Banka s puncem devatenáctého století

Historie

• Budova Městské spořitelny pražské, dnes České spořitelny, a.s., byla postavena na místě kotců (společných prodejních míst řemeslníků a obchodníků) v letech 1891-1894 podle návrhů architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Byla navržena v novorenesančním slohu, ve stylu vlašské renesance, s akcentem na sgrafitovou, malířskou a sochařskou výzdobu.
• V roce 1926 byla pod budovou vybudována dvě patra podzemních trezorů.
• V roce 1931 byla došlo k přestavbě, doplnění o nástavbu 3. NP a přemostění s budovou Rytířská 31.
• V roce 1953 prošla budova spořitelny stavebními úpravami z důvodu změny využití pro Muzeum revolučního hnutí Klementa Gottwalda. Tato rekonstrukce byla provedena formou účelové přestavby bez respektování původních uměleckých hodnot, ale i dispozic jednotlivých podlaží. Některé konstrukční zásahy z této doby jsou nevratné a nebyly ani zdokumentovány pro případné rekonstrukce dobového stavu.
• V roce 1989 bylo muzeum zrušeno. Objekt byl v rámci privatizace navrácen nástupci Městské spořitelny pražské - České spořitelně, a.s.
• V letech 1990-1993 byla stavba zpětně rekonstruována pro svůj původní účel, tedy pro potřeby banky.
• Objekt je zapsán v Operativním seznamu nemovitých kulturních památek hlavního města Prahy po R. č. Ú. s. 1 - 285 a nachází se na území Pražské památkové rezervace, která je zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Je tedy chráněn ve smyslu ustanovení zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči a ve znění novely č. 242/92 Sb.
• 2005-2008: generální rekonstrukce, rozložená do tří etap.

¤ Kavárna v 2. NP

Stav budovy před rekonstrukcí
Budova České spořitelny je samostatně stojící stavba na rohu Rytířské, Melantrichovy a Havelské ulice. Byla postavena na principu středové převýšené dvorany se světlíkem obestavěné vnějšími trakty s kancelářskými prostory. Kompozice má jednotnou koncepci, a to jak v exteriéru, tak v interiéru ve stylu české novorenesance. Stavba má pět nadzemních a dvě podzemní podlaží. Základní dispoziční dělení osově souměrného objektu je v obou směrech třítraktové.
V principu je budova vertikálně rozdělena na velkoryse pojaté prostory (s bohatou výzdobou) v 1. NP a především v 2. NP, navazující na dvoranu - nejvýznamnější část budovy, na kancelářské prostory v horních podlažích a na zázemí v podzemních podlažích. Významnou součástí stavby vedle dvorany je dodatečně vybudovaný mramorový sál v přemostění mezi ?mateřskou? a sousední budovou.
Budova je zděná, stropní konstrukce ve spodních podlažích mají zděné klenby s násypy, od stropní konstrukce nad 1. NP jsou klenby dřevěné trámové, místně kombinované s hlavními nosníky ocelovými, zejména v mladší dostavbě 3. NP. Kvůli pozdějším stavebním úpravám při změnách funkčního řešení byly některé konstrukční prvky doplňovány konstrukcemi železobetonovými, případně kombinovanými s ocelovými válcovanými nosníky, jako například vkládaná podlaží sociálního zářízení okolo postranního schodiště a výtahu. Krov je dřevěný a konstrukce světlíku ocelová. Část nosných konstrukcí a obklad fasády je z pískovce. Můstek je kombinací zděných a železobetonových konstrukcí. Budova má bohatou malířskou a sochařskou výzdobu v interiéru i exteriéru. Na výzdobu byly použity kvalitní materiály - různé druhy mramorů, žul a umělý kámen.
V první polovině tohoto desetiletí už stávající stav budovy neodpovídal provozním ani technickým standardům podle současných norem a předpisů, ani představám investora o funkci finanční organizace. Také předcházející stavební zásahy nebyly vždy v souladu s původním záměrem stavitelů, ani s charakterem významného historického objektu. Cílem rekonstrukce bylo proto funkční, estetické a technické zhodnocení budovy tak, aby v budoucnosti plnila nároky významné bankovní organizace.

Základní cíle rekonstrukce

• zhodnocení kulturního dědictví předků odbornou obnovou významné kulturní památky;
• nové funkční uspořádání provozu, maximálně zhodnocující všechny provozy budovy (zkvalitnění klientského a pracovního prostředí);
• vytvoření skutečné reprezentativní stavby České spořitelny;
• použití inteligentních a ekologických technologií snižujících provozní náklady budovy.

¤ Archivní fotografie interiéru budovy krátce po jejím otevření

¤ Stejný pohled po poslední rekonstrukci budovy z roku 2008

I. a II. etapa rekonstrukce
Hlavním tématem prvních dvou etap byla (09/2005-10/2006) celková renovace fasád a nasvětlení paláce, skládající se z obnovy kamenného pláště budovy z hořického pískovce, restaurátorských prací na sochařské výzdobě, repase historických oken a zámečnických prvků.
Fasáda neorenesančního paláce byla nasvícena lineárním xenonovým světlem, které je tak subtilní, že je na fasádě stěží postřehnutelné. Méně efektní součástí těchto etap rekonstrukce byla sanace vlhkého obvodového zdiva v suterénu, zasaženého povodní v roce 2002.

III. etapa rekonstrukce (11/2007-12/2008) - interiér
Svislé nosné konstrukce
Rekonstrukce svislé nosné konstrukce se skládala z dozdívek z plných cihel v místech úprav ostění dveřních otvorů a případné vložené ocelové stojky z válcovaných nosníků, použité k podepření hlavního ocelového průvlaku v nové stropní konstrukci nad trafostanicí (1. PP). Svislé prvky, u nichž byla investorem předepsána požadovaná bezpečnostní třída, jsou z cihelných tvarovek Porotherm 30 P+D. Jde o stěny oddělující prostor běžně přístupný veřejnosti a vlastní prostor banky (veřejná část bankomatů, předěl mezi vstupem do galerie a bankou, zázemím galerie a technologickou místností banky).

Vodorovné nosné konstrukce
Úpravy vodorovných nosných konstrukcí byly navrženy v místech stavebních úprav stropů a otvorů. Jako nosné prvky se použily ocelové profily. Úpravy byly následující:

• nový strop nad trafostanicí - z důvodu zpřístupnění nově zřízené samoobslužné zóny bankomatů pro zdravotně postižené bylo nutné provést snížení výšky podlahy 1. NP. Stávající pole klenby bylo vybouráno a nahrazeno trámovým stropem z ocelových válcovaných profilů. Vlastní nosnou konstrukci podlahy tvoří železobetonová deska celkové tloušťky 110 mm vybetonovaná do trapézového plechu 60 mm;
• z důvodu rozšíření prostor pro schodiště do galerie, bylo odstraněno schodiště a demontována stávající rozpěrná konstrukce, navržená z ocelových profilů při původním řešení vstupního schodiště do galerie. Zajištění otvoru tvoří nyní rozpěrný rám pro zachycení vodorovných sil z paty klenby v prostoru galerie.

¤ Řez A-A: 1 - komunikace; 2 - zázemí; 3 - hala; 4 - vchod; 5 - hygienické zázemí; 6 - konferenční sál; 7 - pracoviště pobočky; 8 - hotovostní přepážky; 9 - kavárna; 10 - expart center; 11 - Erste private banking; 12 - zázemí zaměstnanců

¤ Půdorys 2. NP: 1 - komunikace; 2 - technické zázemí; 3 - hygienické zázemí; 4 - konferenční sál; 5 - firemní poradenství; 6 - privátní poradenství; 7 - kavárna; 8 - expart center; 9 - hala

Úpravy povrchů
Podlahy
Suterénní prostory technického zázemí byly pokryty betonovými mazaninami, podlahy jsou místně vyspraveny. V prostoru galerie a zázemí galerie původní podlahy (dřevěná parketová a PVC) nahradila keramická velkoformátová podlaha.
V přízemí ve vstupních prostorách byla opravena původní keramická slinutá dlažba. V novém prostoru bankomatu se repasovala původní kamenná mozaiková podlaha, která byla v průběhu rekonstrukce odkryta pod násypem a nepůvodní podlahou. V prostorách chodeb a v pokladní hale, bezprostředně navazujících na recepční halu, jsou podlahy z betonové mazaniny z Terraza. Vzor je inspirován symbolikou tzv. ?penízků?, která se objevuje v původní dekoraci interiéru paláce. Původní historické podlahy v prvním patře - kamenná mozaika, bohatě zdobená převážně rostlinnými motivy ve dvoraně a nové kavárně a mramorová šachovnicová dlažba v novém konferenčním sále - byly v rámci restaurátorských prací odborně opraveny.

Povrchy stěn
Omítky v částech dotčených rekonstrukcí jsou nově ze štukové omítky. V částech se štukatérskou a malířskou výzdobou se opravily výzdoby a malby v rámci restaurátorských prací. Stěny byly před rekonstrukcí vymalované na bílo a nepřirozeně kontrastovaly s bohatou malířskou výzdobou stropů. Optické odtržení stěn od stropů nahradila nová výmalba stěn vápennou malbou podle restaurátorského průzkumu v tónech převážně béžových.
Ve velkém konferenčním sále byla převážná část stěn obložena původním kamenným obkladem z leštěného mramoru, který byl odborně vyspraven v rámci restaurátorských prací.

Truhlářské výrobky
Truhlářské výrobky tvoří výplně otvorů s přidruženými komponenty (okna a výlohy, dveře, parapety, kryty radiátorů/fancoilů), atypický vestavěný nábytek a mobilní nábytek.
Okna byla kompletně repasována v rámci odborné restaurátorské obnovy včetně opravy a doplnění parapetů a úpravy krytů radiátorů/fancoilů pro potřeby provozu nové technologie topení a chlazení. Ve 2. NP se původní okna po obou stranách ochozu dvorany nahradila věrnou replikou s vyšší požární odolností.
Převážná část dveří musela být restaurátorsky opravena a upravena podle požadavků požární ochrany. Nové dřevěné dveře jsou navrženy bezfalcové tak, aby co nejvíce splynuly se stěnou a nekonkurovaly bohaté zdobnosti původních dveří.

Restaurátorské práce
Předmětem restaurátorských prací bylo zlacení, štuková výzdoba, malby celých stěn i lokální opravy (například lunety ve vstupním vestibulu, cvikly ve dvoraně atd.), původní kamenné mozaiky, keramické dlažby, kamenné prvky z přírodního i umělého kamene, sochařská výzdoba, původní zámečnické prvky, vybraná původní svítidla, skleněné prvky, vnitřní okna, dveře a parapety. Rozsah prací vycházel z restaurátorského průzkumu a v průběhu stavby byl doplněn o nové nálezy: kamennou mozaiku v prostoru samoobslužné zóny bankomatu, malbu lunety - portréty věrozvěstů Cyrila a Metoděje v přízemí od neznámého autora, dekorativní figurální malby v 1. NP z dílny Václava Maška, odkrytí původních lunet u recepční haly s žánrovými figurálními výjevy od stejného autora a přemístění novějších lunet Mikoláše Alše do prostor pokladen v přízemí.
Restaurátorské práce, které probíhaly v rámci komplexní rekonstrukce paláce, byly nejrozsáhlejší od dob vlastnictví této budovy Českou spořitelnou, a.s. a znamenají zhodnocení této významné pražské památky.

Virtuální prohlídka budovy České spořitelny v Praze na Rytířské ulici

Provoz budovy
Nově navržené funkční uspořádání je přehledné a maximálně zhodnocuje všechny prostory budovy. Úsek plateb v hotovosti je situován v přízemí a navazuje bezprostředně na počítárnu peněz. Dále jsou v přízemí situovány poradenské služby retailového bankovnictví. Samoobslužná zóna bankomatu byla přesunuta na nároží Rytířské a Melantrichovy ulice a je viditelná z Václavského náměstí. Galerie v suterénu má nový vstup přímo z ulice, je nezávislá na otevíracích hodinách pobočky. S novým zázemím poskytuje důstojné místo pro výstavy a společenské akce. V 1. NP vznikl systém tzv. ?otevřeného velkoplošného prostranství? poradenských pracovišť (privátní a firemní poradci, Expart centre). Budova získává větší škálu využití zejména multifunkčním použitím ?mramorového sálu? v 1. NP jako konferenčního prostoru s přilehlou kavárnou, která bude sloužit i jako zázemí pro catering. V 2. NP je podle nového standardu upraven prostor ERSTE Private Banking pro VIP klientelu. Dále se v něm nachází malý konferenční sál včetně zázemí pro oba konferenční sály, kanceláře a zázemí pobočky. Ve 3. NP jsou situovány kanceláře Komerčního a Developerského centra a kanceláře IT oddělení. Ve 4. podlaží - částečné půdní nástavbě - se nachází technologická část chlazení a sklady.

Technologie
Nově navržený systém TZB je inteligentní a ekologický. Hlavní filozofie návrhů systému techniky prostředí (vzduchotechnika, klimatizace, topení a chlazení) vychází z myšlenky ?zelené budovy? v podmínkách památkově chráněného objektu. Vybrané systémy působí nadčasově a garantují funkčnost v časovém horizontu 15 let a maximálně umožňují hospodaření energií. Zvláště pak využívají odpadního tepla, které vzniká v budově při jejím provozu. Komponenty jsou navrženy převážně z materiálů s možností ekologické likvidace. Viditelné koncové prvky technologií jsou vkomponovány do budovy tak, aby nerušily původní historický interiér paláce. Systémy a technologie jsou elektronicky řízeny a regulovány v duchu ?inteligentní budovy?. Nové technologie jsou implantovány do historické budovy tak, aby nerušili její vzhled. Většina z nich je neviditelná, skrytá ve zdech, podlahách a stropech.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Rekonstrukce paláce v Rytířské 29
Investor: Česká spořitelna, a.s.
Technický dozor investora: SINRECO, spol. s r.o.
Generální projektant: ASGK Design s.r.o.
Hlavní architekt: Gabriela Kaprálová
Generální dodavatel: Konstruktiva Branko, a.s.
Manažer stavby: Vratislav Pixa
Stavbyvedoucí: Jiří Hluchý
Čistá podlahová plocha: 6500 m²
Realizace: 09/2005-12/2008