Česká vláda musí eliminovat škůdce českého stavebnictví
Martin Doksanský, generální ředitel SMP CZ, a.s., je jedním z nejzkušenějších manažerů české stavební výroby. Stejně jako většina jeho kolegů oplývá při výhledu stavebního průmyslu pro nejbližší roky silnou skepsí.
„Sdílím obavy všech, kteří působí v oblasti stavebnictví, z budoucího vývoje. Rok 2010 bude nesporně mnohem složitější než ten letošní, ale daleko větší obavy mám z let následujících 2011 a dále,“ míní Martin Doksanský.
To říkáte i přesto, že vaše společnost není závislá na objemu pozemních staveb?
Obávám se, že vedle neradostných perspektiv pozemního stavitelství nastane pravděpodobně významný pokles i v oblasti dopravní infrastruktury.
Jednoduchou obdobou šrotovného by byla státní podpora na bytovou jednotku nebo rodinný dům.
Dlouho se hovoří o nečinnosti vlády v oblasti stavebnictví. Až do roku 2008 to díky konjunktuře nebyl ožehavý problém. Jaké konkrétní kroky by měla současná (popř. v květnu příštího roku zvolená) vláda učinit, aby podpořila výstavbu v rámci dopravní infrastruktury, ale i výstavbu pozemní, zejména bytovou?
Především by se měla postarat o zjednodušení legislativních procesů souvisejících s přípravou staveb. Eliminovat škůdce, spekulanty a ty, kteří pod pláštíkem ochránců přírody škodí logickému rozvoji společnosti. Zavést právní institut možného vyvlastnění v případě staveb souvisejících s veřejnými zájmy. Pak by mohly začít vznikat projekty PPP v dopravní infrastruktuře. Dále by měla vláda rozhodnout o budoucím systému financování staveb dopravní infrastruktury ? o Státním fondu dopravní infrastruktury, jeho příjmové složce, atd. Jednou z priorit musí být jednoznačně urychlení čerpání dotací z EU. Hospodářské noviny v polovině listopadu otiskly zprávu, že ČR vyčerpala z dotací EU alokovaných na období 2007?2013 dosud pouhých čtyřicet šest miliard Kč z celkem zhruba sedmi set miliard dostupných! To znamená, že téměř v polovině období je čerpáno asi 7 %, což je strašně málo a netýká se to jen stavebnictví. A potom si myslím, že by se obecně v oblasti přípravy zakázek mělo spíš tvořit, než bořit. Mám na mysli například velkou ekologickou zakázku, která se odkládá z důvodů politických bojů, stupně na dolním Labi se nestaví, protože je preferována železniční doprava oproti lodní, atp.
Ano, letos v březnu jste v našem časopise zmínil potřebu zahájení technické přípravy projektu Dunaj – Odra – Labe. Jak se díváte na možnost zahájení těchto příprav s půlročním odstupem?
Jedná se o myšlenky a plány velmi vousaté, již více než sto let se vlády na našem území, odborná i laická veřejnost zabývají možností realizace této stavby. Osobně ji podporuji, považuji za smysluplnou, zvláště je-li reálná možnost získat na ni v budoucnu případnou finanční podporu z EU. Obávám se, že se za posledního půl roku v reálné přípravě a přiblížení realizace této stavby příliš nepokročilo.
Stavební průmysl zaměstnává v ČR cca 450 000 lidí, více než automobilový průmysl, přitom o zavedení motivačních pobídek investorů (jako například šrotovné) se vyjma programu Zelená úsporám a NOVÝ PANEL nehovoří. Dovedete si představit některé konkrétní smysluplné motivační pobídky, a to nejen v oblasti bytové výstavby?
Jednoduchou obdobou šrotovného by byla například státní podpora v určité smysluplné motivační výši na bytovou jednotku nebo rodinný dům.
Jak by měla vláda ČR podporovat zaměstnanost v oblasti stavebnictví? Byl byste například pro zavedení tzv. kurzarbeitu krátkodobého převzetí části nepotřebných sil podniku státem s tím, že tito pracovníci neztrácejí zaměstnání v dané firmě a vrátí se do ní ve chvíli, kdy je podnik schopen tyto lidi opět platit?
Vláda by určitě měla podporovat zaměstnanost v našem odvětví. Nejprve tím, že by stavebnictví začala brát skutečně vážně a zakotvila ho v systému státní správy. Dnes v něm neexistuje dokonce ani náměstek žádného ministra, který by měl stavebnictví na starosti. Proto se zájmy našeho oboru obtížně prosazují a všeobecné problémy těžko řeší. Nejlepší podporou je samozřejmě dostatek nových zakázek, tomu by určitě pomohlo vyřešení problémů uvedených v předchozích odpovědích. Co se týče kurzarbeitu, chtělo by to vážně zanalyzovat efekt těchto opatření v zemích, kde s tím mají zkušenost, tedy především v Německu a Rakousku. Myslím efekt v horizontu střednědobém, jak se firmám daří poté, co tato forma státní podpory skončí.
Vzhledem k tomu, že SMP CZ je součástí nadnárodního koncernu Vinci, mohl byste popsat situaci ve výstavbě liniových staveb v ostatních zemích EU, popř. postoje jednotlivých vlád k investicím do dopravní infrastruktury?
V západních zemích inspirováni příkladem z USA berou tuto otázku velmi vážně a uvědomují si multiplikační efekt investic do dopravní infrastruktury.