Experiment Anežka

V době, kdy přivítání východu slunce z vrcholku hory patřilo k nejsilnějším turistickým zážitkům, se v České boudě připravovalo kolem dvou set snídaní a k zábavě sloužil i taneční sál. Poštovna byla zrušena v roce 1938, na České boudě se bylo možné ubytovat až do 50. let minulého století. V současné době zůstala na Sněžce původní pouze kaplička a trigonometrický bod. Namísto Pruské boudy byla na polské části Sněžky postavena v roce 1976 Polská bouda připomínající tři létající talíře. V roce 1990 byla snesena dřevěná konstrukce původní meteorologické stanice. V tomtéž roce uzavřeli hygienici Českou boudu, která od té doby chátrala. Kolem její rekonstrukce či spojení se stanicí lanovky, eventuálně zbourání se vedly spory, stejně jako o vlastnictví a rekonstrukci lanovky. V roce 2004, po četných peripetiích vývoje řešení sporu, byly nadzemní části České boudy sneseny do údolí. Na české straně zbyla kromě bufetu na konečné stanici lanovky ještě provizorní dřevěná bouda - poštovna (ve třicátých letech minulého století sloužící jako kiosk s občerstvením), v roce 1995 opravená.
Podle představ Krkonošského národního parku (KRNAP) z této doby měla na české straně být pouze vyhlídková plošina, předpokládalo se zrušení i lanovky z Růžohorek na vrchol (sloužící od roku 1949). Problémem byla neujasněnost dalších plánů souvisejících s možností vybudovat skiareál na Růžohorkách. Příští rekonstrukce lanovky může v moderní variantě zvětšit počet turistů i změnit architekturu horní stanice lanovky. Chybí společná koncepce s polskou stranou, kam vede na vrcholek silnice. O výstavbě lanovky, která v současnosti končí na Malém stavu, se však zde uvažuje rovněž.
Nicméně v loňském roce, po složitých jednáních mezi KRNAP, městem Pec pod Sněžkou a soukromou investorkou Jaroslavou Skrbkovou, došlo k definitivnímu rozhodnutí o výstavbě nové poštovny. Zadavatelé soutěže (tři zmíněné subjekty) na výstavbu nové poštovny určili po vzájemné dohodě limity stavby (viz níže). Spolu s odbornou porotou vybrali z řady návrhů architektonické studio Hoffman Rajniš Architekti, které předložilo vzhledem k složitým podmínkám devět různých variant finálního projektu.

Experiment z pohledu architekta

?Je těžké nalézt v Čechách obtížnější podmínky pro návrh nové stavby, nacházející se v extrémních klimatických podmínkách, v 1. zóně ochrany KRNAP,? říká Martin Hoffman, mladší z dvojice projektantů. Stavba je umístěna na původních základech demolované České boudy, a díky tomu může využívat jejích sklepních prostor o objemu cca 165 m³.
Limity pro návrh stavby byly následující:

• maximální zastavěná plocha poštovny - 74 m² podlažní plochy, z toho 12 m² je trvale otevřené závětří;
• obestavěný prostor nesmí přesáhnout 460 m³;
• samotná stavba musí zároveň plnit své praktické poslání - provoz poštovny, tedy opravdové malé soukromé pošty včetně skladových prostor s trvalým zázemím pro dva členy osádky;
• vstupní zařízení má kdykoliv zajistit minimální úkryt návštěvníkům hor.

?Jistým problémem byl další limit - výška poštovny,? říká druhý projektant poštovny Martin Rajniš. ?Byla samozřejmě stanovena a my jsme ji dodrželi. Jenže kvůli vyhlídkové plošině na střeše poštovny tuto výšku překračovala postava eventuálního návštěvníka, který by z plošiny pozoroval krajinu. Vznikl poměrně legrační spor, jedná-li se o jeden nebo o dva oddělené subjekty.?
Součástí zadání nové poštovny byl také imperativ na likvidaci odpadů. U WC nebylo možné například použít vybudované kapacitně dostačující jímky na polské straně, protože by odpadní trubky překračovaly státní hranice. Odpad se proto separuje a vozí lanovkou v sušší formě dolů do Úpy. V objektu jsou dvě umývadla - v hygienickém zázemí a v prostoru pro obsluhu. Uvedená zařízení jsou určena pouze pro personál.

¤ Půdorys přízemí nové poštovny: 001 - zádveří (otevřené závětří), 002 - výdejní prostor poštovny, 003 - prostor pro obsluhu poštovny, 004 - sezení pro návštěvníky - prostor pro psaní, odpočinek, občerstvení, 005 - schodiště na terasu, 006 - dřevěná paluba, 007 - štěrková dlažba

Vítězný projekt (nakonec byla zvolena minimální varianta nazvaná Anežka), akceptující všechny požadavky, neskrývá, že je avantgardní. Sami autoři přiznávají, že jde v podstatě o experiment. Nová poštovna vychází z typického materiálu, dřeva, které ji zejména v zimě přizpůsobí charakteru horské boudy. Odráží přitom zkušenosti z Grónska, Islandu i ze stavby pavilonů světových výstav.
?Ten, kdo dosáhne vrcholu Sněžky, podniká svým způsobem ?expedici? a měl by nalézt i expediční dům,? shodují se Hoffman i Rajniš.
Této myšlence zcela odpovídá vzhled stavby i její konstrukce. Originální dřevěná stavba, zpevněná proti poryvům větru vnitřními ocelovými táhly, má navržený plášť ze zdvojeného skla a vnější izolované dřevěné okenice, jejichž otevíráním a zavíráním lze měnit podobu stavby.
?Vhodná manipulace s okenicemi dokáže zabránit poryvům větru a současně umožňuje maximální využití tepla slunečních paprsků,? vysvětluje Hoffman.

Tvar stavby

Samotný tvar stavby se vyvíjel delší dobu. Proč byla zvolena rovná střecha? Při extrémně silném větru, který není na Sněžce výjimkou, je totiž často voda hnána i vzhůru po šikmé střeše a tím mizí hlavní fyzikální opodstatnění pro použití šikmé střechy. Rozhodnutí pro plochou střechu má tedy velmi racionální důvody. Na střeše tohoto typu silný vítr bez překážek odfoukává sníh, což je pro polohu stavby s extrémním spadem sněhu důležité. Další rozhodnutí - postavit dům na volné podpory a situovat podlahu nad úroveň terénu zabrání vytváření závějí na závětrné straně stavby. Zde se autoři, podle svých slov, nechali inspirovat již zmíněným Grónskem, kde je podobné klima jako na vrcholu Sněžky, a kde je tento postup běžně realizován.
I volba půdorysného tvaru - poměrně štíhlého obdélníku 3,6x17 m - má své důvody. Šířka 3,6 m (tři moduly po 1,2 m) je vhodná pro sezení hostů po obou stranách, s ponecháním dostatečné komunikace uprostřed. Kromě toho působí i fakt, že na vrcholu převládají západní větry a je tudíž logické situovat delší osu po větru. Svoji roli hraje i velká plocha fasády na jih, umožňující pasivní využívání slunečního záření.
Plochá střecha stavby umožňuje konstrukci vyhlídkové terasy, na kterou vede jemná válcová věž s kruhovým schodištěm, která je zcela volná, bez zasklení. V prostoru původního sklepa České boudy pod terasou je malý servisní modul. Zde je místo pro ubytování obsluhy, sociální zázemí a koncentrovaný skladovací blok.

Konstrukce a plášť stavby

Architektonické studio Hoffman Rajniš Architekti, které bylo v soutěži zadavateli vybráno, se zabývá již delší dobu systémem nosných dřevěných lešeňových rámů, který byl nazván SSBS. Tento systém je chráněn patentovým vzorem a na základě jeho principu bylo realizováno již několik staveb. Při návrhu pláště bylo užito proměnlivého čtyřvrstvého systému. První vrstva byla vytvořena dřevěnými rámy SSBS, druhá předsazeným zasklením dvojskly v rastru těchto rámů. Vnější vrstvu tvoří systém stavitelných, velmi odolných žaluzií a vnitřní izolační vrstvu tvoří sendvičové desky dělené a vyklápěné do polí nosného rámu. Uvedený systém je velmi flexibilní. Umožňuje vytvořit varianty od otevřeného ?průhledného? domu až po zcela uzavřenou ?krabičku? pro období zimních bouří a námraz.

¤ Stavba poštovny, červen 2007

Vytápění objektu

Koncepčně se jedná o stavbu, kde se nepředpokládá zdržování návštěvníků po delší dobu. Z hlediska vytápění je budova rozdělena na několik provozních celků, z nichž každý je temperován podle skutečné potřeby. Zádveří a skladové prostory nejsou vytápěny vůbec. Prostory pro návštěvníky jsou vytápěny jenom na teplotu 10-12 °C. Pouze tam, kde se zdržuje obsluha, dosahuje teplota 20-24 °C. Prostor horní stavby je vytápěn elektrickými sálavými panely, které jsou rozmístěny rovnoměrně pod stropem v místech, kde je předpokládán pohyb osob. Podlaha v prostoru pro obsluhu je přitápěna elektrickými topnými rohožemi. V prostoru spodní stavby jsou osazeny také přímotopné konvektory.
Pro zajištění patřičné kvality prostředí je koncepce topení doplněna o rekuperační jednotku. Vzduchotechnika zajišťuje optimální prostředí pro pobyt osob i pro působení vlivu vnitřního prostředí na stavební konstrukci. V budově by podle návrhu mělo být prostředí s nuceným větráním v součinnosti s odvodem měrné vlhkosti těchto prostor pro případ, že nebude možné vyvětrání přirozeným způsobem - okny. Rovněž je tu možnost uzavření výklopných panelů s tím, že jeden z nich zůstane nezaklopen. Tyto panely jsou opatřeny parotěsnou zábranou. Pokud i přesto dojde k pravděpodobné kondenzaci vodních par na vnitřním zasklení, bude kondenzát odváděn kanálky mimo fasádu.

Vodní hospodářství

V průběhu stavby bylo zjištěno, že vodovodní přípojka k původní České boudě, přivedená z polské strany, dosud funguje. Přesto je nutné předpokládat i její zamrznutí. Pro tento případ bylo navrženo zásobování budovy vodou z akumulační jímky pitné vody. Na nosné desce stolu je osazena akumulační plastová nádrž o objemu 300 l. Plnění nádrže je navrženo dvojím způsobem. V případě provozu vodovodní přípojky je možné doplňovat nádrž hadicí, při jejím výpadku bude zásobník plněn vodou dovezenou.

Likvidace odpadů

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, je WC řešeno jako ?eko? toaleta s vysoušením exkrementů. Vysušením se redukuje zápach, množství koliformních bakterií a také objem exkrementů. Kompostování probíhá v kompostéru (výměnné nádobě) pod samotným WC. Od WC je provedeno potrubí odvětrání, které ústí nad střechou prostoru ubytování, v polovině výšky fasády prostoru pro návštěvníky - tím je zajištěno, že případný zápach nezasáhne pochozí terasu.

¤ Příčný řez novou poštovnou: 001 - jednoplášťová fasáda: otočné dřevěné lamely, nosná dřevěná konstrukce (SSBS), 002 - vestavěná přepážka, 003 - tříplášťová fasáda: otočné dřevěné lamely, dvojvrstvé prosklení, sedvičové izolační panely (Shadowboxy), nosná dřevěná konstrukce (SSBS)

Stavba z hlediska stavbyvedoucího

Realizaci projektu prováděla Stavební & inženýrská firma Klimeš. Bratři Miloslav Klimeš a Pavel Klimeš, kteří zastupují rodinnou stavební firmu z Horního Maršova, mají zkušenosti s řadou atypických staveb. Navíc jsou na Sněžce doslova jako doma. Stejná firma totiž stavěla nové chodníky z Růžohorek a Obřího dolu a bourala i Českou boudu v roce 2004.
?Tehdy nám musel pomáhat vrtulník, jinak by to po naší straně Sněžky nešlo,? říká Miloslav Klimeš. ?Krov České boudy tvořilo jedenáct párů ručně tesaných krokví. Tesaři je v roce 1868 spasovali a protloukali dřevěnými hřeby. Představte si, že obyčejné smrkové kolíky zajišťovali konstrukci na střeše Čech plných 136 let!?
Při bourání firma vytloukla 11 kolíků, které rozdala těm kteří měli s Českou boudou něco společného.
?Jeden z kolíků jsme zatloukli i do nové poštovny,? dodal Miloslav Klimeš.
Problémy s novým projektem odpovídaly složitosti skládanky, kterou budova v podstatě je.
?Jedná se vlastně o stavebnici, která má přes 20 000 komponentů, vozíte ji po částech lanovkou a sešroubováváte v počasí, jaké zrovna na Sněžce je. Přitom musíte samozřejmě i improvizovat, ale v zásadě je všechno přesně dané, všechno musí k sobě pasovat a držet pohromadě tak, aby to přečkalo i největší nepřízeň počasí,? vyprávějí bratři Klimešové.
Logistický problém řešili stavbaři podle přesného harmonogramu. Dole, v hlavní dílně v Maršově byly vyrobeny podle projektu potřebné díly. Na jednom z nich byla ještě v údolí provedena pokusně montáž. Každý z dílů byl potom očíslován a transportován postupně do skladu v bývalém sklepě České boudy. Šest odborníků - tesařů pak spolu s brigádníky montovalo konstrukci.
?Jednotlivé díly se dají smontovat i rozebrat stejně lehce, bez násilných zásahů do přírodních systémů. To je důležité, protože si musíme uvědomit, že lidské dílo je tady jen dočasným návštěvníkem,? míní Miloslav Klimeš a dodává, že po dokončení stavby bude odstraněna i původní bouda staré poštovny.

Základní údaje o stavbě
Stavba: Nová česká poštovna na vrcholu Sněžky
Varianta: Anežka
Vlastník pozemku: Správa Krkonošského národního parku
Architektonické řešení: Hoffman Rajniš; Architekti prof. Ing. arch. Martin Rajniš, Ing. arch. Patrik Hoffman
Investor: Jaroslava Skrbková
Realizace: Stavební & inženýrská firma Klimeš
Doba výstavby: 6/2006-9/2007

Další fotografie: