arrows Analýzy, trendy arrows Energetická náročnost budov arrowsNová evropská směrnice o energetické náročnosti budov
Marie Báčová, ČKAIT
číslo:
Nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov
Evropské směrnice, patřící k institutům evropského práva, stanovují cíle, kterých mají členské státy dosáhnout, a zároveň jim k jejich dosažení poskytují možnost výběru prostředků.
odeslat odeslat    tisk tisk

Aby se zásady stanovené ve směrnici mohly projevit v životě občanů, musí vnitrostátní zákonodárce přijmout vnitrostátní transpoziční právní akt, který vnitrostátní právní předpisy přizpůsobí cílům stanoveným ve směrnici. Směrnice stanoví konečné datum pro její převzetí do vnitrostátního práva: při převádění (transpozici) směrnice mají členské státy dostatečnou volnost, která jim umožňuje zohlednit národní specifika. Směrnice musí být převedena do vnitrostátního práva ve lhůtě stanovené směrnicí.

Směrnice o energetické náročnosti budov
V souladu s dlouhodobými strategickými cíli snižování emisí a zlepšování energetické efektivnosti schválila Evropská komise v listopadu 2008 návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov. Během roku 2009 probíhala intenzivní jednání o úpravách dokumentu, a to jak v Evropském parlamentu, tak i v Radě Evropské unie. Kompromisu o konečné podobě revize této směrnice bylo v Bruselu dosaženo v listopadu 2009. Dne 15. dubna 2010 schválila v prvním čtení návrh směrnice o energetické náročnosti budov Rada EU. Evropský parlament pak schválil novou směrnici 18. května 2010. Směrnice byla publikována v Úředním věstníku Evropské unie 18. 6. 2010 a její plný název je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. Směrnice vstoupila v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU, tj. dnem 8. července 2010. Současně se ruší první evropská směrnice o energetické náročnosti budov přijatá v roce 2002 (Směrnice 2002/91/ES) s účinností od 1. února 2012. Zde si můžete stáhnout plný text směrnice ve formátu PDF v českém i anglickém jazyce.
Mezi důvody, které vedly k vydání nové směrnice o energetické náročnosti budov, se uvádí v její preambuli a v důvodové zprávě mj.: Podíl budov na celkové spotřebě energie v zemích EU činí 40 %, podíl na emisích CO2 dosahuje 35–36 %. Snižování spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách představují důležitá opatření nutná ke snižování energetické závislosti EU a snižování emisí skleníkových plynů. Evropská unie přijala závazek snížit do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 % oproti roku 1990; snížit ke stejnému datu spotřebu energie v zemích EU o 20 % a dosáhnout u celkové spotřeby energie 20% podílu z obnovitelných zdrojů (dosažení cílů “20-20-20“ v oblasti ochrany klimatu, ochrany životního prostředí a spotřeby energie). Směrnice ukládá členským státům povinnost zajistit:

  • navrhování všech nových budov s téměř nulovou spotřebou energie do 31. prosince 2020;
  • navrhování nových budov užívaných nebo vlastněných orgány veřejné moci v energetickém standardu téměř nulové spotřeby energie nejpozději 31. 12. 2018;
  • vypracování vnitrostátních plánů na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie s rozlišením kategorií budov obsahujících průběžné cíle do roku 2015;
  • vypracování seznamu stávajících a navrhovaných opatření a nástrojů, včetně opatření a nástrojů finanční povahy, které podporují cíle směrnice o energetické náročnosti budov; seznam předloží Komisi nejpozději do 30. června 2011;
  • zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov;
  • provádění pravidelné inspekce otopných soustav s kotli se jmenovitým výkonem vyšším než 20 kW;
  • zavedení pravidelné inspekce klimatizačních systémů se jmenovitým výkonem větším než 12 kW;
  • zavedení nezávislých kontrolních systémů certifikátů energetické náročnosti a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů;
  • podporu zavádění inteligentních měřicích systémů při nové výstavbě budov nebo větší změně stávajících budov;
  • transpozici směrnice do národních právních řádů do 9. července 2012.

U nových budov zajistí členské státy, aby před zahájením výstavby byla posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů (pokud jsou k dispozici):

  • místní systémy dodávky energie z obnovitelných zdrojů;
  • kombinovaná výroba tepla a elektřiny;
  • ústřední nebo blokové vytápění nebo chlazení, zejména využívá-li zčásti nebo zcela energii z obnovitelných zdrojů;
  • tepelná čerpadla.

Uvedené požadavky budou uplatněny u všech nových budov a při větších změnách stávajících budov s výjimkou:

  • budov památkově chráněných;
  • budov užívaných pro bohoslužby a náboženské účely;
  • dočasných budov s dobou užívání dva roky nebo méně;
  • průmyslových provozů s nízkou spotřebou energie;
  • budov pro bydlení, které jsou užívány po dobu kratší než čtyři měsíce v roce a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % předpokládané spotřeby při celoročním užívání;
  • samostatně stojících budov s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

Evropská komise stanoví nejpozději do 30. června 2011 a předá členským zemím srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Srovnávací metodický rámec se stanoví v souladu s přílohou III Směrnice 2010/31/EU. Bude rozlišovat nové a stávající budovy a různé kategorie budov. Členské státy následně vypočítají – za použití srovnávacího metodického rámce – nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost. Při tom zohlední klimatické podmínky, praktickou dostupnost energetické infrastruktury, případně další parametry. Výsledky těchto výpočtů a veškeré vstupní údaje oznámí členské státy Komisi do 30. června 2012.
Členským státům nová směrnice ukládá rovněž povinnost přijmout nezbytná opatření k informování vlastníků a nájemců budov o metodách a postupech ke snižování energetické náročnosti. Členské státy zajistí odbornou přípravu subjektů zodpovědných za provádění směrnice.

Definice
Směrnice zavádí používání některých nových pojmů, případně používání vybraných pojmů v přesně vymezeném významu. Z definic pojmů, obsažených v článku 2 Směrnice, vybíráme:
Budova: zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí.
Budova s téměř nulovou spotřebou energie: budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, získaných v místě stavby či v jejím okolí.
Technický systém budovy: technické zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, ohřevu vody, osvětlení budovy nebo pro kombinaci těchto účelů.
Energetická náročnost budovy: vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, ohřev teplé vody a osvětlení.
Primární energie: energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace.
Větší změna budovy: taková změna dokončené stavby, při které:

  • celkové náklady na stavební úpravy obvodového pláště budovy, úpravy nebo výměnu technických systémů budovy jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, nebo;
  • stavební změna/úprava probíhá u více než 25 % plochy obvodového pláště budovy.


Nákladově optimální úroveň: úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu, přičemž:
- nejnižší náklady se určují s ohledem investiční náklady v oblasti energií, náklady na údržbu a provoz (včetně nákladů na energie, úspory a případně příjmů z vyrobené energie) a případně náklady na likvidaci;
- odhadovaný ekonomický životní cyklus určují jednotlivé členské státy. Označuje zbývající odhadovaný ekonomický životní cyklus budov, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro budovu jako celek nebo odhadovaný životní cyklus prvku budovy, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro prvky budovy.
Nákladově optimální úroveň se pohybuje v rozmezí úrovní náročnosti, v nichž je analýza nákladů a přínosů vypočítaná pro odhadovaný ekonomický životní cyklus pozitivní.

Přílohy Směrnice
Příloha I stanoví společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov. Energetická náročnost budovy se určuje na základě vypočteného či skutečného množství energie spotřebované za rok na vytápění a chlazení budovy a ohřev teplé vody. Energetická náročnost budovy zahrnuje také číselný ukazatel spotřeby primární energie. Metoda výpočtu energetické náročnosti by měla zohledňovat evropské normy a musí být stanovena s ohledem na základní hlediska uvedená v příloze I směrnice. Pro účely výpočtu budou budovy rozděleny do kategorií podle přílohy I.
Příloha II je věnována nezávislým kontrolním systémům pro certifikáty energetické náročnosti a inspekčním zprávám.
Příloha III popisuje účel použití a stanovení potřebných parametrů srovnávacího metodického rámce pro stanovení nákladově optimálních úrovní požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov.

Očekávané přínosy směrnice
Evropská komise předpokládá, že implementací druhé směrnice o energetické náročnosti budov se dosáhne v zemích Evropské unie do roku 2020:

  • úspor energie ve výši 60–80 mil. t ekvivalentu ropy ročně, tj. snížení spotřeby konečné energie o 5–6 %;
  • úspor CO2 ve výši 160 až 210 mil. t ročně, tj. snížení celkových emisí o 4–5 %;
  • 280 až 450 tis. nových pracovních míst především v sektoru stavebnictví, při vydávání energetických certifikátů a na pozicích auditorů a inspektorů otopných soustav a klimatizačních systémů.




Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007