Energetické úspory a obnovitelné zdroje energie v budovách opět s podporou

V prosinci 2019 představila Evropská komise tzv. Zelenou dohodu pro Evropu, která představuje dlouhodobý plán transformace Evropy na první klimaticky neutrální kontinent k roku 2050. Dohoda se přímo či nepřímo dotýká mnoha různých oblastí od energetiky, průmyslu, mobility, budov až po zemědělství a lesní hospodářství. Prvním milníkem byl stanoven rok 2030, kdy by mělo dojít po představení balíčku „Fit for 55“ k 55% úspoře emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Uvádí se, že až 40 % spotřeby energie a až 36 % emisí skleníkových plynů v EU připadá právě na budovy. Je tedy zřejmé, že právě budovy a jejich renovace sehrají při naplňování stanovených cílů klíčovou roli. Toho si je vědoma i Evropská komise, která představila strategii nazvanou Renovační vlna, která by měla k roku 2030 umožnit zrenovovat až 35 milionů budov napříč EU a snížit tak emise skleníkových plynů budov o 60 %.

Renovační vlna představuje soubor opatření, která v kombinaci povedou k naplnění vytyčených cílů. Strategie se zaměřuje zejména na silnější regulaci, zvyšování odborných kapacit, cirkulární ekonomiku a sociální aspekty – například na problematiku energetické chudoby. Klíčovou roli pak má hrát dostupné financování projektů renovací budov. Na tomto poli dlouhodobě působí také Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), který se historicky věnuje právě podpoře opatření vedoucích ke snižování energetické náročnosti budov a posilování úlohy obnovitelných zdrojů energie. Prostřednictvím různých dotačních programů se zaměřuje zejména na podporu veřejného sektoru a domácností. Podpora renovací budov se začala masivněji rozvíjet až s novými možnostmi financování, které umožnil vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004.

Budovy veřejného sektoru

Pevné základy podpory energetických úspor položil operační program Životní prostředí (OPŽP) v rámci programového období 2007–2013. Podpora byla určena pro veřejný sektor a jím vlastněné budovy. Podporováno bylo snižování spotřeby energie zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí budov – zateplení obvodových plášťů, vodorovných a střešních konstrukcí a výměna či rekonstrukce otvorových výplní. Mimo to mohli žadatelé získat také podporu na výstavbu nových a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny či kombinované výroby tepla a elektřiny. Za celé programové období OPŽP 2007–2013 bylo vyhlášeno celkem dvanáct výzev k podávání žádostí na energetické úspory a OZE ve veřejném sektoru, ve kterých SFŽP ČR podpořil 6 028 projektů částkou 30 mld. Kč. Realizované projekty představovaly investice v souhrnné výši přes 54 mld. Kč. Z pohledu životního prostředí bylo dosaženo nové roční úspory 3 349 TJ/rok a snížení emisí skleníkových plynů o 378 601 t/rok.

Mezi podpořenými projekty se nejčastěji vyskytovaly renovace obecních úřadů, mateřských a základních škol, ale také třeba knihoven a dalších veřejných budov. Vzhledem k velkému zájmu a ambiciózním národním cílům v energetické účinnosti bylo rozhodnuto, že podpora opatření vedoucích k úsporám energie ve veřejných budovách bude pokračovat i v následujícím programovém období OPŽP 2014–2020. Na základě zkušeností získaných v předchozích letech došlo k několika změnám podmínek. Výzvy byly nově vyhlašovány jako nesoutěžní, tj. projekt, který splnil předem daná kritéria přijatelnosti a byl kryt disponibilní alokací, mohl být podpořen. Tato změna se ukázala jako důležitá. Žadatelům poskytla větší míru jistoty schválení projektu k podpoře a také výrazné zrychlení vyřizování žádostí, které mohly být odbavovány postupně. Nově bylo možné financovat projekty realizované prostřednictvím metody energetických služeb s garantovanou úsporou energie (tzv. EPC) nebo získat podporu na novou výstavbu veřejné budovy v pasivním energetickém standardu. Rovněž škála podporovaných opatření se rozrostla o další technologie, které mohly být za zvýhodněných podmínek sdružovány spolu s úpravami obálky budovy do komplexních projektů. Častěji tak byly využívány například fotovoltaické systémy nebo systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla.

Celkem bylo v programovém období OPŽP 2014–2020 vyhlášeno devět výzev k podávání žádostí o podporu na energetické úspory a obnovitelné zdroje v budovách, ve kterých bylo prozatím vyplaceno více než 15 mld. Kč a podpořeno 1 878 projektů. Náklady takto realizovaných opatření se vyšplhaly na téměř 24 mld. Kč. Prozatímní generovaná roční úspora je ve výši 822 TJ/rok a úspora emisí skleníkových plynů 822 458 t/rok. Opět se nejčastěji jedná o projekty řešící energetické úspory ve školách, školkách, obecních úřadech, ale také například v nemocnicích a hasičských zbrojnicích.

Jelikož ke konci programového období převýšil zájem o podporu na energetické úspory ve veřejných budovách možnosti dobíhajícího OPŽP, bylo nutné najít cestu, jak tyto projekty financovat. Nakonec se podařilo vyjednat finanční zdroje ve výši 7,5 mld. Kč z nově vznikajícího Národního plánu obnovy. Jedná se o nový nástroj Evropské komise, který má přispět k obnově a posílení odolnosti členských států po pandemii koronaviru. Výzva k podávání žádostí byla již vypsána a je určena jak pro projekty, které zůstaly v OPŽP tzv. „pod čarou“, tak i pro zcela nové projekty, které splní předepsaná kritéria.

Při přípravě nové výzvy z Národního plánu obnovy se naplno projevila vazba na evropské strategické dokumenty a související nařízení. Nově musela být například posouzena kritéria „významně nepoškozovat“, což např. u renovací stávajících budov znamená dosáhnout úspory alespoň 30 % neobnovitelné primární energie. I v následujících letech plánujeme žadatelům nabídnout další příležitosti, jak získat dodatečné dotační prostředky na revitalizaci veřejných budov. Na právě dobíhající programové období OPŽP plynule naváže období nové, kde je na obnovu veřejných budov připraveno 12,7 mld. Kč. I do budoucna tak OPŽP zůstane nejsilnějším dotačním programem pro kraje, obce a další veřejné instituce. Zdrojem prostředků bude Evropský regionální rozvojový fond, z něj ale nebude možné podpořit realizaci projektů na území hlavního města Prahy. I v tomto případě jsme úspěšně nalezli alternativní řešení, které umožní toto bílé místo pokrýt. Pro projekty v hlavním městě bude v prvních letech určen jeden z programů Modernizačního fondu, který by měl být k dispozici po celé období let 2021–2030. Konkrétně se jedná o program ENERGov, jehož podmínky budou úzce koordinovány s výzvami v novém programovém období OPŽP. Po vyčerpání alokace z OPŽP totiž program ENERGov pokryje i ostatní oblasti. Očekáváme, že na program ENERGov může být k dispozici 6–10 mld. Kč. Konečná výše disponibilních prostředků však bude záviset na vývoji cen emisních povolenek, z jejichž výnosů je program financován.

Byť bude podpora poskytována z několika programů, je naším cílem vše maximálně sjednotit. Důraz bude kladen především na komplexnost projektů, tedy aby se v jedné žádosti řešilo co nejvíce opatření, například rekonstrukce obálky budovy, instalace obnovitelných zdrojů energie a technologií garantujících zdravé a komfortní vnitřní prostředí, realizace zelených střech či systémů pro využívání dešťové i šedé vody. Novinkou budou oblasti podpory zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie a snížení energetické náročnosti technologických provozů budov, jakými jsou třeba kuchyně, prádelny nebo např. provozy čistíren odpadních vod či úpraven vody. Podpora bude primárně poskytována prostřednictvím tzv. jednotkové dotace vztažené na technický parametr realizovaného opatření (např. výkon, plocha měněných konstrukcí). Míra podpory by se měla pohybovat od 30–70 % podle typu opatření a komplexnosti projektu. Vnímáme, že zejména pro menší obce je někdy problém zkoordinovat a zajistit veškeré nezbytné kroky k přípravě kvalitního a udržitelného projektu, proto je naší ambicí poskytnout obcím do tisíce obyvatel prostředky na projektovou přípravu ze stomilionového programu ELENA.

Domácnosti

První vlaštovky v podobě podpory úsporných opatření v domácnostech se objevily již v roce 2007 a 2008, kdy bylo možné získat podporu na instalaci fotovoltaických systémů. Program však vzhledem k tehdejším k cenám technologie a dosahovaným efektům nebyl masově rozšířen. Zásadní změnu přinesl až v roce 2009 program Zelená úsporám (ZÚ), který byl financován z výnosů prodeje emisních jednotek AAU (Assigned Amount Unit) v rámci Kjótského protokolu, kterými Česká republika disponovala. Celkem bylo v letech 2009 až 2012 zobchodováno 103 672 000 AAUs a příjmy z těchto prodejů, které mohly být využity na financování jednotlivých projektů, činily 20,5 mld. Kč. Program postupně nabídl široké možnosti podpory úsporných opatření v segmentu rodinných a bytových domů a za pouhý rok a půl bylo přijato nevídaných 80 696 žádostí o podporu s požadavkem na vyplacení dotace ve výši přesahující 22,4 mld. Kč. Velké množství žádostí si vyžádalo i zcela nové přístupy a vznik nového týmu v rámci SFŽP ČR. Do procesu byly tehdy zapojeny i spolupracující banky, které plnily roli kontaktního místa pro žadatele a částečně řešily administraci vybraných typů žádostí. Celkem bylo v programu ZÚ vyplaceno 74 058 žádostí s podporou přesahující 20,3 mld. Kč. Díky tomu došlo k ročnímu snížení emisí skleníkových plynů o 794 078 t/rok, což představovalo 72,2 % původního odhadu a k roční úspoře energie 8 884 TJ/rok, tzn. 139,5 % původního cíle.

Původně měl být program ZÚ otevřen pro nové žádosti výrazně déle, ovšem díky obrovskému zájmu žadatelů, zejména po rozšíření podpory také na panelové bytové domy, musel být příjem relativně brzy ukončen z důvodu vyčerpání peněz. V dalších letech probíhala průběžná administrace žádostí a jejich financování. I přesto, že po ukončení příjmu nových žádostí zůstalo bez možnosti podpory mnoho potenciálních zájemců, nějakou dobu se nedařilo získat další prostředky, které by umožnily pokračování programu. První světlo na konci tunelu se objevilo spolu s projednáváním návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami v roce 2012. Bylo dohodnuto, že část výnosů z prodeje emisních povolenek v nově se rodícím evropském systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS bude použito na financování energetických úspor v domácnostech.

Jednání se však prodlužovala a tlak ze strany potenciálních žadatelů sílil, zejména z těchto důvodů byl připraven překlenovací program Nová zelená úsporám 2013, který byl zdrojově kryt z rozpočtu SFŽP ČR s alokací 1 mld. Kč. Vzhledem k relativně nízké alokaci byl program určen pouze pro opatření realizovaná v rodinných domech. Změněn byl koncept mechanismu výpočtu podpory, který se nově odvíjel od kvality a rozsahu prováděných opatření formou jednotkových dotací. V jedné žádosti mohlo být zkombinováno více opatření, nově se objevuje podpora na systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Příjem žádostí probíhal pouhé čtyři měsíce od srpna do prosince 2013, přesto bylo podáno celkem 15 706 žádostí s požadovanou dotací za více než 1,3 mld. Kč. Vlivem pozdějšího přechodu velké části žádostí pod navazující program Nová zelená úsporám (NZÚ) bylo nakonec vyplaceno 7 715 projektů s dotací 0,56 mld. Kč, které přinesly úsporu energie 391,8 TJ/rok a snížení emisí skleníkových plynů o 34 445 t/rok.

V dubnu 2014 bylo konečně možné spustit zatím nejdéle trvající program pro energetické úspory v domácnostech – program Nová zelená úsporám. Ten převzal základní nastavení z NZÚ 2013 a dále jej rozšířil. Program na svém startu opět nepodporoval opatření v bytových domech, jelikož tou dobou již bylo rozhodnuto, že tento segment bude s výjimkou území hlavního města Prahy obsloužen z evropských zdrojů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) spadajícího do gesce Ministerstva pro místní rozvoj. Bytové domy se tak přidaly až v květnu roku 2015, a to pouze pro projekty v Praze. Později se ještě v lednu 2017 přidala možnost získat podporu na výstavbu nových bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností.

Z pohledu rodinných domů přišla zásadní změna podmínek v říjnu 2015, kdy byla vyhlášena v pořadí 3. výzva pro rodinné domy. Koncepce výzvy byla průlomová, jelikož umožnila postupně navyšovat alokaci výzvy tak, jak byly obchodovány emisní povolenky. Příjem nových žádostí tak běžel zcela bez přestávek až do zastavení příjmu žádostí v říjnu 2021. Další novinkou pak bylo zařazení podpory pro fotovoltaické systémy, které od té doby nepřetržitě rostou a dnes představují významnou část přijatých žádostí. Od zahájení příjmu žádostí do jeho ukončení bylo přijato více než 89 000 žádostí, z tohoto bylo téměř 75 000 žádostí za 16,3 mld. Kč postoupeno do další administrace. K 8. listopadu 2021 bylo vyplaceno na účty příjemcům podpory již 11 mld. Kč. Odhadovaná úspora energie je 8 500 TJ/rok a snížení emisí skleníkových plynů 1 350 000 t/rok.

Jelikož byl program NZÚ financovaný z emisních povolenek schválen do roku 2021, vyvstala otázka, jak s dobře zavedenou značnou NZÚ naložit do budoucna. I v tomto případě se podařilo zajistit nový zdroj financování z Národního plánu obnovy. O přípravě nové etapy programu se žadatelé dozvěděli již v červenci 2021 a ke zveřejnění nových výzev k podávání žádostí a závazných pokynů došlo u příležitosti zahájení veletrhu FOR ARCH v září 2021. Příjem žádostí podle původních podmínek NZÚ byl ukončen o půlnoci z 11. na 12. října a hned 12. října byl zahájen příjem podle nových podmínek a v novém informačním systému.

Pokračování programu NZÚ staví na pevných základech a ověřených principech jednotkových dotací a na průběžných dlouhodobých a stabilních výzvách. Podařilo se však prosadit další vylepšení, na kterých jsme pracovali ve spolupráci s odbornou veřejností. Hlavním úspěchem bylo sjednocení různých opatření pro segment domácností pod jeden program. NZÚ tak nově nabízí komplexní podporu nejen pro rodinné domy, ale také pro bytové domy v celé ČR. Nabízí také možnost podpory hospodaření se srážkovou nebo vyčištěnou odpadní vodou (dříve program Dešťovka) či výměnu nevyhovujících zdrojů tepla na vytápění, a to vše navíc žadatel může zkombinovat v jedné žádosti. Žadatelé jistě uvítají i další změny, došlo například k navýšení vybraných jednotkových dotací, kde jsme zohlednili růst cen materiálů a práce, díky novému informačnímu systému umožňujeme žadatelům plně elektronické podání a administraci žádosti, žadatel tak již nemusí nic tisknout ani posílat poštou. V neposlední řadě jsme zjednodušili podmínky zejména u instalace obnovitelných zdrojů tepla, kde v některých případech již nevyžadujeme doložení podrobných propočtů a simulací.

Pro pokračování programu NZÚ prozatím bylo pro roky 2021–2025 vyčleněno cca 11 mld. Kč z Národního plánu obnovy a poté až do roku 2030 by měl být program financován buď z Modernizačního fondu, nebo opět z prodeje emisních povolenek. Detailnější informace o programu NZÚ přineseme v lednovém čísle časopisu.