arrows Realizace staveb arrows Stavba roku arrowsNový úřad s památkovou ochranou
foto: Tomáš Malý
text: Ing. arch. Jana Medlíková, Ing. arch. Ladislav David
číslo: 05/08
Nový úřad s památkovou ochranou

· Dvorana magistrátu je ve čtvrtém patře zastřešena prosklenou střechou
Ve druhé polovině 19. století zažíval Liberec ekonomický rozkvět. Logickým důsledkem byla i snaha vytvořit moderní městské centrum. Vzorem pro architekturu byla Vídeň, jejíž styl odpovídal ambicím rozvíjejícího se průmyslového města. Unikátní památka, kterou představují tři domy, z nichž dva ohraničují náměstí Dr. E. Be- neše a jeden je ve Frýdlantské ulici, dostala po přestavbě novou náplň jako budova veřejné správy Magistrátu statutárního města Liberec.
odeslat odeslat    tisk tisk

Památkově chráněné domy měly složitý historický vývoj. Pozemek k domu č. p. 184/22, který byl v místě zbořeného staršího tzv. Trenklerova domu č. p. 184/I, koupil v druhé polovině devatenáctého století hostinský a řezník Franz Werner, který pověřil stavbou libereckou rodinnou firmu Ferdinanda a Gustava Miksche, plány zpracoval Otto Miksch. Stavitel se pak sám rozhodl postavit si dům hned vedle tohoto pozemku č. p. 468/4 a (podle jedné z teorií, aby ušetřil) použil stejný projekt, který byl již vypracován na dům Franze Wernera. Tak vznikla „dvojčata“, v liberecké architektuře unikátní dva stejné domy, jedny z prvních budov s historizujícími neorenesančními fasádami. Tento dům byl podle dalšího majitele Antona Knížka, který dům zakoupil po jeho dokončení v roce 1884, nazýván Knížkův dům. Třetí dům z komplexu (č. p. 183/4) byl dostavěn v roce 1913 na přání tehdejšího majitele Wernerova domu – Okresního zastupitelství, které potřebovalo rozšířit své prostory. Podle návrhu architekta Ernsta Schäfera tak vznikla rozlehlá pětipodlažní přístavba ve Frýdlantské ulici. Dům byl koncipován v návaznosti na vedlejší budovy, neměl vlastní schodiště. Architekt projektoval budovu v duchu soudobé vídeňské moderny (pozdní secese). Výzdoba fasády byla navržena s keramickými prvky z dnes již neexistující továrny Graniton Werke Svijan Podol Rydl & Thon. Touto přístavbou tak vznikl monoblok se dvěma schodišti na trojúhelníkovém půdorysu, v jehož středu byly dva prosvětlovací dvorky se světlíkem. Tři budovy sloužily různým účelům, bylo zde postupně knihkupectví, hotel, kanceláře, spořitelna, restaurace a vědecká knihovna.

Hlavní vstup do budovy
¤ Hlavní vstup do budovy je situován do obloukového nároží orientovaného do prostoru náměstí Dr. E. Beneše

Dřívější úpravy a návrhy rekonstrukce komplexu

K prvním úpravám domů došlo již na počátku 20. století, výraznější úpravy interiéru probíhaly v roce 1930. Závažná byla úprava, která se týkala fasády budov obrácených k náměstí v roce 1936. Výrazně členěná bosovaná fasáda typická pro renesanční nebo neorenesanční budovy, opatřená omítkou, trpěla zdejšími klimatickými podmínkami, zejména v zimním období. Proto byla původní fasáda v celém přízemí nahrazena novým obkladem z travertinu a umělým kamenem, podle návrhu architekta Maxe Kühna. Tento poměrně razantní zásah je dnes považován za památkově cennou úpravu.
Přístavbami provedenými v padesátých letech minulého století došlo ke spojení domů č. p. 183/4 a č. p. 184/22 do trojúhelníkového půdorysu a k vytvoření malého vnitřního dvora a dvora přístupného z ulice Mariánské. Po požáru v devadesátých letech a po přestěhování vědecké knihovny do nové budovy zůstal komplex neosídlen a neudržován. V tomto stavu byly budovy až do období na přelomu třetího milénia, kdy bylo rozhodnuto využít prostory pro potřeby libereckého magistrátu. Plán na přestavbu se neobjevil poprvé. Již v roce 1946 se pokusili pražští architekti Freiwald a Böhm při studii nerealizované stavby bankovního domu o vytvoření haly, při které předpokládali propojení všech tří budov.

Půdorys 1.NP
¤ Půdorys 1.NP: 1 - vstupní portikus; 2 - vstupní hala; 3 - informační centrum; 4 - odbavovací hala; 5 - czech point; 6 - přepážky, poplatky, pokladny; 7 - přepážky živnostenský úřad; 8 - přepážky dopravní odbor; 9 - přepážky občasnké průkazy; 10 - přepážky europasy; 11 - hlavní schodiště; 12 - toalety pro veřejnost; 13 - požární schodiště; 14 - kancelář; 15 - toalety; 16 - historické schodiště; 17 - vedlejší schodiště; 18 - kuchyňka; 19 - kontrola vstupu; 20 - vstup pro zaměstnance

Nerealizovaná studie adaptace domu pro úřadovnu spořitelny z roku 1946
¤ Nerealizovaná studie adaptace domu pro úřadovnu spořitelny z roku 1946

Současná přestavba budov

Dvorana magistrátu¤ Dvorana magistrátu, v každém podlaží jsou umístěny zasedací místnosti vybavené moderním nábytkem
Záměrem investora města Liberce bylo soustředit správu města, dosud roztroušenou v různých budovách, do jediného funkčního administrativního celku, jehož provoz a uspořádání by zvládly i vysokou návštěvnost. Cílem řešení bylo proto vytvoření moderního transparentního prostředí a na druhé straně záchrana historicky cenných budov. Spojení domů v jeden blok umožnilo vytvořit po odstranění schodiště a malého vnitrobloku centrální prostor velkorysé dvorany. Vznikla otevřená čtyřpodlažní odbavovací hala zastřešená proskleným světlíkem s přepážkovými pracovišti jednotlivých odborů v přízemí a ochozy s ostatními kancelářskými prostorami v patrech. Hlavní vstup je situován do obloukového nároží, orientovaného do prostoru náměstí. Na něj navazuje prostor portiku, vstupní hala, informační centrum a odbavovací přepážková hala. Administrativní plochy jsou ve všech podlažích orientovány do přilehlých ulic, komunikační ochozy do otevřené dvorany. Kanceláře jsou navrženy jako velkoprostorové místnosti, dělené podle potřeb úřadu. Tím byl splněn požadavek koncentrace pracovníků umožňující vzájemný dohled nad výkonem veřejné správy. V každém patře se v nové betonové části nachází zasedací místnost, ve 2. NP domu č. p. 183/4 navíc historická zasedací místnost obnovená podle původní podoby. Do budov byla zakomponována dvě nová schodiště – hlavní a požární. Vedle požárního schodiště je situováno sociální zázemí. V suterénu jsou umístěny archivy, sklady a technologické zázemí.
Výsledkem je moderní vzdušný interiér s obnovenými památkově hodnotnými prostorami a původní historický exteriér stavby.

Konstrukční a stavební řešení

Po stavebně technické stránce se jednalo o náročnou rekonstrukci. K razantním zásahům do stávajících konstrukcí došlo zejména v místech původního vnitřního dvora, který byl spolu s historickým schodištěm vybourán. Z budov č. p. 183/4 a 184/22 zůstaly zachovány nosné stěny hlavního traktu, budova č. p. 468/4 byla kromě malých dispozičních změn ponechána v původním půdorysném uspořádání (včetně historického schodiště). Vytvořená prostorná hala byla uzavřena novou spojovací částí z monolitického skeletu s jádrem pro požární schodiště. Spolu s tímto jádrem byla také nově postavena ztužující železobetonová stěna tvořící nosnou konstrukci pro dva panoramatické výtahy s výhledem do atria, hlavní schodiště a nový suterén pod atriem rovněž z monolitického skeletu. Prosklená střecha ve čtvrtém patře, zastřešující dvoranu, je vynášena systémem ocelových vazníků. Dřevěné stropní konstrukce v domech č. p. 184/22 a 468/4 byly vyměněny za ocelové nosníky s železobetonovou monolitickou deskou. Konzoly směrem do velké dvorany tvoří ochozy ve všech patrech. Železobetonové stropy v secesním domě byly zesíleny, v původní zasedací místnosti ve 2. NP se konstrukce žebrového železobetonového stropu zcela zachovala. Krov zdevastovaný požárem a navíc prohnilý po následném hašení byl kompletně nahrazen novým s použitím ocelových rámů a dřevěných krokví. Střešní konstrukci pokrývá nová břidlicová krytina. Původní střecha byla doplněna prosklenými světlíky osvětlujícími kancelářské prostory v podkrovní části budovy.
V celém bloku se instalovaly nové rozvody TZB. Dům je datově propojen s radnicí a integrovaným záchranným systémem, samozřejmostí je elektronický vyvolávací systém v hale.


 
Nový úřad s památkovou ochranou - hala 
 Nový úřad s památkovou ochranou - hala


 
Nový úřad s památkovou ochranou - recepce 
 
Nový úřad s památkovou ochranou - recepce  

Design interiéru

Původní konstrukce mají neutrální barvu s patinou zvýrazňující jejich stáří. Interiérové prvky tvoří materiálově i tvarově výrazné současné kusy nábytku. Zvýrazněny jsou nové konstrukce použitím soudobých povrchových materiálů. Celým domem, od fasád přes stavební části až po mobiliář, se prolíná ucelená materiálová a barevná koncepce. Ocelové prvky pevně spojené s budovou jsou tmavě šedé, ocelové prvky na mobiliářích patinované, dřevěné prvky a dveře mají dýhu brazilské třešně, stěny v atriu jsou opatřeny zelenošedou patinou, která přechází přes zelenošedou barvu ve vstupech do zelené fasády. Jako zjemňující detail se objevují mosazné prvky (vitríny, secesní světla, madlo zábradlí na ochozech, označení diskrétních zón v podlahách). Stěny v kancelářích jsou opatřeny bílými nátěry, posuvné dveře mezi nimi, mozaiky, dveře na toaletách a okna jsou v barvě rudé. Podlaha v hale je z umělého terasa, v kancelářích jsou položeny koberce, v zasedacích místnostech a u vedoucích odborů je plovoucí podlaha. Součástí koncepce je informační a orientační systém navržený v souladu s interiérem budovy.

Prosklená střecha je vynášena systémem ocelových vazníků
¤ Prosklená střecha je vynášena systémem ocelových vazníků, konzoly směrem do velké dvorany tvoří ochozy ve všech patrech

Přepážková pracoviště v přízemí haly
¤ Přepážková pracoviště v přízemí haly

Názor investora a provozovatele

„Přestavba souboru tří původních budov v dané lokalitě byla plánována a také skutečně realizována nákladem přibližně 330 mil. Kč. Mezi kolaudací stavby a slavnostním zahájením provozu 30. září 2006 uplynuly tři měsíce intenzivních dokončovacích prací, týkajících se zejména interiérů vstupní haly a kancelářských prostor. Jednotlivá pracoviště byla zároveň postupně uváděna do provozu. V budově našlo nové umístění šest odborů magistrátu, představujících na 150 míst úředníků, včetně jejich administrativního zázemí a 23 přepážkových pracovišť v přízemní hale. K naprosté většině kontaktů pracovníků magistrátu s veřejností proto dochází právě zde. Nová pracoviště jsou dostupná, bezbariérová a transparentní. V roce 2008 je možné konstatovat, že budovou prošlo od zahájení provozu kolem 430 000 občanů. Zaregistrované denní nejvyšší návštěvy ve špičkách přesáhly 2000 klientů. Kromě jiných charakteristik i z těchto statistických údajů je možné vyvodit závěr, že přestavba proběhla úspěšně. Přesto je třeba konstatovat, že ne všechno v provozních podmínkách obstálo na sto procent. Drobné i závažnější závady, které se projevily až po kolaudaci a které jsou běžné při každé větší rekonstrukci, byly a jsou odstraňovány průběžně. Provoz však odhalil závažnější problém, kterým je udržení optimální tepelné pohody v přepážkové hale, tvořící těžiště provozu budovy. Lze konstatovat, že současné řešení hlavních vstupních dveří do dvorany, při uvedeném počtu návštěvníků, v libereckých klimatických podmínkách neobstálo. Jen díky dvěma po sobě jdoucím mimořádně teplým zimám nedošlo dosud k vážnějším problémům. Definitivní řešení vzniklé situace bude patrně náročné technicky i finančně. Rovněž systém vytápění, vzduchotechniky a klimatizace si provozovatel a investor představují značně jednodušší, s menšími nároky na obsluhu. Technicky náročné a komplikované jsou i zabezpečovací systémy budovy. Uvedené ‚dětské nemoci’ se při provozu snaží investor a zhotovitel za spolupráce s projektanty řešit,“ popsal problematiku současného provozu zástupce investora a provozovatele Ing. Jaroslav Čech, vedoucí odboru technické správy veřejného majetku Magistrátu statutárního města Liberec.

Ocenění

Stavba získala v roce 2007 kromě nominace na ocenění Stavba roku i Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR a ocenění Stavba libereckého kraje.

Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Rekonstrukce č. p. 183/4 ve Frýdlantské ulici, č. p. 184/22 a č. p. 468/4 na náměstí Dr. E. Beneše pro potřeby Magistrátu statutárního města Liberec
Investor: Statutární město Liberec
Generální projektant: Projektový ateliér David s.r.o.
Autoři návrhu: Ing. arch. Jiří Janďourek Ing. arch. Ladislav David Ing. arch. Jana Medlíková
Stavební řešení: Ing. arch. Jan Havránek Ing. Martin Hasan
Statika: KCE statika a dynamika staveb, s.r.o. Ing. Vít Hušek
Topení, vzduchotechnika: Barnatherm s.r.o. Ing. Pavel Barna
Elektro: ELCENTR s.r.o. Martin Šemberk
Grafický design: Pavel Akrman
Generální dodavatel: Integra Liberec a.s.

Hlavní subdodavatelé
Stavební část:
BREX, s.r.o., Liberec
Stavbyvedoucí: Jiří Zandal
Prosklené stěny: FENESTRA WIEDEN s.r.o., Liberec
Silnoproud: Elektromontáže Kudrna a synové s.r.o., Kamenický Šenov
Slaboproud: oaza – net spol. s r.o., Liberec
Archivační systémy: KARDEX s.r.o., Praha
Doba výstavby: 04/2005–09/2006

Související článek





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007