arrows Statistika arrowsStatistika: stavebnictví a související oblasti - 1. část
text: Mgr. Ing. Milan Cikánek
číslo: 12/09
Statistika: stavebnictví a související oblasti - 1. část
Ke studiu makroekonomiky a stavebnictví poskytuje data Český statistický úřad na svých webových stránkách a v sešitech. V následujícím příspěvku nabízíme různá srovnání, která ČSÚ nenabízí, avšak bez jeho výchozích dat by nebyla proveditelná.
odeslat odeslat    tisk tisk

Uvádíme například řadu nominálních mezd podle ČSÚ a pak v určitém zřetězení inflaci od téhož zdroje, následně podle růstu a propadů reálné mzdy komentujeme objemy bytové výstavby. Cílem komparací je pokus o výhled v některých sekvencích činnosti resortu.
Produkce stavebních prací stoupla v roce 2008 o 4,9 % meziročně. Tento údaj se v roce 2008 uváděl za dva soubory subjektů – za podniky s 20 a více zaměstnanci a pak odhad za stavebnictví celkem. V podobném členění se uváděly i mzdy. V resortu celkem bylo v minulém roce provedeno stavebních prací za 536 572 mil. Kč v běžných cenách. Podniků s 20 a více zaměstnanci bylo 2446, ty vykonaly dílo za 366 589 mil. Kč.
Od roku 2009 se nově publikují data za podniky s 50 a více zaměstnanci, čímž přibyla možnost zveřejnit některé údaje regionálně. Doufejme, že tím nezanikne cenná návaznost na dřívější členění a že je řešeno sestavování časových řad produkce a zaměstnanosti, řekněme od roku 2003, za firmy s 50 a více zaměstnanci, nebo budou uvedeny i informace o souboru s 20 a více zaměstnanci v roce 2009. Časové řady informací za srovnatelné soubory jsou totiž prvním krokem k prognóze. Metodické změny výstupů ČSÚ snad nebudou výhledům promyšleně klást překážky. V roce 2009, kdy klesne český hrubý domácí produkt (HDP) meziročně asi o 4,8 až 5 %, se uvádí pokles z 537 mld. Kč v běžných cenách stavebního díla na 494 nebo dokonce na 456 mld. Kč v běžných cenách, reálně tedy na hodnotu ještě nižší, s dalším předpokládaným poklesem ještě v roce 2010. Co o možném vývoji vypovídají podíly resortu na celém HDP a jaké jsou předpoklady vývoje cen?

Stavebnictví v roce 2008, podíly na HDP a na zaměstnanosti
Data o podílech odvětví na celkovém HDP vypovídají o stavu a výhledech. Při hospodářské krizi padá stavebnictví první, protože státní i soukromé organizace ztratí prostředky na investice. Po krizi se může podíl stavebnictví zvyšovat. V roce 2008 a 2009 indicie svědčily zejména o rozdílných pozicích malých a velkých firem. Stavebnictví pocítilo důsledky hospodářské recese poměrně rychle. I když ještě v roce 2008 s tím nikdo nechtěl počítat.
Dne 14. března 2008 investiční banka Bear Stearns prodala kvůli záchraně před bankrotem levně akcie konkurenci. 28. března 2008 napsal hlavní ekonom Komerční banky profesor Kamil Janáček: „Světová ekonomika v žádné krizi není.“
Podobně uvedl německý spolkový ministr financí Peer Steinbrück pro Handelsblatt začátkem dubna 2008: „Evropa není v recesi. To není zbožné přání, ale skutečnost.“ Bez ohledu na odborníky dne 16. září 2008 centrální banka USA přiznala, že vydá injekci 85 miliard dolarů pojišťovně AIG k záchraně jejích závazků a tímto dnem může být začátek hospodářské krize datován. Jejím původem nebylo ani tak riskování finančních ústavů, jako spíše dlouhodobě hýčkaný systém žít na dluh.
Po vybubnování těchto zpráv klesly exportní možnosti německé ekonomiky, což pro české dodavatele znamenalo zhoršení odbytových možností. Pro HDP Německa přinášel Volkswagen v posledních letech obrat přes 100 mld. eur. Největší zisk energetické firmy E.ON činil 7,4 mld. eur. Čeští sousedé před krizí, v idylickém roce 2007, exportovali do USA zboží za více než 73 mld. eur, což bylo asi 8 % německého exportu.
V tomto kontextu Evropská komise očekávala po uplatnění záchranných balíčků v listopadu 2008 propad hospodářství Německa pro rok 2009 o 5 % a v roce 2010 meziroční vzestup o 1,2 %. Poklesem exportních možností Německa do USA klesla i kupní síla pro export českého zboží. Následkem toho vzrůstá v ČR nezaměstnanost, snižují se výnosy z daní, protože odvody platí méně zaměstnanců, než s kolika stát počítal v rozpočtu.
Důležité je podotknout, že hospodářská krize nepřichází do české republiky jen zvenčí. Vláda sociální dávky a důchody vyplácí podle norem, které neodpovídají možnostem ekonomiky, stát si na dávky a důchody půjčuje. Za půjčky platí společnost ročně desítky miliard jen úroků, aniž by se tím dluh snižoval. Jde o značné částky, které by byly užitečné jinde. Krize z vnějšku ale i uvnitř hradeb tedy ubrala a bude ubírat společnosti peníze. Nejvíce bohužel stavebnictví. Není dost prostředků na bytovou výstavbu ani na výstavbu dopravní infrastruktury, přitom za viníka se označují stavitelé silnic.
Horší dostupnost úvěrů snižuje kupní sílu, lidé jsou opatrnější ve výdajích. Jestliže ještě v září 2008 meziročně zvýšilo české stavebnictví produkci o 11,4 %, nastalo od října 2008 ve stavebnictví období meziročních propadů, trvající zatím do března 2009.
Stavebnictví má na hrubém domácím produktu větší podíl než jak odvětví participuje na celkové zaměstnanosti, což je dáno kapitálovou vybaveností a použitím strojů. Podíly jak na produkci, tak na odpovídající zaměstnanosti můžeme vidět v několika záběrech a tedy s jinými procenty, za celé odvětví, pak za firmy s 20 a více zaměstnanci, případně za firmy malé. Pokaždé autoři dostávají jiná čísla, nic proti tomu, musí se však jednat o srovnatelné řady, o sledování stejné velikosti souboru. Při uvádění podílu na HDP se někdy míní produkce firem s 20 a více zaměstnanci, výhled, na toto členění navazující, musí pak velikost respektovat a neskočit k velikostem s 50 a více zaměstnanci.

Komparace HDP a produkce stavebnictví
HDP počítáme v miliardách Kč v běžných cenách. Procenta meziročního růstu jsou ze stálých cen. (ČSÚ podle www.czso.cz, a ČKAIT: České stavebnictví v číslech, Česká ekonomika v číslech). Jestliže meziroční procento změny HDP počítané z hodnot ve stálých cenách činilo v roce 2007 ještě slušných 6,6  % (což je index 106,6), po prudkém zbrzdění české ekonomiky v závěru roku 2008 skoro na nulu vyšel průměrný roční růst HDP včetně stavebnictví na 3,1 %. V říjnu 2008 činila meziroční změna stavebnictví –3 %, v listopadu –4 %, v prosinci 2008 –5,9 %. Zpomalil také deflátor, který činil v roce 2007 3,4 %, v roce 2008 klesl na 1,8 % a pro rok 2009 při možném propadu celé české ekonomiky na –5 %, odhaduji jeho výši přibližně na 1,2 %.
Deflátory slouží k výpočtu stavu HDP ve stálých cenách a využívají aktuální váhy, vyplývající ze skutečně dosažených obratů v daném běžném období.
Podíl za stavební firmy v roce 2008 stagnoval a začátkem roku 2009 se snížil, nicméně změny nebyly pronikavé. Malé i velké firmy ve stavebnictví vytvářely od roku 2004 do roku 2008 – nazíráno uvedenými daty – přes 14 % hrubého domácího produktu.
Malé provozovny v roce 2008 vyrobily meziročně dokonce více o 9,8 miliard Kč v běžných cenách a jejich podíl se meziročně dostal na 4,61 %. Velké podniky odvedly dílo meziročně více o 15,8 mld. Kč, podíl na HDP se meziročně zvýšil o 0,02 procentního bodu na 9,94 % z HDP. Těchto 9,94 % v roce 2008 byl skromnější podíl, než jaký docílily v roce 2006 (9,96 %). Absolutně narostla stavební výroba velkých podniků s 20 a více zaměstnanci v roce 2008 na 366,588 mil. Kč, o 4,49  %, přičemž však inflace stavebních prací činila 4,5 % (Index cen stavebních prací 4/2005, str. 5). Reálná hodnota objemu stavebních prací celkem tedy neposkytovala důvod k optimizmu a lze konstatovat, že stagnovala.
Stavební firmy do 19 zaměstnanců vytvořily v roce 2008 dílo za 170 mld. Kč, meziročně více o 9,8 mld. Kč, nominálně více o 6,1 %, takže při inflaci 4,5 % u nich došlo k reálnému růstu přibližně o 1,5 %. Velké firmy měly přitom na konci období už méně zakázek než před dvanácti měsíci. Přibylo stavebních montážních prací, které vykonávali podnikatelé bez zaměstnanců, kteří zvýšili svou aktivitu, aby se udrželi.
Změny podílů tedy nevypovídají o pronikavých změnách. Některé pracovní odhady stavební produkce čekají, že na hladinu roku 2008 se resort dostane až v roce 2012, i když se pro rok 2010 (podle Evropské komise) čeká mikroskopický růst HDP o 0,8 %, podobně predikuje Ministerstvo financí ČR. Při stagnaci či poklesu resortu a při růstu hrubého domácího produktu, byť nevelkém, by tedy podíl stavebnictví na HDP klesl. Při dalším pohledu na zaměstnanost jsou pak ještě vidět další rozdíly mezi velkými a malými firmami.

 

2004

2005

2006

2007

2008

HDP v mld. Kč v běžných cenách

2814,80

2983,90

3222,40

3535,50

3689,00

HDP index meziročně

104,50

106,30

106,80

106,60

103,10

Produkce stavebních firem s 20 a více zaměstnanci v mld. Kč v běžných cenách

278,20

290,70

320,90

350,80

366,60

Produkce stavebnictví celkem v mld. Kč

394,30

422,70

463,10

511,00

536,60

Podíl malých firem na HDP (%)

4,12

4,42

4,41

4,53

4,61

Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na HDP (%)

9,88

9,74

9,96

9,92

9,94

Podíl stavebnictví celkem na HDP (%)

14,01

14,17

14,37

14,45

14,55

¤ Tab. 1. HDP a stavební produkce absolutně, procentuální podíly na HDP

Zaměstnanost
Jestliže objem základní stavební výroby stoupl, zaměstnanost se mírně snížila, takže se stavělo produktivněji. Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno 158 812 osob, z toho bylo zhruba 99 000 manuálně pracujících. V tabulce 2 opakujeme podíly malých a velkých firem na produkci stavebnictví, přidáváme podíly na zaměstnanosti.
V podnikatelských subjektech do 19 zaměstnanců pracovalo 111 784 zaměstnanců, spolu se zmíněnými 158 812 pracovníky ve firmách s 20 a více zaměstnanci to bylo celkem 270 596. V ČR bylo v roce 2008 v podnikatelské i nepodnikatelské sféře zaměstnáno celkem 4178,9 tisíc pracovníků.
Příklad z roku 2007: Stavebnictví podle ČSÚ z úhrnu 4944,7 tisíc zaměstnanců v ČR zaměstnalo 397 040 lidí. Průměrný evidenční počet činil 267 360 zaměstnanců a podle statistiky stavebnictví v tom byl v podnicích s 20 a více zaměstnanci podsoubor 159 645 zaměstnanců.
U malých firem, což jsou často firmy dodávající montážní a dokončovací práce, sice vzrostl podíl na produkci, ale za cenu zvyšování zaměstnanosti. Takový vývoj není perspektivní. U velkých firem zhruba stagnoval podíl na produkci, ale podíl na zaměstnanosti klesl.
Příklad za firmy s 20 a více zaměstnanci v roce 2008: Zlomek 9,94 %/3,80 % = index 261,5 (viz tabulku 2). Produktivita velkých firem i v roce 2008 rostla. U malých firem do 19 zaměstnanců naopak tento zlomek od roku 2004 do sledovaného 2008 padal a mnohé z malých podniků tak rok 2010 nepřežijí.
Ovšem tlak na zaměstnanost v Evropě v dalších dvou letech potrvá. V Eurozóně je s koncem roku 2009 míra nezaměstnanosti odhadována asi na 9,5 %, v roce 2010 asi 10,7 %. Podobný vzestup se čeká v České republice (6,9 % v roce 2009 a 7,9 % v roce 2010). U menších firem není mnoho předpokladů ke zlepšení situace.
Menší produktivita znamená nižší ziskovost. U malých firem s tržbami do 100 mil. Kč už před rokem 2008 kolísaly finanční ukazatele ROE a ROA kolem nuly. V téže době činily ROE u firem s 1000 a více zaměstnanci kolem 10, průměr za stavební podniky byl do 8. Rozdíly mezi oběma velikostními skupinami se v roce 2008 i 2009 podle výběrového nahlédnutí do dat Obchodního věstníku v neprospěch malých firem prohloubily. Hospodářská krize vede tedy ke koncentraci stavebnictví.

 

2004

2005

2007

2008

Podíl malých firem na HDP (%)

4,12

4,42

4,53

4,61

Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na HDP (%)

9,88

9,74

9,92

9,94

Podíl stavebnictví celkem na HDP (%)

14,01

14,17

14,45

14,55

Podíl malých firem na zaměstnanosti (%)

-

-

2,60

2,67

Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na zaměstnanosti (%)

3,99

4,05

3,86

3,80

Podíl stavebnictví celkem na zaměstnanosti (%)

-

-

6,46

6,48

Index relace % podílu na produkci k % podílu na zaměstnanosti

247,6

240,5

257,2

261,6

¤ Tab. 2. HDP a zaměstnanost ve stavebnictví. Podíly na HDP z tabulky 1, dále podíly stavebních firem na celkové zaměstnanosti v ČR. V posledním řádku relace podílu na produkci k podílu na zaměstnanosti u firem s 20 a více zaměstnanci.

Ceny vstupů a ceny stavebních prací
Cenovou hladinu stavebních prací v posledních šesti letech kromě jiného ovlivnily světové ceny důležitých komodit – ropy, oceli a mědi, kde k růstu vedla významná poptávka rostoucích asijských ekonomik.
Při sestavování prognóz této oblasti záleží na zkušenosti a mnoha souvisejících okolnostech. Příklad mimo náš resort: Dopravci aerolinií uzavřeli dlouhodobě smlouvu s firmou Schell, když v červenci 2008 stál barel přes 140 USD. Jejich ekonomové neviděli v tu chvíli charakter poptávky, taktiku prodejců a neudržitelnost přepnuté ceny. Smlouva nyní platí, ale barel ropy stojí méně, asi 80 USD za barel.
Podobně zvedly ceny kovů ceny stavebních činností. U prací s ocelí se u některých činností změnily v druhém kvartálu 2004 o více než 20 %. Koncem roku 2003 stála měď 2370 USD za tunu (na burze v Londýně), k 15. lednu 2008 to bylo již 7226 USD za tunu a zlom směrem dolů nastal jako součást hospodářské krize v říjnu 2008. K 15. říjnu 2008 se platilo za tunu mědi 5126 USD, za pár dnů, 31. října 2008, spadla cena po oslabení světové poptávky jen na 3995 USD za tunu. O budoucích perspektivách vypovídá to, že k 15. říjnu 2009 se již měď nakupovala za 6077 USD za tunu.
Cena mědi zdražila elektromontáže nebo klempířské práce. Podobně ovlivnila stavební práce ocel. Spotřeba betonářské oceli v ČR postupně rostla a sešla se s růstem světových cen oceli. Surové oceli, včetně materiálu pro betonářskou tyčovinu, se v roce 2007 v ČR vyrobilo 7,06 mil. tun, ale stavební ocel chyběla. Stavbaři pocítili zdražení a vzrůstající cena oceli měla vliv na zisk. Podobně růst cen oceli zasáhl stavebnictví ve Švédsku. Jestliže indexy cen stavebních prací Seveřanům v lednu 2007 na melioracích a odstřelu horniny meziročně zdražily o 3,1 %, pak betonářské práce ve stejném období zdražily o 6,1 %, průmyslové stavby s vysokým využitím oceli zvýšily ceny o 6,2 %, montáže klimatizace zhruba o 20 % (data: Švédský statistický úřad). S růstem světových cen oceli se tedy musely vyrovnávat i další ekonomiky.
Procento zvýšení cen stavebních prací způsobené dražšími vstupy převyšovalo celkový průměr. U stavebních prácí s měděnou krytinou vzrostla za čtyři roky cena o 52,1 %, u prací s ocelovou výztuží o 41,2 až 49,6 %.
Jak je to s cenami nyní? Protože poptávka v krizi vázne, ceny někdy povolily, jak ale vidíme u klempířských stavebních prací, ne vždy. Jako doklad uvádíme v tabulkách ceny ve 2. kvartálu 2009, tedy před ohlášením oživení americké ekonomiky na konci roku 2009. Koncem roku 2010 by se ale mohly ceny prací s výztužemi desek opět vrátit na úroveň ze závěru roku 2008 a při zlepšení situace odběratelů opět navázat na mnohaletý průměrný vzestup.
Hlavní energetickou surovinou pro resort je ropa a její cena zásadně ovlivňuje ceny stavebních prací. Stavebnictví konzumuje asi 11 000–12 000 Gj, což je asi jedno procento spotřeby v celé české ekonomice. Produkce stavebních hmot využije asi 3,5 % výrobní spotřeby Gj.
Stavební resort z výrobní spotřeby participuje jen 1,5 % zemního plynu a 3 % lehkého topného oleje. Avšak 65 % energií čerpá stavebnictví z ropných produktů (především nafty). Vliv ceny ropy na české stavební práce tedy není rozhodně zanedbatelný. Světovou cenu ropy určuje svou poptávkou USA. V roce 2007 spotřebovaly Spojené státy americké a Kanada 30 % celkové světové spotřeby. Ropa na světovém trhu se počítá dosud v dolarech, takže cena, kterou nasmlouvají američtí odběratelé, určuje do značné míry cenu ropy i pro evropské odběratele.
Ceny ropy si vynutily i pokusy o náhrady v podobě biopaliv. V důsledku toho například vzrostly v roce 2005 ceny rýže na dvojnásobek.
Za dobu vzestupu cen ropy o 112,4 %, tedy na index 212,4 k 30. červnu 2009 se cena mědi zvedla na index 215,5 a ceny českých stavebních prací na hypotetický zřetězený index 121,1. Růst nákladů na ropu, motorovou naftu a kovy zvýšil ceny stavebních prací, náklady na vstupy nutí stavební firmy zdražovat stavební práce. V některých případech s velkým podílem zdražovaného materiálu stoupla cena jednotlivých stavebních prací od konce roku 2003 do konce roku 2008 zhruba o polovinu. V posledním kvartálu roku 2008, kdy se vývoj celé ekonomiky měnil a otřásal, vzrostly ceny stavebních prací meziročně o 3,7 %. Nejmenší vzestup byl zaznamenaný u konstrukcí a na stavbě dálkových elektrických nadzemních vedení. Až 6,8 % činil vzestup cenové hladiny u inženýrských staveb. K průměru roku 2005 se ceny stavebních prací zvedly u nákladů stavební výroby o 13,5 %. Celkově ceny již reagovaly na úbytek zakázek. Významný byl taktický pokles mezi kvartály v polovině roku 2009, byl to ohlas oslabené poptávky. Jistou stagnaci cen lze čekat do třetího kvartálu roku 2009.

Práce s kódem 102

4. kvartál 2003

4. kvartál 2008

% změny

2. kvartál 2009

Krytina z měděného plechu (m²)

1247,71

1897,55

152,1

1908,80

Žlab z měděného plechu (m)

528,41

877,99

166,2

865,78

Svod z měděného plechu (m)

513,50

693,00

135,0

600,60

¤ Tab. 3. Konkrétní ceny za stavební práce, při nichž na konstrukci použije klempíř měď, ceny jsou za m² a metr. Podle ČSÚ, kódy reprezentantů č. 102.

Práce s kódem 54

4. kvartál 2003

4. kvartál 2008

index změny

2. kvartál 2009

Výztuže z ocelových desek

23 728,68

33 496,04

141,2

32 019,95

Výztuže ze svařovaných sítí

21 675,77

30 768,95

142,0

30 144,17

Výztuže z ocelových nosníků

23 702,35

35 466,52

149,6

33 417,38

¤ Tab. 4. Konkrétní ceny za výztuže vodorovných konstrukcí mimo přehrady a mosty deskami z oceli, za výztuže vodorovných konstrukcí deskami ze svařovaných sítí a konečně výztuže ocelovými nosníky, cena v Kč za tunu. Podle ČSÚ, kódy reprezentantů č. 54.

 

Index cen stav. prací

Index ceny barelu lehká ropa USD/barel

Index cen tuny mědi Grade A

30/12/2003

100,0

100,0

100,0

1/10/2004

104,3

152,9

131,2

15/12/2005

106,8

186,2

193,3

15/12/2006

110,3

194,7

283,2

14/12/2007

115,3

279,7

270,9

15/12/2008

117,0

155,5

129,8

30/6/2009

121,1

212,4

215,5

¤ Tab. 5. Indexy cen stavebních prací, indexy cen lehké ropy (Nymex, v USD za barel) ke zvolenému základu, stejně tak indexy cen mědi Grade A (LME Settlement v USD za tunu podle HN)

Pokračování:

Statistika: stavebnictví a související oblasti - 2. část





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007