arrows Realizace staveb arrows Vodohospodářské stavby arrowsNavigare necesse est, vivere non necesse
foto: archiv autora, Vodní cesty a plavba
text: Josef Podzimek
číslo: 05/2011
Navigare necesse est, vivere non necesse

· Sklápění hradlového jezu (Dolní Beřkovice 11. 3. 1908)
Výrok Navigare necesse est, vivere non necesse, který v překladu zní „Plouti jest nutno, žíti není nutno,“ vykřikl roku 56 př. Kr. římský vojevůdce Gnaeus Pompeius, jehož úkolem bylo zajišťovat zásobování Říma, a odrazil s loďmi s nákladem obilí za bouře na moře. Česká republika je jedinou zemí z 27 států Evropské unie, která není přímo nebo kvalitní vodní cestou připojena na moře. Postupně se tak dostáváme do ekonomické pasti, neboť naprosto platí slova amerického analytika a politologa George Friedmana: „Námořní státy jsou vždy bohatší než jejich vnitrozemští sousedé, i když jsou si ve všech ostatních věcech rovny“. Ale nezoufejme, máme přeci vodní koridor Dunaj–Odra–Labe.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Josef Podzimek
Ing. Josef PodzimekFakulta inženýrského stavitelství – obor vodohospodářský (1962). V roce 1965 ředitel závodu Dolní Vltava, 1970–1990 vedoucí vodohospodářského a technického rozvoje Povodí Vltavy s.p. V roce 1989 generálním ředitelem Ekotrans Moravia a.s. pro propagaci a postupnou realizaci vodní cesty D–O–L. V roce 1994 převzal v restituci rodinnou firmu v Třešti. Je společníkem firem „Podzimek“, operujících v oblasti stavebnictví, strojírenství, dřevovýroby a obchodu na území ČR. V roce 2008 obdržel Státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.
E-mail: p-s@volny.cz

Stavba vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (D–O–L) byla uzákoněna už v roce 1901. Nejde tedy o nový projekt, ale pouze o jeho dokončení. Stavba byla zahájena v roce 1904, s navrhovanou dobou výstavby 20 let. Plány však byly přerušeny první i druhou světovou válkou, obdobím budování socializmu a nerozhodností politické reprezentace za posledních 20 let.

110 let práce na vodním koridoru D–O–L
Bylo vydáno celkem 9 zákonů, 9 nařízení a vyhlášek, 16 usnesení vlády a 3 rezoluce EU. V přístupové smlouvě České republiky do Evropské unie najdeme mapu, ve které se s průplavem D–O–L počítá. Za Rakousko-Uherska bylo vybudováno celkem 6 plavebních objektů na přístupové labské větvi. Za první Československé republiky pokračovaly splavňovací práce na řece Labi, Odře a Moravě, kde bylo vybudováno celkem 16 nových vodních děl. Těsně před druhou světovou válkou započaly práce na vlastním průplavu na rakouské a polské straně. Přesto, že tyto práce byly v roce 1943 zastaveny, pokračovala výstavba 2 plavebních stupňů na Labi. Po druhé světové válce byly dokončeny další 2 plavební stupně na Labi a Moravě. V období budování socializmu bylo postaveno 7 nových plavebních stupňů na Labi, Odře a Moravě. Souběžně bylo modernizováno 6 plavebních stupňů na Labi v rámci nárůstu lodní dopravy pro zásobování uhlí do chvaletické elektrárny.
Lze tedy konstatovat, že na vodním koridoru D–O–L se od vydání vodocestného zákona v roce 1901 plynule pracovalo po dobu téměř 90 let a pouze za posledních 20 let se nepostavil ani jeden nový plavební stupeň. Doposud bylo zbudováno celkem 39 nových nebo rekonstruovaných vodních děl. Současné ekonomické ztráty z jejich nevyužívání nebo minimálního využívání jsou pro Českou republiku obrovské.

Zdymadlo Hradištko na Labi, dokončené v roce 1944
¤ Zdymadlo Hradištko na Labi, dokončené v roce 1944

Zdymadlo Týnec nad Labem (1975)
¤ Zdymadlo Týnec nad Labem (1975)

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 05/2011).





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
tip: insurance working capital
© 2007