Bezpečnost při práci na plochých a šikmých střechách

Rizika vzniku úrazů pádem
Základní rizika vzniku úrazů pádem jsou tři:

• přepadnutí přes hranu střechy;
• propadnutí střechou;
• propadnutí otvorem ve střeše (například nechráněný světlík).

Riziko vzniku úrazu není pouze při vlastní výstavbě, ale také při zajišťování provozu stavby. Zejména v podzimním a zimním období, zvláště na foliových střechách, je riziko uklouznutí a následného pádu mimořádně vysoké. Zajistit pak například vhodnou vysokozdvižnou plošinu, ke které by byl pracovník kotven, je často problematické. Přitom třeba obsluha klimatizačních jednotek si vyžaduje pravidelnou přítomnost na střeše.
Všem těmto případům lze poměrně snadno předejít použitím vhodných systémů zabezpečení ochrany osob proti pádu. Nejčastějším důvodem, proč nejsou tyto systémy osazovány, jsou úspory. Přitom lze tento problém u nových staveb vyřešit využitím vhodných bezpečnostních prvků použitelných při vlastním provádění stavebních prací a následně ponechat tyto kotvicí systémy pro údržbu a další práce na střeše.
Základní problém spočívá v malé znalosti povinností jak u projektových kanceláří, tak u zadavatele stavby a jejího provozovatele. Bohužel i v oblasti bezpečnosti práce je špatná přehlednost příslušných právních norem obecným problémem českého právního řádu. Také profesní komory by mohly svým členům poskytovat dostatek potřebných informací o právních předpisech i na úseku bezpečnosti práce na střechách. Většina stavebních firem je sice obeznámena s bezpečnostními předpisy při provádění stavebních prací, ale protože nemají často žádnou návaznost Replique Montre na provozovatele stavby, nezabývají se možností použít takové bezpečnostní prvky, které by na stavbě zůstaly i po skončení jejich práce. V projektové dokumentaci pak chybí i to nejzákladnější zpracování návrhu bezpečnostních prvků pro provoz stavby.

¤ Schema: nespravna vzdalenost k nejvzdalenějšimu mistu předpokladaneho pohybu osob. Vyška volneho padu nema přesahovat 2,0 m.

Základní právní předpisy
V České republice upravují povinnosti ochrany zdraví při práci na střechách zejména: Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Je pochopitelné, že ve velkém množství předpisů se projektanti a stavebníci orientují jen ztěží, a nelze jim to mít za zlé. Proto jako optimální je možné vidět postup, kdy firmy, které na našem trhu nabízejí tyto systémy, poskytnou zpracovatelům projektových dokumentací, případně i vlastníkům již existujících staveb, odborné poradenství nebo i vypracování projektu bezpečnostních prvků na danou stavbu.

Způsoby řešení bezpečnosti na střechách
Přenosné kotvicí prostředky
Nevýhodou přenosných kotvicích prostředků je, že pro vlastní údržbové práce na střechách nezůstávají a slouží tedy pouze firmě, která provádí konkrétní činnost při výstavbě. Pro údržbu je nutné řešit zabezpečení osob následně, což zvyšuje náklady.

Trvalé kotvicí systémy
Trvalé kotvicí systémy po dokončení stavby zůstávají na střeše, a jsou k dispozici při kontrole a údržbě například systémů vzduchotechniky, klimatizace atd., nebo pro běžné opravy, údržbu a při odklízení nadměrného množství sněhu. Jakékoliv dodatečné osazování na již hotových střechách je složité, s ohledem na zajištění potřebné vodotěsnosti v místě osazení kotevních prvků.

Volba systémů
Ze všech systémů lze volit dva základní:
Jednotlivé kotvicí body
Nevýhodou je poměrně vysoká četnost jednotlivých bodů a možnost pádu při uchycování se k dalšímu kotevnímu bodu.

Lanové systémy
Lanové systémy umožňují snížit počet kotevních bodů a tím i počet replicas relojes suizos prostupů a vylučují riziko chyby při uchycování se k dalšímu jednotlivému bodu. Navíc mohou být provedeny i jako průběžné a v odůvodněných případech poskytovat vysoký pracovní komfort.

Kombinace obou systémů
Lanový systém se použije tam, kde se předpokládá velká šíře pohybu osob. V případech, kde jsou práce v relativně malém prostoru, lze použít jednotlivé kotevní body. Ty je možné osadit i na vhodné konstrukce, například vzduchotechniky.

¤ Schema: nerespektovani ploch, ktere brani volne vyšce padu (nižši střiška, niže ležici balkon)

Nejčastější chyby v projektování bezpečnostních prvků

• Nesprávná vzdálenost k nejvzdálenějšímu místu předpokládaného pohybu osob a tím možnost zvolení nesprávné délky lana osobního úvazu a velké výšky volného pádu. Výška volného pádu nemá přesahovat 2,0 m.
• Nerespektování ploch, které brání volné výšce pádu (např. nižší stříška, níže ležící balkon atd.).
• Není počítáno s místem výlezu na střechu. Pracovník pak nemá v odpovídající vzdálenosti od žebříku nebo plošiny možnost uchycení lana a musí překonat určitou vzdálenost bez toho, aby byl jištěn.
• V okolí míst možného propadu otvory ve střeše, zejména v blízkosti světlíků, nejsou osazeny kotvicí prvky. Při čištění nebo opravě světlíku pak může dojít snadno k propadnutí otvorem.
• Klimatizační jednotky umístěné na střechách vyžadují častou přítomnost pověřené osoby. Bývají však umístěny v blízkosti hrany přepadu, nemají zajištěn bezpečný přístup od místa výlezu na střechu a bezpečný pohyb v okolí těchto jednotek.
• Šikmé střechy nejsou z hlediska bezpečnosti pohybu často řešeny vůbec. Přitom kotevní hák, který umožní jak poutání, tak bezpečné položení žebříku, je finančně málo náročným řešením.
• U provozovatele (správce, údržby) budovy není uložen osobní úvaz s potřebnými součástmi tak, aby měl možnost je použít každý, kdo je pověřen vstupem na střechu.

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že nedostatečné zajištění bezpečnosti práce na střechách patří k velkým problémům českého stavebnictví a údržby budov. Pády ze střech jsou téměř vždy spojeny s vážnými následky. Proto je rozhodně správnou volbou pověřit oprávněnou firmu zpracováním technického řešení a vlastní osazení bezpečnostních prvků.

Ing. Mojmír Klas, CSc.,
atestovaný technik bezpečnostních systémů pro ploché a šikmé střechy.