arrows Vodohospodářské stavby arrowsProtipovodňová opatření při řece Smědé v okolí obce Višňová
grafické podklady archiv autora
Olgerd Pukl
číslo: 05/14
Protipovodňová opatření při řece Smědé v okolí obce Višňová

· Těleso protipovodňové hráze s bezpečnostním přelivem ? pohled z návodní strany
Obec Višňová a k ní patřící osady ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje, mezi kterými protéká nenápadná říčka Smědá odtékající z Jizerských hor k polským sousedům, se staly jedním ze smutných symbolů bleskové povodně v České republice v srpnu 2010. Letní bleskové povodně jsou v okolí Višňové bohužel častým jevem a napáchaly v obci obrovské škody.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Olgerd Pukl
Absolvent Stavební fakulty ČVUT v Praze, obor Vodní hospodářství a vodní stavby. Působil ve firmách Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. (1988–1994), Povodí Vltavy, a.s. (1994–2000). Od roku 2000 pracuje ve firmě Navimor – Invest S.A. organizační složka, kde v současnosti působí na pozici technického ředitele. Autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářské stavby. E-mail: pukl@sendme.cz

Řeka Smědá

Smědá (německy Wittig, polsky Witka) je pravostranným přítokem Lužické Nisy. Celková délka toku činí 51,9 km. Plocha povodí měří 331 km². Pramení jako Bílá Smědá v rašeliništích mezi Smědavskou horou a Jizerou v Jizerských horách. Dalšími zdrojnicemi Smědé jsou Černá Smědá a Hnědá Smědá. Jako Smědá se označuje od chaty na Smědavě, kde se všechny Smědé stékají. Na území Polska protéká Dolnoslezským vojvodstvím. Původní lužickosrbský název řeky uváděný již roku 1539 byl Wietew nebo Vietev, poukazující na skutečnost, že je řeka pravostranným přítokem Lužické Nisy. Z tohoto jména bylo nejprve odvozeno její německé jméno Wittig a teprve z něj staré české jméno Vítka. Dnešní české jméno řeky je připomínkou smědé, tmavé rašelinné vody z jejích pramenišť.

Situace

Na českém území má řeka Smědá délku 46 km a povodí má plochu 238 km2 s průměrnou nadmořskou výškou 573 m. Na tomto povodí spadne ročně 1180 mm srážek, průměr odtoku činí 736 mm a je tedy jedním z nejvodnatějších povodí České republiky. Při svém toku na českém území překonává převýšení 800 m. Řeka teče nejprve severozápadním směrem, ve Frýdlantu se obrací k severu a takto pokračuje až k obci Ves, kde opouští české území ve výšce 209 m n. m.

Situace protipovodňové ochrany v obci Víska


Na polském území byla asi kilometr od hranic postavena rozlehlá vodní nádrž Witka (zvaná také Jezioro Niedów). [1] Přibližně 2 km pod hrází se Smědá vlévá do Lužické Nisy. Od soutoku zdrojnic vytváří řeka hluboké a strmé klesající údolí. Protéká horským střediskem Bílý Potok, městem a slavným poutním místem Hejnice a obcí Raspenava, na středním toku pak městem Frýdlant. Pod Frýdlantem tvoří Smědá mohutný, téměř uzavřený zákrut zvaný Harta, jímž řeka obchází skalní šíji. Tou prochází jednak železniční tunel a také spádová štola ze Smědé, pohánějící malou vodní elektrárnu. Kousek po proudu leží na řece malá přehradní nádrž z roku 1924. Dále tok pokračuje obcemi Víska a Višňová s památkami hornolužické lidové architektury a přírodní rezervací Meandry Smědé, kde je zachován přirozený charakter říčního koryta se zákruty a slepými rameny. [2]

Povodeň – srpen 2010

Blesková povodeň v srpnu 2010 na řece Smědé se přehnala z Jizerských hor přes Raspenavu a Frýdlant až po Višňovou. Povodňová vlna napáchala obrovské materiální škody a brala s sebou doslova vše, co ji stálo v cestě, včetně mostů. Povodňová vlna ve Višňové a okolních obcích kulminovala 7. a 8. srpna 2010. Průměrný roční průtok Smědé v tomto profilu činí cca 3,1 m3/s, avšak 7. srpna 2010 v 15.00 hod. činil vodní sloupec ve Smědé 3270 mm a kulminační průtok dosáhl na hodnotu 300–400 m3/s odpovídající více než stoleté povodni.
Z devíti osad obce Višňová byly zatopeny vsi: Filipovka, Předlánce, Poustka, Višňová, Minkovice a Víska. Zatopeno bylo celkem 156 domů. Nutná demolice postihla dva domy. Stržené a poškozené byly silniční mosty ve Vísce, Minkovicích a Předláncích. Škody na obecním majetku byly vyčísleny na 30 mil. Kč. Škody na majetku a psychice občanů postižených obcí byly nevyčíslitelné. Prvotní náklady na záchranné a likvidační práce (vyvezení vzniklých odpadů, štěrk do kaveren na poškozených komunikacích, odstranění náplav, pohonné hmoty a maziva, stravování, opravy techniky) byly vyčísleny na cca 7 mil. Kč (čerpáno ze zdrojů OÚ Višňová).

Povodní zasažená obec Víska v srpnu 2010

Protipovodňová opatření

V březnu 2012 začala po nutných přípravách výstavba protipovodňové hráze a návazných objektů v okolí obce Víska, jedné z nejvíce postižených osad v okolí Višňové. Hlavním stavebním objektem je protipovodňová hráz v délce 1,396 km, dimenzovaná na úroveň ochrany povodňového průtoku Q20 = 222 m³/sec (Q100 = 332 m³/sec). Umístění nové hráze ve Vísce bylo výsledkem posouzení odtokových poměrů na Smědé v rámci generelu protipovodňových opatření. Protipovodňová hráz byla navržena v rovinatém území na pravém břehu řeky Smědé v aktivní záplavové zóně v katastrálním území obce mezi řekou a zástavbou obce kopírující hlavní páteřní komunikaci III. třídy č. III/0353, na kterou je na začátku a na konci hráz navázána v místě stávajících a nových mostních konstrukcí přes řeku.

Obec Víska – následky srpnové povodně 2010

V km 0,000 byla hráz napojena na stávající silniční most ev. č. 0353-16 z Vísky do Minkovic zavazující opěrnou betonovou zdí dlouhou 8 m. Do km 1,312 měla být hráz vybudována bez přerušení a v tomto místě navázat na nový silniční most ev. č. 0353-17. Původní most mezi Kunraticemi a Vískou strhla povodňová vlna v srpnu 2010. Dočasně jej nahradil provizorní most v odlišném profilu – km 1,275 protipovodňové hráze. V rámci nedostatečné koordinace prací na obou stavbách protipovodňových opatření (opožděná výstavba nového mostu) bohužel nebylo možné hráz přímo napojit na nový most a muselo se řešit komplikované křížení se stávajícím provizorním mostem, což bylo spojeno s jeho částečnou demontáží. Od nového mostu do Kunratic protipovodňová hráz pokračuje cca 60 m do km 1,396, kde byla ukončena a navázána na skalní masív na pravém břehu řeky Smědé. Další časovou komplikaci představoval archeologický průzkum uskutečněný v celé trase nově budované protipovodňové hráze.

Základová spára protipovodňové hráze s drážkou pro zavazující klín

Hrázové těleso bylo navrženo jako zemní sypaná hráz se šířkou v koruně 3,5 m, přičemž sklon návodního líce činil 1:3,2 a sklon vzdušného líce 1:2. Kóta koruny protipovodňové hráze byla navržena na úroveň návrhového průtoku Q20 + 300 mm. Z důvodu ochrany zemní konstrukce hráze na návodním líci byla v patě svahu navržena základová patka z lomového kamene, a to z kamenů o hmotnosti minimálně 100–150 kg, s urovnáním líce a prohumusováním. Na patku navazuje do výšky 1000 mm nad terén vrstva kamenného záhozu s hmotností jednotlivých kamenů cca 100 kg, rovněž s urovnáním líce, spáry byly opět prohumusovány shodně jako u základové patky. Zbylá část návodního líce byla opevněna drceným kamenivem frakce 63–128 mm, tloušťky 250 mm.

Zemní těleso protipovodňové hráze s opevněnou korunou

Na tuto vrstvu je uložena vrstva stomilimetrového humusu, stabilizovaná geomříží. Stabilitu návodního svahu zajišťují stabilizační prahy o šířce 2,0 m ve vzdálenostech po cca 50 m, se založením minimálně 600 mm pod úroveň terénu. V místě stabilizačních prahů byla navržena základová patka z lomového kamene o hmotnosti jednotlivých kamenů 200–500 kg, přičemž spáry jsou prolity cementovou maltou s navazující rovnaninou z lomového kamene o hmotnosti jednotlivých kamenů 200–300 kg (včetně prolití spár cementovou maltou). Vzdušný líc svahu hráze je bez opevnění, uložení vrstvy humusu má tloušťku 100 mm a byl oset travním semenem. Pro pojezd vozidel údržby je koruna hráze v šířce 3,5 m zpevněna zaválcovaným štěrkem frakce 63/128 mm tloušťky 300 mm a včetně zakalení zeminou, aby byl možný pojezd budoucí údržby. Aby se zlepšilo založení, byla hráz v ose hrázového tělesa zavázána do podkladních vrstev zemním klínem z jílovité zeminy v tloušťce 500–800 mm, šířky 3000 mm. V nejužším místě trasy protipovodňové hráze v km 0,887–0,945 bylo nutné z prostorových důvodů a po dohodě s vlastníkem příslušných pozemků částečně nahradit zemní těleso hráze opěrnou betonovou zdí na její vzdušné straně. Betonová zeď byla na obou koncích s potřebným přesahem zavázána do tělesa zemní hráze, aby se zajistila dostatečná vodotěsnost.

Linie dokončené protipovodňové hráze

Odtok vody z chráněného prostoru za hrází zajišťuje 9 ks železobetonových propustků DN 400 spolu s dvěma propustky v místě napojení pravobřežních přítoků Smědé, v místě vyústění Krčelského potoka pak propustek DN 1000 a v místě odpadního koryta z Klímovy tůně propustek DN 400. Všechny realizované propustky jsou uzavíratelné z návodní strany ručně ovládanými vřetenovými stavítky.

Bezpečnostní přeliv pro řízené napouštění chráněného prostoru za hrází

V případě vyššího povodňového stavu, než je projektovaná ochrana protipovodňové hráze, byl v km 0,421–0,484 vybudován bezpečnostní přeliv lichoběžníkového tvaru se sníženou niveletou na úroveň návrhové hladiny Q20 o délce 60 m, opevněný kamennou rovnaninou a s prolitím spár betonem, pro řízené napouštění chráněného prostoru za hrází. Sklon vzdušného a návodního líce přelivu se shoduje se sklony svahů protipovodňové hráze. Součástí bezpečnostního přelivu je v km 0,4225–0,427 zpevněný provozní přejezd šířky 4,5 m přes těleso hráze. Shodný provozní přejezd byl vybudován v blízkosti ukončení hráze v km 1,2135–1,218. Sklony opevněných svahů přejezdů jsou s ohledem na pojezd techniky realizovány v poměrech návodní svah 1:5 a vzdušný svah 1:4.

Návodní čelo železobetonového propustku s vřetenovým stavítkovým uzávěrem

Aby mohly být převedeny průtoky již zmiňovaných dvou pravobřežních přítoků řeky Smědé (Krčelský potok a Klímova tůň) v případě povodňového stavu, byly u paty vzdušného líce hráze při břehu obou přítoků vybudovány dvě podzemní železobetonové čerpací stanice s trubním nátokem chráněným česlemi pro čerpání povodňových průtoků. Čerpací stanice jsou osazeny výkonnými ponornými čerpadly a napojeny na stabilizované vyvedení výtlačných potrubí čerpané vody přes korunu tělesa hráze do zátopového území řeky Smědé. Čerpadla napájí výkonný mobilní dieselagregát vybavený veškerým příslušenstvím potřebným pro nepřetržitý provoz na dobu minimálně dvanácti hodin bez nutnosti doplňování paliva. Dieselagregát se instaloval ve vybudovaném přístřešku u kulturního domu v chráněném území obce Víska a z tohoto místa je propojen s oběma čerpacími stanicemi vlastními kabelovými přípojkami. Ovládání a spuštění dieselagregátu včetně spuštění čerpadel zajišťuje nezávislý automatický systém řízení v závislosti na zvýšení přítoku do obou čerpacích stanic prostřednictvím hladinových plovákových sond instalovaných čerpadel.

 Opěrná železobetonová zeď, která v nejužším místě nahrazuje zemní těleso hráze

Závěr

Protipovodňová opatření v obci Víska byla dokončena na podzim roku 2013 a nevyhnula se nečekané zatěžkávací zkoušce při průběhu povodňového stavu v červnu téhož roku. Stavba byla bohužel v nedokončeném stavu, hlavní těleso protipovodňové hráze bylo vybudováno, ale nemělo funkční a odzkoušené čerpací stanice. Řeka Smědá naštěstí neopustila své koryto v celém rozsahu hráze. Koryto se vylilo a paty protipovodňové hráze bylo dosaženo pouze v dolní části toku u napojení hráze v km 0,000 na silniční most do obce Minkovice. S ohledem na nefunkčnost čerpacích stanic a silného zavodnění oblasti na vzdušné straně protipovodňové hráze se kritickými místy staly ústí Krčelského potoka, Klímova tůň a poslední propustek u mostu do Minkovic, kde byla odčerpávána voda za asistence Sboru dobrovolných hasičů obce Višňová.

Financování stavby bylo zajištěno z dotačního programu Ministerstva zemědělství ČR 129 120 – Podpora prevence před povodněmi II.

Základní údaje o stavbě

Název stavby:
Protipovodňová opatření v IÚ Smědé, Višňová – Víska, Minkovice

Objednatel:
Povodí Labe, státní podnik

Projektant:
Ing. Radek Zahradník

Inženýrsko-geologický dohled:
RNDr. Roman Vybíral – GIS

Zhotovitel:
Sdružení NAVIMOR–M–SILNICE

Vedoucí člen sdružení:
NAVIMOR – INVEST S.A. organizační složka

Člen sdružení:
M – SILNICE a.s.

Doba realizace:
03/2012–09/2013

Celkové náklady:
15,8 mil. Kč

Použitá literatura a zdroje:
 [1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C4%9Bd%C3%A1

[2] http://www.infoglobe.cz/reky/evropa/ceska-republika/smeda/
?charGroup=1




Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007