arrows Realizace staveb arrows Kolejová doprava arrowsObnova odjezdové haly Masarykova nádraží v Praze
foto: archiv autorky, Tomáš Malý
text: Anna Barbora Zídková
číslo: 10/2011
Obnova odjezdové haly Masarykova nádraží v Praze

· Dobový pohled z hradeb do Hybernské ulice po roce 1845
Masarykovo nádraží je nejstarším koncovým nádražím v Evropě, které je dosud v provozu. V době jeho vzniku v roce 1845 mělo být jednou z největších nádražních staveb nejen rozlohou, počtem a délkou kolejí, ale i velikostí a výstavností svých budov.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Anna Barbora Zídková
Ing. Anna Barbora ZídkováAbsolvovala Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavby a konstrukce, v roce 1966 a postgraduál na Fakultě architektury ČVUT v Praze, obor dějiny architektury a ochrana památek, v roce 1993. Od roku 1992 působí ve státní správě v oblasti státní památkové péče, v současnosti na Magistrátě hlavního města Prahy, odboru památkové péče, jako specializovaný územní pracovník pro Prahu 1, katastrální území Staré Město, Josefov a Nové Město.
E-mail: anna.zidkova@cityofprague.cz

Historie památky
Začínající průmyslová revoluce si koncem první třetiny 19. století vynutila také v rakouské říši změny v narůstající dopravě zboží i osob. Přinesla typologicky nový druh staveb – stavby železniční, které představují nejen samotné tratě, ale i další vyvolané stavby, jako jsou železniční mosty, viadukty a jiné drážní objekty, například nádraží s příslušnými budovami. Z tohoto období pochází i dnešní Masarykovo nádraží v Havlíčkově (dříve Blátivé ulici nebo Na Blátě) a Hybernské ulici, které je nejstarší pražskou nádražní stavbou.
Po roce 1835 byla zahájena stavba Severní státní dráhy císaře Ferdinanda z Vídně přes Brno, Olomouc, Českou Třebovou, Pardubice a Kolín, která musela nutně vyústit v Praze. Pro tzv. dražiště bylo zvoleno místo na okraji dolního Nového Města, na periférii u hradeb, kde bývaly ohrady, chudé zahrady s chatrčemi, ale i bohaté zahrady s vilami. Staré ulice tu měly různorodá jména – jako například V Dolíku, U Bílého chrta či Čapkova zahrada, U Máčků, U Prkenné košile nebo U Felčarů.
Pozemek pro výstavbu nádraží měl plochu přes 13 ha. Byl velmi členitý a místy jej bylo nutno vyrovnat až 15 m vysokou navážkou. V novém nádraží bylo postaveno pět kolejí pro osobní a pět kolejí pro nákladní vlaky. Po obtížném jednání s vojenskou správou byly v hradbách prolomeny tři a tři brány na jednotlivých kolejích a mezi nimi bylo v tloušťce hradebního náspu umístěno šest vozoven pro železniční vozy. Brány se na noc zavíraly. Pro osobní nádraží byly postaveny dvě klasicistní budovy. Kromě vozoven a jiných objektů bylo nutno vybudovat mohutnou opěrnou zeď s rampou pod vídeňskou silnicí. Z nádraží vedla vlečka přes Jezdeckou (Havlíčkovu) ulici k Celnici, která byla zrušena až za druhé světové války. Na stavbě pracovalo čtyři tisíce dělníků1, kteří stihli tzv. dražiště postavit za devět měsíců. Dne 20. srpna 1845 tak již mohl být v Praze slavnostně přivítán vlak z Vídně.
Masarykovo nádraží je nejstarším koncovým nádražím v Evropě, které je dosud v provozu. Stavba měla být ve své době jedním z největších nádraží na pevnině nejen rozlohou, počtem a délkou kolejí, ale i velikostí a výstavností svých budov. Byla vystavěna společenstvím firem bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny v letech 1844–1845 podle plánu Ing. Antonína Junglinga, za dozoru vídeňského architekta P. Sprengera2. Rohová restaurační budova mezi původní příjezdovou a odjezdovou budovou byla postavena až v roce 1873. Prodloužení zastřešení nástupišť s průčelím do Havlíčkovy ulice bylo realizováno v roce 1879 z litinových prvků, odlévaných ve slévárně Blansko.

Základní údaje o stavbě
Stavba:
část objektu čp. 1014, k.ú. Nové Město, Havlíčkova 2, Hybernská ul., Praha 1, který je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek pod R.č.Ú.s. 4134/1-2047 a je situován v památkové rezervaci hl. města Prahy, prohlášené nařízením vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze
Vlastník: České dráhy, a.s.
Investor: Masaryk Station Development, a.s.
Technický dozor stavby: Prague Invest s.r.o., a PMD, s.r.o.
Projektant: Tichý & Kolářová, s.r.o., SUDOP Praha, a.s.
Zhotovitel stavby: Průmstav, a.s.
Památkový dozor: Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče, Ing. A. B. Zídková
Památkový dohled: Národní památkový ústav, odborné pracoviště v Praze, PhDr. L. Špaček
Doba obnovy: 12 měsíců
Náklady: cca 60 mil. Kč

Detail průčelí odjezdové haly po obnově. Stav září 2011, foto: Tomáš Malý.
¤ Detail průčelí odjezdové haly po obnově. Stav září 2011, foto: Tomáš Malý.

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2011).





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
tip: insurance working capital. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki.
© 2007