Corso Pod Lipami v Řevnicích, obnova i nové stavby bytových domů

Urbanistické a architektonické řešení

Cesta propojující náměstí Krále Jiřího z Poděbrad a železniční stanici byla a stále je místními obyvateli hojně využívána, proto bylo zachování tohoto propojení podmínkou nového návrhu. Pro plynulý spád centrální cesty, jenž by vyhovoval i handicapovaným, je nově v části vedena po lávce pro pěší nad bývalým bočním korytem Berounky a její okolí je upraveno do výšky původního rostlého terénu. Cesta je zadlážděna a osvětlena.

Celé dotčené území je rozděleno na dvě části. V horní, jižní části, která je blíže náměstí, se nachází jediná stávající budova souboru starší zástavby – dům č. p. 2 (budova A1), jenž byl v rámci stavby obnoven. Dům, považovaný za nejstarší budovu v Řevnicích, má dvě nadzemní podlaží, půdu a podzemní podlaží s několika výškovými úrovněmi podlah. Budova je částečně podsklepena. Spodní, severní část území byla v minulosti pravděpodobně produkční zahradou – po delší dobu neudržovaným sadem. Předěl obou ploch tvořil svah porostlý velkou skupinou vzrostlejších náletových dřevin a keřů. V této části je umístěno pět nových železobetonových bytových domů různého tvaru opatřených fasádním kontaktním zateplovacím systémem.

Pro zdůraznění individuality byly jednotlivé domy ozvláštněny různými typy střech a pojmenovány: dům s barem – Otakar (budo- va A2) na náměstí; prosklený dům – mezonetový s coworkin- gem (sdílený pracovní a vzdělávací prostor Meandr) – Sylvie (budova A3); dům s rehabilitačním zařízením – Rudolf (budova A4), který „se točí", tj. je natočen proti ostatním; dům se zaoblenou střechou, s provozovnou kosmetiky – Otýlie (budova B1) a konečně dům s šikmou střechou, pod lipami – Cecílie (budova B2), s prodejnou potravin. Hlavní vjezd do areálu je veden z ulice Pod Lipami cestou s povrchem ze žulových kostek. Tato nově navržená komunikace zajišťuje vjezd do společných podzemních garáží pod budovami A2, A3 i A4 a do krytých stání pod budovou B1. Komunikace je doplněna parkovacími stáními na terénu.

Založení nových staveb a jejich konstrukční řešení

Výsledky inženýrsko-geologického a hydrogeologického průzkumu prokázaly, že základové poměry zájmového staveniště jsou složité, s vysokou hladinou agresivní podzemní vody. Založení nových obytných domů tedy muselo být navrženo na pilotách vetknutých do tvrdých břidlic předkvartérního podloží.

Spodní stavbu budov tvoří železobetonový, monolitický, kombinovaný konstrukční systém. Vnitřní podpory – sloupy respektující parkovací a dopravní systém – jsou doplněny stěnami komunikačních jader. Obvodové suterénní stěny a podlahová (základová) deska jsou řešeny jako bílá vana. V místech, kde nadzemní stěny budovy nenavazují na sloupy podzemí, jsou stropní desky zesíleny deskovými průvlaky nebo hlavicemi. Pro hlavní schodiště v budovách byla použita železobetonová prefabrikovaná schodišťová ramena, v bytových jednotkách jsou železobetonová monolitická schodiště s dřevěným obkladem. Nosná konstrukce nadzemní části nových staveb je tvořena minimalizovaným železobetonovým stěnovým systémem s možností téměř libovolné dispozice v jednotlivých bytových jednotkách. Železobetonový stěnový systém vymezuje také jednotlivé provozní jednotky. Stabilitu a prostorovou tuhost budov zajišťují schodišťová jádra a mezibytové stěny, které jsou svázány tuhou stropní deskou jednotlivých podlaží. Nenosné příčky jsou vyzděny z keramického zdiva.

Izolace proti hluku

Na základě posouzení vlivu hluku z provozu železniční a silniční dopravy na navrhované budovy vyplynula nutnost navrhnout odpovídající technická opatření (dodržet stanovené hodnoty stavební vzduchové neprůzvučnosti fasád a použít průvětrníky v západní, severní a východní  fasádě  – tj. ve fasádách přilehlých k ulici Pod Lipami), aby hlukové parametry v chráněném venkovním pásmu odpovídaly požadavkům nařízení vlády  č.  272/2011  Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Fasáda

Všechny domy mají probarvenou vnější omítku. Fasády nových budov jsou bílé barvy, historický dům č. p. 2 a navazující nový dům A2 Otakar byly navrženy v červeném cihlovém odstínu.

Střešní konstrukce

Rozdílně tvarované šikmé nebo zaoblené střešní konstrukce byly navrženy jako prutové prvky s ocelovými a dřevěnými vaznicemi a dřevěnými krokvemi z rostlého dřeva. Budovy A3, B1 a B2 mají plechové střešní krytiny z hliníku, střecha budov A1 i A2 je řešena pálenou keramickou krytinou – bobrovkami, ploché střechy budov A3 a A4 tvoří pochozí terasy.

Větrání

Budovy jsou v maximální míře větrány přirozeným způsobem, okny. Nucené větrání je omezeno pouze na větrání hygienických zázemí bytů, kuchyní, garáží pod budovou A2, kotelny a sklepů a rovněž restaurace a jejího zázemí v budově A1. V částech budov přivrácených k železniční trati a zasažených hlukem z dopravy, kde nebylo možno osadit otevíravá okna, jsou v obytných místnostech do fasády osazeny průvětrníky s akustickým útlumem.

Zdroje tepla

Zdrojem tepla pro budovy A1–A4 je kaskáda dvou plynových kondenzačních kotlů o výkonu 2 × 132 kW umístěných v kotelně nového domu A2 na úrovni 1.PP. Zdrojem tepla pro nové budovy B1 a B2 je plynový kondenzační kotel o výkonu 60 kW v kotelně v 1.PP nového domu B2.

V kotlích se připravuje topná voda o ekvitermní teplotě 75/55 °C. V případě potřeby nahřátí TV je teplota topné vody zvýšena na konstantních 80/60 °C. Chod kotlů je řízen ekvitermní regulací. Odkouření kotlů je zajištěno společným třísložkovým kouřovodem o průměru 150 mm zaústěným do komínového tělesa vyvedeného instalační šachtou nad střechu budovy.

Příprava TV pro obytnou část a nebytové prostory je řešena nepřímotopným zásobníkem umístěným v kotelně. Příprava TV pro restauraci je zajišťována rovněž v nepřímotopném zásobníku o objemu 200 l, umístěném ve strojovně VZT v 1.PP části A2. Tepelné ztráty jednotlivých místností jsou v bytech hrazeny z podlahových konvektorů bez ventilátorů, pod okny s parapetem jsou instalována desková otopná tělesa typu PLAN a doplňkově pak otopná tělesa typu VERTIKAL. V koupelnách jsou umístěna koupelnová otopná tělesa typu „žebřík", temperování podlahy zajišťují elektrické topné rohože pod dlažbou. Chod rohoží je řízen autonomně prostorovým termostatem s čidlem teploty podlahy.

Připojení na inženýrské sítě

Všechny nové přípojky (vodovod, kanalizace, plyn, silnoproud) jsou napojeny na veřejné sítě v ulici Pod Lipami. Pouze plynovod pro kotelnu v nové budově A2 je veden z náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

Dešťové vody z obnoveného domu, nových budov a komunikací jižní části jsou svedeny do akumulační nádrže, ze které je napojen postřikový vodovod, a dále do vsakovacích objektů s retencí. Bezpečnostní přepady jsou napojeny do řadu dešťové kanalizace. Dešťové vody z budov a komunikací v severní části jímá retenční nádrž, ze které jsou svedeny do stoky a novým protlakem pod železniční tratí do řeky.

Jako související investice stavby bytových domů je nově vybudována trafostanice v severovýchodní části pozemku včetně napojení na VN. Z trafostanice jsou řešeny přívody do jednotlivých rozdělovačů inženýrských sítí (RIS), umístěných na fasádách bytových domů.

Řešení vegetace a kompozice zeleně

Řešení spočívá ve vysazení solitérních stromů podél horní části cesty, v dolním úseku komunikaci lemuje nová lipová alej. Mezi domy jsou volně rozptýleny jednotlivě keře. Travnaté plochy jsou volně přístupné veřejnosti.

Závěr

Zástavba relativně malého pozemku odpovídá architektuře města s dlouholetou tradicí rozlehlých vil s bohatšími majiteli. Lokalita byla proto využita pro stavbu bytů určených klientům upřednostňujícím  bydlení v přírodě a současně s dobrou vazbou na hlavní město. Jednotlivé domy jsou zakomponovány do prostoru kolem veřejné cesty, hmoty staveb jsou ozvláštněny odlišnými typy střech a každá z těchto staveb je originálem, mělo by však zůstat zřejmé, že byly navrženy a postaveny ve stejném časovém období.

Stavebníci nejsou typickými developery, jejich hlavním záměrem bylo vybudovat v Řevnicích, kde sami žijí, velkorysé a živé prostředí, které poskytne příležitost k zastavení, společnému setkávání při práci i odpočinku a nabídne klidné bydlení v zeleni.