arrows Analýzy, trendy arrows Zelená úsporám a projektanti arrowsPod jednou střechou s rorýsi a netopýry IV - půdy a štěrbiny
text: RNDr. Petra Schnitzerová, Ph.D., Mgr. Eva Cepáková, Ph.D.
číslo: 09/10
Pod jednou střechou s rorýsi a netopýry IV - půdy a štěrbiny
Poslední díl článku o problematice ochrany rorýsů a netopýrů při stavebních úpravách budov seznamuje s řešením nejčastějších problémů, které mohou v souvislosti s výskytem netopýrů na půdách i v různých štěrbinových úkrytech nastat.
odeslat odeslat    tisk tisk

I v těchto případech však vždy existuje přijatelné opatření, jak situaci vyřešit s ohledem na zvířata a zároveň ke spokojenosti majitelů a obyvatelů domu.

Ochrana půd proti výskytu holubů
Půdy velkých budov jsou kromě netopýrů obývány také dalšími druhy živočichů. Problémy způsobuje zejména výskyt zdivočelých holubů domácích, kteří zde hnízdí a významným způsobem půdy znečišťují (zejména hromaděním hnízdního materiálu a trusu). Postupně tak dochází k poškozování historických stavebních prvků, hodinových mechanizmů ve věžích kostelů apod. Ve snaze zajistit půdní prostory proti vnikání holubů bývají všechna okna a další otvory celoplošně zakryty pletivem, což však znepřístupní úkryt i pro netopýry. Praxe ukazuje, že nežádoucímu vnikání holubů lze zamezit i takovým způsobem, jež umožňuje další existenci letní kolonie netopýrů na půdě. Použít lze některou z následujících metod:

Do otvorů či oken lze nainstalovat pletivo, které je v horní části ohnuté a pohyblivé, čímž znemožňuje usednutí holuba. Nad horním koncem pletiva se ponechá mezera až 200 mm, kterou netopýři na rozdíl od holubů proletí (obr. 1).

Obr. 1. Příklady zabezpečení oken proti vnikání holubů 
¤ Obr. 1. Příklady zabezpečení oken proti vnikání holubů pomocí ohnutého pletiva, kovových tyček nebo dřevěných latí, případně protistojných prken či úpravy žaluzií (upraveno podle Fairon a kol. 1995)

Okna lze zajistit pomocí vodorovně umístěných kovových tyčí či dřevěných latí, mezi nimiž jsou zachovány otvory minimálně 400 mm široké a 50–60 mm vysoké. Kovové tyče se upevní do bočních stojek nebo do rámu. Z hlediska netopýrů je vhodnější použít dřevěné latě – pokud je dřevo dostatečně drsné (nehoblované), mohou se na něm netopýři v případě potřeby i zavěsit.

Menší otvory lze také upravit pomocí dvou nehoblovaných prken umístěných paralelně vedle sebe v otvoru (vzdálenost mezi deskami ponechat min. 60 mm, nejlépe 80–10 mm, s přesahem desek rovněž 800–100 mm). Tato úprava zároveň zvyšuje ochranu půdního prostoru před nepříznivým počasím, je tedy vhodná pro otvory vystavené silnému větru.

Okna v kostelních věžích jsou často opatřena dřevěnými žaluziemi. Zakrytí žaluzií pomocí pletiva není vhodné z hlediska ochrany netopýrů, v některých případech masivního výskytu holubů je však nezbytné. V takové situaci je lepší umístit pletivo z vnější strany žaluzií. Pokud je pletivo instalováno z vnitřku, mohou se holubi usazovat na lamelách žaluzií, následná údržba těchto nepřístupných míst je velmi obtížná. Pozor: zcela nevhodné je použití šestihranného, tzv. králičího pletiva, které pro netopýry představuje velké riziko. Při prolézání mohou netopýři snadno uvíznout křídlem v oku pletiva a uhynout. I v případě instalace pletiva lze v okně zachovat vletový otvor pro netopýry – umístěním dřevěné lišty s otvorem o šířce min. 400 mm a výšce max. 70 mm. U žaluzií, jejichž lamely mají sklon maximálně 45º vůči vertikále a vzdálenost mezi nimi činí maximálně 70 mm, je vnikání holubů málo pravděpodobné. V těchto případech tedy není použití pletiva nutné. Pokud se v horní či dolní části okna (nebo v místě chybějící lamely) nacházejí větší otvory, kterými holubi prolézají dovnitř, lze tento problém řešit instalací pletiva pouze v místě tohoto otvoru.

Zabránit výskytu holubů na půdě lze také zatemněním střešních okének.

Řešení problémů s netopýřím trusem
Velká letní kolonie netopýrů, sídlící na prostorné půdě, dokáže za sezónu vyprodukovat velké množství trusu, který se vrší pod místem, kde se netopýři zavěšují nebo ukrývají. Pokud není pravidelně odklízen, může se na půdě v průběhu let nashromáždit značné množství, které může působit problémy z důvodu nadměrného zatížení stropů a trámů budovy. Vzhledem k tomu, že kostely, zámky a hrady jsou povětšinou památkově chráněnými objekty, je nežádoucí také dlouhodobé chemické působení trusu a moči netopýrů na historické stavební materiály. Opatření, která tento problém pomohou vyřešit, jsou následující:

Úklid trusu mohou po dohodě zajistit členové ČESON či různých dalších regionálních ochranářských organizací (např. základní organizace ČSOP). Po provedení očisty půdního prostoru se na podlahu pod kolonií natáhne paropropustná fólie, která umožňuje zároveň vysušování trusu a nezabraňuje dýchání klenby nebo stropu budovy. Pokud je to možné, je dobré fólii upevnit i několik centimetrů nad zem (zlepšuje to její vysychání). Fólie následně zabraňuje poškození podlahy a usnadňuje pravidelný úklid trusu. Trus netopýrů představuje kvalitní hnojivo bohaté na dusík, lze jej tedy uchovat a posléze použít na zahradě či na poli (po rozpuštění ve vodě). V některých případech (např. na půdách kostelů) je vhodnější instalovat nejprve nad klenbou stropu dřevěnou podlážku a na ni poté umístit fólii. V případě potřeby lze podlážku umístit tak, aby nespočívala přímo na očištěných trámech. Okraje podlážky by měly být vyvýšené, aby přes ně trus nepřepadával (obr. 2).

Obr. 2. Dřevěná podlážka s ochrannou fólií na půdě kostela v Hanušovicích 
¤ Obr. 2. Dřevěná podlážka s ochrannou fólií na půdě kostela v Hanušovicích (foto: Jiří Šafář)

Potřebnou ochranu očištěnému trámoví pod místem výskytu netopýrů poskytnou stříšky z půlených plastových trubek. Trubky se našroubují na kovové nosníky, pomocí kterých jsou nasazeny na trámy. To umožňuje postupné vysychání promočených trámů a jejich „dýchání“ (obr. 3). Jednodušší variantou je položení půlených trubek přímo na trám a jejich upevnění pomocí drátu. Místo trubek lze případně použít také širší lepenkové pásy, které se na trámy přivážou rovněž pomocí drátu.

Obr. 3. Stříšky z půlených trubek jako ochrana trámů v kostele v Bílé Lhotě
¤ Obr. 3. Stříšky z půlených trubek jako ochrana trámů v kostele v Bílé Lhotě a detail kovového nosníku (foto: Jiří Šafář)

I méně početné kolonie štěrbinových druhů netopýrů mohou někdy působit obtíže produkováním trusu. Exkrementy jedinců, ukrytých například za vnějším obložením zdí, mohou vypadávat skulinami ven a znečišťovat okna, okenní parapety či dveře domu. Často lze trus netopýrů ve větším množství nalézt pod místem, kudy netopýři vstupují do úkrytu. Znečišťování oken pod výletovým otvorem lze zamezit tím, že 500 mm pod otvor nebo nad znečišťované místo nainstalujeme 10 cm širokou plechovou či dřevěnou stříšku (obr. 4). Další možností je umístit pod výletový otvor namísto stříšky plechový okap, do kterého je trus následně zachytáván (obr. 5).

Obr. 4. Plechová stříška na chatě v Těptíně chrání verandu před znečištěním trusem
¤ Obr. 4. Plechová stříška na chatě v Těptíně chrání verandu před znečištěním trusem (foto: Petra Schnitzerová)

Obr. 5. Plechový žlab nad oknem zachycuje trus netopýrů 
¤ Obr. 5. Plechový žlab nad oknem zachycuje trus netopýrů vyletujících ze štěrbiny pod střechou (upraveno podle Fairon a kol. 1995)

Pronikání netopýrů do jiných prostor
Někdy se stává, že netopýři pravidelně zaletují z půdních prostor i do jiných částí objektu, kde je jejich výskyt nežádoucí, např. zde svým pohybem aktivují instalované zabezpečovací zařízení nebo znečišťují využívané prostory trusem. V těchto případech často proletují přes otevřené schodiště vedoucí z půdy do nižších pater. Řešení problému je poměrně jednoduché, stačí oddělit schodiště např. dřevěnou přepážkou nebo dveřmi. Stejně jako v případě rekonstrukce půdy je však nutné postupovat tak, aby při tom byla zachována prostupnost celé letové trasy, kterou netopýři dosud používali pro vstup do úkrytu (viz Stavebnictví 08/10).

Šetrné uzavření štěrbinového úkrytu
K uzavření netopýřího úkrytu lze přistoupit v některých problematických případech výskytu štěrbinových druhů – avšak jen tam, kde není možné jiné řešení (např. protože skrz štěrbinu do domu zatéká nebo se má provést zateplení celé budovy). Vzhledem k tomu, že štěrbinové druhy netopýrů obvykle mají v blízkém okolí k dispozici jeden či více alternativních úkrytů, bývá pro ně ztráta jednoho úkrytu méně závažná než u druhů osídlujících velké půdy. Uzavření nebo zrušení úkrytu je však stejně jako všechny ostatní zásahy možné pouze se souhlasem orgánů ochrany přírody a pod dohledem odborníka (podrobněji viz Stavebnictví 05/10).
Opatření je nutné provést šetrně a ve vhodném období, aby nedošlo k uvěznění netopýrů (např. nevzletných mláďat) v úkrytu. Z tohoto hlediska je u úkrytů letních kolonií spolehlivé období přibližně od konce srpna do poloviny dubna. Dále je důležité přesně vědět, kudy se netopýři do úkrytu dostávají. Do vletových otvorů se pak nejprve instaluje dočasná, tzv. jednosměrná uzávěra, která zajistí, že žádné zvíře nezůstane uvězněno uvnitř (podrobněji je popsána v jednom z předešlých dílů – viz Stavebnictví 06–07/10).
Netopýři jsou tak nuceni přesunout se do jiných úkrytů. Poté, co úkryt opustí všichni netopýři, lze přistoupit k definitivnímu uzavření vletových otvorů.
Podobně jako u panelových domů je i v tomto případě žádoucí nabídnout netopýrům náhradní (uměle vybudovaný) úkryt, do kterého se budou moci posléze přesunout. K tomu lze nejlépe využít jak sériově vyráběné (prefabrikované) dřevocementové budky, o kterých již bylo rovněž podrobněji informováno v předešlých dílech, tak budky dřevěné, které lze případně vyrobit přímo na míru a přizpůsobit tak jejich rozměry a umístění konkrétní situaci budovy (obr. 6).

Obr. 6. Dřevěné budky jako náhradní úkryt pro kolonii netopýra nejmenšího 
¤ Obr. 6. Dřevěné budky jako náhradní úkryt pro kolonii netopýra nejmenšího instalované na štítě zateplené chaty u Turnova – celkový pohled a detail budky (foto: Daniel Horáček). Součástí budky je i stříška pod výletovým otvorem zabraňující padání trusu na stěnu budovy.

Další informace o problematice ochrany netopýrů v budovách lze nalézt na internetových stránkách www.ceson.org.

Autorky:
RNDr. Petra Schnitzerová, Ph.D.
Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) Katedra zoologie PřF UK Praha
E-mail: nova-petra@centrum.cz

Mgr. Eva Cepáková, Ph.D.
Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha
E-mail: cepakova@seznam.cz





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007