arrows Analýzy, trendy arrows Navrhování staveb arrows Protipovodňová výstavba arrowsNavrhování převedení povodňových průtoků
foto: archiv autora
text: Pavel Balvín
číslo: 06-07/2011
Navrhování převedení povodňových průtoků

· Sada bárek před obloukovým mostem
Výjimečně dlouhá absence výskytu katastrofálních povodní na území České republiky v 2. polovině 20. století vedla k všeobecnému útlumu zájmu o zlepšování protipovodňové ochrany měst a obcí, včetně zvyšování ochrany mostních objektů proti účinkům povodní. Důsledkem byl velký počet poškozených a stržených mostů při povodni v roce 1997, která postihla Moravu a východní Čechy, a zejména při povodni na Vltavě a jejích přítocích v roce 2002.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Pavel Balvín
Ing. Pavel BalvínAbsolvoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní hospodářství a vodní stavby. Od roku 1997 působí ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v.v.i. Zabývá se povodňovou tematikou a problematikou minimálních zůstatkových průtoků spojených s odběrem povrchových vod. Člen Technické normalizační komise.
E-mail: balvin@vuv.cz

Ke škodám na mostních objektech došlo i při územně omezených povodních v letech 1998 a 2000. Při povodni v roce 1997 bylo na vodních tocích severní Moravy strženo 34 mostů a 49 jich bylo poškozeno, převážná část v okresech Bruntál a Šumperk. Podle přesnějších údajů bylo po povodni v roce 2002 zaregistrováno v České republice celkem 760 silničních a 39 železničních mostů, které byly strženy nebo poškozeny, a celkem 13 177 km narušených silničních a 200 km železničních komunikací. Celkové způsobené škody přesáhly hodnotu 8 mld. Kč. V jižních Čechách bylo po povodni v roce 2002 zaregistrováno v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor celkem 26 stržených a 46 poškozených mostů.
Příčin takto destruktivních účinků povodní na mostní objekty bylo mnoho, ale jako nejzávažnější lze uvést následující.

  • Nerespektování nebo neznalost základních charakteristik proudění v otevřených korytech, s ohledem na prostorové uspořádání mostního objektu vzhledem k vodnímu toku a k inundačnímu území při křížení s vodním tokem.
  • Plošné zakládání mostních objektů s nedostatečnou hloubkou založení a absence důkladnější ochrany mostních opěr proti erozním procesům v jejich okolí.
  • Nedostatečně průtočné inundační území v důsledku křížení komunikace s vodním tokem.
  • Absence korektních hydrotechnických výpočtů vzduté hladiny nad mostem jako základního podkladu při projektování mostních objektů pro bezpečné převedení povodňových průtoků. K výpočtu vzduté hladiny nad mostem byl bohužel v minulosti často použit výpočet pro ustálené rovnoměrné proudění v otevřených korytech.
  • Značné množství transportovaného spláví a následné ucpání mostního otvoru, což bylo příčinou snížení průtočné kapacity mostního otvoru a vzniku erozních procesů z důvodu změny průtočných poměrů. 
  • Extrémní splaveninový režim, který se vyskytl především u horských toků.
  • Extrémní proudové poměry v okolí mostních objektů v průběhu povodňové události.

Hydraulický model s ŽB silničním mostem
¤ Hydraulický model s ŽB silničním mostem

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 06-07/2011)



Protipovodňová výstavba











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
tip: insurance working capital
© 2007