arrows Realizace staveb arrows Památkově chráněné stavby arrowsNová stavba správní budovy Národní kulturní památky Vyšehrad
foto: archiv autorky
text: Ing. arch. Mgr. Ludmila Šolcová, CSc.
číslo: 08/10
Nová stavba správní budovy Národní kulturní památky Vyšehrad

· Pohled na nový objekt ředitelství NKP Vyšehrad z ulice V Pevnosti, foto: M. Havelková, 2009
Pozoruhodný vyšehradský areál prošel v posledních letech stavebními proměnami. I když nové stavby v historickém prostředí vždy vyvolávají zejména mezi architekty a památkáři odbornou polemiku, nová stavba správní budovy NKP Vyšehrad si pozornost jistě zaslouží. Vyznačuje se nejen osobitou schopností autora uchopit „ducha místa“ a souznít s ním, ale také zřejmou radostí z vlastního  tvoření, které působí neobvykle okouzlujícím a harmonickým dojmem.
odeslat odeslat    tisk tisk

Novostavba správní budovy NKP Vyšehrad byla uskutečněna podle návrhu architekta Vladimíra Faktora, jehož další realizace stavebních úprav Starého purkrabství s přístavbou do hradebního valu v královské a knížecí akropoli byla již v tomto časopise zmiňována.
Za povšimnutí také stojí i porovnání autorova přístupu a výtvarně architektonického pojetí u obou staveb.

Urbanisticko- architektonické řešení
Nový objekt správní budovy je situován v areálu NKP Vyšehrad při ulici V Pevnosti mezi Táborskou a Leopoldovou bránou oproti budově Jedličkova ústavu. Bezprostředně sousedí s domem Popelky Biliánové č. p. 12 a stávajícím domkem č. p. 6. Historický urbanistický kontext doplňuje objekt č. p. 40. Severovýchodní hranici pozemku tvoří fortifikační systém.
Novostavba solitérního administrativního objektu byla realizována v letech 1999–2001 a jejím investorem byla Národní kulturní památka Vyšehrad, jejíž ředitelství původně sídlilo v objektu Starého děkanství. Objekt správní budovy je navržen v místě bývalého tenisového kurtu TC Vyšehrad. Hlavní osa objektu s orientací hřebene střechy východ–západ směřuje kolmo na podélná průčelí domu č. p. 12 a objektu č. p. 6. a vytváří tak celistvou kompozici uzavřeného dvorce ohraničeného z východní strany barokním hradebním systémem. Současně byl řešen urbanistický parter nástupního prostoru při severním průčelí. Ve dvoře jsou umístěna parkovací stání a zároveň je zde i příjezdová rampa do garáží situovaných v podzemním podlaží stavby. Volba proporcí a měřítka stavby včetně architektonického pojetí byla přísně korigována zástupci památkové péče (H. Mesická).

Prvoplánová skica návrhu objektu nové správní budovy; autor: V. Faktor, 1999
¤ Prvoplánová skica návrhu objektu nové správní budovy; autor: V. Faktor, 1999

Skica návrhu řešení vnitřního schodiště s osazenými sochami a pylony
¤ Skica návrhu řešení vnitřního schodiště s osazenými sochami a pylony; autor návrhu a realizace ocelového zábradlí s vloženými výtvarnými objekty: V. Faktor, 1999

Skica návrhu řešení vstupní haly a vnitřního schodiště s osazenými sochami
¤ Skica návrhu řešení vstupní haly a vnitřního schodiště s osazenými sochami a pylony; autor: V. Faktor, 1999

Skica návrhu barového pultíku v podkroví
¤ Skica návrhu barového pultíku v podkroví; autor návrhu a realizace: V. Faktor, 2009

Základní koncepční přístup k návrhu
Koncepce urbanisticko-architektonického řešení vycházela ze základního požadavku respektovat historické okolí stavby. Vstup novostavby do historického prostředí národní kulturní památky s sebou nese řadu specifických podmínek a je vždy třeba zvažovat, jaké možnosti soudobého ztvárnění jsou pro dané místo udržitelné.
Areál Vyšehradu a jeho genius loci je utvořen soustavou míst s velmi silnou, zachovalou, nenarušenou a nezaměnitelnou vlastní identitou a jakýkoliv radikálnější zásah do struktury harmonicky utvářených prostorových vztahů by znamenal narušení jeho památkové hodnoty.
Ačkoli by se mohlo zdát, že výsledný architektonický návrh vychází především z důvěrně známého tradičního tvarosloví a zejména snahy harmonicky splynout s místem, klíčem k pochopení autorova pojetí je nejen jeho zaujetí pro jednoduché funkční, stavebně konstrukční a materiálové řešení objektu, ale především jeho vlastní identifikace s utvářením vnitřního „obrazu“ stavby. Tvůrčí poetika Vladimíra Faktora je tak vizualizovaná do návrhu řešení otevřeného vnitřního prostorového konceptu s využitím především dřevěných konstrukčních prvků, jejichž součástí se stávají vložené, autorem samým výtvarně a řemeslně zpracované interiérové objekty (např. ocelové zábradlí v přízemí stavby se sochami a pylony, barový pultík v podkroví), které dokládají nejen jeho výtvarnou a řemeslnou zručnost, ale svou osobitou „syrovostí“ dotvářejí esteticky působivé prostředí stavby. V tomto smyslu lze spatřovat zajímavou kontinuitu autorovy tvůrčí práce prezentovanou u obou jeho staveb realizovaných na Vyšehradě.

Pohled severní, autor: V. Faktor, 1999
¤ Pohled severni, autor: V. Faktor, 1999

Stavebně konstrukční a dispoziční řešení nové správní budovy
Stavba administrativní budovy s jedním nadzemním podlažím, využitým podkrovím a jedním podzemním podlažím je postavena na obdélníkovém půdorysu o rozměrech 25x13 m.
Hlavní vstup do budovy je ze severního průčelí přes zádveří do centrální vstupní haly, která je komunikačním uzlem celého objektu. Na tuto halu navazují na obě strany středem dispozice chodby, ze kterých jsou přístupné kanceláře ředitelství NKP Vyšehrad. Ve východní a  západní části jsou tyto chodby zakončeny čajovou kuchyňkou. Ze vstupní haly je přístupné hygienické zázemí a je zde situován výtah spojující všechna podlaží. Zároveň je z haly navržen vstup do dvorní části. Vstupní hala je řešena velkoryse vloženou konstrukcí jednoramenného schodiště s mezipodestou a odpočinkovým prostorem, na kterou symetricky navazují schodišťová ramena překonávající úroveň 1. nadzemního podlaží do otevřeného prostoru podkroví. V podkroví jsou vytvořeny další volné prostory ve dvou výškových úrovních, které jsou využívány zčásti pro administrativní provoz a zčásti pro kulturní a společenské aktivity správy NKP.
Suterén tvoří provozní a technické zázemí a garáže, které jsou přístupné rampou vedenou ve dvorní části podél jižního průčelí. Přirozené osvětlení suterénu je řešeno anglickými dvorky a dále luxferovým pásem při jižní straně objektu.
Objekt je založen na železobetonové desce. Po zjištění skutečného stavu základových vrstev a po otevření stavební jámy bylo ustoupeno od realizace druhého podzemního podlaží. Tím došlo k redukci skladových prostor v objektu. Stavba administrativní budovy je zděná; vnitřní zdivo je provedeno z plných cihel. Stěny anglických dvorků a rampy jsou železobetonové. Nosné sloupy v krajních traktech podzemního podlaží jsou z ocelových trubek. V přízemí jsou cihelné nosné konstrukce doplněny dřevěnými sloupy, které nesou roštovou stropní konstrukci. Vodorovné nosné konstrukce v podkroví a strop nad přízemím je z dřevěných trámů a fošen. Strop v suterénu je železobetonový. Konstrukce schodiště spojujícího přízemí s podkrovím pak dřevěná. V podzemním podlaží je schodiště tvořeno železobetonovou deskou, která je uložena na nosných schodišťových zdech. Stupně jsou nabetonovány a obloženy keramickou dlažbou. Příčkové zdivo je vyzděno z pórobetonu. Dělicí příčky u schodišťového prostoru v podkroví jsou řešeny jako dřevěná konstrukce se skleněnými výplněmi. Střecha je navržena valbová. Krov je vaznicový s kleštinami. Střešní krytina keramická pálená – bobrovka.

Půdorys podkroví, autor: V. Faktor, 1999
¤ Půdorys podkrovi, autor: V. Faktor, 1999

Půdorys 1. NP, autor: V. Faktor, 1999
¤ Půdorys 1. NP, autor: V. Faktor, 1999

Půdorys 1. PP, autor: V. Faktor, 1999
¤ Půdorys 1. PP, autor: V. Faktor, 1999

Podélný řez stavbou, autor: V. Faktor, 1999
¤ Podelny řez stavbou, autor: V. Faktor, 1999

Příčný řez stavbou, autor: V. Faktor, 1999
¤ Přičny řez stavbou, autor: V. Faktor, 1999

Příčný řez stavbou, autor: V. Faktor, 1999
¤ Přičny řez stavbou, autor: V. Faktor, 1999

Architektonické a výtvarné řešení exteriéru a interiéru stavby
Zásadním požadavkem památkové péče bylo nenavrhovat stavbu, která by dominovala prostředí, ale stavbu tvarově jednoduchou, využívající tradičních stavebních forem, která by svým architektonickým výrazem konvenovala s okolní zástavbou, zejména se stávajícím domkem Popelky Biliánové.
Výsledkem je střídmé jednoduché řešení fasády objektu, jejíž logiku a řád nelze vnímat prvoplánově. Architektonický účinek takového řešení je možné hodnotit pouze za předpokladu celistvého posouzení stavby, které se doplňuje s funkčním a překvapivě invenčním řešením interiéru budovy. Pravidelné souměrné řešení jednotlivých průčelí a rytmizace fasády s okenními otvory, které vytvářejí vertikální řád společně s umístěním pultových vikýřů ve valbové střeše, osově na střed umístěný vstupní portál s rozměrově převýšenými vstupními dveřmi a přes hřeben střechy navržené prosklené plochy vypovídají o citlivosti a umírněnosti projektanta, který byl svázán s podmínkou kontextuálně navázat na místní architektonické tvarosloví.
Vnitřní prostorový koncept stavby je primárně utvářen jasnou kompozicí navržených komunikačních prostorů oddělujících dvě shodné části administrativního provozu. Funkčně a provozně byl navržen v souladu s požadavky ředitelství NKP Vyšehrad.
Navržený konstrukční systém stavby umožňuje v interiéru pohledově uplatnit viditelné konstrukční prvky (masivní trámy zastropení, dřevěná konstrukce schodiště, krovová konstrukce apod.). Princip pohledového zpřístupnění a vizuálního propojování jednotlivých prostorů „vně“ a „uvnitř“ vychází z vlastní podstaty navrženého otevřeného vnitřního prostoru s využitím průchodu světla domem. Tato zásada je uplatněna nejen využitím prostupu denního světla prosklenou střechou nad hlavní vstupní halou s centrálním schodištěm, ale i přisvětlením podkroví pultovými vikýřky a okny v úrovni podlahy a dále použitím prosklených dělicích stěn. V přízemí jsou pak kanceláře a vnitřní chodba sekundárně osvětleny pásovými okny pod úrovní stropu. Skleněné výplně byly použity i při řešení zastropení vstupního zádveří, stejně tak jako u dveří oddělujících kancelářské provozy.
Příznačnou invenčnost architekta podtrhuje již zmíněná kovová konstrukce zábradlí spoutaného s osazenými pylony a sochami v přízemí vstupní haly, které jsou jeho vlastním provedením a které se jako soudobé výtvarné artefakty staly komplementární součástí stavby. Nutno zdůraznit, že zástupci investora (M. Havelková, F. Stádník) při tomto ne zcela obvyklém způsobu prezentace prokázali nejen značnou míru vnímavosti a zaujetí pro výtvarně architektonický detail stavby, ale i odvahy podpořit toto originální řešení.
Vlastní vybavení kanceláří interiérovým nábytkem nebylo předmětem autorova návrhu a je využíváno především z původního přeneseného mobiliáře.
Poněkud slohově nešťastně působí dřevěná dělicí mříž v úrovni mezipodesty na schodišti do suterénu, která byla ze starého děkanství investorem přenesena dodatečně a která není s výtvarným konceptem zcela kompatibilní.

Pohled do interiéru vstupní haly a podkroví
¤ Pohled do interiéru vstupní haly a podkroví, foto: L. Šolcová

Realizace barového pultíku
¤ Realizace barového pultíku – zhotovitel: V. Faktor, 2010, foto: L. Šolcová

Realizace barového pultíku architektem V. Faktorem
¤ Realizace barového pultíku architektem V. Faktorem, 2010, foto: L. Šolcová

Pohled do interiéru podkroví, foto: L. Šolcová 2010
¤ Pohled do interieru podkrovi, foto: L. Šolcova 2010

Pohled na vstupní zádvěří z úrovně mezipodesty, foto: L. Šolcová 2010
¤ Pohled na vstupni zadvěři z urovně mezipodesty, foto: L. Šolcova 2010

Pohled do interiéru vstupní haly a podkroví, foto: L. Šolcová 2010
¤ Pohled do interiéru vstupní haly a podkroví, foto: L. Šolcová 2010

Pohled do interiéru vstupní haly, foto: L. Šolcová 2010
¤ Pohled do interiéru vstupní haly, foto: L. Šolcová 2010

Pohled do interiéru vstupní haly a podkroví, foto: L. Šolcová 2010
¤ Pohled do interiéru vstupní haly a podkroví, foto: L. Šolcová 2010

Pohled do interiéru podkroví, foto: L. Šolcová 2010
¤ Pohled do interieru podkrovi, foto: L. Šolcova 2010

Pohled do interiéru podkroví, foto: L. Šolcová 2010
¤ Pohled do interieru podkrovi, foto: L. Šolcova 2010

Závěr 
Vyšehrad byl vždy místem se silnou energií a jeho historická a kulturní hodnota je nesporná. O to více je třeba ocenit uvážlivý a odpovědný přístup investora stavby a schopnost projektanta ztvárnit navrženou novostavbu přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby. I přes tento nezbytný předpoklad a záměrnost takového postupu se podařilo realizovat stavbu neokázale svébytnou.

Základní údaje o stavbě
Architektonické a stavební řešení:
Ing. arch. Vladimír Faktor
Projektant: Ing. arch. Vladimír Faktor, Projekce
Autor a zhotovitel vložených výtvarných prvků a objektů: Ing. arch. Vladimír Faktor
Investor: Národní kulturní památka Vyšehrad
Statické řešení: Ing. Jiří Starý
Zhotovitel stavby: ALITA, s.r.o.
Dohled památkové péče: akad. arch. Helena Mesická
Doba výstavby: 12/1999–12/2001

Autorka článku:
Ing. arch. Mgr.Ludmila Šolcová, CSc.

E-mail: ludmila.solcova@seznam.cz





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007