arrows Statistika arrowsStatistika: stavebnictví a související oblasti - 2. část
text: Mgr. Ing. Milan Cikánek
číslo: 12/09
Statistika: stavebnictví a související oblasti - 2. část
Ke studiu makroekonomiky a stavebnictví poskytuje data Český statistický úřad na svých webových stránkách a v sešitech. V následujícím příspěvku nabízíme různá srovnání, která ČSÚ nenabízí, avšak bez jeho výchozích dat by nebyla proveditelná.
odeslat odeslat    tisk tisk

Pokračování z:

Statistika: stavebnictví a související oblasti - 1. část

Produktivita stavebních prací
ČSÚ uvádí za rok 2007 při produkci 350,8 mld. Kč produktivitu za resort stavebnictví 2197,6 tisíc Kč a v roce 2008 produktivitu ve stavebnictví 2308,3 tisíc Kč v běžných cenách, což je 5% vzestup měřený v běžných cenách a 0,6% vzestup počítáno ve stálých cenách.
Produktivita předpokládá kapitál, přímé zahraniční investice, ty ovšem v současnosti nejsou. Příliv kapitálu byl významný hlavně ve strojírenství, ve stavebnictví pak do roku 2003. V roce 2003 bylo přímých zahraničních investic ve stavebnictví za 700 mil. eur. Díky přímým zahraničním investicím, modernímu vybavení a technologiím, produktivita stavebnictví od roku1995 do roku 2003 vzrostla asi o 31,2 %, do roku 2006 asi na index 147,2 o 47,2 % proti výchozímu stavu. Ve stavebnictví mířily kapitálové injekce obvykle do firem vykonávajících pozemní a inženýrské práce, které představují 88–91 % stavební činnosti.
V roce 2005 ČSÚ ještě zveřejnil produktivitu ve stavebních podnicích podle velikosti podniku. Zajímavý je náhled na produktivitu podle OKEČ a v tom dále podle velikosti podniku, křížově. Třídění podle velikosti podniku kombinované se zaměřením aktivit jsme sestavili od roku 2000 do roku 2007. Data za OKEČ se pak velmi liší podle velikosti podniku, jsou trvale vzestupná a vzhledem k této okolnosti lze odhadovat po přihlédnutí ke krizi vývoj produktivity podniku. Pro stavební podnik je to důležitá informace: Údaj uvádí, jaký je průměr produktivity a jaký je limit produktivity, který musí konkrétní firma dosáhnout, chce-li svou loďku udržet na vodě, jak jsou na tom s produktivitou firmy stejně velké, jakým tlakem hrozí firmy větší a které firmy může vlastní podnik překonat. Tuto informaci experti podceňují a místo důležitých věcí řeší raději to, co spěchá.
U OKEČ 451, jistě nerozsáhlé činnosti, měly podle šetření nejvyšší produktivitu v roce 2005 firmy o velikosti 200–399 zaměstnanců, v roce 2007 firmy s 500–999 zaměstnanci. Přípravné činnosti OKEČ 451 si střední podniky dávají často dělat. Velké firmy mívají samostatný úsek, který jim práce vykoná. U středních firem je často efektivnější práci přenechat menším firmám, znalost produktivity může středním sloužit k vyjednávání o ceně.
Rozhodující jsou práce podle OKEČ 452. Jestliže doznala produktivita práce v běžných cenách v roce 2005 za celé stavebnictví výše 1 798 379 Kč, bylo z toho v provozovnách s 20–24 zaměstnanci 1 053 129 Kč,  v podnicích s tisícem a více zaměstnanci 4 288 894 Kč. U hlavní stavební činnosti, u OKEČ 452, činila průměrná produktivita 2 018 248 Kč, více proti průměrné produktivitě za celé stavebnictví asi o 12 %, opět s rozrůzněním podle velikosti firem.
OKEČ 452 je hlavní činností. Proto napěnil průměr za podstatně více než u přípravné činnosti i než průměr za stavebnictví celkem. Jak vidíme z tabulky 6, čím větší firma, tím vyšší produktivita, což je v pořádku. Je vidět, že příslušný management efektivně využívá investice. Produktivita nadále meziročně utěšeně rostla. Doznala by růst i v roce 2009, kdyby výsledky nekosila krize. Již nyní lze dělat odhady pro zvolenou velikostní skupinu pro rok 2010 a 2011 podle předpokládaného poklesu stavební produkce v roce 2009 a 2010. Marketing tak bez velkého šermování s výhodami a nevýhodami vidí, jaký výkon musí vlastní firma docílit, aby v konkurenci ostatních na trhu obstála.
Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 ve stálých cenách podle velikosti podniků a vnějšího ekonomického prostředí bude v roce 2009 a 2010 nižší než dosud, především u malých firem. Proti dosavadnímu průměru se změní také inflace, a to závisle na vývoji deflátoru v letech 2009 a 2010. V odhadech produktivity práce u OKEČ 452 podle velikosti firem se v hodnotách promítne očekávaný pokles české ekonomiky a inflace.

K prognóze produktivity
Pracovník marketingu by měl znát situaci kolem vlastního podniku, vidět situaci konkurentů, vážit možnosti vlastního podniku a konkurentů. Vývoj produktivity je u každé velikostní skupiny jiný, má jiné tempo, jiná rizika vývoje. Každá činnost má příznačný vývoj. Lze pak hledat určitou zákonitost, která je pro každou velikostní skupinu u konkrétní činnosti jiná, prokládat skutečnost matematickou funkcí, přidávat korekce – třeba přerušení za krize a pokles hodnot o nějakou částku. Proložením dat matematickou funkcí můžeme pokročit k prognóze. Záleží pak na vtipu analytika. Čtenáře napadne funkce možná jiná, v tabulce 7 jsme proložili dosavadní skutečnost geometrickou posloupností, pro krizi linii přerušili a hodnoty podle určitého klíče snížili. Kvocienty produktivity jako geometrické řady jsou u hodnot v běžných i stálých cenách jiné.
Kvocient geometrické řady hodnoty produktivity ve stálých cenách násobený kvocientem průměrné inflace rovná se kvocientu geometrické řady produktivity v běžných cenách. Bylo by možné uvést kvocienty inflace a kvocienty hodnot produktivity i ve stálých cenách i korektiv za rok 2008 až 2010. Vývoj průmyslu v krizi hodnoty obvykle snižuje. Hodnoty kvocientů mohou stavební firmě podle její velikosti a zaměření ukázat, v jakých hranicích se může v současné situaci pohybovat její produktivita, s jakými možnosti smí počítat. I za současné krize mohou být kvocienty větší než jedna pro řadu v běžných cenách, což znamená, že produktivita může u některých velikostních skupin ještě mírně stoupat, současně mohou být kvocienty hodnot za stejné firmy ve stálých cenách menší než jedna, což znamená, že produktivita se může po odečtení inflace ukázat jako reálně klesající. Kvocienty hypotetické řady produktivity, které jsou u každé velikostní skupiny v průměru jiné, tedy pomáhají orientaci. Kvocienty umožňují odhadovat pozici na trhu, vidět, za jakých podmínek lze uspět.

Počet zaměstnanců

Produktivita práce v běžných cenách v roce 2006

Produktivita práce v běžných cenách v roce 2007

Produktivita práce v roce 2010

25–49

1 401 443

1 583 351

*

50–74

1 503 429

1 704 410

*

75–99

1 564 512

1 898 375

*

100–199

1 842 111

2 030 301

*

200–299

2 326 809

2 507 521

1 850 000 ve stálých cenách roku 2000 krát inflace 2000–2010

300–399

1 876 672

3 065 835

*

400–490

2 872 046

2 947 000

*

1000–a více

4 667 213

4 856 400

*

¤ Tab. 6. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 v běžných cenách podle velikosti podniků mezi roky 2006 a 2007, data za vybrané velikostní skupiny. Hodnoty v Kč v běžných cenách na zaměstnance. *Nedokončeno.

Počet zaměstnanců

Kvocient geometrické posloupnosti 2007/2008 z běžných cen

20–24

1,0949

25–49

1,0820

50–74

1,0795

75–99

1,0906

100–199

1,0824

200–299

1,0757

300–399

1,1332

400–490

1,1580

1000–a více

1,1454

¤ Tab. 7. Kvocienty geometrické řady hodnot produktivity, vyjádřené v běžných cenách

Dálnice a ERDI
Evergreenem novinářů neekonomů a neekonomek jsou „ekonomické“ posudky výše cen silnic a dálnic. Protože výdaje jsou vysoké, není divu, že to jiskří kritikou. Dálnic se postavilo v členění podle CZ-CC v roce 2008 za 30,150 mld. Kč, místních komunikací za 33,968 mld. Kč. Dálkových železnic vzniklo v tomto roce za 20,284 mld. Kč a železnic místních za 3,705 mld. Kč. Stavby jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Fond kromě dotací čerpá výtěžky z mýtného, což je asi 50 miliard ročně. Evropská unie dodává 20 miliard ročně. Prioritou je dokončení dálnice D 8 z Prahy přes Ústí nad Labem. Pražský okruh by měl mít po dokončení 83 km. Stavbě dálnic se věnují velké renomované stavební podniky a jejich práce je efektivní.
Autoři mediálně zjednodušených výpočtů ceny liniových staveb používají oficiální kurz, a pokud vědí, že existuje přepočet i paritou, ze studu se o tom nezmiňují. Stavbaři v obraně popisují složitost stavby v zahraničí a její cenu, ale nepoužívají při úvaze o ceně odkaz na ERDI.
ČVUT odhadlo, že kilometr dálnice může stát 180–340 milionů Kč, s výkupy pozemků a právními problémy mohou náklady stoupnout na jednu miliardu Kč. Ocenění v Kč je jistě dobré, ale následné komparace mají tu vadu, že oficiální kurz ke srovnání použít nelze. Rozdíly vzniklé při napadání domácích cen by měly oprávnění při odhadech dvou staveb v ČR, kde bychom měli cenu v Kč, nebo dvěma stavbami ve Francii, nikdy ale ne mezi cenou silnice v ČR v korunách a cenou silnice v eurech například v Německu. Srovnávat by bylo možné s výhradami cenu dálnice v Rakousku s cenou dálnice v ČR, nikoliv ale oficiálním kurzem, leč jen po převodech ceny v eurech pomocí indexu ERDI.
Při srovnávání cen dvou komodit je třeba vždy používat ERDI. Exchange rate deviation index je poměr směnného kurzu k paritě kupní síly měny, jakási oprava, krok k reálu. Čím jsou produktivity práce ve dvou zemích k sobě bližší, tím menší je mezi měnami obou zemí ERDI. Malé ERDI bylo například před zavedením eura mezi měnami Německa a Rakouska nebo mezi měnami Německa a Francie. Velké ERDI bylo ale mezi měnou Německa a na druhé straně třeba Argentiny nebo Turecka a nebo České republiky tak do roku 2001. Rozdíly mezi směnným a reálným kurzem mezi západními měnami byly kolem 10 %. Odlišnosti mezi směnnými a reálnými kurzy východních měn a německou markou činily až 100 %. Protože produktivita práce Německa a České republiky se dodnes liší, je nutné při srovnávání cen nájemného a dalšího zboží v Německu a v České republice brát ohled na ERDI. V práci SPS v ČR (Situace stavebnictví v ČR a jeho strategie do roku 2005. Praha 2000, str. 52) je jednoduchá tabulka ERDI mezi ČR a několika zeměmi, přičemž není uvedeno, na jakém koši byl index ERDI spočítaný. Byl zde vysloven předpoklad, že „…lze očekávat v roce 2010 dosažení úrovně parity kupní síly stavebnictví s měnovým kurzem, a tím i vyrovnání cenové relace ve stavebnictví se západní Evropou“. Při počítání ERDI je hlavním problémem konstrukce. Průměrný koš za několik zemí není podle autora optimální metodou.
V historii mělo srovnávání na koši z jedné země svou váhu a výsledky. Známé je, jak rozdíl mezi oficiálním a reálným kurzem prověřovali západoněmečtí statistici v době, kdy se platily diety americkým vojákům v bývalé Spolkové republice v markách podle amerických předpisů. Poživatelé protestovali proti fasování podle oficiálního kurzu, dokládali, že není věcný. Statistici obou zemí tedy udělali opravu dávek tak, že ocenili týž koš (týž soubor potravin a oblečení) jak v USD, tak v markách a rozdíly se sanovaly tak, aby vojáci dostali i v cizí zemi totéž, co by dostali za určený peníz doma. Došlo tedy k nějaké opravě, byl vypočten index zkreslení – ERDI – mezi oficiálním a skutečným kurzem. Postupně vznikala srovnání mezi dalšími zeměmi. Německá statistika zavedla srovnávání v publikaci Internationaler Vergleich der Preise für die Lebenshaltung, Fachserie 17, Reihe 10. Srovnávání nepostihovalo ale celou druhou zem, ale jen Prahu, hlavní město ČR. Nesledovalo se 700 výrobků, ale osm skupin výrobků, místo bydlení jen ceny hotelů v Praze. Koš sloužil pro orientaci německých turistů. A pozor: Šetření se dělalo na německém indexním schématu, ne na jakémkoliv průměru. Pečliví Němci nedělali pro své potřeby výpočet ERDI na mezinárodním koši, na schématu, který německým poměrům nevyhovuje.
Na vlastním koši se od roku 2001 několikrát počítal ERDI mezi českou a rakouskou cenovou hladinou, mezi českou a německou měnou, kontrolou pak bylo srovnání relací mezi měnou Rakouska a Německa. Popis metodiky by byl obsáhlý. Uváděné výpočty sloužily pro konzultaci jednomu z ministerstev, podobné umožnil zástupce hornorakouské vlády. Konstrukce koše na výpočet ERDI pro posuzování cen dálnic by mohlo být užitečné zejména pro stavební firmy.

 

12/1993

12/2001

Prosinec 2002

Říjen 2007

kurz ČNB

17,41

16,35

30,74

*

1. potraviny

2,91

2,26

2,22

1,93

4. bydlení

6,22

2,42

2,22

1,76

5. bytové vybavení

2,92

2,41

2,37

1,95

suma koš 2001

4,09

2,48

2,35

1,92

¤ Tab. 8. ERDI mezi cenami v ČR a v bývalých spolkových zemích na koši zaměstnanců. Za prosinec 1993 a 2001 je míněno srovnání mezi českou korunou a německou markou. Za prosinec 2002 je míněno srovnání mezi korunou a eurem.

Decilový poměr mezd a jeho vývoj ve stavebnictví 
Pojednání o vývoji decilového poměru u mezd a odměn stavebních profesí, o čem decilový poměr vypovídá, by vydalo na knihu ekonomické edice. Decilový poměr mezd dokládá ukončení mzdové nivelizace po lednu 1991 a následný obrat k takové organizaci mezd, v níž je v jedné profesi preferovaný zkušenější a kvalifikovanější zaměstnanec. Růst decilového poměru je jednou z cest k růstu produktivity, k zisku.
Připomeneme, že decilový poměr je relace mezi devátým a prvním decilem nějaké vzestupně uspořádané řady. Devítí řezy řežeme sedmimetrový trám na deset stejných dílů. První řez na sedmdesátém centimetru nechť je v příkladu první decil, devátý řez na šestistém třicátém centimetru je devátý decil. Poměr devátého řezu z našeho tesařského příkladu k prvnímu je decilový poměr (D9/D1), 630:70 = 9. První decil je hodnota, pod kterou leží 10 % nejnižších hodnot sledovaného znaku. Devátý decil je hodnota, nad kterou leží 10 % nejvyšších hodnot sledovaného znaku. Žádný jiný ukazatel než D9/D1 neukáže firmě rychleji, jak dalece je vynakládání peněz na mzdy a odměny přínosné. Růst decilového poměru v čase znamená, že vedení podniku využívá mzdových prostředků lépe, že preferuje ty, co nejvíce umějí. Firma TEXIMA vydává kvartálně od konce roku 1992 informace o mzdách, o jejich výši podle KZAM-R, což je kódování zaměstnání. Klasifikace byla uvedena sdělením Českého statistického úřadu č. 492/2003 Sb. z 18. 12. 2003, novelizuje se. Vedle decilového poměru je zajímavý medián, jeho relace k průměru.
Růst decilového poměru mezd nastartovala liberalizace cen v lednu 1991. Tehdy se agresivním vzedmutím cen reálná mzda zřítila v celé ekonomice někdy až o 30 %. Do té doby vládla v odměňování socialistická nivelizace. V lednu 1991 samozřejmě ještě také, ale úprava cen všem snížila mzdy a jejich reálná hodnota se měla zvednout, ale v průměru. Mzda se po liberalizaci v průměru vracela na bývalou reálnou úroveň, a kdyby se vracely odměny všem stejně, mzdy by zůstaly nivelizované. Tak tomu ale nebylo. Vyšší absolutní i procentuální přidání dostávali podle možností u všech profesí ti zkušenější. Vyžadovala to organizace práce. Do země proudily přímé zahraniční investice s cílem vydělat. Slibovaly produktivitu. Aby ale byly tyto investice využity, museli být preferováni zkušení, kvalifikovaní pracovníci. Okolnost, že byli odměňováni, dokládá seismograf decilový poměr mezd. Sledování decilového poměru umožnila od konce roku 1992 zlínská TREXIMA. Copyright má dnes Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, TREXIMA je zpracovatel, sešity mají titulek Informační systém o průměrném výdělku. Práce postihuje skutečnost asi u třetiny českých zaměstnanců.
Ve stavebnictví v průměru je vývoj relace mediánu k průměrné mzdě a vývoj decilového poměru znázorněn v tabulce 9.
Jak je na této tabulce vidět, ve stavebnictví byla koncem roku 1992 relace odměn nejlepší k nejméně placeným (tedy po vyloučení krajností) asi 2,19, na konci roku 2004 se relace zvýšila v prospěch nejzkušenějších na 2,89. Koncem roku 2008 ale vývoj klopýtl. Rostla nezaměstnanost. Firmy přidávání nejlepším zvolnily. Personální agentury místo shánění lidí pomáhají podnikům, jak propouštět. U šéfů často místo dosavadního růstu odměny vázly. Dokládá to shodně decilový poměr mezd u řady profesí ve stavebnictví na konci kvartálu 2008. Podobně zdrženlivý byl vývoj mzdových relací u zedníků, tesařů, stavebních truhlářů, u všech obvykle stagnovaly odměny na desátém decilu, mírně se absolutně zvýšily nejméně placeným. Podobný vývoj jako u manuálních zaměstnanců byl na konci roku vývoj odměn u ředitelů a prezidentů velkých organizací (kód 1210). Dále poměr mediánu k průměru a decilový poměr u projektantů, stavebních inženýrů, kód 2142 v časové řadě.
Jestliže v závěru roku 2000 dostávala polovina projektantů 86,57 % průměrné mzdy nebo méně, v závěru roku 2007 to bylo 84,34 % průměru, což je vývoj odbourávající nivelizaci. Průměr ze závěru roku 2008 byl 251,42 Kč (viz tabulku 10) za hodinu, po několika měsících, jak vidíme v tabulce v polovině roku 2009, ale sklouzl na 243,24 Kč. Zmírnila se relace mezi mediánem a průměrem. Ve sledovaném půlroce se mírně zvýšil příjem projektantů na prvním decilu, zvedl se od konce roku 2008 z částky 144 Kč za hodinu na 151,79 Kč ve 2. čtvrtletí 2009. A u dosud nejlépe odměňovaných došlo ke snížení, a to ze 396,06 Kč na hodinu koncem roku 2008 na 363,08 Kč za hodinu ve 2. kvartálu 2009. Došlo k poklesu decilového poměru. Koncem roku 2008 činil ještě 2,85. Během krize se skokem snížil na 2,39, krize postihla preferování zkušených projektantů.
Decilový poměr odměn projektantů 2,35 v prvním a 2,39 ve druhém kvartálu 2009 je sestup. Pokud by oživení ekonomiky v USA a následně v Německu nemělo ohlas v české ekonomice do přelomu roku 2009 a 2010, mohl by decilový poměr být v 1. kvartálu 2010 ještě nižší. Decilový poměr 2,24 by pak byl nejhorší možná varianta. I kdyby k ní ale došlo, ve třetím kvartálu 2010 by se decilová relace odměn mohla ve stavebnictví opět dostat na úroveň roku 2008.
Různé profese ve stavebnictví mají ovšem svá specifika, u ředitelů je decilový poměr vysoký, někde jsou výraznější sezónní vlivy atd. Výše odměn a obnovení hladiny decilového poměru mezd neznamená stejnou zaměstnanost. Tu lze čekat někdy mírně nižší i při zachování tržeb, takže produktivita v roce 2010 by měla být vyšší než v roce 2008.

 

4/1992

4/2004

4/2008

4/2009

Medián odměny k průměru

93,88

84,60

85,50

84,20

D9/D1

2,19

2,89

2,87

2,92

¤ Tab. 9. Vývoj poměru mediánu mezd ve stavebnictví k průměru a decilového poměru v kvartálech běžných let, odhad pro poslední kvartál 2009

 

4/2000

4/2007

4/2008

2/2009

1/2010

Medián v Kč

142,05

198,77

211,51

213,75

220,88

Průměr

164,09

235,67

251,42

243,24

258,18

Relace v %

86,57

84,34

84,13

87,88

85,55

¤ Tab. 10. Medián a průměr odměny na hodinu u projektantů, (KZAM-R 2142). Údaje v Kč za hodinu. Pro 2010 odhad.

 

První decil odměn za hodinu v Kč

Devátý decil odměn za hodinu v Kč

D9/D1

4/2000

83,90

195,33

2,33

4/2004

97,20

273,89

2,82

4/2006

120,62

368,48

3,05

3/2008

133,72

354,91

2,65

4/2008

141,93

403,92

2,85

2/2009

151,79

363,08

2,39

1/2010

161,97

362,24

2,24

¤ Tab. 11. Vývoj decilových poměrů odměn projektanta (kód KZAM-R 2142)

Výhled 
K odhadům stavebnictví na roky 2010–2015 jsme sestavili program poprvé pro ČKAIT, kde z výhledu HDP Německa vyplývá procento růstu HDP v České republice v běžných a ve stálých cenách. Z tohoto procenta a rozvoje nebo váznutí ekonomiky vyplývá objem stavebních prací jako část HDP. V dalším kroku se pak sestavuje odhad hodnot 37 nebo 38 stavebních prací členěných podle CZ-CC tak, aby suma 38 prací korespondovala s objemem stavebních prací odvozených z HDP. Při výpočtech v běžných cenách lze zohlednit zpomalení ekonomiky v době krize, je možné pracovat s odhady trvání. Výpočty nesledovaly zaměstnanost, o což se pokusily odhady Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. V uvedeném materiálu alternativy počítaly s tím, že ještě v roce 2012 nebude dosaženo hladiny roku 2008. U menších a slabších firem to není vyloučené. Pokud je ale pravdivá zpráva o okřívání americké ekonomiky v závěru roku 2009 a pokud následně německá ekonomika stoupne o 1,2 % v roce 2010, je možné, že růst české ekonomiky bude v roce 2010 vyšší než 0,8 % a výhled pro 37 druhů stavebních prací na roky 2010 a 2011 by bylo možné kvantifikovat v tomto poměrně příznivém rámci tak, že objem prací v roce 2011 by už úroveň roku 2008 překonal. Se zaměstnaností by to bylo ale zřejmě slabší. Nesporně po ročním poklesu vzroste produktivita práce.

Použitá literatura:
[1] Czesany, S.: Specifika hospodářského cyklu ve vybraných tranzitních ekonomikách. Statistika 6/2005
[2] ČSÚ, Ceny stavebních prací, 2000 – 2. čtvrtletí 2009
[3] Fischer, J.: Měříme správně hrubý domácí produkt, Statistika 3/2005
[4] Hindls, R.: Elementární statistická analýza, Management press Praha 1999
[5] Svět po krizi podle SPS, Stavebnictví číslo 10/2009

Autor: Mgr. Ing. Milan Cikánek, nezávislý analytik





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007