arrows Realizace staveb arrows Dopravní stavby arrowsObloukový most přes Oparenské údolí a komplikace před jeho dokončením
foto: archiv autorů
text: kolektiv autorů Pontex, s.r.o., Metrostav a.s.
číslo: 09/10
Obloukový most přes Oparenské údolí a komplikace před jeho dokončením
Most přes Oparenské údolí leží na dálnici D8, spojující Prahu a Drážďany, v malebné krajině, která je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Most má dvě nezávislé nosné konstrukce s délkou 275 m, jež jsou téměř identické. Každá převádí přes údolí dva jízdní pruhy dálnice.
odeslat odeslat    tisk tisk

Vzhledem k umístění mostu bylo nutné respektovat zvláštní omezení pro jeho výstavbu. Oblouk byl betonován letmo s dočasnými závěsy a provizorními pylony. Rozpětí betonových oblouků 135 m je druhé největší v České republice. Mostovka se betonovala na posuvné skruži s horní nosnou konstrukcí. Cílem bylo postavit mostní konstrukci, která je elegantní, zapadá citlivě do krajiny, je trvanlivá s minimální údržbou a odpovídá požadavkům na dlouhodobě udržitelný rozvoj.

Obr. 1. Most přes Oparenské údolí
¤ Obr. 1. Most přes Oparenské údolí v srpnu 2010 (foto: Tomáš Malý)

Umístění trasy a vývoj návrhu mostu
Most se nachází v III. zóně CHKO České středohoří. Mostním objektem přechází dálnice cennou lokalitu Oparenského údolí s Milešovským potokem, tratí ČD a polními cestami. Již v závazné dokumentaci pro územní rozhodnutí (1996) byla pro přemostění Oparenského údolí zvolena koncepce obloukového železobetonového mostu, zejména s ohledem na požadované velké rozpětí, estetické působení a minimalizaci budoucí údržby. Předpokládalo se rozpětí oblouku 146 m. Po předběžném geotechnickém průzkumu ve fázi projektu pro stavební povolení (1998) bylo rozpětí zmenšeno na 135 m tak, aby se patky oblouku dostaly do polohy, kde jsou navětralé ruly v dostupné hloubce. Dále bylo změněno konstrukční řešení navržené původně v dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR). Místo dominantního komorového oblouku tl. 2,40 až 3,50 m s vylehčenou mostovkou byl navržen plnostěnný oblouk tl. 1,30 až 2,40 m spolupůsobící s mostovkou a kloubově připojenými pilíři. Toto řešení pokládal projektant za vyváženější, lehčí a jednodušší pro výstavbu. Byl zvažován i návrh přemostění o jednom oblouku a nosné konstrukci, ale zejména z provozních důvodů bylo toto řešení zamítnuto. Na architektonickém působení mostu spolupracoval prof. akad. arch. Petr Keil. Koncepce mostu vychází ze zásady, že u dopravní stavby vyplývá architektura mostu ze správně navržené konstrukce, která má optimalizovaný tok vnitřních sil a celkový tvar harmonizující s okolím.
Celá stavba dálnice v oblasti Českého středohoří byla zdržena pomalým výkupem pozemků a projednáváním stavebního povolení. Výstavba mohla začít až v roce 2008. Během těchto deseti let (od doby zpracování projektu pro stavební povolení) se dále vyvinula technologie betonových konstrukcí, a šlo proto optimalizovat původní návrh mostu. Ve vzájemné spolupráci projektanta a zhotovitele stavby bylo navrženo použití vyšší pevnostní třídy betonu pro oblouk (C45/55), mostovku i pilíře (C35/45) místo původně navržené třídy C30/37. To vedlo k značným úsporám objemů betonu a umožnilo navrhnout lehčí a trvanlivější konstrukci. Navržené a realizované změny vedly k úspoře množství cementu, přispěly k energetickým úsporám a redukci emisí kysličníku uhličitého. Zvýšení třídy betonu pro nosné konstrukce a redukce ploch průřezů má zejména následující výhody:

  • omezení množství betonu dodávaného na stavbu v prostředí CHKO;
  • zvýšení kvality nosných konstrukcí;
  • urychlení ukládky betonu a zjednodušení práce na stavbě;
  • prakticky stejné tuhostní parametry konstrukce (díky optimalizovanému vylehčení).

Založení mostu
Most je celý založen plošně. Patky oblouku, stejně jako všechny pilíře a opěry mostu jsou založeny vysoko nad údolím nad hladinou podzemní vody. Geologické poměry byly příznivé a horniny skalního podkladu vhodné pro plošné zakládání byly uloženy v dostupné hloubce pod terénem. Výstavba plošných základů probíhala ve stísněných poměrech velkého sklonu údolí. Patky oblouku se zazubenou základovou spárou jsou založeny v úrovni 4–5 m pod terénem a umožňují zachycení značných vodorovných sil.
Ihned po zahájení stavby byl proveden podrobný inženýrsko-geologický průzkum a současně byly zahájeny výkopové práce v místech pilířů, při nichž byla upřesněna geologie v místě založení. Na obou stranách údolí se pod křídovým souvrstvím nacházely středně až silně rozpukané ruly v podstatně zvětralejším stavu, než se očekávalo, a únosné horniny byly uloženy ve větších hloubkách. Na základě nových poznatků projektant zahloubil základovou spáru cca o 1, resp. 2 m a rozšířil základ na 12 m, resp. 14 m na pražské, resp. ústecké straně mostu. Bylo mírně upraveno rozpětí mostovky bez změny délky celého mostu. Pod pilířem P13 byla zjištěna trhlina v pískovcovém masivu v úrovni základové spáry. Ta musela být sanována injektážemi, zabetonováním v horní části a kotvením zemními kotvami.


Popis nosné konstrukce
Nosná konstrukce má tři hlavní části – oblouk, pilíře a desku mostovky. Každá ze dvou nezávislých konstrukcí převádí dva jízdní pruhy. Most je v půdorysném oblouku, avšak oblouk je v půdorysu přímý. Příčný posun mostovky vlivem zakřivení je řešen posunem bodů podepření v příčném směru. Pilíře umístěné mimo oblouk již sledují zakřivení mostovky.
Oblouk o rozpětí 135 m a vzepětí 30 m je železobetonovou konstrukcí s průřezem se dvěma žebry propojenými tenkou deskou, vetknutou do základových patek. Výška oblouku se redukuje od patek (2,40 m) do vrcholu oblouku (1,30 m). Šířka oblouku je konstantní 7,0 m. Pilíře mají konstantní průřez 5,50x1,10 m (5,50x0,80 m nad obloukem) se zkosenými hranami a zeslabenou střední částí. Výška pilířů nad terénem se pohybuje v rozmezí 10 až 31 m, výška pilířů nad obloukem nepřesahuje 17,0 m (obr. 2). Mostovka je dvoutrámová s výškou trámů 1,20 m a šířkou mostovky 14,30 m. Vyložení konzol mostovky činí 3,50 m (obr. 3). Rozpětí mostovky se pohybují v rozmezí 17,5 až 24 m. Podélné předpínací kabely systému DSI (Dywidag Systems International), dodávané firmou Doprastav, jsou umístěny ve výztužných trámech mostovky. Ve střední části mostu nad obloukem je mostovka propojena s obloukem. Propojení pilířů s mostovkou je řešeno prostřednictvím vrubových kloubů (kromě opěr a nízkých pilířů vedle opěr, kde jsou hrncová ložiska). Tím se redukují nároky na údržbu, popř. výměnu ložisek. Mostní závěry jsou navrženy jako povrchové těsněné lamelové s úpravou pro snížení vlivů dynamických účinků a emise hluku.

Obr. 2. Podélný řez mostem s pylony a dočasným zavěšením
¤ Obr. 2. Podélný řez mostem s pylony a dočasným zavěšením

Obr. 3. Typický příčný řez
¤ Obr. 3. Typický příčný řez

Výstavba nosné konstrukce
Omezení plynoucí z polohy mostu v chráněné krajinné oblasti přineslo řadu komplikací. Zábory byly přísně omezeny na pruh pod nosnou konstrukcí. Prostor pod mostem mezi patkami oblouku byl zcela uzavřen pro jakoukoliv činnost. Práce mezi patkami oblouků a opěrami na obou stranách údolí probíhaly prakticky nezávisle. Veškeré technické vybavení bylo pořízeno dvakrát, jednak z důvodu zmíněných dvou pracovišť a dále z důvodu nutnosti symetrické výstavby, zejména v době postupného zatěžování oblouku.
Po betonáži plošných základů následovala výstavba pilířů mimo oblouk a zárodky oblouku na patkách. Pak se musela vybudovat tři krajní pole mostovky na pilířích, aby bylo možné pokračovat s letmou betonáží oblouku s vyvěšováním. Po dokončení oblouku se postavily pilíře na oblouku a mohlo se pokračovat s výstavbou desky mostu nad obloukem. Proces se opakoval stejně i u druhé mostní konstrukce.

Pilíře a opěry
Opěry mostu jsou masivní se zavěšenými křídly. Přední líc opěr je z estetických důvodů zaoblen a částečně obložen kamenem. Pilíře jsou stěnové s plným průřezem. Pro betonáž bylo použito samošplhací bednění firmy PERI s hydraulickým pohonem a výškou záběru 3,60 m. Povrch betonu má otisk hoblovaných palubek.

Oblouk mostu
Pro výstavbu oblouku byla zvolena metoda letmé betonáže s vyvěšováním s použitím dočasných pylonů. Hlavním důvodem bylo omezení přístupu do údolí, čímž se znemožnilo umístění jakékoli podpůrné konstrukce pro budoucí oblouk. První dva segmenty oblouku se betonovaly na pevné skruži, načež bylo možné instalovat betonážní vozík. Ten byl vyvinut firmami PERI a STRUKTURAS právě pro tento most (obr. 4). Vozík má dva hlavní nosníky umístěné podél betonované konstrukce. Ty jsou zavěšeny na příčnících podporovaných již hotovou částí oblouku. Na hlavních nosnících je zavěšeno bednění nového segmentu oblouku, dále plošina pro práce s výztuží a přesahující výztuž do dalšího segmentu a plošiny pro ošetřování betonu po přesunu vozíku do nové polohy. Ovládání vozíku je hydraulické, včetně posunu do nové pozice.
Jednotlivé segmenty byly postupně zavěšovány na závěsy kotvené v pilíři a později v dočasném pylonu umístěném nad pilířem nad patkou oblouku. Při betonáži byla věnována mimořádná pozornost sledování geometrie oblouku, nastavení nadvýšení a rektifikaci sil v závěsech, aby nedošlo k výrazným odchylkám od předpokládaného namáhání oblouku. Projevil se podobně jako u jiných letmo betonovaných konstrukcí výrazný vliv teplot na deformace oblouku. Po dokončení posledních segmentů každé poloviny oblouku byla dobetonována uzavírací spára ve vrcholu oblouku o šířce 1,50 m. Přesná geometrie obloukových konzol byla rektifikována pomocí závěsů. Po uzavření oblouku se mohly odstranit závěsy na dočasných pylonech a pylony demontovat. Závěsy v krajních částech oblouku, kotvené do pilířů, bylo potřeba ponechat až do doby dokončení mostovky, aby zajišťovaly stabilitu oblouku při její postupné betonáži.
Dočasné pylony byly zhotoveny z betonu. Po statické analýze se ukázalo, že betonové pylony jsou tužší, umožňují snadné konstrukční řešení kotvení závěsů a i ekonomicky vycházejí příznivě. Jejich rozebírání umožnila příprava spár, jimiž byly děleny na bloky a postupně demontovány pomocí věžových jeřábů trvale instalovaných na stavbě.

 Obr. 4. Schéma betonážního vozíku
¤ Obr. 4. Schéma betonážního vozíku

Pro závěsy byl použit předpínací systém DSI se závěsy z lan Ø 15,70 mm 1570/1770 MPa s velmi nízkou relaxací. Jednotlivá lana byla opatřena protikorozní ochranou PE povlakem bílé barvy pro snížení vlivu slunečního osvitu na teplotu závěsů. Pro vyrovnání účinku závěsů segmentů na pilíř, resp. pylon jsou současně se závěsy segmentů aktivovány zpětné závěsy, které jsou kotvené v základech pilířů P2, P3, P12, P13. Na dolní straně provizorních závěsů jsou mrtvé zabetonované kotvy s krátkými úseky závěsů vyčnívajícími nad povrch segmentu nebo základu, závěsy se spojkují jednolanovými spojkami. Na horní straně závěsů jsou speciálně upravené kotvy, z tohoto místa se závěsy aktivují a podle potřeby i rektifikují. Postup výstavby má 152 etap, pro které je prováděn výpočet nastavení tvaru a zpravidla požadována i zpětná kontrola.
Výstavba oblouku přinesla řadu technologických problémů, které se musely řešit před zahájením výstavby. Průřez oblouku i po úpravách vedoucích k jeho značnému vylehčení stále představoval masivní betonový průřez z betonu třídy C45/55. V dolní části mají oblouková žebra průřez o rozměrech cca 2,10x2,40 m. Z organizačních důvodů bylo nutné použít beton vyrobený z jemně mletých cementů, který vyvíjel značné hydratační teplo. Provedla se řada zkoušek s cílem ověřit, zda existuje nebezpečí, že by teploty v betonu oblouku byly příliš vysoké, zejména při betonáži v letních měsících. První zkouška proběhla na modelu části oblouku v měřítku 1:1. Teploty přesahovaly 75 °C, proto došlo nejprve k úpravám betonové směsi a pokusům ovlivnit teplotu složek přímo na betonárně. Úpravou směsi lze teploty betonu snížit jen nepatrně a chlazení složek, zejména kameniva na betonárně, nebylo reálné. Jiné způsoby, jak snížit počáteční teplotu betonu, např. použití dusíku k chlazení směsi, nebyly v tomto případě ekonomické, proto se vyvíjel způsob snížení teploty betonu v konstrukci. Nakonec se přistoupilo k chlazení betonu vodou vedenou v trubkách uvnitř jednotlivých segmentů oblouku. Bylo třeba řešit otázky typu kolik trubek, jak daleko od sebe, kolik vody, jak teplé a jak velká je třeba zásoba chladicího média. Z toho plynuly další otázky, kde opatřit led, nebo je-li možné brát vodu z potoka pod mostem. Byly provedeny numerické analýzy s cílem stanovit množství tepla v betonu, jež bylo nutné odebrat.
Po odzkoušení cementu se stanovilo množství tepla a dále potřebné množství vody. Na základě těchto výpočtů byla stanovena velikost nádrže pro led s vodou, jež pak byl používán. Na výpočtech a experimentech spolupracovalo VUT v Brně a ČVUT v Praze. Realizační tým pak navrhl zařízení k chlazení. Technicky náročné, ale rozměrově malé zařízení umožňuje řízení teploty chladicí vody i řízení průtoku chladicími trubkami. Funkčnost zařízení byla ověřena na dalším modelu části oblouku. Výsledky experimentu potvrdily funkčnost zařízení a snížení teploty betonu cca o 10–12 °C, což znamenalo, že nejvyšší teploty v průřezu v letních měsících nepřesahovaly 65 °C. Na základě dalších vyhodnocení se ještě upravily polohy chladicích trubek v průřezu. Tající led ve vodě, který tvořil chladicí médium, se nakonec dovážel z nedalekých mrazíren, neboť tato varianta se ukázala jako nejekonomičtější. Systém chlazení se spouštěl cca pět hodin po zahájení betonáže a byl v chodu přibližně dvaačtyřicet hodin.
U obloukových mostů vzniká též problém betonáže konstrukce s šikmým povrchem. Složení a konzistence betonové směsi ovlivňuje hranici, kdy je třeba doplnit horní bednění. Bez horního bednění lze betonovat oblouky až do sklonu povrchu cca 30°, ale betonáž je pomalá a náročná. Proto byla u mostu přes Oparenské údolí zvolena varianta s horním bedněním až do sklonu cca 20° (devátý segment ze čtrnácti) a teprve pak se použití horního bednění opustilo. Dosažení dobetonování husté výztuže a dokonalé zhutnění betonu byly předmětem testování na několika vzorcích. Výsledkem je vysoká kvalita povrchu na definitivní konstrukci. Po zapracování týmu se dosahovalo rychlosti betonáže jeden segment za týden.

Obr. 5. Betonáž oblouku levého mostu dvěma vozíky
¤ Obr. 5. Betonáž oblouku levého mostu dvěma vozíky

Obr. 6. Betonáž oblouku levého mostu – pohled z údolí
¤ Obr. 6. Betonáž oblouku levého mostu – pohled z údolí

Obr. 7. Montáž výztuže na posuvné skruži
¤ Obr. 7. Montáž výztuže na posuvné skruži

Deska mostovky
Pro výstavbu desky, která je spojitým nosníkem, existuje řada variant. Ty byly podrobně vyhodnoceny, než se dospělo k realizovanému postupu. Pro vlastní betonáž by byla ideální skruž se spodní nosnou konstrukcí, jež má shora otevřený prostor a umožňuje snadnou montáž výztuže, předpínacích kabelů i betonáž. Taková skruž může být pevná, nebo posuvná. Pevná skruž se ukázala jako nevýhodná, protože její výška je značná a materiálu by bylo příliš mnoho. Posuvná skruž s dolní nosnou konstrukcí by byla vhodná v krajních polích, avšak nad obloukem se nehodí, neboť se nemůže kvůli oblouku dostat až do středu mostu. Dále byly zvažovány varianty poloprefabrikované a prefabrikované desky, ale nakonec byla jako nejvhodnější vyhodnocena monolitická deska betonovaná na skruži s horní nosnou konstrukcí. Horní skruž má ovšem nevýhody v tom, že závěsy bednění na horní nosné konstrukci skruže překážejí při instalaci výztuže a předpětí. Dále má nevýhody v tom, že je třeba vytvořit podporu na následujícím pilíři, která je buď integrovaná do konstrukce (např. jako prefabrikovaná část podporového ztužidla), nebo je ocelová a bude pak přenesena na další podporu. V případě mostu přes Oparenské údolí byla zvolena varianta ocelové stoličky instalované na pilíři a pomocí předpínacích tyčí připnuté do hlavy pilíře. Po vybetonování konstrukce byla stolička demontována a vzniklé otvory zabetonovány. Hlavní výhodou tohoto postupu je možnost dojet se skruží až do polohy nad střed oblouku a tak zabetonovat celou desku mostu pomocí jednoho zařízení. Skruže byly na stavbě dvě (na levé a pravé části mostu), aby byl zajištěn postup podle harmonogramu a symetrická betonáž desky nad obloukem nepřetěžující oblouk (obr. 8 a 9). Obě posuvné skruže byly realizovány firmou PERI. Skruže byly vyrobeny z inventárních dílů firmy PERI s výjimkou hlavních nosníků, které musely být vyrobeny individuálně. Po vrácení inventárních částí PERI zpět budou moci být hlavní nosníky dále využity podle potřeb dodavatele.

Obr. 8. Dokončování oblouku pravého mostu, skruže na levém mostě
¤ Obr. 8. Dokončování oblouku pravého mostu, skruže na levém mostě

Obr. 9. Skruž se sklopeným bedněním při přesunu
¤ Obr. 9. Skruž se sklopeným bedněním při přesunu

Geodetická měření a analýza dat
Postup výstavby mostu byl a je složitý a prochází mnoha stavebními stavy. Přitom se požaduje, aby průřezy byly efektivně využity a konstrukce hospodárná. Proto projektanti využívali nejmodernější výpočetní techniku se specializovanými programy TDV a LUSAS. Vstupní hodnoty pro podrobné výpočty využívaly výsledky měření na vzorcích betonu (např. moduly pružnosti) a výsledky měření na částečně postavené konstrukci. Přesto existuje řada faktorů, které jsou velmi obtížně měřitelné, ale ovlivňují shodu výsledků výpočtu a měření, např.:

  • nepřesnosti předpokladů statického výpočtu;
  • vliv teplotních změn;
  • vlivy smršťování a dotvarování betonu;
  • odchylky geometrické přesnosti;
  • odchylky od předepsaných technologických postupů a předpisů;
  • odchylky skutečně dosažené kvality materiálů apod.

Výstavba typického segmentu probíhala v opakovaném cyklu, při němž se prováděla geodetická měření. Jejich výsledky byly zapisovány do projektantem připravených formulářů a zasílány zpět k vyhodnocení. Cílem bylo co nepřesnější nastavení vozíků, aby se dosáhlo projektovaného tvaru oblouku při takto komplikované letmé betonáži. Všechna geodetická měření a nastavování se prováděla pokud možno v časných ranních hodinách, s cílem eliminovat vliv teplotních výkyvů, oslunění oblouku a závěsů na geometrii oblouku. Vliv teplotních změn byl značný, výškové deformace od oslunění/ochlazení se pohybovaly v hodnotách až kolem ±80 mm. Současně s měřením po betonáži některých segmentů, byly kontrolně měřeny i síly v zemních kotvách pod pilíři P2, P3, P12, P13, které byly vybavené dynamometry.
Pro dlouhodobé monitorování chování konstrukce bylo navrženo diagnostické sledování formou tenzometrického měření poměrných deformací, sledování průběhu teplotních polí v jednotlivých průřezech a geodetického měření skutečných tvarů konstrukce v jednotlivých etapách. U levého mostu, který se začal stavět jako první, je podrobně sledována konstrukce oblouku celkem ve třinácti průřezech – kromě patního a vrcholového průřezu jsou sledovány i průřezy pod podporami mostovky a průřezy mezilehlé. U pravého mostu je pouze kontrolní srovnávací měření v redukovaném rozsahu. Pro tato měření poměrných deformací bylo použito celkem 80 ks vibračních strunových tenzometrů s čidly pro sledování teploty. Do každého měřeného řezu se rozmístily 4 ks tenzometrů. V referenčním řezu levého mostu byla též osazena souprava pro dlouhodobé sledování teplotního namáhání průřezů oblouku a mostovky. Měřicí souprava provádí ve zvoleném intervalu prostřednictvím datalogeru záznamy dat, které jsou dálkově přenášeny na ŘSD. Nainstalovaná měřicí sestava bude rovněž sloužit ke sledování napětí při zatěžovací zkoušce mostu. Z dlouhodobého hlediska může poskytnout cenné údaje o změnách chování obloukové konstrukce v souvislosti se smrštěním a dotvarováním betonu.

 

Celkem

na 1 m2

Beton (celkem)

16 686,0 m3

2,025 m3

Beton C35/45 (mostovka)

5 164,4 m3

0,627 m3

Beton C45/55 (oblouky)

2 563,2 m3

0,311 m3

Beton C35/45 (pilíře)

1 996,1 m3

0,242 m3

Beton (základy a opěry)

6 962,3 m3

0,845 m3

Betonářská výztuž

2 272,6 t

276 kg

Předpínací výztuž

159,3 t

19,3 kg

Provizorní závěsy

156,5 t

19,0 kg

Cena celkem (bez DPH a valorizace)

401,4 mil. Kč

48,7 tis. Kč

¤ Tabulka spotřeby materiálů

Obr. 10. Most přes Oparenské údolí v srpnu 2010, letecký pohled
¤ Obr. 10. Most přes Oparenské údolí v srpnu 2010, letecký pohled

Závěr
Při projektování i realizaci mostu byl sledován základní cíl, a to postavit kvalitní konstrukci na úrovni 21. století, která splňuje požadavky na minimální údržbu, hospodárnost, trvanlivost, eleganci a též respektuje trendy udržitelné výstavby. Inovace konstrukce, provedená ve spolupráci projektanta a dodavatele, přispěla k úsporám stavebních hmot a zvýšila trvanlivost konstrukce. Přestože oblouková konstrukce nepatří mezi nejlevnější (zde byla zvolena jistě oprávněně zejména z architektonických důvodů), nebyly náklady vysoké v porovnání s některými klasickými konstrukcemi i přesto, že bylo použito mnoho nově vyvinutých technologií. V současné době (08/2010) je hrubá stavba mostu dokončena. Betonují se římsy a další vývoj mostu i celé zbývající trasy D8 závisí na komplikovaném projednávání stavebních povolení a územních rozhodnutí. Projektový i realizační tým doufá, že se podaří konstrukci již téměř hotového díla zcela dokončit, že pak bude sloužit veřejnosti bez nutnosti závažných oprav po celou dobu životnosti a že se stane charakteristickým a uznávaným objektem na trase dálnice D8.

Při výstavbě byly využity některé poznatky získané v rámci činnosti výzkumného centra CIDEAS (Výzkumný projekt MŠMT č. 1M0579).

Základní údaje o stavbě
Hlavní účastníci výstavby:
Investor:
Ředitelství silnic a dálnic České republiky
Zodpovědný projektant: Ing. Milan Kalný, Ing. Václav Kvasnička
Projektant mostu: PONTEX, s.r.o.
Dodavatel stavby: METROSTAV a.s., Divize 5, Praha
Vedoucí projektu dodavatele: Bc. Alexandr Tvrz, Milan Špička
Doba výstavby hrubé stavby mostu: 2008–2010

Autoři:
Ing. Milan Kalný, Ing. Václav Kvasnička, Ing. Pavel Němec

Pontex, s.r.o.
E-mail: kalny@pontex.cz; kvasnicka@pontex.cznemec@pontex.cz

prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
Metrostav a.s. a Stavební fakulta ČVUT v Praze
E-mail: vitek@metrostav.cz

Bc. Alexandr Tvrz, Ing. Robert Brož, Ph.D., Milan Špička
Metrostav a.s., divize 5
E-mail: tvrz@metrostav.czrobert.broz@metrostav.czmilan.spicka@metrostav.cz





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007