arrows Analýzy, trendy arrows Protipovodňová výstavba arrowsPosílení protipovodňových opatření v ČR
foto: archiv autora
text: Pavel Punčochář
číslo: 03/07
Posílení protipovodňových opatření v ČR
Výskyt povodní v posledních 10 letech přinesl velké hospodářské škody a ztráty na lidských životech. Po první katastrofické sérii (r. 1997 – letní povodeň v povodí Moravy a horního Labe; r. 1998 – přívalová letní povodeň na přítocích Labe na Rychnovsku; r. 2000 – zimní povodeň na Jizeře) byla přijata řada efektivních opatření v legislativě, v podpoře na odstraňování škod, zlepšení předpovědní služby a informačních systémů. Tyto úpravy výrazně přispěly ke zvládání následných extrémních povodní (r. 2002 – v povodí Vltavy a Labe a r. 2006 – na téměř celém území s maximy v povodí Moravy a horní Vltavy).
odeslat odeslat    tisk tisk

V České republice, obdobně jako v ostatních evropských státech dotčených v posledních 10–15 letech velkými povodněmi, byla zahájena systematická opatření ke zlepšení prevence s cílem omezit následky povodní a především zabránit obětem na životech.

Mapa vodních toků v ČR s barevným vyznačením hlavních povodí a s čísly hydrologického pořadí
Mapa vodních
toků v ČR s barevným vyznačením hlavních povodí a s čísly hydrologického pořadí

Opatření ke zlepšení prevence před povodňovými škodami

Údaje v následujicí tabulce kvantifikují pouze přímé škody vzniklé vlivem povodní. Je však třeba vzít v úvahu také další související následky. Pro omezení rozsahu škod při případných dalších povodňových stavech je například nezbytné zprůchodnění koryt vodních toků a jejich úprava v zastavěných územích.
Proto bylo na odstranění ztrát na vodohospodářské infrastruktuře v majetku státu uvolněno ze státního rozpočtu a půjčky od Evropské investiční banky (EIB, Lucembursko) 8,677 mld. Kč. Uvolněny byly dále dotace ze státního rozpočtu a půjčky od EIB na odstranění škod na nestátní vodohospodářské infrastruktuře vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod ve výši 2,053 mld. Kč. Na opravu rybníků poškozených za povodně v roce 2002 jde ze státního rozpočtu 390 mil. Kč.

Povodně v letech 1997–2006 z hlediska počtu ztrát na lidských životech a včetně povodňových škod

Povodňová situace

Rok

Počet ztrát na lidských životech

Povodňové škody

[osoby]

[mil. Kč]

   

Celkové

z toho na VH dílech
v majetku státu

1997

60

62 600

6 600

1998

10

1 800

 
2000

2

3 800

606

2001

0

1 000

100

2002

16

70 000*

7 278

2006

9

6 000**

2 644

Celkem 1997–2006

97

145 200

17 228

* údaj zahrnuje odhad ve výši 24 mld. Kč za povodňové škody v hl. m. Praha
** přibližný odhad (dosud nebyla zveřejněna přesnější čísla)

Právní předpisy

Do roku 2001 došlo k výraznému zkvalitnění legislativy. Byla přijata a upravena řada zákonů.

Právní předpisy k podpoře a zlepšení prevence povodní:

  • zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v aktuálním znění;
  • zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon);
  • zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů;
  • zákon č. 238/2000 Sb. o Hasičském záchranném sboru ČR a změně některých zákonů;
  • vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu na stanovení záplavových území;
  • vyhláška Ministerstva zemědělství č. 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod;
  • jednací řád Ústřední povodňové komise České republiky.

Roku 2000 vláda rovněž schválila Strategii ochrany před povodněmi pro území České republiky, jež se stala základním dokumentem při přípravě a realizaci souvisejících opatření. V tomto věcně politickém dokumentu jsou obsaženy zásady, jak zkvalitnit prevenci před povodňovými škodami, a rovněž nezbytnost přistoupit k rozvoji protipovodňových opatření systémově – tedy podél vodních toků v území jednotlivých hydrologických povodí. Lze konstatovat, že úpravy legislativy, ale také technický rozvoj a připravenost záchranných hasičských sborů zásadním způsobem přispěly ke zvládání povodňových katastrof v letech 2002 a 2006.

Velký význam má zejména povinné vytvoření povodňových plánů u všech objektů, které jsou v záplavových územích. Funkce povodňových komisí, které za povodně řídí záchranné práce a mimo povodeň dbají na přípravu povodňových plánů, aktualizaci komunikačních prostředků (spojení telefony, adresy webových stránek), a v neposlední řadě rovněž na nepovolování aktivit (zejména staveb), které by mohly nepříznivě ovlivnit průchod povodní.
Tyto prvky přináší vodní zákon a je třeba jim věnovat průběžnou pozornost, zejména v oblasti stavebních úřadů. I přes znalost záplavových území se v řadě případů žadatelé snaží realizaci nových staveb prosadit bez ohledu na nesouhlas správců vodních toků anebo i vodoprávních úřadů.
Zcela nový je prvek vyhlášení tzv. „aktivních zón“ v záplavovém území, tedy prostor v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádějí rozhodující část celkového průtoku. V tomto prostoru tedy není možné udělit stavební povolení na stavby, které jsou buď přímo povodní ohroženy, anebo by dále zhoršily průběh případné povodně a ohrozily ostatní zástavbu.

Rozsah záplavových území

Znalost záplavových území se od roku 1997 více než zdvojnásobila a podél významných vodních toků jsou vymezena v cca 65 % jejich délky. Do roku 2008 budou známa záplavová území významných vodních toků (tj. ve správě s. p. Povodí) podél cca 80–85 % jejich délky (zbytek tvoří nejhořejší úseky v úzkých údolích, kde rozliv není zásadní. Nebezpečná je zde výška hladiny a hydraulická síla povodňové vlny).
Rozšíření znalosti rozsahu záplavových území je jedním z výstupů programů, které byly přijaty návazně na Strategii ochrany před povodněmi pro území ČR, a jejich výsledky spolu se zavedením zmíněných zákonů výrazně zkvalitní připravenost na povodňové situace a přispějí k omezení škod (především programy Ministerstva zemědělství ČR, které realizují správci vodních toků – zejména s. p. Povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy České republiky s. p.).

Programy k realizaci strategie ochrany před povodněmi pro území ČR, připravené v roce 2001:

  • Program prevence před povodněmi – I. etapa (Ministerstvo zemědělství ČR);
  • Program podpory prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy (Ministerstvo životního prostředí ČR);
  • Program k zajištění dopravních objektů (Ministerstvo dopravy ČR);
  • Program k zajištění komunikačních vazeb (Ministerstvo informatiky ČR). Tento program byl následně převeden do standardní činnosti tohoto ministerstva).

Během jarních povodní v roce 2006 však vláda konstatovala, že průběh a rozsah protipovodňových opatření k omezení škod nedosáhl potřebné úrovně. Ve vládním usnesení proto bylo rozhodnuto o financování těchto povodňových škod a rovněž o vytvoření dostatečných finančních zdrojů na další protipovodňová opatření zabezpečovaná podél vodních toků k ochraně životů obyvatel a jejich majetku.
I. etapa „Podpora prevence před povodněmi I.” MZe ČR končí (dobíhá výstavba poldru Žichlínek a úpravy koryta v Olomouci). Podprogramy výrazně přispěly ke zmíněnému vymezení záplavových území. Finanční zdroje na realizaci programu byly složeny z úvěru ČR od Evropské investiční banky (50 %), z podpor státního rozpočtu, Fondu národního majetku a z prostředků vložených investory.

Program prevence před povodněmi II.

Ministerstvo zemědělství ČR dále založilo dva významné programy pro období 2007–2012 s finančním objemem 15 mld. Kč: „Podpora prevence před povodněmi II.“ a „Podpora obnovy, odbahnění a bezpečnosti rybníků a výstavby vodních nádrží“. Kromě opatření podél vodních toků tedy budou podpořeny také investice do rybníků a jejich soustav s cílem posílit jejich význam pro transformaci povodní. Celkový objem finančních zdrojů na nově zahájenou II. etapu „Podpora prevence před povodněmi II.“ pro realizaci protipovodňové ochrany podél vodních toků představuje 9 mld. Kč a je sestaven jednak z půjčky ČR od Evropské investiční banky a jednak z národních zdrojů.
Dokumentace tohoto programu byla schválena vládou ČR (Usnesení č. 1340 z listopadu roku 2006) a obsahuje následující podprogramy:

  • Podpora protipovodňových opatření s retencí;
  • Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků;
  • Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl;
  • Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů.

Novým prvkem Programu je možnost zapojení měst a obcí v případě, že navrhnou opatření, jejichž význam převýší lokální (omezenou místní) úroveň a pozitivně ovlivní transformaci a průběh povodně. Jejich návrhy posoudí správci povodí se strategickými experty (vysoce kvalifikovaní odborníci univerzit a vysokých škol – ČVUT Praha, VUT Brno) a v případě kladného vyjádření budou tyto akce financovány ze zdrojů Programu.
Významnou podmínkou realizace jednotlivých opatření je posouzení jejich účinnosti – a to jak ve smyslu omezení povodňových průtoků, tak ve smyslu ekonomických efektů – zda ochráněné hodnoty převyšují náklady na realizaci opatření. Proto vysokoškolští pracovníci vyvinuli speciální metodický postup (ojedinělý v Evropě), který takové vyhodnocení umožní. Zmíněná dokumentace zatím obsahuje návrhy na cca 350 akcí a již v letošním roce se řada z nich zahájí.

Podpora obnovy, odbahnění a bezpečnosti rybníků a výstavby vodních nádrží

Dalším programem zakládaným na Ministerstvu zemědělství ČR je „Podpora obnovy, odbahnění a bezpečnosti rybníků a výstavby vodních nádrží“, kterým se výrazně posílí funkce a bezpečnost rybníků pro transformování povodní. Tento program bude rovněž zahájen v roce 2007, jeho opatření směřují ke zvýšení kapacit na zadržení vody, ke zlepšení ovládacích prvků manipulace s hladinou a rovněž k posílení bezpečnosti hrází. Východiskem pro návrhy priorit jsou poznatky z průběhu povodně v roce 2002 a financování předpokládá objem 5 mld. Kč. V současné době probíhá projednávání obsahu programu a jeho parametrů s Ministerstvem financí ČR.

Mapa Povodí ČR, s. p.
Mapa Povodí ČR, s. p.

Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR

Průběh povodní v roce 2006 vedl vládu k rozhodnutí nejen zajistit dostatečné finanční zdroje, ale také aktualizovat Strategii ochrany před povodněmi pro území ČR. Vzhledem k tomu, že souběžně probíhá proces vodohospodářského plánování a vrcholí příprava Plánu hlavních povodí, bude aktualizace Strategie obsažena ve zvláštní části tohoto Plánu, který představuje ucelený koncepční dokument rozvoje vodního hospodářství ČR. Jeho dokončení bylo ovlivněno širokou diskusí o připojení seznamu hájených lokalit pro akumulaci vody pro případ budoucí potřeby, zejména s ohledem na nepříznivé důsledky změny klimatu.
Z výzkumných prací směřovaných na identifikaci změny klimatu vyplývá, že výrazně vzroste rozkolísanost vodního režimu a zřejmě bude nezbytné vytvářet akumulace vody pro překlenutí suchých, bezesrážkových období. Zároveň lze očekávat také nárůst povodňových situací, a proto by zabezpečení lokalit pro možnost zachycení vody v nádržích mělo být součástí předběžné opatrnosti k omezení nepříznivého vývoje klimatu v následujících 30–50 letech. Vzhledem k nesouhlasu obyvatel, místních zastupitelstev a Asociace krajů s rozsáhlým počtem hájených lokalit (cca 190) bez konkrétních údajů o socioekonomických dopadech a prověření scénářů, které povedou k nezbytnosti vodu akumulovat, nebude seznam hájených lokalit součástí Plánu hlavních povodí. V následujícím období se doporučuje příslušné zpřesnění a bude vypracován soubor opatření nadregionálního významu k Plánu hlavních povodí ve vazbě na plánování v osmi oblastech povodí v roce 2009.
Za zmínku určitě stojí, že příprava uvedených plánů je součástí zavádění tzv. Rámcové směrnice vodní politiky Evropských společenství, která je však orientována výhradně na kvalitativní ukazatele, plánovaná opatření mají zajistit dosažení dobrého ekologického stavu na vodách. S ohledem na tradiční komplexní vodohospodářské plánování v ČR jsme však naše plány rozšířili nejenom o protipovodňovou prevenci, ale také o plán rozvoje vodovodů a kanalizací. Výskyt katastrofických povodní v řadě zemí Evropy však vedl nyní Evropskou komisi k přípravě speciální směrnice o protipovodňových opatřeních (přijetí se očekává v letošním roce), a zejména k doporučení, aby se tato opatření úzce vázala na plány aktivit dle Rámcové směrnice. Tak se potvrdila obecná nezbytnost připravit skutečně integrované plány, na kterých vodohospodáři ČR pracují již od roku 2003.
Je třeba zdůraznit, že základem pro účinné prevence povodňových škod, ochrany životů a majetku jsou:

  • včasná a přesná předpověď srážek a průtoků (s využíváním modelů srážkoodtokových poměrů);
  • dostupnost a šíření informací tak, aby byly průběžně dostupné široké veřejnosti;
  • trvalá pozornost věnovaná posilování preventivních opatření k transformaci povodí a zadržení vody v území;
  • připravenost využít manipulování na vodních dílech k transformování povodňových průtoků;
  • průběžná činnost povodňových komisí i mimo povodně;
  • dohled na vypracování povodňových plánů a jejich dodržování;
  • respektování omezení pro stavební a další činnosti ve vymezených záplavových územích.

Preventivním protipovodňovým aktivitám je tedy věnována velká pozornost a jsou poskytnuty značné prostředky na zkvalitnění ochrany a snížení následků povodní. Nicméně realizaci mnohých efektivních opatření (především umožnění rozlivů, zadržení vody v suchých nádržích – poldrech podél vodních toků) brání majetkoprávní a vlastnické vztahy k pozemkům a v neposlední řadě rovněž kritika ochránců přírody z nevládních organizací. Z těchto důvodů se plnění programů protipovodňových akcí často protahuje a vede naopak ke kritice veřejnosti v ohrožených územích.
V současné době připravuje Ministerstvo zemědělství ČR, v souladu s usnesením vlády ČR z roku 2006 (uplatnění veřejného zájmu za relevantní náhrady), určité úpravy zákonů s cílem umožnit realizaci zmíněných opatření, která dovolí povodňové průtoky omezit zadržením v území podél vodních toků.
Očekávaným příspěvkem k omezení rychlého odtoku vody z území budou rovněž úpravy hospodaření v krajině, které do konkrétní podoby hodlá připravit Ministerstvo životního prostředí ČR a využít k realizaci zejména část podpor z Fondu soudržnosti ES. K tomu samozřejmě přispějí také opatření podporovaná z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EAFRD) ke zlepšení retence vody v krajině a retardaci odtoku (uvažovaný objem 3–4 mld. Kč) a rovněž podpora pozemkových úprav, kterým je v souvislosti s uvedenými programy protipovodňových opatření resortu věnována 1 mld. Kč.

Dostupnost informací
www.voda.mze.cz (zde dokonce předávány v 6 jazycích i pro sousední státy!), www.chmi.cz a samozřejmě pro jednotlivá hydrologická povodí ve správě s. p. Povodí jejich adresy: www.pla.cz; www.pmo.cz; www.pod.cz; www.poh.cz





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007