arrows Realizace staveb arrowsVýročí pražského metra
grafické podklady Metrostav a.s., archiv autora
text Petr Zázvorka
číslo: 05/14
Výročí pražského metra

· Výstavba hloubené stanice Budějovická a portál traťového tunelu (1971)
Na jaře letošního roku uplynulo čtyřicet let od zahájení provozu prvního úseku trasy C pražského metra. Úsek v délce 6,6 km vedl z Florence pod středem města přes stanici Muzeum na Kačerov a měl devět stanic. V době, kdy byla stavba zahajována, však nebyla koncepce pražské podpovrchové dopravy ještě dořešena.
odeslat odeslat    tisk tisk

Myšlenka pražské podzemní dráhy se postupně vyvíjela s rozrůstajícím se městem a potřebou řešit jeho hromadnou dopravu již od konce 19. století. Konkrétní plány vznikaly za první republiky, v šedesátých letech 20. století se myšlenka na převedení hromadné dopravy pod městskou zástavbu stala v souvislosti s výstavbou nových satelitních sídlišť opět aktuální.

Výkopem v Opletalově ulici byly již 7. ledna 1965 zahájeny přípravné práce na přeložkách vodovodních sítí, které stavbě předcházely. Stavba stanice Hlavní (Wilsonovo) nádraží byla zahájena 15. března 1967 a 15. května 1967 následovala stavba stanice Muzeum. V lednu 1968 se začala rozhodnutím vlády řešit organizace výstavby a byla zahájena příprava výstavby tunelů metra. Generálním dodavatelem stavby byl pověřen tehdejší n.p. Vodní stavby a dodavatelem technologie se stal oborový podnik ČKD Praha. Velká část trasy se hloubila, v oblasti Pankráce byly navrženy tunely ražené. Přípravné práce pro ražení tunelu metra výkopem montážní jámy ve Štětkově ulici na Pankráci započaly 8. srpna 1968, ražení prvního pravého tunelu z montážní jámy ve Štětkově ulici směrem k náměstí Hrdinů bylo zahájeno 20. ledna 1969.

S pokračující výstavbou metra se projevila nutnost specializace stavebních podniků. K 1. lednu 1971 se vydělil z tehdy již oborového podniku Vodní stavby n.p. Metrostav, který se stal hlavním dodavatelem stavby pražského metra a je jím po transformaci na akciovou společnost dodnes.

Výstavba metra plynule pokračovala stavbou další trasy A. Protože nároky na podzemní dráhu stále narůstaly (zejména v severojižním směru, vzhledem k dalšímu rozvoji sídlišť, kudy vedla trasa C), bylo nutné dimenzovat systém pro větší počet cestujících. Zahájila se rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, které mělo umožnit minimální interval kratší než 120 s.

Roku 1984 byla prodloužena trasa C pod Vltavou do Holešovic. Až dosud poslední trasa B byla spuštěna v roce 1985. Utvořil se tak důležitý trojúhelník tras pro městskou dopravu s přestupy v centru města mezi stanicemi Můstek, Muzeum a Florenc na trasách A, B a C, které se dále prodlužovaly a modernizovaly, včetně výstavby nutného technického zázemí provozu. V roce 1990 byl dokončen úsek V.B, provoz zahájilo i Depo Zličín (po Depu Hostivař druhé). Trať Českomoravská – Černý Most byla dokončena až v listopadu 1998.

V roce 2004 byla rozšířena trasa C do Severního Města – cestující tak mohli na trase C od 19. dubna podruhé podjet Vltavu a vystoupit na jedné z nově zprovozněných stanic Kobylisy a Ládví (trasa IV.C1). Celý úsek IV.C, na kterém se hlavně pod Vltavou použily nové stavební technologie (například vysouvání tunelu pod řeku), představoval úsek Ládví – Letňany. Na jaře roku 2008 pak byl dokončen úsek IV.C2 (v délce 4,6 km), a to zprovozněním stanic Střížkov, Prosek a Letňany. V současné době se za pomocí technologie TBM – EPB buduje prodloužení trasy V.A ze stanice Dejvická, s novými stanicemi Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Nový úsek jedné z nejvytíženějších podzemních drah na světě v přepočtu na počet obyvatel (pražské metro přepravilo v roce 2012 589 milionů cestujících) bude zprovozněn na jaře příštího roku a celková délka systému pražského metra, které v současnosti zahrnuje 57 stanic a měří 59,3 km, se tak prodlouží o dalších 6,119 km a počet stanic se tak zvýší na 61.

Závěrem lze tedy konstatovat, že se v průběhu let stalo metro nejdůležitějším prostředkem, doslova páteří hromadné dopravy v Praze, bez kterého si již lze jen velmi obtížně představit existenci města.

Vize pražského metra před devadesáti lety (Pražský ilustrovaný zpravodaj, 28. března 1924)

Soupravy metra typu Ečs v depu Kačerov (1974)

Výstavba hloubených traťových tunelů za stanicí hlavní nádraží (1970)

Přemostění trati ČD s konstrukcí obratových kolejí metra I.C na Kačerově (1972)

Stavba stanice Pražského povstání (1972)

 

Montáž nemechanizovaného štítu na staveništi ve Štětkově ulici (1968)

Traťový tunel metra I.C s obezdívkou z litinových tybinků

Staveniště stanice Vyšehrad a magistrály – pohled přes Nuselský most do centra (1972)





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007