Digitalizace stavebního řízení: krok dopředu, nebo do tmy?

Proč si myslím, že na konci nebude stejné fiasko, které stálo za jinými digitálními projekty českého státu? Hlavním důvodem je zapojení celé řady odborníků, odborných svazů a společností, katastrálního úřadu, ministerstva, Hospodářské komory ČR a v neposlední řadě také poslanců napříč politickým spektrem. Digitalizace stavebního řízení se opravdu stala jedním z důležitých projektů tohoto volebního období. Koneckonců novela zeměměřického zákona, která byla nosičem zásadní proměny stavebního řízení směrem k digitalizaci, získala jednu z nejvýznamnějších podpor v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v uplynulých čtyřech letech. Právě 188 hlasů poslanců je jasným potvrzením, že se digitalizace těší a bude těšit v oblasti stavebního řízení plošné podpoře, a bylo to pochopitelně znát i při projednávání v Senátu PČR. Zapojení jednotlivých subjektů se samozřejmě promítlo i do detailního zpracování jednotlivých aspektů celé digitalizace.

Co by digitalizace stavebního řízení měla přinést na prvním místě

Pokud se má odehrát nějaká změna a zlepšení současného stavu, je dobře na začátku říct, co jsou jeho největší problémy. A tady panuje obecná shoda, že jedním z vážných problémů stavebního řízení v České republice je rozdílná metodika. V Aši na stavebním úřadě se můžete setkat s jinými postupy a jinými formuláři než na stavebním úřadě v Českém Těšíně. To samozřejmě nepřispívá k jasné orientaci a srozumitelným podmínkám pro ty, kteří potřebují stavět, ale ve výsledku to komplikuje práci i samotným úřadům. Další významný problém představuje uzavřenost všech jednotlivých aktérů stavebního řízení. S ohledem na to, kolik jich v České republice máme (a kolik jich budeme mít i po případné rekodifikaci stavebního práva), je jasné, že bez toho, aby se elektronicky propojili jednotliví úředníci, se prostě neobejdeme. Výhodou, kterou digitalizace stavebního řízení přináší, je právě to, že jednotliví úředníci zapojení do stavebního řízení na sebe mohou vzájemně vidět a sledovat svá vyjádření a připomínky.

V tomto směru slibuje digitalizace stavebního řízení i odstranění další významné vady stavebního řízení, a to kontroly ze strany samotných stavebníků, ale i jednotlivých dotčených orgánů. Dalším problémem české byrokracie v této oblasti je proměna postoje v čase. Kontinuta a konzistentnost vyjádření by přitom měly patřit k důležitým rysům fungujícího právního státu. A konečně poslední významný bod – současná podoba stavebního řízení – pořád spoléhá na rozsáhlé archivy dokumentací, složité ověřování tištěných dokumentů a pochopitelně všechny strasti spojené s přeposíláním takových materiálů. Digitalizace významně zjednodušuje i tento mechanický aspekt současného stavebního řízení.

Digitalizace neznamená „přeskenování“

Jako nejpodstatnější však vnímám myšlenku, že digitalizované stavební řízení neznamená v žádném případě „přeskenování“ současné podoby procesu do jedniček a nul, tedy do digitální verze. Digitalizace stavebního řízení znamená v mnoha směrech zavedení jednotné metodiky, jasného řádu v celém procesu, přehlednosti, kontroly, ale také vymahatelnosti jednotlivých postupů a jasné kontinuity, protože každý z kroků stavebníka a každé z vyjádření úřadu na jakékoliv úrovni ponese zřetelnou stopu a tato stopa bude samozřejmě čitelná i s odstupem času jako součást celé historie příslušného stavebního řízení, ale i historie případné realizované stavby.

Inspirace v soukromém sektoru i zahraničí

Česká republika je před mnoha evropskými zeměmi v oblasti využívání komerčních IT systémů. Rozhodně nejsme nijak pozadu v tom, jak česká veřejnost využívá e-shopy, elektronickou komunikaci s obchodními partnery, internetové bankovnictví, ale o mnoho délek za těmito zvyklostmi a návyky veřejnosti i komerční sféry zaostává komunikace státu. Tady je obrovský dluh a promítá se pochopitelně i do stavebního řízení. Pokud se však chceme podívat na to, jak dobře funguje digitální stavební řízení, máme odkud čerpat – k dispozici jsou fungující modelové příklady ve Finsku, v Německu či ve Spojených státech amerických a velkou výhodou je, že v mnoha případech si tyto systémy mohly vyzkoušet už i české architektonické kanceláře. Z jejich odezvy a zkušeností jsme čerpali v okamžiku, kdy se začala scházet pracovní skupina pro digitalizaci stavebního řízení na půdě Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a snažili jsme se právě s českými architektonickými kancelářemi přemýšlet o tom, jak funkční modely ze zahraničí přenést do českého prostředí.

První krok – portál stavebníka

První krokem musí být vytvoření uživatelsky přívětivého portálu, který vytvoří funkční most mezi žadatelem a mezi úřady a zároveň umožní i jednodušší komunikaci mezi úřady navzájem a také mezi úřadem a projektanty. Bavíme se o portálu stavebníka, který tvoří jeden ze základních pilířů celé digitalizace stavebního řízení. Prostřednictvím portálu stavebníka bude možné, aby žadatel podal žádost ve formuláři, který všechna známá data automaticky vyplní z existujících registrů veřejné správy a zároveň umožní čerpat další informace z historických podání příslušného žadatele. Významným atributem portálu stavebníka bude možnost sledovat v průběhu projednávání příslušnou žádost a třeba den co den sledovat postup projednávání příslušného úředního případu u dotčených orgánů a reagovat tak na připomínky, které se mohou zrodit i v kratší lhůtě, než je třicet dnů. Pak je možné operativně zasáhnout do samotné dokumentace tak, aby vyhovovala nezbytným požadavkům. Vše se tak může odehrávat ve výrazně kratších lhůtách, než na jaké jsme si museli zvyknout. Samozřejmě že portál stavebníka umožní také interakci mezi jednotlivými dotčenými orgány, což je důležité i z hlediska veřejné kontroly a zkvalitňování samotných procesů v oblasti stavebního řízení.

Druhý krok – úložiště projektové dokumentace

Druhý pilířem celé digitalizace je úložiště projektové dokumentace, protože bez něho by nebylo možné odbourat přenos stohů a stohů tištěných dokumentací. Zajisté že přenos všech výkresů a zejména projektové dokumentace liniových staveb do digitální podoby bude klást nároky na technické vybavení jednotlivých úřadů. V zahraničí se však ukázalo, že pořízení větších širokoúhlých monitorů je ve výsledku mnohem méně nákladné než opětovně tištění upravovaných dokumentací. Možnost prohlédnout si podrobně předkládaný dokument na monitoru je spíše věcí zvyku. Zkušenosti z návštěv konkrétních úřadů ve Finsku ukázaly, že rutinní čtení dokumentace na monitoru není žádnou komplikací ani pro starší úředníky. Náklady, které si vyžádá vybavení kanceláří velkými monitory, nemusí představovat ani v České republice zásadní překážku, a to zejména v okamžiku, kdy by se podařilo prosadit zachování stavebních úřadů v současné struktuře smíšeného modelu veřejné správy. Každá radnice si v tomto směru dovede poradit a najít finanční prostředky na takové vybavení kanceláří, zejména s ohledem na budoucí úspory.

Rodné číslo stavby

Významnou novinkou v celé digitalizaci je vytvoření rodného čísla příslušné stavby. Z hlediska další perspektivy, dohledání všech fází vývoje, ale třeba i v perspektivě vícera desetiletí možnost velmi snadno zpětně hledat schválené úpravy a přestavby budov je opravdu užitečným krokem kupředu. Rodné číslo stavby, jak napovídá samotný název, je jasným identifikátorem konkrétního záměru, následné projektové dokumentace i zkolaudované stavby i všech možných úprav a přestaveb. Výhoda rodného čísla stavby spočívá zejména ve schopnosti nejenom rychlého intuitivního vyhledávání, ale zejména v možnosti se s jasným výsledkem vracet i k tomu, co v průběhu stavebního řízení bylo změněno či se změnilo v průběhu dalších let.

Evidence jednotlivých úkonů

Samozřejmě že digitalizace stavebního řízení přináší i možnost přesné evidence jednotlivých úkonů v samotném řízení, což je dalším důležitým stavebním kamenem celého procesu. Tady se budou ukládat veškerá vyjádření, závazná stanoviska i rozhodnutí a bude možné velmi jednoduchým způsobem v nich i v budoucnu vyhledávat a sledovat kontinuitu rozhodování úřadů, případně nežádoucí diskontinuitu, kterou se bohužel jednání českých úřadů mnohdy vyznačuje. Pokud pro stavebníky a investory představuje něco vážný problém, je to právě skutečnost, že české úřady mají občas nežádoucí tendence popřít předchozí vyjádření. Sledování a podrobné zaznamenání průběhu projednávání každé konkrétní stavby naopak umožňuje dohledat a třeba i revidovat taková rozhodnutí, protože stát by v tomto směru měl, při férovém přístupu k žadatelům, zajistit, že bude možné se spolehnout na rozhodnutí v čase a že nebude hrozit za pár týdnů či měsíců opačný názor veřejné správy.

Digitální technická mapa

A konečně iniciačním bodem celého toho procesu, od kterého se digitalizace stavebního řízení odrazila, byla digitální technická mapa. Jde o důležitý prvek, který navíc v mnoha městech a v mno­ha obcích měla již veřejnost možnost vyzkoušet. Digitální tech­nické mapy zaváděly samosprávy proto, aby na prvním místě samy sobě umožnily lepší orientaci v území a operativní zásahy bez rizika vzniku dalších škod. Z praktického hlediska to prostě znamenalo pro starostu malé obce v okamžiku, kdy vznikla havárie na vodovodu, zasáhnout v místě a velmi rychle se přesvědčit s pomocí tabletu, mobilu nebo počítače, zda v blízkosti oné havárie nevedou další sítě a vyhnout se tak zbytečným dalším komplikacím nebo dokonce ohrožení života a zdraví lidí.

Digitální technické mapy tak, jak je přivádí k životu celá digitalizace stavebního řízení, jsou však mnohem ambicióznějším plánem, protože zajistí celoplošně na území celé republiky dostupnost aktuálních dat o území. Doposud bylo záležitostí iniciativy měst a obcí, zda dokázaly získat o tomto území od správců technických sítí příslušné aktuální informace. Úprava právních předpisů přináší v tomto směru zásadní pozitivní zlom, protože poskytování údajů automatizuje a především zjednodušuje pro samotné vlastníky sítí. Zatímco dosavadní zákonná úprava jim jenom stanovila povinnost přenést po zhotovení stavby informace v podobě dokumentace o dokončené infrastrukturní síti příslušnému stavebnímu úřadu, v budoucím režimu digitalizovaného stavebního řízení stačí na dálku tato data do systému nahrát a následně budou dostupná úřadům a ve vybraných vrstvách i široké veřejnosti.

Zajisté že výhody digitálních technických map spočívají v operativním přístupu ke všem klíčovým informacím o daném území. Je jasné, že další důležitou vrstvou digitální technické mapy mají být (a v budoucnu budou) územní plány i zásady územního rozvoje tak, aby v jednom prostředí bylo možné zobrazit všechny klíčové informace a snadno se tak vypořádat jak s regulativy příslušného území, tak s případnými výhodami i nevýhodami dostupnosti příslušných sítí. Z hlediska budoucnosti České republiky a dalšího rozvoje umožňuje digitální technická mapa celou řadu dalších funkcionalit. Pokud v současné době platí mezi významné limity modernizace státu nedostupnost rychlého internetu na venkově, tak digitální technické mapy mohou vytvořit podmínky pro výrazně rychlejší postup v rozšiřování sítí nové generace třeba v tom, že bude možné koordinovat práce a upozornit správce sítí a investory na všechny připravované záměry měst a obcí.

Pochopitelně že digitální technické mapy nejsou jenom vítaným podkladem pro projektanty a samotné úředníky, ale jsou též důležitým nástrojem pro širokou veřejnost, pro každého, kdo bude chtít například kupovat nový pozemek. Digitální technická mapa mu totiž umožní se velmi rychle seznámit s tím, jakou vybavenost má příslušný pozemek, jakou cenu tím pádem bude muset zaplatit za další budoucí využití a co je možné od toho území očekávat. Po vzoru jiných států mohou digitální technické mapy přinést do budoucna i atraktivní nástroj, s jehož pomocí bude možné posunem myši upravovat pozici domu ve vztahu k okolní zástavbě i osvětlení. Ve Finsku si díky tomu mohou občané sami ověřit ideální polohu domu ve vztahu k okolní zástavbě či oslunění zahrady. Stačí pohnout myší.

Nezapomínáme na BIM

Významnou výhodou celé digitalizace stavebního řízení je příprava půdy pro všechny dokumentace staveb v podobě BIM, protože pak nejenom samotná příprava, ale i budoucí správa zkolaudované stavby bude díky digitalizovanému prostředí snadno dostupná pro vlastníky. Veškeré zásahy a hledání technologií a tras jednotlivých infrastrukturních sítí v rámci té budovy bude významně jednodušší.

Závěrem

Samozřejmě že digitalizace stavebního řízení sama o sobě nevyřeší všechny problémy ve stavebnictví. Je však jasné, že průlomově výrazně zlepší to, s čím se denně potýkají stavebníci, investoři, ale i úředníci a žadatelé. Každý investor řeší, jak klíčové problémy odstranit s minimem rizik a také s co nejmenšími náklady. V tomto digitalizace stavebního řízení nabízí pro Českou republiku přímo epochální krok – díky finanční pomoci Evropské unie bude možné rozdělit tíhu celé investice. Co je však podstatné, digitalizace stavebního řízení reálně odstraňuje ty nejzávažnější problémy, na které narážíme v komplikovanosti a délce rozhodovacích procesů způsobem, jenž není striktně regulatorní, ale je povýtce praktický.

Díky přesnému záznamu jednotlivých kroků a stavebních fází významně usnadňuje kontrolu, a to je zajisté jeden z důležitých motorů ke zkvalitňování a zrychlování všech procesů. To, že nečinnost úřadů bude v tuto chvíli odhalitelná nikoli náhodným způsobem, ale systémově, že bude možné velmi dobře sledovat rozhodovací lhůty i napříč Českou republikou – to vše bude významně zvyšovat konkurenci mezi jednotlivými úřady. To je důležité i pro měření výkonu a efektivity státní správy. Stát přichází s ambiciózním plánem komplexní rekodifikace stavebního práva. Mám vážné pochybnosti, že se kvůli problémům předloženého legislativního materiálu podaří tento ambiciózní plán dobře zvládnout. Jsem však rád, že už v tomto okamžiku – bez jasné perspektivy zmíněné rekodifikace – je možné všem stavebníkům doručit pozitivní zprávu, že na digitalizaci stavebního řízení a na řešení těch největších problémů praktickou cestou dojde a že se tak stane v jasném horizontu poloviny roku 2023.