arrows Právo, ekonomika arrowsRozsah působnosti stavebního úřadu ve finském městě Oulu
grafické podklady archiv BSO Oulu, archiv autora
text Ing. Jan Vitík
číslo: 08/15
Rozsah působnosti stavebního úřadu ve finském městě Oulu

· Přehledová mapa s vyznačením polohy města Oulu (zdroj: https://google.cz)
Funkce stavebních úřadů v cizích zemích se od českého modelu může značně lišit. Postupy a přístup severoevropského stavebního úřadu vhodně vystihuje příklad z finského města Oulu. Tamější stavební úřad, který efektivně komunikuje se stavebníky a má na starost i vzdělávání, výzkum a vývoj, se pokouší aktivně promlouvat do vývoje stavebního trhu.
odeslat odeslat    tisk tisk

Oulu leží na severu Botnického zálivu přibližně 200 km od polárního kruhu a 600 km od hlavního města Helsinky. Město má měně než 200 000 obyvatel a místní stavební úřad pracuje s ročním rozpočtem 3 mil. eur. Je nutné zdůraznit, že rozpočet není dotován státem a v posledních letech úřad hospodaří se ziskem ve prospěch města. Finanční zdroje pocházejí z poplatků za stavební řízení a částečně z projektů, které řídí pracovníci úřadu. Roční investice do stavebnictví v jurisdikci stavebního úřadu v Oulu (BSO – Building Supervision Office) činí 1200 mil. eur. Úřad zaměstnává třicet stálých pracovníků a podle potřeby využívá služeb externích odborníků a specialistů v dílčích disciplínách souvisejících s jejich činností [1].

Budova stavebního úřadu BSO v Oulu s fasádou z kortenové oceli (zdroj: archiv autora)

Úkoly stavebního úřadu jako kontrolního orgánu odpovídají ve finských poměrech českému modelu. Přidanou hodnotou je způsob komunikace s investory, projektanty, dodavateli, výzkumnými organizacemi a v neposlední řadě aktivní přístup k vývoji tamějšího stavebního trhu. Pracovníci úřadu jsou v kontaktu s investory, kteří připravují projekty novostaveb nebo renovací budov. Referenti využívají možnosti osvěty v době projektové přípravy, kdy lze nejvíce ovlivnit koncepci řešení stavby. Jednoznačně se jedná o přístup, při kterém se nedosahuje pouze nutného minima a kontroly splnění legislativních požadavků. Snahou je dosáhnout trvale udržitelného rozvoje stavebnictví s přidanou hodnotou pro stavebníka a město. Podle slov pracovníků tamějšího úřadu musí být přidaná hodnota měřitelná.

Úřad a pilotní projekty
Aktivním přístupem se úřad prezentuje i pořádáním odborných přednášek pro budoucí stavebníky. Ty jsou zaměřeny na koncepční řešení návrhu budovy v kontextu energetických úspor, energetické a finanční efektivity, dopadů na životní prostředí, kvality vnitřního prostředí a životního cyklu budovy. Prozíravě jsou zohledňovány otázky možné účinné renovace budov a jejich využití v budoucnu. Stavební úřad navrhuje konkrétní možnosti technického řešení podpořené aktivním přístupem ve výzkumu.

Pilotní oblast Hiukkavaara (zdroj: archiv BSO v Oulu)

Snahu o inovaci reprezentuje například zaštiťování pilotních projektů, provádění stavebně fyzikálních měření a implementace získaných poznatků ve stavební praxi. Je zřejmé, že každé zaváděné opatření nepřináší výsledky okamžitě. S tím je uvažováno i při plánování projektů. Důraz se klade na systémové řešení, které přinese výsledky v horizontu tří let a déle.

Spolupráce s VUT v oblasti Hiukkavaara
Jedním z aktuálně probíhajících projektů, které řeší stavební úřad v Oulu, je výstavba obytných a současně experimentálních budov v oblasti Hiukkavaara. Oblast je vzdálená od centra města přibližně 10 km. V budovách jsou v reálných podmínkách užívání ověřovány možnosti využití energeticky efektivních zdrojů energie, jejich kombinace, ekonomická výhodnost a teplotně vlhkostní procesy v obvodových skladbách konstrukcí. U vybraných budov jsou ve skladbách obvodových konstrukcí osazena čidla měřící teplotu a relativní vlhkost. Stavební úřad v Oulu nedávno projevil zájem o spolupráci s českým partnerem, a to Fakultou stavební VUT v Brně. Cílem spolupráce je odborné vyhodnocení naměřených dat, softwarové modelování teplotně vlhkostních procesů a optimalizace navržených řešení. Hlavní cíle projektu v pilotní oblasti Hiukkavaara jsou [2]:

  • zajistit bezpečnou a ekonomicky efektivní výstavbu, která bude prokazatelně ve prospěch konečného uživatele;
  • optimalizovat energetickou náročnost a věrohodnost energetických posudků;
  • získání poznatků, které bude možné prezentovat stavebníkům i stavebním firmám;
  • ověřit teoretické předpoklady v praxi;
  • stanovit náročnost údržby zařízení v reálných podmínkách.

V pilotní oblasti Hiukkavaara se v praktických podmínkách testuje využití kogenerační jednotky spalující dřevní štěpku pro vytápění skupiny nájemních bytových jednotek a souběžně pro výrobu elektrické energie. Dále se experimentálně ověřuje kvalitativní dopad na identické stavební dílo prováděné stejnou pracovní skupinou v různých stupních ochrany před klimatickými vlivy. Stejný rodinný dům byl stavěn bez ochranné konstrukce a s ochrannou stanovou konstrukcí. U výše uvedeného experimentu je nutné zdůraznit význam chladného finského klimatu a tomu odpovídající zkrácení stavební sezony oproti poměrům ve střední Evropě.

Identické stavební dílo, provádění bez ochranné konstrukce – vlevo a s ochrannou stanovou konstrukcí – vpravo (zdroj: archiv BSO Oulu)

Struktura úřadu
Kvalifikace jednotlivých pracovníků se liší podle funkce a pozice, kterou zastávají v hierarchii stavebního úřadu. Popis personální struktury není předmětem tohoto článku, avšak za zmínku stojí, že významné pozice zastávají pracovníci s bohatou praxí ve stavebnictví a zajímavými referencemi z profesní činnosti. Například hlavní technický dozor stavebního úřadu Markku Hienonen má bohatou praxi v oboru statika stavebních konstrukcí a spolupracoval na významných projektech staveb realizovaných ve městě Oulu. Obdobný přístup je aplikován i u lektorů ve stavebnictví na vysokoškolském stupni finského vzdělávání. Je tedy zřejmé, že pracovníci stavebního úřadu v Oulu jsou úzce spojeni se stavební praxí i výzkumem. Stavební úřad preferuje aktivní způsob jednání a komunikace, což klade velký důraz na kvalifikaci a pracovní nasazení zaměstnanců. Tento přístup ovšem nelze realizovat s průměrnými nebo dokonce podprůměrnými zaměstnanci. Stavební úřad tedy neposkytuje pomyslné útočiště pro „trosečníky“ stavební praxe.

Z pozice čtenáře se může zdát autorův pohled jednostranný, zdůrazňující pouze kladné aspekty, které stavební úřad v Oulu nabízí. Jistě by se dalo polemizovat o výši poplatků za stavební řízení v nejsevernějším státu Evropské unie, které však korespondují s životní úrovní ve Skandinávii. Je třeba zdůraznit, že takto progresivní přístup není zcela běžný ani v měřítku finských stavebních úřadů. Bezpochyby by bylo pro úřad jednodušší plnit pouze funkci kontrolního úřadu, avšak bez aktivity a progresivity bychom v současnosti těžko bydleli ve standardu dnešních obydlí.

Výstavba v pilotní oblasti Hiukkavaara (zdroj: archiv BSO v Oulu)

Použité zdroje:

[1] Hienonen, M. (hlavní technický dozor stavebního úřadu BSO v Oulu): prezentace Oulu – Captain of Northern Scandinavia, 03/2015.

[2] Mikkonen, L. (projektový inženýr stavebního úřadu (BSO v Oulu): prezentace Oulu – Captain of Northern Scandinavia, 03/2015.

Autor:

Ing. Jan Vitík

doktorand, Fakulta stavební VUT v Brně





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007