arrows Analýzy, trendy arrowsProjevy současné globální recese ve stavebnictví
text: Ing. Zbyněk Novotný, CSc.
číslo: 12/09
Projevy současné globální recese ve stavebnictví
Současná celosvětová hospodářská recese se začala projevovat nejprve ve Spojených státech amerických jako krize finančního sektoru, odvíjející se z krize hypotéčního trhu.
odeslat odeslat    tisk tisk

Přitom rok 2008 byl pro stavebnictví ještě příznivý, jak o tom svědčí například výsledky 400 největších stavebních firem USA, jejichž tržby meziročně vzrostly o 11,2 %, z toho v tuzemsku o 9,5 % a v zahraničí o 20,1 %. Jedním z prvních a také nejvíce postižených sektorů, mimo sektor finanční, bylo a je stavebnictví, těsně navázané na hypotéční trh.
Recese stavebního trhu USA se projevila nejprve a nejvíce v segmentu soukromé bytové výstavby, v dubnu letošního roku se její objem meziročně snížil o třetinu, za leden až červenec o 28 %. Ze segmentu bytové výstavby se krizové projevy rozšířily do dalších segmentů. Z nich jsou v současné době nejvíce postiženy segmenty hospodářské a komerční výstavby (v dubnu pokles o 24,3 %), tj. segmenty, v nichž dominantní postavení v roli stavebníka má soukromý sektor. Za jedno „z posledních světlých míst“ stavebního trhu je proto považován segment veřejných staveb: při výše uvedených vysokých propadech soukromé výstavby vzrostl za leden až červenec 2009 celkový objem veřejné výstavby meziročně o 5 % a některé segmenty zaznamenaly dvouciferné tempo růstu, dokonce i segment veřejné bytové výstavby, a to o 11,1 %.
Současné období, kdy se tempo poklesu stavební produkce zpomalilo, bývá často označováno za období „dosažení dna a stabilizace“. Přes celkově převládající pesimistické názory na další vývoj dochází také k růstu podílu optimistických odpovědí, především na časově vzdálenější období (v dubnu bylo 86 % respondentů toho názoru, že stavební trh byl na sestupu, v červnu to bylo 76 % a při posledním průzkumu na přelomu srpna a září „jen“ 71 %). Z provedených průzkumů také vyplývá rozdíl mezi pesimističtějším postojem respondentů z podniků pracujících především pro soukromý sektor (pro obchod, stravování a ubytování, případně pro zpracovatelský průmysl a samozřejmě v bytové výstavbě) a optimističtějším postojem respondentů z firem pracujících pro veřejný sektor (dopravní a vodohospodářské stavby, energetika, zdravotnictví).

American Recovery and Reinvestment Act
Klíčovým opatřením, které má čelit hospodářské recesi, je vládní stimulační balíček, schválený Kongresem USA jako American Recovery and Reinvestment Act (ARRA) s celkovým finančním objemem podpory ve výši 787 mld. USD, z toho pro výstavbu 130 mld. USD.
Názory na jeho účinnost nejsou jednoznačné. Ty kritické poukazují na pomalost a někdy neprůhlednost při uplatňování nebo na to, že prostředky balíčku jsou vynakládány na velký počet poměrně nevýznamných projektů, které nemají stimulační vliv na celou ekonomiku a nepodněcují důvěru lidí v americkou ekonomiku (v této souvislosti se poukazuje například na význam a právě mobilizační účinky stavby Hooverovy přehrady během velké hospodářské krize ve 30. letech, realizované s obdobnými záměry, které sleduje současný ARRA). Z USA se recese finančního trhu a posléze celé ekonomiky rozšířila na další regiony, především ty, které měly a mají těsné vztahy s ekonomikou USA, v Evropě například Spojené království. Ale nebyla to samozřejmě jen Evropa; finanční a hospodářská recese se přenesla do všech regionů světa – do Latinské Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie.
Vývoj krizových projevů na stavebních trzích těchto regionů měl, přes svá specifika, obdobný časový i věcný průběh: nejdříve a nejvíce byl zasažen segment soukromé bytové výstavby, z něhož se recese přenesla především do soukromé výstavby. Podíváme-li se na jednotlivé regiony, příp. na jednotlivé země těchto regionů, uvidíme ale i řadu specifických projevů, plynoucích z výchozí celkové ekonomické situace, z hospodářského a lidského potenciálu regionů nebo zemí aj.

Latinská Amerika
Pokud jde, z ostatních mimoevropských regionů, o Latinskou Ameriku, projevuje se zejména vliv hlubokého poklesu hospodářství USA. Očekává se, že nejvíce bude postiženo Mexiko a středoamerické země, které jsou na hospodářství USA napojeny nejtěsněji. V Jižní Americe byly dopady světové krize dosud mírnější.
V roce 2009 v regionu dochází k celkové redukci stavebních aktivit. K poklesu růstu dojde ve všech segmentech, přičemž nejlepší situace se očekává v segmentu infrastrukturní výstavby, která jediná by měla zaznamenat růst, ale nižší, než ve všech ostatních regionech světa, s výjimkou Severní Ameriky. Slabost růstu infrastruktury pramení z poměrné slabosti latinskoamerických stimulačních balíčků, což může být i proto, že je ve stadiu realizace příliš mnoho projektů současně.
Slabým místem v příštích dvou letech budou výdaje na bytovou výstavbu, a to v důsledku poklesu růstu příjmů obyvatel, opatrností spotřebitelů a omezeností finančních zdrojů vůbec. Region ale zaznamenává růst populace a protože hospodářský pokles bude ustupovat očekává se, že se růst bytové výstavby opět prosadí. Jakmile dojde k oživení světové ekonomiky, mělo by rychleji dojít k oživení investic do nebytové výstavby. V posledních letech má Latinská Amerika silné hospodářské vztahy s Čínou a protože Čína se z recese brzy zotaví bude i to faktorem, jenž v Latinské Americe přispěje k hospodářskému růstu.
Ve středním až dlouhém časovém horizontu dojde k oživení stavebního trhu v jednotlivých zemích regionu různým tempem, a až v roce 2011 se očekává, že se udržitelný růst stavebnictví projeví v měřítku celého kontinentu.

Prognóza vývoje stavebnictví Latinské Ameriky podle segmentů trhu v %

Rok

2008

2009

2010

2011

Celkem

>5,0

0 až -1,0-

>2,0

>4,5

Bytová výstavba

3,5

–3,5

0,5

3,5

Nebytová výstavba

>5,0

–3 až –4,0

3,5

6,0

Infrastruktura

6,0

<1,0

3,0

5,0

¤ Prognóza vývoje stavebnictví Latinské Ameriky podle segmentů trhu v %

Asijsko-pacifická oblast
Celosvětová recese je patrná i na asijsko-pacifických stavebních trzích, přesto se na nich „nějaký“ růst očekává i letos. Ovšem vzhledem k předchozímu tempu bude ale tak nízký, že bude považován za pokles. Pozitivně se nyní projeví diferencované možnosti jednotlivých zemí využít přebytky z minulých let, což vytvoří v době útlumu příznivější situaci.

  • Nejvíce bude celosvětovým poklesem postiženo Japonsko, vzhledem k poklesu vývozu a kromě toho bytovou výstavbu bude tlumit nízký demografický růst.
  • Čína je v regionu ekonomicky nejsilnější a produkce čínského stavebnictví se v porovnání s rokem 2008 sníží jen mírně. Klíčem řešení je stimulační balíček v objemu 585 mld. USD, z toho na stavební projekty 380 mld. USD, což je přibližně trojnásobek amerického balíčku.
  • Indie, Indonésie a Austrálie si po celé uvažované období, tj. do roku 2011, zachovají alespoň nějaký růst. Indie investuje ze svého HDP více, než jiné asijské země a je také nejméně ovlivněna poklesem zahraničního obchodu. Jejím problémem bude financování budoucích projektů. Vláda sice chce investovat do infrastruktury více, než se dříve uvažovalo v pětiletém plánu, její možnosti ale mohou být omezené. Je proto nutné předpokládat, že tempo případného růstu bude v porovnání s loňskem jen poloviční.
  • Austrálie těží z uskutečňovaných velkých projektů, z nichž mnohé souvisejí s dodávkami surovin do Číny. Objem prováděných prací tak bude Austrálii chránit před nejhoršími dopady hospodářského poklesu.
  • Indonésie si za léta vysokých cen energií vytvořila rezervy, které nyní může využít jako stimulující výdaje do infrastruktury.
  • Vyhlídky průmyslově vyspělejších ekonomik regionu, jako je Korea nebo Singapur, mají více omezení. Korea vyhlásila stimulační balíček, který zmírní některé z nejhorších ztrát. V Singapuru končí cyklická stavební konjunktura, vyhlídky Pákistánu jsou nejisté v důsledku nestability tamější vlády.

Největší stimulace směřují do výstavby silnic a do vodohospodářských a energetických projektů. Nejpříznivější vyhlídky na příští rok má proto inženýrská výstavba, opačně se jeví vyhlídky zejména bytové výstavby, s výjimkou především Číny a Indie.
Ke snížení dojde v segmentu nebytové výstavby, především v průmyslově vyspělých zemích regionu, závislých dosud na velkých objemech vývozů průmyslových výrobků. Nebytový segment zahrnuje ale i preferovanou výstavbu škol a nemocnic. To tento segment jako celek bude chránit od velkého propadu a pokles se tak významně dotkne především výstavby kanceláří a průmyslové výstavby.
Předpokládá se, že k růstu se většina ekonomik tohoto regionu vrátí v roce 2010, ale celkový růst se očekává spíše až v roce 2011.

Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu

 

Austrálie

Čína

Hongkong

Indonésie

Indie

Japonsko

Korea

Malajsie

Thajsko

Tajvan

Vietnam

cca %

2009

4 až 5

10

-0,5

4 až 5

4,5

-5,5

1,5

0

2,5

-2

3,0

2010

4 až 5

10

1,5

6 až 7

7,0

-3,5

4,0

1

4,0

-1

3,5

2011

5 až 6

10

3,5

4 až 5

7,5

0,5

1,5

2

4 až 5

2

4,5

¤ Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu v %

Střední východ 
I přes své oslabení zůstane stále slibným trhem Střední východ. Jeho prudký pokles přinesl propad cen komodit, především ropy. V posledních čtyřech letech dosahoval růst HDP v průměru 15 % a přebytek vládních rozpočtů 6 %, ale v roce 2009 se oba tyto ukazatele dostaly na nulu nebo pod ní. Přestože i v zemích vyvážejících ropu bude stavební trh slabý, díky velkým finančním rezervám bude jejich situace mnohem snazší než v Evropě nebo v Severní Americe. Nicméně i v této oblasti těžkosti z nedostatku pohotových prostředků se již dotkly realizace řady investičních projektů. Region ale není homogenní a v jednotlivých zemích se nová situace projevuje a bude projevovat rozdílně.

Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního východu

 

2008

2009

2010

2011

 

2008

2009

2010

2011

cca %

cca %

S. arab. emiráty

7,5

-8,0

>0

<5,0

Kuvajt

7

<0

3 až 4

>5

Bahrain

<5

>0,0

2,5

4,0

Omán

3 až 4

>0

 

>5

Irán

<5

<-5,0

>0

2,5

Qatar

 

3 až 4

3 až 4

3 až 4

Izrael

2

-1,5

>0

>0,0

Saudská Arábie

12

 

<0

 

Jordánsko

2 až 3

<0,0

4 až 5

7,5

 

>10

2,5

>5

6 až 7

¤ Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního Východu v %

Afrika
Pokud jde o výši výdajů Afrika je nejmenším regionálním stavebním trhem. A kromě toho trhem s vysokým politickým i ekonomickým rizikem. Přesto jde o trh s velkými příležitostmi, zejména v zemích, kde se nachází ropa nebo jiné nerostné bohatství. Afrika láká zahraniční investice především z Číny a ze zemí Perského zálivu.
Po devíti měsících poklesu se hospodářství začalo ve 2. čtvrtletí 2009 zotavovat. Celkově bude v Africe v letošním roce recese, ale bude rozdíl mezi severní Afrikou s „alespoň nějakým“ ekonomickým růstem a subsaharskou Afrikou, kde jako celku dojde letos k poklesu.
A rozdíl mezi severem a jihem zůstane, i když se hospodářství zotaví. Růst hrubého domácího produktu v subsaharské Africe může v roce 2010 dosáhnout 2,5 %, zatímco v severní Africe to mohou být až 4 %; pravděpodobný není návrat k tempům z let 2004 až 2008. Červenou nití, která se táhne všude, je skutečnost, že na celém kontinentě zůstane infrastruktura nejpružnějším a nejlépe prosperujícím segmentem výstavby.

Evropský region
Pro evropský region v letošním roce převažují pesimistická a zhoršující se hodnocení současného stavu a především očekávaného vývoje, začínají se ale objevovat i hodnocení optimističtější. Obecně se očekává, že recese stavebnictví bude trvat dlouho. Problémy stavebnictví začaly splasknutím bubliny konjunktury bytové výstavby a cen bytů v Irsku, ve Španělsku a ve Spojeném království. Ceny domů klesly na velkém území zachvacujícím svými okraji Švédsko, Francii a Itálii. Vzhledem k nízkému demografickému růstu je pravděpodobné, že pokles bytové výstavby bude také trvat dlouho. Evropa ale není jednolitým celkem a situace, podmínky a vyhlídky se v jednotlivých zemích liší.

Spojené království
Spojené království bylo jednou z prvních evropských zemí, která vstoupila do recese a jejíž ekonomika se po prudkém propadu koncem roku 2008 a na začátku roku 2009 nyní stabilizuje. Pomáhají k tomu stimulační opatření spolu s oslabující měnou a nižší inflací. Nicméně nižší růst příjmů a vysoké zadlužení domácností oslabují spotřebitele. Kromě toho dochází ke krácení investic podnikatelskými subjekty jako odraz slabé poptávky, obtíží získat úvěr a klesajících zisků. Také zde bude důsledkem pomalé a nerovnoměrné oživení.

Španělsko
Ve Španělsku byla cenová bublina větší než ve Spojeném království a cena za to bude vyšší. Vyrovnání nadbytku bytů bude trvat dlouho a růst nelze očekávat před rokem 2012. Ale zatímco hospodářská recese bude trvat déle než ve Spojeném království, méně ovlivní celkové výdaje do výstavby a méně bude negativně zasahovat do komerční a průmyslové výstavby.

Francie a Německo
Poslední údaje týkající se Francie a Německa jsou sice do určité míry slibné, přesto rok 2009 bude hodnocen jako rok tvrdé recese. Odhaduje se, že reálný HDP se ve Francii sníží o 3 % a v Německu o více než 5 %. Problémem Německa není bytová výstavba, přestože bude ovlivněna rostoucí nezaměstnaností a nízkou spotřebitelskou důvěrou. Problémem bude pokles zahraniční poptávky po výrobcích (–16 %). Promítne se to do poklesu investic o 12 % a pokles výdajů do nebytové výstavby se přiblíží 5 %. Očekává se, že vitální zůstane jen segment infrastruktury.

Meziroční změny na největších evropských trzích v %

 

Spojené království

Španělsko

Francie

Nizozemsko

Itálie

Německo

2009

-15

-16

-9

-5

-5

-5

2010

-11

-11

-5

-3

-2

-4

2011

-1

+2

+4

+2

+1

0

2012

+3

+2

+3

+2

+2

+3

¤ Meziroční změny na největších evropských trzích v %

Stimulační balíčky a zbytek Evropy
Svoji roli sehrají stimulační balíčky, specifické pro jednotlivé země. Z hlediska stavebnictví je balíček největší v Německu s finančním objemem 32,8 mld. USD z celkových 81 mld. USD. Co do výše následuje Španělsko s 10,5 mld. USD a Francie s 6,3 mld. USD a dále Spojené království a Itálie, obě země s balíčky přibližně v objemu po 5 mld. USD. I když jde o velkorysé plány, které ulehčí situaci v době poklesu, jejich účinky nepřijdou hned, protože jde o výdaje do takových segmentů, jako jsou silniční stavby, železniční stavby nebo školství, které všechny vyžadují dlouhý čas na přípravu. V poměru k HDP a celkovým stavebním výdajům jsou stimuly také relativně malé.
Problémy se týkají i zbytku Evropy, nejen velkých ekonomik. Finsko a Dánsko budou čelit poklesu přibližně takovému jako Francie. Švédsko a Norsko budou postiženy méně a pokles by měl dosáhnout 3 %. Největší ztráty ve Skandinávii budou v bytové výstavbě, infrastrukturní segment bude dále růst, i když tempem, které nedosáhne úrovně západní Evropy.
Předpokládá se, že nizozemské stavebnictví zaznamená během příštích pěti let pokles bytové výstavby o 0,7 % a nebytové výstavby o 0,1 %, kdežto infrastrukturní výstavba má vzrůst o 0,3 %. Krátkodobě by mělo dojít k poklesu podobnému jako ve Francii, ve střednědobém horizontu by nemělo dojít ke změně.
Bytová výstavba byla spouští, která nastartovala pokles stavební činnosti, který se později rozšířil za její hranice. Nízká podnikatelská důvěra a zahraniční poptávka po evropských výrobcích výrazně ovlivňují nebytovou výstavbu. A tak „známky života“ vykazuje jen infrastruktura, i když ne všude. Projevuje se v tom vliv stimulačních balíčků a časové posuny v jejich účinnosti. Celkově se proto jeví pravděpodobné, že stavební aktivita bude po dobu příštích osmnáct měsíců dále klesat.
Pokud jde o letošní rok, v prvním čtvrtletí se objem stavební produkce meziročně snížil o 9,1 %. Mírnější pokles byl v Eurozóně, v jejíž 16 zemích měl dosáhnout 8,7 %. A jen k mírnému poklesu došlo v segmentu infrastrukturní výstavby, v Eurozóně 1,6 %. Podle nových údajů Euroconstructu nejsou vyhlídky na konec roku 2009 příznivé a výraznější zlepšení nemá přinést ani rok 2010. V letošním roce má pokles evropské stavební produkce, podle odhadu z poloviny roku, dosáhnout 7,46 %. Je to větší snížení v porovnání s prosincovým odhadem, který počítal s poklesem „jen“ 7,30 %. V roce 2008 došlo ke snížení produkce o 3,08 % a letošní pokles by tedy znamenal pokles téměř dvou a půl násobným tempem. Pokud jde o rok 2010 očekává se další celkový pokles o 1 %.
K růstu se má stavební produkce vrátit ve střední a východní Evropě, kde má podle odhadu tempo růstu dosáhnout 6,34 %. To ale nebude plně kompenzovat pokles produkce západoevropského stavebnictví ve výši 1,52 %.
Návrat k celkovému růstu by měl nastat až v roce 2011, a to tempem +1,6 %. Zatímco se pro střední a východní Evropu počítá s opětovným boomem představovaným růstem nad 10 %, oživení stavebnictví západoevropských zemí má být výrazně mírnější, jen +1 %.

Česká republika
Ve stavebnictví České republiky se v souhrnných číslech začala recese projevovat v roce 2008, proti předchozím letům snížením tempa růstu: celková produkce vzrostla o 0,6 %, z toho produkce stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci o 0,1 % (proti růstu 5,8 % v roce 2007). A v roce 2009 došlo k poklesu objemu produkce: produkce podniků s 50 a více zaměstnanci o 1,0 %.
Proti roku 2007 došlo také k jedné strukturální změně. Zatímco v roce 2007 k celkovému růstu došlo díky růstu objemu prací charakteru pozemního stavitelství o 10,9 % (při poklesu objemu prací charakteru inženýrského stavitelství o 2,4 %), v roce 2008 a v 1. pololetí 2009 se objem prací pozemního stavitelství snížil o 6,6 %, resp. 15,6 %, a vzrostl objem prací charakteru inženýrského stavitelství o 11,8 %, resp. 12,5 %. Z toho lze usuzovat na podobný jev, jaký se projevuje ve výstavbě všeobecně, že recesí je postižena především výstavba pro soukromý sektor, tj. ty segmenty stavebního trhu, kde má soukromý sektor převahu jako stavebník.

Vývoj stavebních prací v České republice – meziroční změny v %

 

2007

1/IV 08

2/IV 08

3/IV 08

4/IV 08

2008

1/IV 09

2/IV 09

1+2/IV 09

Celkem1)

5,8

3,7

-2,1

4,6

-3,9

0,1

-6,7

2,8

-1,0

– pozem. stav.2)

10,9

-1,5

-5,7

-4,9

-14,8

-6,6

-17,0

-14,4

-15,6

– inž. stav.2)

-2,4

14,8

3,1

20,4

10,4

11,8

4,9

16,5

+12,5

¤ Vývoj stavebních prací v České republice – meziroční změny v %. Poznámky a vysvětlivky k tabulce: 1) 2007 a 2008 podniky s 20 a více zaměstnanci (hodnota S), 2009 s 50 a více zaměstnanci (hodnota ZSV); 2) nová výstavba a opravy a údržba v tuzemsku. Poměr objemu prací pozemního a inženýrského stavitelství: v 1/IV 2009 48:52, tj. cca 1:1; ve 2/IV 2009 36:64, tj. cca 1:2.

Závěr 
Z uvedených projevů recese jsou odvozovány některé obecnější poznatky a závěry:

  • Někteří prognostici považují v současnosti „za jistou jen nejistotu“.
  • Očekávání dalšího vývoje se postupně stávají méně pesimistická a pesimizmus se snižuje pro časově vzdálenější období. (Kromě „věcných“ skutečností to lze považovat i za projev toho, že prvotní šok a strach z krize pominuly a z přesvědčení, že „jednou musí být zase lépe“).
  • Oživení stavebnictví bude závislé na oživení celé ekonomiky v regionu; podle regionů, a v regionech podle zemí, budou období, kdy k oživení dojde, a intenzita oživení bude diferencovaná.
  • Neočekává se okamžité a přímočaré oživení. Než k němu dojde, budou procesy kolísat, „stabilizovat se“, na úrovni, na niž se propadly (vývoj tvaru „W“, nikoli „U“).
  • Nejpříznivější vyhlídky mají infrastrukturní projekty a projekty jiné veřejné výstavby financované vládami a jinými veřejnými subjekty. V některých regionech, resp. zemích, má infrastrukturní, resp. veřejná výstavba výjimečné postavení a význam pro stavební trh.
  • Vládní stimulační opatření v oblasti výstavby by se měla přednostně zaměřit na klíčové stavby nejen ovlivňující ekonomiku, ale i mobilizující občany posilováním jejich důvěry v budoucnost.

Zpracováno podle zahraničních pramenů (Building, ENR–Engineering News-Record, International Construction, Baumarkt +Bauwirtschaft); údaje za ČR podle ČSÚ.

Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc., nezávislý ekonomický expert





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007