arrows Analýzy, trendy arrows Bezpečnost a rizika ve výstavbě arrowsStavební a montážní pojištění
grafické podklady: autor
text: Tomáš Hanák, Vladimír Rudy
číslo: 11-12/10
Stavební a montážní pojištění

· Individuální pojištění je nezbytné, např. u velkých vodohospodářských projektů, Tsankov Kamak
Článek se zaměřuje na pojištění budovaného díla, přináší výstupy získané analýzou českého pojistného trhu, příslušné legislativy, pojistných smluv a pojistných podmínek a také komentáře k jednotlivým ustanovením pojistných smluv. Příspěvek pojednává nejen o pojištění vlastního budovaného díla, ale i o možnostech pojištění zařízení staveniště, stavebních a montážních strojů či stávajícího majetku.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Tomáš Hanák, Ph.D.
Ing. Tomáš Hanák, Ph.D. Odborný asistent Ústavu stavební ekonomiky a řízení na Fakultě stavební, VUT v Brně. Specializuje se na problematiku pojišťovnictví, oceňování nemovitostí, kalkulaci cen stavebních prací a podnikovou ekonomiku. Podílí se na řešení výzkumných projektů v oblasti stavební ekonomiky. V rámci mobilitních programů přednáší na zahraničních partnerských univerzitách v Evropě.
E-mail: hanak.t@fce.vutbr.cz
Spoluautor:
Bc. Vladimír Rudy

E-mail: rudyv@study.fce.vutbr.cz

Úvod

Stavební výroba patří mezi činnosti, které jsou již ve své podstatě rizikové. Některá rizika je možné eliminovat, avšak nikdy nelze všechna odstranit zcela. Pojištění je jedním ze základních nástrojů risk managementu, kterým se lze chránit vůči nákladům na krytí potenciálních škod, jež mohou z pohledu dodavatele či investora dosáhnout i likvidačních hodnot. Pojištění budovaného díla (tj. novostavby či přestavby) je na českém pojistném trhu standardně nabízeno v rámci produktu Stavební a montážní pojištění, též označovano jako CAR/EAR (Construction All Risk/Erection All Risk Insurance). Druhou variantou je tzv. pojištění rozestavěné investice spadající do kategorie majetkového pojištění. Toto pojištění je však určeno pro investory a ne pro stavební firmy. Využívá se především u malých projektů drobné klientely, např. při výstavbě rodinného domu. Oproti tomu stavební a montážní pojištění, určené jak pro investora, tak pro zhotovitele, patří do skupiny pojištění podnikatelských rizik a řadí se mezi all-risková pojištění. All-riskovým pojištěním se u pojištění věcí rozumí pojištění pro případ poškození či zničení pojištěného předmětu jakoukoliv nahodilou událostí, která není vyloučena. V rámci stavebního a montážního pojištění se kromě pojištění věcí sjednává také pojištění odpovědnosti za škodu.

Pojistná smlouva

Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti upravuje zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který definuje pojišťovací činnost jako „přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků“.
Smluvní vztah mezi pojistníkem a pojistitelem se řídí především zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Pojistná smlouva bývá doplněna pojistnými podmínkami (VPP – všeobecnými pojistnými podmínkami, DPP – doplňkovými pojistnými podmínkami), které tvoří její nedílnou součást a se kterými musí být pojistník prokazatelně před uzavřením pojistné smlouvy seznámen. Obvykle určují podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezují pojistné události, stanovují výluky z pojištění, způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Dle terminologie pojišťoven je předmětem pojištění „budované dílo“. Definice budovaného díla se v jednotlivých VPP liší. Například Pojišťovna Kooperativa chápe budované dílo jako „stavební a montážní celek realizovaný na základě smlouvy o dílo písemně uzavřené mezi objednatelem a zhotovitelem a je materiálním výsledkem všech činností vykonávaných podle projektové dokumentace“; umožňuje však pojistit i stavbu realizovanou bez sjednané smlouvy o dílo.
Pojišťovna Triglav se v definici budovaného díla odvolává na stavební povolení: Budované dílo je materiální výsledek všech činností prováděných podle schválené projektové dokumentace, na základě pravomocného stavebního povolení a jako předmět smluvního plnění dodavatele tak, aby mohlo po zhotovení sloužit požadovanému účelu. Pojištění kromě celkové hodnoty stavebních a montážních prací obvykle kryje také:

  • zařízení staveniště;
  • stavební a montážní stroje, nářadí a zařízení;
  • stávající majetek, na kterém je prováděno budované dílo;
  • okolní stávající majetek;
  • náklady na stržení, úklid a odvoz zbytků.

Je třeba říci, že ne všechny uvedené předměty náleží vždy automaticky do základního pojištění a je třeba je připojistit.

Stanovení pojistné částky a pojistného

Určení výše pojistné částky by měla být věnována patřičná pozornost. Nesprávné stanovení pojistné částky může vyústit v podpojištění (situace, kdy je pojistná částka nižší než pojistná hodnota; pojistné plnění se tudíž v odpovídajícím poměru krátí) či přepojištění (pojistná částka je vyšší než pojistná hodnota; pojistník platí zbytečně velké pojistné). Pojišťovny v praxi tolerují podpojištění do určité „rozumné“ výše (10 % až 15 %).
Pojistná hodnota (platí pro budované dílo, zařízení a vybavení staveniště a stavební a montážní stroje, nářadí a zařízení) odpovídá tzv. nové ceně, definované v zákoně o pojistné smlouvě jako cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. V rámci pojištění stavebních a montážních rizik existují dva typy smluv:

  • pojistná smlouva pro konkrétní budované dílo;
  • rámcová pojistná smlouva (využíváno stavebními firmami k pojištění na určité období, obvykle na jeden rok).

U stavebního a montážního pojištění pro konkrétní budované dílo se při oceňování díla často převezme částka uvedená ve smlouvě o dílo. V případě, že se smlouva o dílo nesjednává, vychází se např. z rozpočtových nákladů. Samozřejmě i ostatní předměty pojištění (zařízení staveniště apod.) musí být v pojistné smlouvě oceněny pojistnou částkou.
V případě pojištění zařízení staveniště, stavebních a montážních strojů, stávajícího a okolního stávajícího majetku, nákladů na stržení, úklid a odvoz zbytků se často uplatňuje pojištění na první riziko využívané v případech, kdy je nemožné předem stanovit pojistnou hodnotu pojišťované věci či jde o dohodnuté snížení pojistné částky pod pojistnou hodnotu. V tomto případě odpovídá pojistná částka horní hranici pojistného plnění v daném období, neuplatní se tzv. podpojištění a po pojistné události se pojistná částka snižuje o výši vyplaceného pojistného plnění. Pojistná částka je tudíž horní hranicí plnění za jednu a všechny pojistné události, jež nastanou během trvání pojištění.
Pojistník může po dohodě s pojistitelem, pokud došlo ke snížení pojistné částky v důsledku vzniku pojistné události, po zbývající dobu výstavby obnovit pojištění do původní výše doplacením příslušného pojistného. U rámcových pojistných smluv se výše pojistné částky odvíjí např. od obratu firmy v předcházejícím srovnatelném období a sjednávají se horní limity plnění. V případě, že budované dílo přesahuje horní hranici plnění, jedná se o typ díla, který zhotovitel standardně neprovádí (např. stavba tunelů) či je pojistník účasten výstavby jako člen sdružení, může pojistitel rozhodnout o individuálním pojištění. Pojištění pro konkrétní dílo je poptáváno především ze strany investora, jelikož individuální pojištění poskytuje lepší pojistnou ochranu a investoři logicky chtějí chránit své investované finanční prostředky co nejlépe. Rámcové smlouvy se uzavírají standardně se stavebními firmami, tj. se stranou zhotovitelskou.
Často dochází k situaci, že se z důvodu víceprací či změn projektu cena stavby oproti původním propočtům zvýší. Pojistná smlouva může obsahovat ustanovení, které pojistníkovi ukládá za povinnost nahlásit pojistiteli celkovou hodnotu budovaného díla po ukončení výstavby. V případě, že skutečná hodnota převýší pojistnou částku, vzniká pojistiteli nárok na doplatek pojistného.
Jaké výhody a nevýhody v sobě skrývají rámcové smlouvy a smlouvy na konkrétní dílo? Pojistné u rámcových smluv je nižší, jelikož dochází k lepšímu rozložení rizika. Je málo pravděpodobné, že by jedna povodeň či vichřice zároveň poškodila budovaná díla v Brně i Krnově. Navíc, při stanovení pojistné částky se zohledňuje objem stavební výroby konkrétní firmy. Čím vyšší obrat v korunách, tím vyšší sleva z pojistného; slevy se u velkých stavebních firem pohybují v řádu desítek procent. Na druhou stranu u smlouvy na konkrétní dílo je možné k jednotlivým ustanovením, výlukám a specifikům stavby přistupovat individuálně a upravit je podle potřeb pojistníka. Dobře sestavená smlouva pro konkrétní dílo určitě zajistí lepší pojistnou ochranu než smlouva rámcová.
Pojišťovny obvykle vyžadují, aby u každého předmětu pojištění byla uvedena určitá minimální výše spoluúčasti (u díla obvykle min. 20 000 Kč), jelikož spoluúčast pojistníka na krytí škod výrazně motivuje k prevenci. Výši spoluúčasti, jež má vliv na cenu pojištění, lze s pojišťovnou dohodnout. Obecně platí: čím vyšší sjednaná spoluúčast – tím vyšší sleva z pojistného.
Výši pojistného ovlivňuje rizikovost vlastní stavby (vnitřní rizikovost); pojistná sazba pro projekt rezidenční budovy bude logicky nižší než pojistná sazba pro práce v tunelech. Druhým důkladně posuzovaným faktorem je ohrožení stavby živelními nebezpečími (vnější rizikovost), běžně se hodnotí stupeň rizikovosti u rizika povodně, vichřice a zemětřesení.
Výše pojistného se odvíjí od pojistné částky a příslušné pojistné sazby. U méně rizikových staveb (výstavba rezidenčních objektů) se sazba pohybuje kolem 1 ‰ až 2 ‰, u rizkovějších staveb (tunely) kolem 7 ‰ a více.

Výstavba přehradní hráze na vodním díle Tsankov Kamak v Bulharsku
¤ Výstavba přehradní hráze na vodním díle Tsankov Kamak v Bulharsku

Výluky z pojištění

Doslovný překlad termínu all-risk insurance (pojištění proti všem rizikům) je mírně zavádějící. Kryta jsou všechna rizika, která nejsou pojistnou smlouvou či pojistnými podmínkami vyloučena. Přitom výčet výluk společně s výkladem pojmů obvykle zaujímá podstatnou část pojistných podmínek.
Vzhledem ke zvyšující se četnosti výskytu katastrofických škod nejen v České republice (povodně, vichřice) musejí pojistitelé k jednotlivým rizikům přistupovat obezřetně. Pojistit se proti riziku obecně lze, pokud riziko splňuje následující předpoklady pojistitelnosti:

  • nahodilost;
  • vyčíslitelnost;
  • predikovatelnost;
  • přiřaditelnost;
  • ekonomická přijatelnost;
  • existence dostatečně širokého pojistného kmene.

Vytvořením systému povodňových zón v ČR došlo k zabezpečení ekonomické životaschopnosti pojištění rizika povodně. Proti povodni se však nelze pojistit v „nejrizikovější“ 4. zóně (tzv. zóna s vysokým nebezpečím vzniku záplav), protože v těchto oblastech se již povodně opakují příliš často, což odporuje předpokladu nahodilosti. Riziko povodně není u stavebního a montážního pojištění explicitně vyloučeno, avšak nemusí být zahrnuto v základním standardu pojištění a v případě pojistného zájmu musí pojistník zaplatit zvláštní pojistné. Z pojistného plnění bývají stejně jako u jiných typů pojištění běžně vyjmuté škody způsobené např. podvodem, zpronevěrou, válečnou událostí, stávkou, působením jaderné energie, programovým vybavením, škody na cennostech, písemnostech apod. Existuje však celá řada výluk, která úzce souvisí se stavební činností. Ve standardním znění všeobecných pojistných podmínek pro stavební a montážní pojištění jsou obvykle vyloučeny škody způsobené:
– v důsledku chybné projektové dokumentace (o které však pojištěný věděl nebo mohl vědět);
– nerespektováním právních předpisů, nedodržením technických norem či daných technologických postupů;
– v důsledku vady, kterou měl pojištěný předmět již v době uzavření pojištění;
– opotřebením, korozí, vlivem trvalého provozu či naopak nedostatečným používáním věci, dlouhodobým uskladněním, působením atmosférických podmínek;
– vozidly s přidělenou SPZ nebo registrační značkou;
– ztrátou věci zjištěnou teprve při inventuře;
– v důsledku chybně provedené práce nebo vady materiálu (nevztahuje se však na škody na správně zhotovených částech poškozených v důsledku škody způsobené chybným provedením či vadou materiálu);
– elektronickými riziky (zneužitím internetu, elektronickým přenosem dat, zneužitím internetové adresy apod.).

Dále jsou vyloučeny specifické škody na stavebních a montážních strojích, např. škody vzniklé následkem zmrznutí chladicí kapaliny, nedostatku maziva, škody na dílech, které se v určitých intervalech vyměňují (vrtáky, pásy, lana).
Součástí pojistné smlouvy se stávají i tzv. doložky, které řeší konkrétní specifika stavby. V rámci doložek může být např. ujednáno, že:
– se v případě škody na podzemních kabelech a potrubí vyplatí pojistné plnění pouze tehdy, pokud se pojištěný předem informoval na příslušných úřadech o přesné poloze těchto vedení a učinil veškerá opatření k tomu, aby se vyhnul jejich poškození;
– že jsou proti povodni pojištěna pouze ta místa na staveništi, která nejsou ohrožena 20 letou vodou (tomu musí pojištěný přizpůsobit umístění skladů, zařízení staveniště apod.);
– že se pojistné plnění pro konkrétní riziko přizná pouze za škody na dílčí části stavby; užívá se u staveb, které lze realizovat po úsecích (např. při pokládání trubních vedení mohou být kryty škody na úseku stavby o maximální délce 500 m).

V doložkách se lze ovšem po oboustranné dohodě odchýlit od všeobecných pojistných podmínek také ve prospěch pojistníka. Pojistník se tímto připojišťuje, a proto za toto nadstandardní pojištění musí zaplatit zvláštní pojistné.

Zabezpečení

Samostatnou částí pojistných podmínek či doložek je pasáž věnovaná odcizení. Pojištěný je povinen zajistit, aby byly pojištěné předměty řádně uloženy a zabezpečeny, přičemž odpovídá za: funkčnost uzavíracích a uzamykacích mechanizmů a jejich skutečné používání (tj. uzavírání, příp. uzamykání dveří, vrat, oken, světlíků apod.), zneprůchodnění otvorů o určité velikosti, funkčnost elektrického zabezpečovacího systému a řádné ukládání klíčů.
Pojistitel zveřejňuje své požadavky na minimální úrovně zabezpečení proti odcizení v pojistných podmínkách či doložkách. Platí pravidlo přímé úměry: čím vyšší úroveň zabezpečení pojištěných předmětů, tím vyšší limit pojistného plnění. Obecně lze rozlišit tři základní typy staveništního prostoru:

  • uzavřený prostor;
  • oplocené prostranství;
  • volné prostranství.

Každý typ staveništního prostoru se ještě může dále dělit dle různých kritérií. Například uzavřený prostor je možné rozlišit dle minimální požadované tloušťky zdiva (jedná se o tzv. stavebně ohraničené prostory), další kategorii tvoří např. stavební buňky či maringotky. Pro každou kategorii uzavřeného prostoru je předepsáno minimální požadované zabezpečení sestávající z prvku zabezpečení a jeho popisu. Například uložení pojištěných předmětů v kategorii A3 uzavřeného prostoru u Pojišťovny Kooperativa vyžaduje plné dveře, bezpečnostní uzamykací systém nebo zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelnou funkční mříž nebo funkční roletu. Otvory o ploše větší než 600 cm2 musí být zabezpečeny (tj. zneprůchodněny). Jestliže tvoří uzavřený prostor cihelné zdivo, požaduje se min. tloušťka zdiva 150 mm, v případě betonu či železobetonu alespoň 75 mm. Pokud budou pojištěným splněny výše uvedené požadavky, pak pojistitel nabízí limit plnění ve výši 300 000 Kč.
U mechanických zábranných prostředků (zámky, cylindrické vložky) navíc musí být ověřena jejich bezpečnostní úroveň certifikátem shody. Certifikát shody vydávají certifikační orgány akreditované Českým institutem pro akreditaci, obecně prospěšnou společností, založenou vládou České republiky jako Národní akreditační orgán. Pojistitelé v praxi používají tzv. Pyramidu bezpečnosti.

Pyramida bezpečnosti rozlišuje 4 úrovně ochrany
¤ Pyramida bezpečnosti rozlišuje 4 úrovně ochrany

Pyramida bezpečnosti rozlišuje čtyři bezpečnostní třídy. Pojistitelé standardně vyžadují minimální úroveň bezpečnosti odpovídající vysoké ochraně, dle ČSN P ENV 1627 se jedná o bezpečnostní třídu č. 3. Na oploceném prostranství je možné uložit předměty, které s ohledem na jejich vlastnosti (hmotnost, velikost) nelze skladovat v prostoru uzavřeném, jedná se mimo jiné i o stavební materiál. V žádném případě však oplocené prostranství nemůže sloužit k ukládání cenností, ručního nářadí apod. I oplocené prostranství se dále dělí na dílčí kategorie dle úrovně zabezpečení (rozhoduje výška oplocení, osvětlení v mimopracovní době, přítomnost fyzické ostrahy, využití průmyslových kamer či napojení na pult centralizované ochrany).
Na volném prostranství se předpokládá uložení mobilních strojů s vlastním pojezdem či bez vlastního pojezdu, využívá se např. u pojištění dopravních staveb.
Pojistitel může podmínit vznik práva na pojistné plnění v souvislosti s odcizením nutností šetření události policií.

Odpovědnost za škodu

Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ vzniku škody, kterou pojištěný způsobil jinému:

  • na zdraví;
  • usmrcením;
  • poškozením, zničením nebo pohřešováním věci.

Musí však jít o škodu, která vznikla v souvislosti s realizací pojištěného budovaného díla v době trvání pojištění a ke škodě došlo v místě pojištění či v jeho bezprostředním okolí. V odpovědnostním pojištění často o náhradě škody nebo výši škody rozhoduje soud – v takové situaci plní pojistitel až poté, kdy mu bylo doručeno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu.
I u pojištění odpovědnosti za škodu existuje řada výluk, pojištění se nevztahuje např. na škody způsobné v situaci, kdy:
– obecně závazný předpis ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu a sjednat pojištění odpovědnosti za škodu (tzv. povinné pojištění);
– pojištění odpovědnosti za škodu vzniká automaticky dle příslušného závazného předpisu (tzv. zákonné pojištění);
– je odškodnění realizováno jiným pojištěním (např. úrazovým);
– se jedná o náhradu škody přiznanou soudem Spojených států amerických či Kanady na základě práva USA či Kanady;
– pojištěný nebo jeho smluvní partner odpovídá za vady díla v záruční době nebo při údržbě.

Pojistné podmínky dále specifikují povinnosti, kterými se musí pojištěný řídit, ustanovení týkající se pojistného plnění a zvláštních případů plnění nákladů na právní ochranu (např. nákladů na rozhodčí řízení či řízení před státním orgánem).

Další specifická ustanovení pojistných smluv, pojistných podmínek a doložek
Volitelnou součástí produktu CAR/EAR se v poslední době stává pojištění ALoP (Advance Loss of Profits Insurance) neboli pojištění předpokládaného/ušlého zisku (rozuměno ušlý zisk nebo zvýšené náklady potřebné k realizaci zisku), který nebyl realizován investorem po dokončení díla z důvodu zpoždění. Užívá se např. u hal, silnic, dálnic (stavební pojištění) nebo technologických celků a výrobních linek (montážní pojištění). Místo zkratky ALoP se v odborném textu občas objevuje termín pojištění DSU (Delayed Start-Up) neboli pojištění opožděného spuštění.
Připojistit lze dále:
– krytí údržby (pojistná smlouva se prodlužuje o časový úsek provádění údržby díla);
– křížovou odpovědnost (tj. spolupojištění odpovědnosti za škodu oprávněných osob provádějících stavební či montážní práce na pojištěném díle na základě písemné smlouvy uzavřené s pojištěným, který je uveden v pojistné smlouvě);
– odpovědnost za škodu na převzaté věci;
– krytí dodání náhradních dílů leteckou dopravou;
– zařazení příplatků za práci přesčas, ve dnech pracovního klidu apod. mezi tzv. přiměřené náklady (tyto práce však musejí souviset s pojistnou událostí);
– krytí rizika projektanta.

Pro jednotlivé typy staveb existují speciální výluky či omezení plnění. Kromě výše uvedeného provádění stavby po úsecích (výkopy, náspy, vodovody, kanalizace, silniční práce) se tato ustanovení týkají především stavebních a montážních prací na:
– tunelech;
– přehradách;
– pilotových základech;
– opěrných zdech;
– při vrtání potrubních tras.

Pojistné podmínky či doložky dále stanovují minimální požadavky požární ochrany na staveništi (minimální vzdálenosti skladovacích jednotek, oddělení požárními stěnami, pravidelné kontroly hasicích přístrojů a jejich počet, pravidelné odstraňování odpadového materiálu, existence požárních poplachových směrnic či provádění pravidelných školení zaměstnanců).

Ilustrační foto objektu poškozeného během výstavby, Makedonie
¤ Ilustrační foto objektu poškozeného během výstavby, Makedonie

Závěr

Pojištění budovaného díla spadající do skupiny pojištění podnikatelských rizik je ve srovnání s majetkovým pojištěním poměrně složité, vyžaduje nejen odborné technické a ekonomické znalosti, ale i právní povědomí. Při sjednávání pojistky se doporučuje využít služeb zkušeného pojišťovacího makléře. Pro kvalitní pojištění je dále nezbytné mít k dispozici kvalitní projektovou dokumentaci, ve smlouvě vyjmenovat všechny pojištěné strany, odpovědně ocenit náklady projektu, důkladně prostudovat znění vlastní pojistné smlouvy i všeobecných a doplňkových pojistných podmínek, zvážit připojištění specifických rizik souvisejících s konkrétním budovaným dílem, projednat možné úpravy standardních ustanovení v rámci doložek, věnovat patřičnou pozornost nebezpečím, která jsou pojištěna na tzv. první riziko, vzít v úvahu hodnoty jednotlivých limitů pojistného plnění, promyslet vhodné výše spoluúčastí, zajistit dostatečná bezpečnostní opatření umožňující navýšit limit pojistného plnění či získat slevu z pojistného a prostudovat a dodržovat povinnosti, kterými se pojištěný musí řídit. Vhledem k tomu, že každý projekt je jedinečný (lokalita, vlivy okolí, typ konstrukce, časový harmonogram výstavby, subdodávky, použité technologie a materiály, stroje, přírodní podmínky atp.), je vhodné přistupovat k pojištění každého díla individuálně. Investor, pokud chce dobře chránit svoji investici, by měl při realizaci větších projektů trvat na individuálním pojištění stavby.

Příspěvek vznikl za podpory projektu specifického výzkumu č. FAST-S-10-73 Modelování rizika souvisejícího s dodávkou stavebního díla.

Použitá literatura:
[1] Malecki, D. Builder‘s Risk Insurance: Special Coverage for Construction Projects
[2] Warfel, W.; Asperger, J.: A landmark for builder‘s risk insurance policies
[3] Korytárová, J. & coll.: Povodně a nemovitý majetek v území
[4] Čejková, E., Nečas, S., Řezáč, F.: Pojistná ekonomika I
[5] Všeobecné pojistné podmínky pro stavební a montážní pojištění: ČSOB pojišťovna, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Triglav pojišťovna, a.s.
[7] Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví
[8] Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007