arrows Realizace staveb arrows Stavba Vysočiny arrowsNávrat pivovaru filmových Postřižin
foto: Jitka Stejskalová
text: Ing. arch. Marek Tichý
číslo: 09/09
Návrat pivovaru filmových Postřižin

· Hlavní nádvoří (bývalý bednářský dvůr) je dnes přirozeným centrem areálu
Výroba piva v Dalešicích byla ukončena v roce 1977. Osud místního pivovaru (zmiňovaného již v roce 1609) se zdál být téměř zpečetěn. Natáčení filmu Jiřího Menzela Postřižiny v roce 1980 v areálu pivovaru předznamenalo jeho postupnou devastaci, která vyvrcholila v letech 1994 až 1999.
odeslat odeslat    tisk tisk

Obrat nastal po zakoupení budov současnými majiteli v roce 1999. V roce 2000 byly zahájeny záchranné práce, které v dalších letech v nově rekonstruovaných budovách umožnily opět zahájit výrobu piva, v dalších objektech pak provoz restaurace, muzea a v roce 2007 i hotelu a společenského sálu. Vznikající kulturní centrum, kde jsou pořádány společenské akce, přesahuje významem hranice regionu. Zajímavá rekonstrukce areálu získala v soutěži Stavba roku 2009 kraje Vysočina cenu časopisu Stavebnictví.

Urbanistické řešení
Poloha pivovaru uprostřed malého městečka na úpatí mírného jižního svahu nad údolní nivou potoka potvrzuje skutečnost, že určujícím faktorem výroby piva byla vždy dostupnost kvalitní vody.
Areál vznikal postupně, podle potřeb provozu. Budovy pivovaru obklopuje zahrada, která dotváří nenápadný půvab místa. Cílem celé koncepce obnovy je zachovat v areálu jeho původní rysy.

Řez B-B´ areálu pivovaru v Dalešicích
¤ Řez B-B´ areálu pivovaru v Dalešicích, vestavby společenských a ubytovacích prostor

Architektonické řešení
Architektura budov areálu odpovídá historickým obdobím, v nichž docházelo k jejich výstavbě, eventuálně přestavbě. Konec 16. století znamenal masivní zdi a valené klenby hlavní budovy, stavebními detaily jednotlivých slohů z 18. i 19. století lze doložit úroveň profese tehdejších řemeslníků. Patrně nejvýznamnější etapou výstavby pivovaru byla investice barona Antona Drehera. Ten, v roce 1882 domácí pivovar zakoupil a přestavěl na pivovar průmyslový. Tomuto účelu odpovídá typická industriální architektura tehdy vybudovaného „horkého“ provozu se dvěma charakteristickými komíny („kohouty“) a přestavba „chladného“ provozu včetně stavby nové lednice a stodoly. Úroveň tehdejší průmyslové výroby dokumentuje i částečně dochovaná technologie provozu sladování.
Snaha o maximální zachování původních stavebních detailů je prioritou nového architektonického řešení. To jim navrací původní funkci, nebo se snaží o pohledové uplatnění ve funkci nové. V důsledku to znamená opětovné využití pivovarských sklepů, spilky a stáčírny, adaptace technologicky nevyužitelných prostor (štoky, humna) na nové provozy při zachování všech původních znaků. Historická dolní humna jsou zpřístupněna restaurací a sálem. Doplnění kapacitního hotelu je řešeno rozptýlením ubytovacích pokojů do celého areálu. Zajímavá je zejména vestavba ubytovacích pokojů do původního halového prostoru horního humna a současně pojatá novostavba jedné z částí hotelu realizované převážně jako dřevostavba.

Půdorys 1. NP areálu
¤ Půdorys 1. NP areálu: 1 – informační centrum + pokladna; 2 – víceúčelový sál; 3 až 6 – sklad; 7 – sklep; 8 – hlavní nádvoří

Dispoziční řešení
Areál pivovaru je tvořen samostatnými funkčními celky vlastního provozu výroby piva, který zaujímá celé západní křídlo se sklepy (bývalý chladný provoz) a bednářský dvůr. Restaurace se společenským sálem se nachází v přízemí jižního křídla a navazující části zahrady (bývalý úsek sladovny). Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a filmu Postřižiny je situován v bývalém horkém provozu s oběma komíny. Hotel s kapacitou 50 lůžek se nachází ve třech samostatných traktech (v 2. NP jižního křídla, nové přístavbě severního křídla a v místě bývalé lednice v severozápadním rohu areálu). Základní dispoziční osou je pivovarský dvůr.

Komín na „anglické věži“ po obnově
¤ Komín na „anglické věži“ po obnově

Konstrukční a materiálové řešení 
Původní budovy, tedy jižní budova ve tvaru L, dále západní budova (dnes nový pivovar) a sklepy v podzemí severního křídla byly postaveny tradičním způsobem z masivních zděných stěn ze smíšeného zdiva s rozmanitě klenutým přízemím (podle doby výstavby v rozmezí od 16. do 19. století), patra byla zastropena trámovými polospalnými stropy. Vaznicové krovy mají klasickou pálenou krytinou. V rámci obnovy areálu bylo využito v současnosti již zapomínané metody „přeložení“ krytiny s protříděním a doplněním materiálu. Také vnější omítky byly opraveny zednicky a přebíleny vápnem. Díky tomuto pojetí nebyl smazán příjemný a pro památku tak důležitý věkovitý vzhled. Podmínkou ovšem bylo provedení odvlhčovacích drenážních kanálů všude, kde to bylo možné. Vzhledem k obrovskému zatížení vlhkostí i přímo vodou v prostorách pod úrovní dvora (restaurace, recepce, sál) bylo použito moderní řešení dovolit vodě určitý pohyb a přizpůsobit konstrukce tak, aby voda co nejméně škodila. Proto stěny restaurace nejsou omítány, ale pouze zatírány červeným vápnem, podlahy jsou zcela prodyšné a „sedí“ na drenážích podloží.
V maximální míře byly prováděny repase stávajících prvků a konstrukcí (krovy, dveře, podlahy v patře). Pokud to již nebylo možné, došlo k jejich nahrazení tvarovou, funkční i materiálovou replikou nebo k použití odpovídajícího materiálu z jiných staveb. Obnova se týkala rovněž obou původních komínů pivovaru. Na tzv. „anglické věži“ šlo zejména o klempířské práce („čepice pana starého“), druhý „postřižinský komín“ (kde byly natáčeny známé sekvence filmu) musel být do dvou třetin rozebrán a znovu vyzděn jak ze starého, tak z doplněného materiálu. Původní technologické zařízení pivovaru – horká část výroby – bylo odborně restaurováno a stalo se základem muzea výroby piva.
Všechny budovy byly kompletně vybaveny inženýrskými sítěmi, které dochovaný pivovar zcela postrádal. Z důvodu diverzifikace zdroje a vzhledem k sezónnímu charakteru části provozu se plynové ústřední topení instalovalo pouze ve starém jižním křídle (restaurace, sál, byt sládka, hotel A). V sále byly použity repliky starých radiátorů. Ve zbytku areálu (hotel B – dřevostavba, hotel C – zděný, byt podsládka) je vytápění i TUV řešeno elektrickými přímotopy. V plánu je postupný přechod na větší využití odpadního tepla z výroby a kogenerační jednotky.
U nových staveb bylo užíváno výhradně tradičních materiálů (kámen, cihla, dřevo, omítka), a to v exteriéru i interiéru. Použily se výplně otvorů kategorie „euro“, a to i při vestavbě do starého jižního křídla. Tam však byly zasunuty za původní otvory na horní humno tak, aby je nebylo při pohledu zvenku prakticky vidět. Zastřešení nového hotelového křídla vzniklo pomocí sbíjených vazníků.
Na obnovu památky tohoto druhu není možné zcela uplatnit normativy a požadavky některých předpisů, proto například použitá dvojitá kastlová okna nezajišťují potřebné koeficienty prostupu tepla, stejně jako vlastní obvodové zdivo. Představa obkladu těchto budov běžným zateplovacím systémem je hrozivá a vede k hledání jiné, skutečně ekologické varianty provozování historické architektury (kterou by mohla být uvažovaná změna zdroje tepla).

Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Pivovar filmových Postřižin – rekonstrukce a obnova
Místo: Dalešice
Majitel, investor a stavebník: Akciový pivovar Dalešice, a.s.
Autoři architektonického návrhu: Ing. arch. Marek Tichý, Ing. arch. Petr Řehořka
Hlavní projektant: OMNIA projekt, s.r.o.
Zhotovitel: Archatt, s.r.o., Zamazal ml., s.r.o.
Stavbyvedoucí: Marek Tichý, Radek Kučínský
Subdodavatelé: V-stav Hrotovice s.r.o., Bauman elektro, A-stav SDK, Truhlářství Veselý
Doba realizace: 1999–2007





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007