Ekonomické hodnocení tepelnětechnických chyb v obálce budovy

Zajímavým příkladem řešení důsledků tepelných mostů je empirický pokyn pro zedníky (pravděpodobně z 19. století), a sice že dřevěný trám osazený ve zdivu má mít okolo sebe vzduchovou dutinu tl. 20–30 mm. Tím dojde ke kondenzaci vodní páry na zdivu a ta se nemůže vzlínavostí šířit do dřevěného trámu. Tam, kde tato zásada nebyla dodržena, došlo velmi rychle k uhnití zhlaví trámů. Tepelný most není žádným novým pojmem, pouze se této problematice zatím věnuje malá pozornost, byť výrobci stavebních materiálů již mají zpracovány vzorové konstrukční detaily s minimalizovanými tepelnými mosty. Teoreticky tak vznikají velmi kvalitní stavby. Avšak vlivem technologické nekázně, chybného či neúplného návrhu budovy a dalších vlivů se objevuje mnoho tepelných mostů, které nejsou v projektové dokumentaci uvažovány a se kterými energetické hodnocení stavby nepočítá. Tyto tepelné mosty se obvykle zjistí pouze tehdy, pokud způsobují problémy při užívání budovy. A tak ačkoliv se výrobci stavebních materiálů snaží o systémová řešení s minimalizacemi tepelných mostů, dochází v důsledku nekázně a nedodržování příslušných systémových řešení k nadměrným únikům tepla. Tyto úniky tepla zatím nejsou kvantifikovány; pokud probíhá vyčíslení zvýšení tepelných ztrát tepelnými mosty, děje se tak zpravidla na základě projektových podkladů pro stavbu.

V posledních několika letech se však tepelné mosty a tepelné vazby staly velmi diskutovaným tématem, o které se již zajímá i laická veřejnost. Obecně je známo, že způsobují problémy a škody. Zatím není obvyklé tyto škody ekonomicky hodnotit. Jsou vnímány pouze jako hypotetické zhoršení vlastností stavby, které se obvykle ani neřeší. Dodavatelé se je snaží bagatelizovat – i očividné vady projevující se vznikem plísní se pokoušejí svádět na špatné větrání či užívání stavby. Nezřídka se stává, že poukazují na to, že jde o novou stavbu, která musí nejdříve vyschnout.

Ohodnocení škody

Ve stavebnictví se obvykle vyčíslují ceny nemovitostí. Toto vyčíslení lze provést různými způsoby. Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, hovoří v § 2 Způsoby ocenění majetku a služeb o následujících možnostech ocenění (níže jsou uvedeny pouze metody použitelné pro ocenění škody vzniklé nadměrnými tepelnými mosty a tepelnými vazbami):

Část první, hlava první, § 2 odst. 9

a) Nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění. (Převedeno do ekonomického vyjádření chybné realizace tepelné obálky budovy – jde o úspory nákladů na stavbu.)

b) Výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry). (Převedeno do ekonomického vyjádření chybné realizace tepelné obálky budovy jde o zvýšení nákladů na provoz stavby.)

Podmínky výpočtu

Níže uvedené ukázkové výpočty byly provedeny v roce 2021 a tomu odpovídají jak ceny stavebních prací, tak i ceny energie. Výpočty spotřeby tepla na vytápění jsou provedeny zjednodušeně denostupňovou metodou. Jde ale o výpočet, který je však pro odhad spotřeby energie na vytápění dostatečně přesný. Ve výpočtech je uvažováno s průměrnou délkou otopného období 242 dnů, průměrnou teplotou v exteriéru +3,8 °C a průměrnou teplotou v interiéru +20 °C. Ekonomické výpočty uvažují s těmito cenami energie – cena zemního plynu: 1 500 Kč/MWh; cena elektřiny:
3 600 Kč/MWh; cena elektřiny pro tepelná čerpadla při sazbě 3 800 Kč/MWh. Dále je uvažováno: pro plynový kotel účinnost vytápění, rozvodů a sdílení ve výši 75 %, pro vytápění elektřinou účinnost vytápění, rozvodů a sdílení ve výši 90 %, pro vytápění tepelným čerpadlem topný faktor ve výši 3,5 a účinnost rozvodů a sdílení tepla ve výši 95 %. Ve výpočtech je uvažováno s délkou hodnocení padesát let, což je výrazně nižší doba, než jaká se obvykle udává jako životnost staveb.

Příklady hodnocených škod vzniklých chybami v tepelné obálce budovy

Pro hodnocení v rámci této studie bylo zvoleno několik příkladů, které jsou vzájemně zcela odlišné. Veškeré příklady jsou z praxe, nejedná se tedy o optimalizované stavy. U všech příkladů byly zvoleny veškeré možnosti opravy chyby vzniklé v praxi, které v dané situaci přicházejí v úvahu.

Nedoplnění tepelné izolace do konstrukce krovu

Jedná se o velmi častou chybu při nástavbě domů či při stavbě rodinných domů projevující se obvykle lokální tvorbou plísní. V tomto případě vznikají často i chyby při projektování budov, kdy projektanti uvažují tepelnou izolaci vloženou mezi C nosníky sádrokartonu jako souvislou vrstvu, což sice obvykle nezpůsobuje problémy s tvorbou plísní, ale jde o výrazné snížení tepelné izolace konstrukce. Velmi obtížně lze definovat „obvyklý“ rozsah problému, neboť jde o technologickou chybu, jejíž rozsah je dán mírou nedodržení technologie. Tato chyba je obvykle velmi jednoduše detekovatelná infračervenou termografií. Z dlouhodobé zkušenosti s termovizní diagnostikou lze odhadnout, že se obvykle jedná o plochu v součtu 2 až 20 % z plochy tepelné izolace. Obvykle se jedná buď o tepelnou izolaci, která měla být v rovině krovu, nebo o tepelnou izolaci, která měla být položena na sádrokarton.

Na obr. 1 je ukázka termogramu typického tepelného mostu vzniklého nedoplněním tepelné izolace mezi kleštiny. Jejich vzdálenost mezi sebou je u novodobého hambálkového krovu (šířka krokve 140 mm, zádlab 20 mm) 100 mm a jejich délka při šířce domu 10 m je přibližně 3,5 m. To u podkroví rodinného domu se čtyřmi plnými vazbami představuje plochu 1,4 m². Pro další výpočty předpokládejme následující parametry posuzované stavby: Jde o rodinný dům s podkrovím o půdorysu 10 × 12 m. Tepelná izolace podkroví má být provedena ze dvou vrstev minerální vlny. První (vnější) vrstva tepelné izolace je umístěna mezi krokve a kleštiny a její tloušťka činí 160 mm. V ploše podkroví z celkové plochy 160 m² bylo vynecháno mezi krokvemi 1,4 m², u pozednice pruh o šíři 250 mm, tedy plocha 6 m² a na dalších místech nahodile 0,6 m². Celkem jde o 8 m².

Druhá (vnitřní) vrstva je umístěna nad sádrokarton a má tloušťku 80 mm. V ploše podkroví z celkové plochy 160 m² bylo vynecháno 5 % (mezery mezi jednotlivými pásy o šíři 1 m průměrně 50 mm). Celkem opět 8 m². Projektované řešení splňuje požadavky norem. Minimální součinitel prostupu tepla je podle ČSN 73 0540-2 UN,20 = 0,24 W/(m²·K), Urec,20 = 0,16 W/(m²·K). Vypočtený součinitel prostupu tepla je U = 0,16 W/(m²·K).

Chybějící tepelná izolace soklu

Jedná se o velmi častý problém domů stavěných tzv. „na klíč“. Mnohdy je situace způsobena nikoliv chybou v projektové dokumentaci, ale jejím nedodržením ze strany prováděcí firmy, kdy stavební dělníci buď část tepelné izolace nedají tam, kde má být, popřípadě vlivem dalších stavebních prací dojde k její destrukci. Tato situace nastává jak u staveb, kde je navrženo jednovrstvé zdivo, tak rovněž u staveb, kde je nosná stěna dodatečně z vnější strany opatřena ETICS. Tuto chybu obvykle provází vznik plísní v interiéru a jde o snížení tepelné izolace objektu vlivem větších tepelných vazeb. V tomto případě budeme předpokládat, že v jednom bytě tento problém vzniká na dvou místech, každém o délce 1 m. Na obr. 2 je ukázka jednoho takovéhoto případu, na obr. 3 je pak termogram z interiéru stejného objektu v rohu místnosti, kde se k tomuto problému přidávají tepelné vazby. Konkrétní rozložení teplot pochopitelně závisí na přesné geometrii stavebního konstrukčního detailu a použitých materiálech. Pro další výpočet byl použit stavební detail, jehož geometrie je patrna z obr. 4. Při vynechání svislé vnější tepelné izolace dojde ke zvýšení tepelného toku o 0,1674 W/m. Zároveň poklesne povrchová teplota pod teplotu rosného bodu na θsi = 8,51 °C.

Chybějící tepelná izolace ztužujícího železobetonového věnce

Jedná se o nástavbu na bytovém domě v Praze provedenou před několika lety. Stavebník prodal podkrovní byt zájemci, kterému se po několika měsících užívání objevila pod stropem plíseň. Stavba je podle výkresu řešena nástavbou z plynosilikátu zn. Ytong na strop původní stavby. Na zdivu z plynosilikátu je železobetonový věnec, na něm následně dřevěná konstrukce střechy. Střecha je plochá pultová, podle projektové dokumentace o sklonu 6,6 %. Konstrukčně se jedná o dvouplášťovou střechu s krytinou z titanzinkového plechu. Projektovaná konstrukce je patrna z obr. 5, 6 a 7. Z výkresu je patrné, že projektová dokumentace neřešila tepelné mosty vznikající železobetonovým ztužujícím věncem.

Chybně uvažovaná tepelná izolace

Nejde o tepelný most, nicméně se jedná o související problém, se kterým se lze často setkat. Někdy jde rovněž o prostou záměnu hodnot tepelné vodivosti, kdy je ve výpočtech použita deklarovaná hodnota tepelné vodivosti, a při dodávce na stavbu se předpokládá, že se jedná o výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti. Obvykle jde o rozdíl v součinitelích tepelné vodivosti ve výši 0,001 až 0,002 W/(m·K). Vlivem této chyby jednak vzniká větší tepelná ztráta objektu než ta předpokládaná a dále je chybný (tedy neplatný) Průkaz energetické náročnosti budovy, neboť předpokládaná spotřeba tepla je nižší než ve skutečnosti. Pro potřeby tohoto výpočtu předpokládejme rodinný dům typu bungalov o ploše 200 m², kde měla být střecha tepelně izolována minerální vatou Isover UNIROL PROFI o celkové tloušťce 2× 120 mm, λD = 0,033 W/(m·K) v ceně 178,75 Kč/m² (vč. DPH) jedné vrstvy. Předpokládejme záměnu této tepelné izolace za výrazně levnější Isover EVO s parametry λD = 0,035 W/(m·K), cena 137,65 Kč/m² (vč. DPH). Celkový součinitel prostupu tepla touto konstrukcí je U = 0,122 W/(m²·K) při uvažování λU = 0,035W/(m·K) a U = 0,128 W/(m²·K) při uvažování λU = 0,037 W/(m·K).

Nezapočítání bodových tepelných mostů u odvětrávané fasády

Bodové tepelné mosty se zanedbávají velmi často. Jejich vliv souvisí s jejich četností a velikostí. U odvětrávaných fasád, kde navíc vnější plášť zvyšuje ochlazovanou plochu, se jedná o extrémní případ, kterému není věnována dostatečná pozornost. Zanedbávání bodových tepelných mostů souvisí i s obtížností výpočtů a s nedostatečně řešenými stavebními projekty, které se obvykle zpracovávají ve 2D, avšak bodové tepelné mosty jsou lokální, trojrozměrné, a tak v tomto zobrazení nejsou patrné. Na obr. 8 je rozkreslený detail použitý pro tepelnětechnické výpočty.

Vynechání podložky Compacfoam, tl. 20 mm, pod kotvami odvětrávané fasády

Jedná se o železobetonovou stěnu, na níž je hliníkovými kotvami přikotvena odvětrávaná fasáda tvořená keramickým obkladem a tepelnou izolací z minerální vlny o tl. 220 mm. Odvětrávaná fasáda je kotvena systémovými kotvami tvaru L z hliníku. Výška kotvy činí 240 mm, délka kotvy 150 mm. Tloušťka stěny kotvy je 3 mm. Na tuto kotvu je přimontován roznášecí T profil a na něm další profil pro zasunutí keramického obkladu. Projektant již ve fázi projektu řešil tepelné mosty kotvou a předepsal podložky z materiálu Compacfoam, tl. 20 mm, které však dodavatel stavby neosadil.

Uvažování jiné přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby než ve skutečnosti

Opět jde o častou chybu při zpracovávání Průkazu energetické náročnosti budov (PENB). Tato chyba následně vede k odlišným vlastnostem budovy, než se předpokládalo. Zpracovatel PENBu se tak dopouští chyby a způsobuje novému majiteli budovy škodu, neboť ten předpokládal deklarovaný stav budovy. Je sice pravda, že PENB nevyjadřuje skutečnou spotřebu energie v budově při jejím provozu, ale porovnává hodnocenou budovu s referenční budovou. Zvýšení, či snížení součinitele prostupu tepla má přímé důsledky na snížení, či zvýšení spotřeby tepla na vytápění. Vždy je třeba řídit se příslušnou normou ČSN 73 0540-4. Ta v normativní příloze H stanovuje, jaké přirážky na tepelné vazby lze bez podrobných výpočtů volit, takto:

• konstrukce s důsledně optimalizovanými teplenými vazbami: ΔUtb ≈ 0,02 W/(m²·K);
• konstrukce s mírnými tepelnými vazbami (typové či opakované řešení):
  ΔUtb ≈ 0,05 W/(m²·K);
• konstrukce s běžnými tepelnými vazbami (dříve standardní řešení):
  ΔUtb ≈ 0,10 W/(m²·K);
• konstrukce s výraznými tepelnými vazbami (zanedbané řešení):
  ΔUtb ≈ 0,20 W/(m²·K) a více.

U novostaveb, které jsou z některého stavebního systému, lze předpokládat, že stavební detaily jsou provedeny obvykle (typové či opakované řešení), a tudíž lze zvolit přirážku na tepelné vazby ΔUtb = 0,05 W/(m²·K). U běžných novostaveb, kde existuje podezření, že systémové řešení nebylo zcela dodrženo, je vhodné volit přirážku ΔUtb ve výši 0,10 W/(m²·K). U novostaveb, kde je patrné nedodržení technologie, a rovněž u starších staveb je vhodné volit nejvyšší přirážku uváděnou v normě, a to ΔUtb = 0,20 W/(m²·K). Pokud jsou při prohlídce stavby a při jednání s majitelem zjištěny výrazné tepelné mosty, například větší balkon, konstrukčně provedený jako železobetonová konzola bez použití speciálních prvků přerušující tepelný most, použití ocelového krovu v zatepleném podkroví, výrazné stopy plísní v podkroví či jinde apod., je nutné zvýšit přirážku na tepelné vazby i nad hodnotu ΔUtb = 0,20 W/(m²·K). Vhodnější je přesný výpočet všech tepelných vazeb a tepelných mostů, což je však velmi pracné a velmi často se stává, že se na některé tepelné vazby a tepelné mosty zapomene (např. bývá vynecháno napojení schodiště a obvodové stěny).

I když velikost přirážek na tepelné vazby může vypadat jako naddimenzovaná, lze odkázat např. na normu ČSN 73 0540 z roku 1964, kde bylo s tepelnými mosty a vazbami uvažováno. U otvorových výplní byly započítány již ve výpočtových součinitelích prostupu tepla přirážkou 15 %. V té době byly obvyklé součinitele prostupu tepla výplní otvorů 2,7 W/(m²·K) a více. Z toho 15 % je 0,4 W/(m²·K). U stěn bylo dáno (článek 45) zvýšení součinitele prostupu tepla u stěn obrácených na SZ, S, SV, V o 10 % – opět se tedy jednalo v době platnosti normy o podstatné navýšení v závislosti na konkrétní konstrukci, obvykle
o 0,14 W/(m²·K). Navýšení v závislosti na orien­taci stěny bylo dáno tím, že u ostatních orientací stěn dochází k významným solárním tepelným ziskům netransparentními konstrukcemi. Tyto zisky eliminovaly zvýšení potřeby tepla vlivem tepelných vazeb.

Zde řešený rodinný dům má plochu obálky budovy 600 m². Při prohlídce budovy bylo zjištěno, že krov je realizován jinak, než jak byl navržen v projektové dokumentaci, dále se ukázalo, že nestandardně bylo řešeno i osazení oken a balkonových dveří (nedopěněno, nebyly použity parotěsné pásky, nebyla provedena vodotěsná uzávěra…). Chybí jakékoliv zateplení ostění. Dům je postaven z cihelných bloků Porotherm. Ke stavbě byla k dispozici pouze projektová dokumentace pro stavební povolení. Průkaz energetické náročnosti budovy byl zpracováván již na hotovou stavbu několik měsíců po kolaudaci. V PENB byla použita přirážka na tepelné vazby ΔUNtbk = 0,02 W/(m²·K). Po prohlídce objektu bylo zjištěno, že měla být volena přirážka výrazně vyšší, minimálně ΔUtbk = 0,10 W/(m²·K), viz definice velikostí přirážek na tepelné vazby uvedené v ČSN 73 0540-4.

Souhrn posuzovaných chyb v tepelné obálce budovy

V tab. 8 až 10 jsou procentuálně vyjádřeny náklady na různá řešení v porovnání se správným provedením konstrukcí. Zvýrazněna tučným písmem jsou ta pole, kde je cena vyšší, než pokud by se jednalo o správné provedení. Tabulky jsou zpracovány pro tři cenové úrovně podle způsobu vytápění. Procentuální vyjádření bylo zvoleno proto, že vyjádření v absolutních cenách je uvedeno u každého popisovaného případu samostatně, a dále proto, že jednotlivé případy nejsou z hlediska absolutních cen porovnatelné.

Závěr

Bylo prokázáno, že konstrukce by již od počátku měla být správně navržena a provedena, čímž dojde k minimalizaci provozních nákladů. Toto tvrzení však nemusí platit vždy, jak prokazuje případ chybějící tepelné izolace soklu. Ta je však v tomto případě nutná nikoliv k úspoře tepla na vytápění, ale aby se zamezilo tepelným mostům, resp. zabezpečila požadovaná povrchová teplota v interiéru a tím se zabránilo růstu plísní. Bylo prokázáno, že rozhodování o tom, jaké provedení tepelné izolace je ekonomičtější, závisí na ceně energie. Dále mají významný vliv další okrajové podmínky, jako je doba životnosti stavby, resp. daného řešení. V těchto výpočtech bylo uvažováno s životností padesát let, u skladových, výrobních hal, komerčních objektů a dalších staveb je však často reálná životnost výrazně kratší. Při vyčíslování škod vzniklých chybou v realizaci obálky je nutné postupovat následujícím způsobem:

• volba okrajových podmínek a odůvodnění této volby (cena tepla, klimatologické podmínky, vnitřní teplota, diskont, cena zastavěného pozemku či cena plochy v interiéru apod.);
• zmapování skutečného provedení stavby;
• zajištění správného provedení stavby, tedy stavu, jak měla být stavba provedena (buď se jedná o porovnání s projektovaným stavem, nebo o porovnání se stavem, který splňuje požadavky norem na budovu (vnitřní povrchová teplota, součinitel prostupu tepla, průměrný součinitel prostupu tepla);
• zjištění možností rekonstrukce tak, aby výsledkem bylo správné provedení stavby (vždy je potřeba zvážit minimálně jednu z těchto možností: a) demontáž a zpětná montáž v souladu s požadavky, b) vnitřní zateplení, c) vnější zateplení, d) ponechání ve stávajícím stavu a vyčíslení ztrát energie (toto řešení je přípustné pouze tam, kde nedochází k projevům plísní na vnitřním povrchu, hnilobě konstrukce a k dalším nežádoucím projevům), e) ohřev inkrimino­vaného místa);
• vyčíslení spotřeby energie při různých va­riantách rekonstrukce;
• vyčíslení nákladů na jednotlivé varianty řešení;
• volba optimálního řešení.

Méně podstatnou roli pak hrají výpočtové klimatické podmínky, neboť v rámci České republiky nepanují výrazné rozdíly v dlouhodobých průměrných teplotách. Větší roli mohou hrát reálné klimatické podmínky, neboť v posledních letech je průměrná teplota v topném období vyšší, než odpovídá dlouhodobým průměrům, které se obvykle ve výpočtech uvažují. Pro výpočet škod je také důležitý postup ekonomického výpočtu. Při hodnocení s využitím reálné ceny peněz se obvykle diskont uvažuje v rozmezí 2 až 4 %, meziroční zvyšování cen energie může být vyšší, ovšem v některých okamžicích může být i záporné. V ceně také není uvažováno s hodnotami, které jsou obtížně vyčíslitelné, jako je např. vliv nevhodného řešení na zdraví. 

Popis		Cena za realizaci	Roční náklady na provoz	Celkové náklady za 50 let
		[Kč]
Stávající stav – nepřípustný pro pobyt osob	zemní plyn		906	45 300
	tepelné čerpadlo		518	25 886
	elektřina – přímotop		1 812	90 601
Rozdíl proti správnému provedení (cenový rozdíl, který zhotovitel „ušetřil“)		5 936		5 936
Náklady na uvedení do stavu, který měl být realizován		354 493		354 493
Náklady na řešení kondenzace vodní páry v interiéru		nerelevantní
Náklady na zateplení z exteriéru		298 496		298 496
Náklady na zateplení z interiéru		nerelevantní

 

Tab. 2 Náklady vyvolané neodizolováním základu

Popis		Cena za realizaci	Roční náklady na provoz	Celkové náklady za 50 let
		[Kč]
Stávající stav – nepřípustný pro pobyt osob	zemní plyn		94	4 719
	tepelné čerpadlo		54	2 696
	elektřina – přímotop		189	9 438
Rozdíl proti správnému provedení (cenový rozdíl, který zhotovitel „ušetřil“)		3 240		3 240
Náklady na uvedení do stavu, který měl být realizován		4 424		4 424
Náklady na řešení kondenzace vodní páry v interiéru		18 653	749	56 103
			až 761	až 56 703
Náklady na zateplení z exteriéru		nerelevantní
Náklady na zateplení z interiéru		31 140		31 140

 

 

Tab. 3 Náklady vyvolané chybně řešeným železobetonovým věncem

 

Popis		Cena za realizaci	Roční náklady na provoz	Celkové náklady za 50 let
		[Kč]
Stávající stav – nepřípustný pro pobyt osob	zemní plyn		3 507	175 340
	tepelné čerpadlo		2 004	100 195
	elektřina – přímotop		7 014	350 681
Rozdíl proti správnému provedení (cenový rozdíl, který zhotovitel „ušetřil“)		16 467		16 467
Náklady na uvedení do stavu, který měl být realizován		983 800		983 800
Náklady na řešení kondenzace vodní páry v interiéru		47 898	6 367	366 223
			až 6 469	až 371 323
Náklady na zateplení z exteriéru		779 111		779 111
Náklady na zateplení z interiéru		nerelevantní

 

Tab. 4 Náklady vyvolané rozdílem v kvalitě tepelné izolace

Popis		Cena za realizaci	Roční náklady na provoz	Celkové náklady za 50 let
		[Kč/m2]
Stávající stav	zemní plyn		2,75	137
	tepelné čerpadlo		1,57	78
	elektřina – přímotop		5,49	275
Rozdíl proti správnému provedení (cenový rozdíl, který zhotovitel „ušetřil“)		47		47
Náklady na uvedení do stavu, který měl být realizován		2 693		2 693
Náklady na řešení kondenzace vodní páry v interiéru		nerelevantní
Náklady na zateplení z exteriéru		211		211
Náklady na zateplení z interiéru		nerelevantní

 

Tab. 5 Náklady vyvolané neuvažováním bodového tepelného mostu kotvou vnějšího pláště

Popis		Cena za realizaci	Roční náklady na provoz	Celkové náklady za 50 let
		[Kč]
Náklady na vytápění, 2 kotvy/m2	zemní plyn		60	3 020
	tepelné čerpadlo		35	1 726
	elektřina – přímotop		121	6 040
Rozdíl proti správnému provedení (cenový rozdíl, který zhotovitel „ušetřil“)		702		702
Náklady na uvedení do stavu, který měl být realizován		2 401		2 401
Náklady na řešení kondenzace vodní páry v interiéru		nerelevantní
Náklady na zateplení z exteriéru		1 368		1 368
Náklady na zateplení z interiéru		1 368		1 368

 

Tab. 6 Náklady vyvolané nedodáním tepelněizolační podložky pod kotvu odvětrávané fasády

Popis		Cena za realizaci	Roční náklady na provoz	Celkové náklady za 50 let
		[Kč/m2]
Stávající stav, 3 kotvy/m2	zemní plyn		43	2 171
	tepelné čerpadlo		25	1 240
	elektřina – přímotop		87	4 341
Rozdíl proti správnému provedení (cenový rozdíl, který zhotovitel „ušetřil“)		112		112
Náklady na uvedení do stavu, který měl být realizován		1 641		1 641
Náklady na řešení kondenzace vodní páry v interiéru		nerelevantní
Náklady na zateplení z exteriéru		nerelevantní
Náklady na zateplení z interiéru		1 368		1 368

 

Tab. 7 Náklady vyvolané zvýšením tepelné ztráty objektu změnou přirážky na tepelné vazby

Popis		Cena za realizaci	Roční náklady na provoz	Celkové náklady za 50 let
		[Kč]
Stávající stav	zemní plyn		18 120	906 008
	tepelné čerpadlo		10 354	517 719
	elektřina – přímotop		36 240	1 812 016
Rozdíl proti správnému provedení (cenový rozdíl, který zhotovitel „ušetřil“)		nerelevantní
Náklady na uvedení do stavu, který měl být realizován		nerelevantní
Náklady na řešení kondenzace vodní páry v interiéru		nerelevantní
Náklady na zateplení z exteriéru		820 800		820 800
Náklady na zateplení z interiéru		nerelevantní