arrows Realizace staveb arrowsNové obchodní centrum Galerie Šantovka nedaleko historického jádra Olomouce
Ing. Mariana Pančíková
číslo: 01-02/2014
Nové obchodní centrum Galerie Šantovka nedaleko historického jádra Olomouce
Galerie Šantovka v Olomouci byla pro architekty příležitostí podílet se na přeměně území s neuvěřitelným potenciálem. Lokalita v blízkosti středu města a mezi důležitými dopravními okruhy, na ostrově vymezeném dvěma rameny Mlýnského potoka, nabízí možnost vytvoření nového centra na spojnici mezi historickým jádrem a jižní obytnou zónou. Blízkost vodního toku je přitom určující pro genia loci místa.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Mariana Pančíková
Ing. Mariana Pančíková Absolventka FAST VUT v Brně (1999), v současnosti studentka DS na FA ČVUT v Praze. Od roku 2001 pracuje v pražské pobočce Atelieru 8000. Kromě toho působí jako redaktorka Ročenky české architektury. E-mail: m.pancikova@atelier8000.cz

Historicky tvořilo území v období existence Olomouce jako pevnostního města součást fortifikačního systému. Po odstranění hradeb koncem 19. století v něm vznikaly výrobní provozovny a podniky – nejznámější byla továrna na výrobu mýdla MILO.

Urbanistické a architektonické řešení


Nové obchodně společenské centrum je integrováno do života města a navazuje na jeho dopravní trasy. Pomyslná pěší linka z centra na jih je prodloužena v podobě lávky vedoucí z ulice Kateřinská přes ulici 17. listopadu a vstupuje z úrovně chodníku do 2.NP. Chodci a cyklisté se mohou pohybovat po stezce s alejí stromů vedoucí kolem plánované tramvajové trati Olomouc – tramvajová trať Tržnice – Trnkova. Osobní automobily a zásobování přijíždějí z jihu a z východu, oblast je dostupná také veřejnou dopravou. Jedním z hlavních rysů projektu je revitalizace přírodních ploch, obnovení přístupu k Mlýnskému potoku (řeka Střední Morava) a vytvoření nového veřejného prostoru, který svou zelení navazuje na systém „zelených prstů parků“ města. Nově zpřístupněné a zkultivované nábřeží doplňuje stávající provázaný systém městských náměstí.

Stavba se člení do několika částí, které jsou svým měřítkem blízké struktuře okolní zástavby. Po obvodu jsou hmoty nižší a různorodější, do středu stavba výškově graduje a toto členění se propisuje také do půdorysu. Na východě se nacházejí menší organické ostrůvky, které tvoří reprezentativní tvář obchodního centra. Oblé tvary vystupují z celkového objemu a člení jej. Dojem umocňuje ustupující horní patro. Na západě je umístěna větší a vyšší hmota skrývající hlavní komerční kapacitu. Střední trakt, „ostrov“ mezi pasážemi, je nejrozsáhlejší částí a jeho umístění do jádra dispozice umožňuje jeho určité skrytí.

Funkční náplní stavby je obchodně společenské zábavní centrum s obchody, supermarketem, oddychovými činnostmi a parkováním. Restaurace ve 3.NP a 1.NP maximálně využívají potenciál blízkosti zeleně řeky, v letních měsících budou zahrádky oživovat východní nábřeží před obchodním centrem. Hlavní parkovací kapacita se nachází v podzemí, doplňkové parkoviště je na střeše s příjezdem po rampě podél jižní fasády. Rampa je opatřena konstrukcemi pro popínavou zeleň a v budoucnu se stane tzv. zeleným tunelem.

Vstup do obchodního centra je ze severu – od historického centra města, další tři vstupy jsou z východu, z pěší zóny před galerií, kde je mj. zastávka tramvaje, či vyhlídková mola nad Mlýnským potokem. Vstupní haly na severu a na jihu jsou spíše uzlovými body vnitřních pasáží. Lávka vedoucí z historického centra vstupuje do obchodního centra ve 2.NP, na severu. Také zde je pasáž rozšířena a vzniká další dílčí centrum pasáží.

Tvar východní pasáže je obloukový, navazuje na směrový oblouk lávky z centra města a je přípravou pro navázání cesty/lávky k dalším řešeným objektům v lokalitě.

Severní a východní fasádu v přízemí tvoří skleněné výkladce umožňující vizuální propojení vnitřního a vnějšího veřejného prostoru. Cílem jsou živé a atraktivní plochy v místech hlavního pohybu lidí. Východní fasádu formují čtyři budovy organického tvaru, v každé se nachází ve třech nadzemních podlažích několik obchodů, fasáda je celoskleněná, vizuálně členěná do svislých nepravidelných barevných pruhů. Inspirací pro barevnou škálu se staly parky města Olomouce, jeho historické budovy a městská heraldika. Budovy odděluje prosklená fasáda s čirým sklem. Jižní a západní fasáda, vnímané převážně z větší vzdálenosti, se člení do menších prvků ve střízlivější barevnosti, nebo jsou porostlé zelení. Stavba tohoto rozsahu vyžaduje odpovídající vzduchotechniku, jejíž přiznané prvky jsou dominantou odvrácených fasád a vytvářejí působivou architekturu. Střední, nejvyšší část stavby je monochromní, s potlačeným výrazem, který neruší.

Stavební a konstrukční řešení


Stavební jáma měla nepravidelný tvar o délce 230 m a šířce 170 m. Základová spára byla ve dvou úrovních (8,03 m a 8,95 m), což je 5,5–7,0 m pod terénem a zároveň 2,0–4,0 m pode dnem Mlýnského potoka. Různé prohlubně pro technologická zařízení posunuly místy spáru až do hloubky 10,15 m. Vzhledem k prostorovým podmínkám a hladině podzemní vody cca 4 m nad spárou se muselo vybudovat ochranné pažení. Proti vodě byla instalována dočasná kotvená štětovnicová stěna, záměrně se rovněž vynechaly tzv. zaplavovací otvory v stropní desce nad 1.PP a suterénních stěnách, aby se v případě velké vody, při realizaci spodní stavby, zabránilo eventuálnímu průchodu velké vody rozestavěnou stavbou. Štětovnice byly vytaženy po dobudování stropní desky suterénu.

Celkově jde o náročnou konstrukci se složitými základovými poměry (podzemní voda, proměnlivá mocnost a charakter jednotlivých geologických vrstev). Stavba je založena na základové desce tloušťky 600 mm, podporované vrtanými pilotami o průměrech 630, 900, 1200 mm a délkách od 8,0 do 20,0 m. Pro vyšší tlakové a tahové síly jsou použity dvojice, trojice až čtveřice pilot, v místě spojení má deska tloušťku 900, respektive 1200 mm. Metodiku návrhu pilot stanovil doc. Ing. Jan Masopust, CSc. Po provedení pilot se základová spára upravila, byla položena hydroizolační vrstva a dokončena základová deska spodní části stavby. Spodní stavba je v úrovni pod terénem izolována proti tlakové vodě, vysokému riziku radonu (podle skutečně zjištěného stupně radonového rizika ve výkopové jámě) a proti vysokému riziku tzv. bludných proudů.

Stavba má jedno podzemní podlaží 1.PP, kde je v části parkingu vestavěno mezipodlaží 1.PP-M. Nosným konstrukčním systémem je železobetonová, prostorová, prutovo stěnová soustava, tvořená sloupy a monolitickými jádry, v kombinaci s průvlaky a poloprefabrikovanou stropní deskou. Spoj sloupů a průvlaků je kloubový, vodorovnou tuhost v každém dilatačním celku zabezpečuje monolitické železobetonové jádro. V částech stavby, jako např. u světlíků nad atriem, jsou nosné konstrukce z ocelových prvků. Nenosné stěny a příčky tvoří tradiční keramické zdivo a sádrokartonové systémy. Ve vstupních částech a komunikačních jádrech pro veřejnost se použily systémy celoprosklených příček.

Podlahy v pasážích a vstupních a komunikačních plochách pro veřejnost tvoří keramická slinutá dlažba, probarvená v celé tloušťce střepu, v sanitárních jádrech keramická dlažba. Ve společných chodbách pro zásobování, únik a v technických místnostech a parkingu jsou epoxidové stěrky v kombinaci s PUR membránou. Zavěšené podhledy v pasáži jsou sádrokartonové plné v kombinaci s kovovými a dřevěnými podhledy s protipožární úpravou. V zásobovacích a únikových chodbách a v některých technických místnostech se uplatnily minerální demontovatelné rastrové zavěšené podhledy.

Fasády tvoří kombinace kontaktních a bezkontaktních skládaných a sendvičových fasádních systémů a celoprosklené systémy. Fasády na jihu a západě jsou plné kovové, ze sendvičových panelů, zčásti se jedná o skládaný sendvič na železobetonové či zděné stěně s umělým a přírodním kamenem. Východní fasáda a část severní fasády jsou celoprosklené. Na částech západní a jižní fasády jsou ocelové roštové konstrukce s žardiniemi s pnoucí zelení. Prostor obslužné komunikace na výšku jednoho patra pokrývá fasáda z keramického zdiva s omítkou a nátěrem.

Střešní světlíky nad pasážemi jsou ze systému hliníkových profilů a tepelně izolačních bezpečnostních pochozích skel. Ploché střechy mají povlakovou hydroizolaci a částečně je pokrývá zeleň. Terasy k nábřeží jsou dřevěné. Na pojezdné střechy v 3.NP byl použit silniční beton. Pochozí terasy mají dlažby na terčích. Technologické prostory na plošinách nad střechou po obvodě jsou zakryty designovými žaluziovými vertikálními konstrukcemi a v místech vyplývajících z hlukové studie jsou opláštěny protihlukovými žaluziovými vertikálními konstrukcemi. Pro vertikální dopravu v obchodním centru slouží kromě schodišťových jader výtahy, eskalátory a travelátory. Na zásobovacích rampách se nacházejí vyrovnávací můstky a vyrovnávací nůžkové plošiny.

Technická zařízení budov


Splašková kanalizace je v 1.PP až 4.NP řešena jako gravitační. Je svedena do dílčích přečerpávacích stanic pod schodišti v 1.PP, odtud je přečerpána do centrální přečerpávací stanice a následně do kanalizačního řádu v ulici Domovina. Maximální průtok tlakové čerpané splaškové kanalizace činí 42 l/s, průměrná denní spotřeba pak 186,0 m3/den.

Dešťové vody ze střech a zpevněných ploch nad podzemním parkovištěm se odvádějí do Mlýnského potoka. Odváděná voda ze střešního parkoviště a podzemního parkoviště bude přivedena do západní části s osazeným lapačem ropných látek. Množství dešťové vody ze střech a zpevněných ploch je 568 l/s. Množství dešťových vod ze střešního parkoviště a podzemního parkoviště činí 262 l/s.

Zásobování vodou umožňuje přípojka umístěná v severozápadní části stavby. Pro zavlažování zeleně na střechách a terasách jsou připravena místa pro napojení zavlažování, které je napájeno užitkovou vodou ze zemního vrtu umístěného v jihovýchodní části pozemku obchodního centra. Přípojné místo vodovodního řadu má kapacitu 45,0 m3/hod., předpokládaná potřeba užitkové vody pro zavlažování je 82,5 m3/týden.

Stavbu zásobuje plyn z nové STL plynovodní přípojky, která je přivedena do regulační stanice plynu na fasádě obchodního centra v jižní části. Spotřeba plynu pouze pro potřeby gastroprovozu činí 230 m3/h a 552 000 m3/rok.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Galerie Šantovka v Olomouci
Investor: SMC Development a.s., Luděk Schmidt, Richard Morávek
Architektonické řešení: Benoy (Newark, Velká Británie) a ATELIER 8000 spol. s r.o., Ing. Martin Krupauer, Ing. arch. Jiří Střítecký, HAP: Ing. arch. Michael Vojtěchovský, HIP: Ing. Ladislav Krlín
Inženýrská činnost: Stavoprojekt Olomouc a.s.
Zhotovitel: Metrostav a.s., divize 1, vedoucí projektu Ing. Jan Šlajs
Stavbyvedoucí: Ivan Šmejkal
IG a geotechnický průzkum, radon: Stavoprojekt Olomouc a.s.
Korozní průzkum – bludné proudy: JEKU s.r.o.
Dopravní řešení, řešení mostů a lávek, koordinace řešení TRAM: Stavoprojekt Olomouc a.s., HBH projekt, Link projekt s.r.o.
Rozptylová a hluková studie: Ecological Consulting a.s.
Statické řešení: De Bondt s.r.o.
Požární řešení: NV – PRO PO s.r.o.
Technická zařízení budov: OPTIMAL Engineering spol. s r.o.
Sítě technické infrastruktury: Stavoprojekt Olomouc a.s.
Parkovací systém, vnější informační tabule dopravy v klidu: ELTODO dopravní systémy s.r.o.
Zahradní a sadové úpravy: Pavel Popela – sadovnictví, krajinářství
Doba výstavby: 02/2012–10/2013 (610 dní)
Náklady na stavbu: více než 3 mld. Kč

Technické údaje o stavbě:
Zastavěná plocha: 31 000 m2
Obestavěný prostor: 648 000 m3
Celková plocha stavby včetně parkovacích podlaží: 100 000 m2
Plocha prodejních jednotek: 30 000 m2, počet: 200 ks
Počet eskalátorů: 22 ks
Počet elevátorů: 4 ks
Počet výtahů: 18 ks
Délka mostů: 333 m
Množství použitého betonu: monolit cca 35 500 m3, prefa beton 13 000 m3, beton v pilotách 11 500 m3 a 650 t oceli
Množství použité oceli: 10 820 t
Plochy fasád: sklo 4863 m2, kámen 2276 m2, plech 10 700 m2

 


Obchodní galerie Šantovka - situace

Jihovýchodní nároží galerie, nové mosty přes Mlýnský potok a rampa vedoucí k parkingu na střeše obchodního centra – vizualice (zdroj: ATELIER 8000 spol. s r.o.)


 Galerie Šantovka, pěší zóna před obchodním centrem, vyhlídková mola nad Mlýnským potokem – vizualice (zdroj: ATELIER 8000 spol. s r.o.)

Jihovýchodní pohled na obchodní centrum z lávky přes Mlýnský potok

 

Pěší zóna před Galerií Šantovka a parkové úpravy břehů Mlýnského potoka - vizualizace (zdroj: ATELIER 8000 spol. s r.o.)






Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007