Zpět na stavby

České stavebnictví v Evropské unii na začátku globální ekonomické krize

17. prosince 2010
Ing. Zbyněk Novotný, CSc.

Evropská unie představuje velký a svými charakteristikami bohatý a mnohotvarý, ale také rozmanitý a nesourodý celek, počínaje hlediskem historického, politického a kulturního vývoje, národnostního složení obyvatelstva až po rozdíly klimatického rázu, významně ovlivňující jak procesy stavění, tak požadavky na kvalitativní parametry stavebních fondů. Tuto skutečnost lze doložit mj. údaji o základních parametrech, jako je rozloha, lidnatost a základní hospodářská výkonnost vyjádřená tvorbou hrubého domácího produktu.


Území EU-27 a ČR
V součtu rozlohy členských zemí zaujímá 4,333 mil. km2 na území vymezeném přibližně zeměpisnými souřadnicemi 9° západní délky (Irsko) až 31° východní délky (Rumunsko) a 36° (Itálie, Španělsko) až 70° severní šířky (Finsko). Průměrná rozloha jednoho členského státu dosahuje 166,6 km2. Rozloha jedenácti členských zemí je větší než 100 tis. km2 (největší Francie má 551,5 tis. km2), třináct zemí má rozlohu 11-99 tis. km2 a tři země jsou menší než 10 tis. km2 (nejmenší Malta 316 km2). Poměr mezi rozlohou nejmenší a největší zemí Unie tak je 1:1745).
Území České republiky zaujímá plochu 78 866 km2, tj. 1,8 % rozlohy EU-27. Rozlohou je ČR v Unii na 15. místě. Nejbližší větší zemí je Rakousko (1,9 %), nejbližší menší zemí je Irsko (1,6 %).

Počet obyvatel EU-27 a ČR
K 1. 1. 2008 počet obyvatel EU-27 dosáhl 497,4 mil. osob. Nejlidnatější bylo Německo (82,2 mil. obyvatel), nejmenší počet obyvatel měla Malta (0,4 mil.). Poměr mezi nejmenší a největší zemí Unie podle počtu obyvatel tak byl 1:205,5; průměrný počet obyvatel jedné členské země dosáhl 18,4 mil.
Počet obyvatel ČR ke stejnému datu dosáhl 10,4 mil., tj. 2,1 % počtu obyvatel EU-27 a mezi zeměmi EU-27 byla ČR podle počtu obyvatel na 12. místě. Nejbližší větší zemí bylo Portugalsko (10,6 mil.), nejbližší menší Maďarsko (10,0 mil.).

HDP v EU-27 a v ČR
V roce 2008 dosáhl v EU-27 objem vytvořeného HDP 12,5 bil. eur. Objem HDP pěti zemí překročil 1 bil. eur; největší podíl na celkové tvorbě mělo Německo (19,9 %). Naopak nejmenší podíl měla Malta (0,05 %). Poměr nejmenšího a největšího podílu země na tvorbě HDP byl 1:430.
HDP ČR dosáhlo ve stejném roce 148,6 mld. eur, tj. 1,2 % HDP Unie a ČR objemem vytvořeného HDP byla v Unii na 16. místě za Portugalskem a před Rumunskem (podíl na HDP v intervalu 1-2 % mělo dalších šest členských zemí). Podíl na vytvořeném HDP byl nižší než podíl na počtu obyvatel, ale i nižší než podíl na rozloze území EU-27, tj. za svým, takto elementárně vyjádřeným ?potenciálem?, ?potenciální výkonností?.
Celkovou ekonomickou výkonnost/produktivitu členských zemí lze posoudit např. podle podílu HDP na obyvatele nebo HDP na ekonomicky aktivní osobu.
Nadprůměrný objem HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) v roce 2008 vytvořilo 13 zemí, vesměs ?staré? západoevropské a skandinávské země, z nich maximum Lucembursko (252,8 % unijní úrovně). Ostatní země, včetně všech ?nových? členských zemí, byly pod průměrem Unie; minimum zaznamenalo Bulharsko (40,1 % z unijního průměru). Poměr minimálního a maximálního poměru k průměru byl 1:6,3).
ČR v roce 2008 dosáhla 80,4 % ve tvorbě HDP průměrné unijní úrovně a v EU-27 se zařadila na 17. místo za Slovinsko (89,8 %) a před Maltu (76,3 %). Významný byl růst podílu ČR k EU proti roku 1998 o +9,9 procentního bodu a posun na ?žebříčku? nahoru o dvě místa. Nešlo však o nejrychlejší růst.
Nadprůměrný objem HDP na ekonomicky aktivní osobu (v paritě kupní síly) v roce 2008 dosáhlo 14 zemí - kromě předchozích ještě Řecko, z nich maximum opět Lucembursko (160,8 %) a minimum Bulharsko (36,4 %); poměr minima a maxima 1:4,4. ČR v tomto ukazateli dosáhla 72,3 % průměrné unijní úrovně a zařadila se až na 20. místo, za Maďarsko (74,4 %) a před Portugalsko (70,6 %). Proti stavu před deseti lety došlo sice k pozitivnímu posunu o +12,2 procentního bodu (přibližně jako Polsko a o -10 bodů méně než Slovensko), ale k setrvání na stejném místě ?žebříčku?.

Postavení ČR v EU-27 podle vybraných ukazatelů.
¤ Postavení ČR v EU-27 podle vybraných ukazatelů. Vysvětlivky: Obyvatelstvo - stav k 1. 1. 2008; HDP - 2008; v běžných cenách, HDP/obyv. - 2008, v paritě kupní síly; HPH/e.a. os. - 2008, hrubá přidaná hodnota na ekonomicky aktivní osobu, v paritě kupní síly; % - % z EU-27; pořadí - v EU-27. (Vzhledem k dostupnosti srovnatelných údajů uvedena data za rok 2008 publikovaná v roce 2010). Zdroj: Key figures on Europe, Eurostat Pocketbooks, 2010 edition.

Postavení stavebnictví

Stavebnictví patří v České republice mezi klíčová odvětví. Hodnota objemu provedených stavebních prací k objemu vytvořeného HDP v roce 2008 dosáhla 13,4 %; mezi členskými zeměmi EU-27 to představovalo přední 8. místo. Kromě jiného to vypovídá nejen o významu stavebnictví pro národní ekonomiku, ale i o rozdílné odvětvové struktuře proti vyspělým ekonomikám, z nichž byly České republice v tomto ukazateli nejblíže Dánsko (13,8 %) nebo Rakousko (11,6 %); podíly objemu stavební produkce na objemu HDP ve čtyřech zemích z tzv. ?velké pětky?, tj. z pěti zemí s největším objemem stavební produkce v Evropě, byly 10 % a méně - výjimkou bylo Španělsko s podílem 17,6 %.
Toto významné postavení stavebnictví v národní ekonomice potvrzuje i jeho podíl na zaměstnanosti:

  • počtem pracovníků ve stavebnictví byla v roce 2008 ČR v EU-27 na 9. místě;
  • jejich podílem z celkového počtu obyvatel 4,2 % dokonce na 6. až 7. místě, spolu se Slovinskem.

?Sousedy? České republiky na žebříčku byly ze západoevropských zemí Spojené království (3,7 %) nebo Španělsko (5,2 %). Na celkovém objemu provedených stavebních prací EU-27 se v roce 2008 české stavebnictví podílelo 1,5 %. Mezi členskými zeměmi se umístilo, spolu s Portugalskem, na 14. až 15. místě a ČR tedy není na evropském stavebním trhu, kterému vévodí tzv. ?velká pětka? (Německo, Španělsko, Francie, Spojené království a Itálie; v roce 2008 s celkovým podílem 70,9 %), ?silným hráčem?.
Z porovnání se zeměmi západní Evropy srovnatelné velikosti (podle počtu obyvatel) je patrný nižší objem/podíl provedených stavebních prací. Mezi ?novými? členskými zeměmi je Česká republika naopak s dosti velkým náskokem na předním místě, jen těsně za Polskem. To vypovídá o přetrvávajícím zaostávání výkonnosti českého stavebnictví vůči ?západní Evropě?. Potvrzuje to i nízký objem stavební produkce v přepočtu na jednoho pracovníka, kde jsme se v předkrizovém roce 2008 umístili až na 16. místě - ze západoevropských zemí jen před Portugalskem. V porovnání s průměrem EU-27 (22 zemí) dosáhla produktivita českého stavebnictví jen cca 56 %.

Charakter meziročního vývoje HDP v členských zemích EU-27 v letech: 2007, 2008, 2009.
¤ Charakter meziročního vývoje HDP v členských zemích EU-27 v letech: 2007, 2008, 2009. Poznámka: 23 členských zemí EU-27 (bez Lotyšska, Lucenburska, Malty a Slovenska). Zdroj: Construction Activity in Europe 2009, European Construction Industry Federation (FIEC)

Vývoj národního hospodářství a stavebnictví v letech 2007 až 2009

V české ekonomice do roku 2009 včetně, se krize projevila ?jen? snížením tempa růstu HDP a ČR tak patřila k zemích, kde se krize projevovala mírněji. Byl to vývoj podobný vývoji ještě v dalších 8 zemích EU, ze západoevropských ale jen ve Francii (Bulharsko, Portugalsko, Francie, Kypr, Řecko, Litva, Polsko, Slovinsko). V roce 2009 ale HDP ještě v ČR stále rostl (v případě Francie neklesl). Ve 14 zemích a v EU-27 jako celku však již k meziročnímu poklesu HDP došlo.
Ve stavebnictví se vliv ekonomických potíží projevil meziročním poklesem produkce výrazněji:

  • v roce 2008 produkce vzrostla jen ve 12 (z 18) zemích a v 6 zemích již došlo k poklesu (v roce 2007 to bylo jen v Portugalsku);
  • v roce 2009 se produkce snížila ve všech zemích (opět z 18) s výjimkou České republiky a Bulharska, příp. také Litvy (z toho ve 4 zemích, 3 z ?velké pětky?, se tempo poklesu proti roku 2008 prohloubilo); k meziročnímu poklesu došlo také v EU-27 jako celku.

Objem stavební produkce a podíl na stavební produkci EU-27

Česká republika Země srovnatelné velikosti ?Nové? členské země
20 mld. eur 1,5 % Nizozemsko 61 mld. eur 4,6 %
Belgie 35 mld. eur 2,7 %
Rakousko 33 mld. eur 2,5 %
Dánsko 32 mld. eur 2,5 %
Irsko 30 mld. eur 2,5 %
Finsko 30 mld. eur 2,3 %
Portugalsko 20 mld. eur 1,5 %
Polsko 22 mld. eur 1,7 %
Maďarsko 9 mld. eur 0,7 %
Slovensko 6 mld. eur 0,5 %
Slovinsko 4 mld. eur 0,3 %
Litva 3 mld. eur 0,3 %
Lotyšsko 3 mld. eur 0,2 %
Estonsko 2 mld. eur 0,2 %

¤ Objem stavební produkce a podíl na stavební produkci EU-27. Zdroj: Construction Activity in Europe 2009, European Construction Industry Federation (FIEC).

Stavebnictví ČR v EU-27.
¤ Stavebnictví ČR v EU-27. Vysvětlivky ke sloupcům tabulky: Stavební produkce - 2008, běžné ceny; % - podíl z produkce EU-27; St. prod./HDP: % - podíl z HDP; Pracovníci - ve stavebnictví v r. 2008, pořadí z 22 zemí EU-27 (bez Estonska, Lotyšska, Lucemburska, Malty a Slovenska, v r. 2009: 430 tis. osob, 2,9 %, 10. místo v EU-27); % - podíl z EU-27; Prac./ob.: % - podíl pracovníků ve stavebnictví z počtu obyvatel; St. pr./prac. - podíl produkce na pracovníka (produktivita); pořadí z 22 zemí (bez Estonska, Litvy, Lucemburska, Malty a Slovenska); Byty - 2007, počet dokončených bytů na 1000 obyvatel; pořadí z 16 zemí EU-27; pořadí - v EU-27. Zdroj: Construction Activity in Europe 2009, European Construction Industry Federation (FIEC), Statistisches Jahrbuch 2009, Statistisches Bundesamt podle Monthly Bulletin of Statistics, UN, New York (byty).

Charakter meziročního vývoje stavební produkce členských zemí EU-27 v letech 2007, 2008, 2009.
¤ Charakter meziročního vývoje stavební produkce členských zemí EU-27 v letech 2007, 2008, 2009. Poznámka: 18 členských zemí EU-27 (bez Irska, Kypru, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Polska, Řecka a Slovenska). Zdroj: Construction Activity in Europe 2009, European Construction Industry Federation (FIEC).

Závěr

Za současné situace se jakékoli předpovědi dalšího vývoje považují za velmi nejisté, kromě jiného i proto, že ?světová ekonomika čelí nejhorší krizi od 2. světové války? (na závěr své analýzy v jednom z renomovaných odborných časopisu USA autor tuto situaci poněkud sarkasticky formuloval slovy, že ?jedinou jistotou je nejistota?). V řadě optimistických předpovědí, opírajících se o okamžité oživení, se také ukázalo, že šlo o oživení jen velmi krátkodobá a že ve skutečnosti šlo o kolísání na nové, pokrizové úrovni (grafický průběh recese ve tvaru písmene ?W?) a ne o růstový trend. Optimizmus prognóz se proto také skoro vždy posouvá až ke konci prognózovaného časového horizontu.
Za častěji se objevující názory, týkající se stavebnictví, lze považovat, že:

  • dosažený stav je jen stabilizaci na nové, nižší úrovni, která je spojena s kolísáním;
  • v nejbližším období (2010 až 2011) dojde k dalšímu poklesu zaměstnanosti;
  • k oživení stavebnictví v dané zemi je možné počítat až s určitým zpožděním za celou ekonomikou v dané zemí;
  • ?cesta k obnově bude dlouhá?.

Pokud jde o české stavebnictví lze se domnívat, z dosavadního vývoje, tj. z poklesu, objemu zakázek a počtu povolených staveb, že české stavebnictví zatím svého dna ještě nedosáhlo. Tuto nepříznivou situaci v podstatě potvrzují i očekávání konjunkturálních průzkumů v odpovědích respondentů - představitelů stavebních firem.