Černá Louka v Ostravě
S návrhem nového urbanistického řešení areálu Černá Louka vstoupila na ostravský developerský trh společnost C21, v níž se spojili manažeři firem Skanska Reality a S.P.I. Holdings. Její projekt nazvaný Korzo Černá Louka propojuje řeku Ostravici s centrem města a do oblasti má poprvé přivést stálé obyvatele a celodenní život.
Areál Černá Louka o rozloze šest hektarů byl historicky využíván pro průmyslovou zástavbu. Nacházel se tu pivovar nebo lanová dráha na dopravu uhlí. Po válce, kdy se v Ostravě začaly každoročně pořádat veletrhy a bylo třeba určit plochu pro vybudování výstavních pavilonů, na ní vyrostl rozlehlý výstavní areál. Jeho značné opotřebení bylo pro ostravský magistrát impulzem ke změně celé koncepce Černé Louky. V návrhu efektivního urbanistického řešení Černé Louky vychází C21 ze znalostí potřeb Ostravy a jejích obyvatel. Jejím záměrem je vytvořit nejen ucelený rezidenční soubor, ale také moderní městský park. Architektonický návrh projektu vypracovalo studio Qarta architektura.
?Základním motivem celého projektu je návrat řeky. Na rozdíl od jiných evropských metropolí Ostravě příjemné a obyvatelné nábřeží chybí a dnes nevyužívané břehy Ostravice nám dávají obrovské možnosti, jak řeku a její okolí plně zapojit do plánované obytné čtvrti. Korzo Černá Louka v sobě spojuje dva původní záměry metropole Ostravy a městských architektů - revitalizaci výstaviště, na kterou magistrát vyhlásil veřejnou soutěž, a návrat lidí na břehy Ostravice, o němž se v poslední době často hovoří,? říká Petr Fanta, jednatel C21 a generální ředitel společnosti Skanska Reality.
Výrazným bodem projektu Korzo Černá Louka je rozsáhlý městský park a nové přírodní náměstí, využívané pro typicky městské funkce. V jeho blízkosti by měly vzniknout například informační centrum, knihovna, koncertní síň nebo galerie. Součástí této kulturní zóny bude i stávající Divadlo loutek a výstavní pavilon, které zůstanou v nezměněné podobě. V blízkosti náměstí počítají architekti s výškovou budovou, která může sloužit jako hotel s konferenčními prostory. Šedesát až osmdesát procent rozlohy by měly zaujmout rezidenční stavby podél nábřeží. Byty budou umístěné ve výšce, nad průchozím parterem. V pilířích budov vzniknou prostory pro administrativní využití, obchody, služby. Výhled na řeku a zeleň má evokovat pocit bydlení v přírodě. Byty v projektu Korzo Černá Louka budou odpovídat požadavkům 21. století a svým provedením uspokojí různě náročnou klientelu. Vytvořením kvalitních podmínek pro bydlení chce společnost C21 přivést na Černou Louku vůbec poprvé stálé obyvatele a celodenní život (situace viz str. 24). Všechny budovy, se kterými projekt počítá, jsou koncipované jako solitéry přirozeně a nenásilně vkládané do zeleného parku. Ten vytvoří původní vzrostlá zeleň doplněná nově vysazenými dřevinami. Městské fasády domů s terasami a balkony a vertikálními zahradami vytvoří s okolním parkem harmonickou symbiózu. Budovy budou postavené v souladu se systémem LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), který hodnotí jejich šetrnost k životnímu prostředí. Zpevněné plochy i rozlehlé náměstí vzniknou z přírodních materiálů a budou odpovídat nejnovějším architektonickým trendům.
¤ Korzo Černá Louka - pohled od řeky Ostravice, nesoutěžní návrh
¤ Korzo Černá Louka - soutěžní návrh, rozpracovaný model
¤ Korzo Černá Louka - celkový pohled, původní nesoutěžní návrh, vizualizace
Vznik soutěžního návrhu z pohledu tvůrců
Ateliér QARTA rchitektura začal zpracovávat základní urbanistické rešerše pro C21 ihned po zveřejnění záměru na nové využití výstaviště Černá Louka.
?Regulace nebyly ještě upřesněny, stejně jako rozsah dotčených pozemků. Pohybovali jsme se jen v tušených hranicích, sami jsme hledali možná omezení, mapovali terén,? vzpomíná jeden z architektů Jiří Řezák.
Projekt byl nazván Korzo Černá Louka, neboť jeho základním měřítkem je obyvatel města a jeho běžné každodenní i volnočasové aktivity.
?Dokonalá integrace místa do struktury Ostravy ukázala možnost přinést významné rozšíření plochy dnešního již lehce přetíženého centra, odlehčit středu města a napomoci Masarykovu i Kostelnímu náměstí k zachování čistě městského rázu,? dodává architekt David Wittassek. Přeloženo, přinést do centra města velkorysé měřítko, vytvořit z Černé Louky skutečný ostravský ?central park?. Neřešit dnešní deficit zeleně nánosem nic neřešících drobečků zeleně v mohutných nerozbitných, většinou betonových nádobách jako v jiných městech. Pracovat s postupným přechodem charakteru celé oblasti z historického centra až k opravdu přírodnímu břehu řeky Ostravice na soutoku s Lučinou.
?Přirozenost na březích soutoku, ponechání pravému břehu, pohledově exponovanému z centra, co nejvíce přírodně neregulovaného charakteru a naopak vybudování skutečného městského nábřeží na břehu levém bylo jedno ze zásadních rozhodnutí při práci na studii,? říká Jiří Řezák.
Toto rozhodnutí koresponduje i s vypracovanou studií na úpravu pravého břehu městem. Mezi historickým centrem a nábřežím se architektům otevřela možnost k rozvinutí jednotlivých překrývajících se vrstev návrhu. Vzrostlá zeleň, jediná přednost stávajícího stavu, je maximálně zachována a nově doplněna. Zpevněné plochy i rozlehlé náměstí jsou z přírodních materiálů, přednostně mlatové. Páteří návrhu se stalo skutečné městské korzo zakončené rozsáhlým pobytovým molem. Středem korza je přírodní centrální náměstí s jednou z významných celoměstských funkcí.
¤ Korzo Česká Louka - situace, soutěžní návrh
Regulace vs. idea
Architekti na jedné straně kladně hodnotí odvahu města k rozsáhlé přeměně lokality. Nicméně tuto odvahu je u zástupců města potřeba podporovat i během zpřesňování regulačních podmínek. QARTA architektura svou finální předsoutěžní studií pro C21 představenou veřejnosti i odborným kolegům na jaře ukázala některé důležité a možná zbytečně limitující zadávací podmínky.
?Předně je to nutnost pracovat skutečně v globálním měřítku, území scelovat a ne dělit předem na menší nesouvisející díly,? tvrdí architekt Pavel Fanta. ?Výrazným omezením může být i zachování parkovacího domu na východě v nezměněné podobě, které území doslova tříští na kusy,? dodává.
Město je podle architektů v některých dílčích studiích již hodně vepředu, týká se to zejména řešení středního parku. ?Určitě musíme město ?doběhnout? a řešit srdce celé oblasti, centrální park, v symbióze. Naše představa je nadále pro všechny obyvatele Ostravy jasná: otevřený, plně průchozí parter bytových domů. Parkem tedy zůstane celá Černá Louka a na tuto možnost bude chtít městem již rozpracovaná střední část reagovat,? říká Jiří Řezák.
?Město by mělo trvat i na co největším podílu rezidenčního bydlení, doplňkové funkce dovolit jen v nevyhnutelných případech,? naráží David Wittassek na velkorysou plochu na jihozápadě, vyhrazenou podle regulativ hotelu. Tato část Černé Louky s přímou vazbou na řeku je podle zástupců C21 stejně vhodná pro bydlení jako zbývající část nábřeží, není nutné se zbavovat této možnosti předem stanoveným regulativem. Sporné je pak podle týmu QARTA architektura využití území za Divadlem loutek.
?Umíme dobře vyřešit urbanistickou nepřehlednost tohoto koutu a místo stabilizovat v menším měřítku, než je nabízená prodejní plocha,? přibližuje Pavel Fanta.
Zatížení této části pronajímatelnou budovou v těsné blízkosti Divadla Antonína Dvořáka by si však podle zástupců C21 mělo město ještě znovu detailně promyslet. ?Považujeme naši již představenou práci i soutěžní návrh, který teprve bude představen, za možné a jistě ne konečné varianty,? uvažuje Jiří Řezák o možných a ve shodě se svými kolegy i žádoucích změnách regulativů.
?Jsme stále na začátku práce,? konstatuje v souvislosti s další spoluprací s městem i veřejností David Wittassek. ?Víme, že C21 představený nesoutěžní návrh i finální varianta nejsou chiméra,? dodává Pavel Fanta.
