zahraničních aktivit. Jednak jsou to objemově menší rekonstrukce či stavby zastupitelských úřadů pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR - ty provádí a řídí čeští pracovníci a služeb místních firem využíváme jen pro pomocné činnosti. Druhou skupinu tvoří pečlivě vybrané zakázky pro seriózní zahraniční investory, které jsou zaštítěné exportním financováním ze strany českých bankovních ústavů. Na takových stavbách působíme spíše jako garant dokončení díla. O koordinaci a kontrolu se starají naši technici, veškeré stavební práce v objemech podle podmínek OECD zajišťují domácí firmy. Dávno jsme již upustili od komunikace s různými zprostředkovateli, jejichž jediným cílem bylo podepsat provizní smlouvu na nesmyslnou částku. Pokud projekt nabízený investorem nemá reálný základ, vůbec se jím nezabýváme. Rovněž jsme stanovili směry, do kterých zemí chceme expandovat. Jedná se o Rusko, Ukrajinu, Kazachstán, Vietnam, Tunis, případně o země, kam bychom přišli společně s osvědčeným investorem, se kterým jsme již úspěšně realizovali zakázky v Česku nebo v jiných zemích.

Jaká je konkrétně u PSJ struktura exportní činnosti - nakolik vyvážíte technologie a nakolik práci samotnou?
Záleží podle výše zmíněných typů zakázek - společnost PSJ exportuje své stavební techniky, stavební technologie českých firem, ale především své know-how.

PSJ před deseti i více lety realizovala několik staveb v Kazachstánu. Jakým způsobem se česká firma v polovině devadesátých let dostala k zakázkám v této poměrně exotické zemi a jakou zkušenost tam získala?
Stejně jako před každým jiným vstupem na zahraniční trh i v případě Kazachstánu hrála hlavní roli nejnižší cenová nabídka. Těžko bychom se ale samozřejmě obešli i bez trpělivě budovaných a udržovaných kontaktů a podpory lobbistů a svou úlohu sehrály i velmi dobré vztahy mezi Českou republikou a Kazachstánem. Poprvé jsme do Kazachstánu přišli v roce 1995, kdy jsme získali rekonstrukci rezidence prezidenta Nazarbajeva v Alma-Atě. To byla silná reference, která nám otevřela dveře k výstavbě tří velkých bytových domů v novém hlavním městě Astaně. Ekonomicky velmi dobře dopadly dodávky čerpacích stanic pro světoznámou firmu Chevron v Astaně a Atyrau. V současnosti se do Kazachstánu vracíme - čeká nás tam projekt výstavby rodinných domků v As- taně o celkovém finančním objemu 130 mil. USD. Tentokrát je ale naším úkolem realizaci koordinovat a zajistit technickou podporu a dodávky technologií.

V současnosti je jednou z vašich referenčních zakázek v zahraničí finančně zajímavá rekonstrukce přístavu v Tunisu. O jakou stavbu se konkrétně jedná?
Jde o zatím největší zahraniční zakázku v historii PSJ. Představuje ji rekonstrukce a rozšíření moderního kotviště a turistického zázemí, které zvýší kapacitu významného tuniského přístavu La Goulette. Investorem rozsáhlého projektu, který si vyžádá investice ve výši 25 milionů eur, je firma Goulette Shipping Cruise. Projekt je z 85 % financován prostřednictvím exportního úvěru Komerční banky. V projektu bude i nemalá část technologických dodávek českého původu. Realizace díla začala v září 2007 a skončit by měla příští rok v dubnu. Areál bude disponovat veškerou námořní a pozemní infrastrukturou pro lodě i cestující. Na celkové kryté ploše 6 500 m² vyroste celní zóna pro kontrolu a pohodlný příjem cestujících, zároveň zde vznikne nákupní centrum s kavárnami, restauracemi, obchody apod. Celý komplex vychází z tradiční tuniské architektury doplněné a zatraktivněné o moderní technologie. Jelikož jsme jednou z mála českých stavebních společností, které na zahraničních trzích působí, obrátil se na nás přímo investor a s pomocí Komerční banky jsme celý projekt dotáhli do realizace. V současné době máme spíše přetlak nabídek zahraničních investorů na stavební zakázky.

Dalšími zeměmi, kde realizujete stavební zakázky, jsou například Čína, zmíněný Kazachstán, Keňa… Jak probíhá logistika práce v takto vzdálených a kulturně odlišných zemích?
Každá zahraniční zakázka přináší v těchto ohledech svá specifika. Nejvíce patrné to bylo v exotických destinacích v Nairobi či v Tel Avivu, kde bylo nutné dodržovat přísná bezpečnostní opatření při pohybu danými městy. Vzdálená místa navíc přinášejí problém s logistikou námořní kontejnerové dopravy materiálu či technologií. Ta v případě Nairobi trvala od nakládky v Česku až do příjezdu na stavbu dva a půl měsíce. Dovedete si představit, jak těžké je zpracovat přesnou přípravu materiálu, který bude potřebný až za více než dva měsíce. Pokud se něco zapomene naložit do kontejneru, na stavbě to způsobí nesmírné problémy. Pak to znamená čas k zajištění náhrady materiálu v neznámém prostředí, navíc za vyšší cenu, než máme u svých prodejců. K tomu je ještě potřeba počítat s tím, že místní trh často není úplně rozvinutý, spousta výrobků zde chybí a kritéria kvality jsou naprosto někde jinde.

Právě kontrola kvality práce je v ČR diskutovanou problematikou. Jaké máte v tomto smyslu konkrétní zkušenosti ze zahraničí? Kterou zemí je možné se inspirovat a naopak kterou určitě ne?
V případě zakázek pro MZV ČR provádí stavební práce osvědčení čeští řemeslníci, takže nemáme s kvalitou prací problém. Pokud se jedná o stavby, kde nejsou naši dělníci, věnujeme spoustu času a pozornosti výběru místní stavební firmy, která se pro nás stane garantem kvality provedení prací. Ve většině případů nemusíme problémy s jakostí odvedených prací řešit. Špatnou zkušenost máme pouze - a pro někoho možná překvapivě - z úvodní etapy rekonstrukce České národní budovy v New Yorku, kde se američtí řemeslníci nebyli schopní ani přiblížit kvalitě požadované na českých stavbách. Situaci vyřešil až nástup českých, slovenských a polských pracovníků.

Jak probíhá ve zmíněných zemích jednání s úřady?
Na jednání s úřady a nejrůznější povolení či registrace je určitě nejnáročnější Rusko. Už ale máme značné zkušenosti a umíme se tam pohybovat. Při vstupu na zahraniční trh jsou samozřejmě nesmírně důležité kontakty. K nim ale potřebujete navázat spolupráci se solidní místní stavební firmou a také nalézt patřičně erudovanou právní kancelář. Jako kdysi v Rusku nyní objevujeme správné postupy a vazby v jihovýchodní Asii, kde připravujeme projekty ve Vietnamu a v Laosu. Na jednotlivé zakázky posíláme pracovníky s odpovídající jazykovou vybaveností. Zároveň vždy zaměstnáme rodilého mluvčího, který pro nás zajišťuje překlady a písemnou komunikaci s úřady a dodavateli.

V posledních letech můžeme konstatovat "návrat" českých stavebních firem do Ruska. Proč je tato země v současnosti tak atraktivní? S jakou taktikou je možné na ruském stavebním trhu uspět?
Atraktivní je z jednoduchého důvodu. Na Západě nás již neočekávají, takže svou pozornost již delší dobu upíráme na druhou stranu, kde startuje intenzivní stavební boom. A netýká se jen Ruska, ale většiny postsovětských republik.

Je velký zájem o Rusko jedním z dokladů toho, že v tuzemsku stavební konjunktura vrcholí, a pokud nechce velká firma v budoucnu stagnovat, bude muset v následujících letech hledat práci za jejími hranicemi?
Ano. Česko není nafukovací a my si uvědomujeme, že zahraničí je pro budoucnost PSJ klíčové. Proto se naše strategie dlouhodobě ubírá směrem k developerským aktivitám a k exportnímu působení na trzích východní Evropy a jihovýchodní Asie.

Většina velkých českých stavebních firem má zahraničního vlastníka, tudíž mají i omezené exportní možnosti. Bude to do budoucna výhodou pro stavební firmy s českým vlastnictvím?
Skutečnost, že nadnárodní stavební společnosti už mají v daných oblastech svá zastoupení, neznamená, že z exportního hlediska nekonkurují. Přesto ale platí, že se značka PSJ svými výraznými zahraničními aktivitami bezesporu odlišuje od většiny českých stavebních firem. Těžíme z kvalit zkušených odborníků, kteří se dokážou rychle zorientovat a přizpůsobit specifickým požadavkům místního trhu. Díky tomu děláme stavby, které práci našich odborníků a Česko ve světě dobře reprezentují.

Má smysl uvažovat o exportu stavební činnosti i do západní Evropy, nebo myslíte, že tamní trhy budou i nadále pro české firmy těžko dostupné?
V úplných začátcích své existence - v letech 1991 a 1992 - byla značka PSJ velmi aktivní v Německu a v Rakousku. Poté v těchto zemích přišla nejrůznější pracovní omezení a my jsme tuto oblast zcela opustili. V současné době zajišťujeme sice pro trhy západní Evropy určité dodávky technologií a stavebních materiálů, ale jedná se o malý finanční objem. Do budoucna v tomto se změnou nepočítáme - jako perspektivní vnímáme jiné regiony.