arrows Právo, ekonomika arrows Kauza soudního znalce arrows Reakce arrowsK reakci profesora Václava Rojíka a docenta Václava Brabce
text: Prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.
číslo: 01/08
K reakci profesora Václava Rojíka a docenta Václava Brabce
odeslat odeslat    tisk tisk

Bohužel se nemohu vyjádřit k tomu, jaké závěry byly uvedeny ve znaleckých posudcích [1] a [2], jedná se o neveřejné dokumenty (nikoliv o publikace). Pravda však je, že bylo diskutováno v období 2001–2004 o celé řadě dominantních vlivů (mezi jiným i o vlivu nevratné vlhkostní roztažnosti, kvalitě suroviny a jejím vlivu, křivce výpalu, resp. i o dalších faktorech). Bohužel si však nevybavuji, že by na některém jednání, kterých v té době probíhala celá řada (min. jednou za cca 2 měsíce), odeznělo od autorů příspěvku tak jednoznačné stanovisko, jako je prezentováno v první odrážce jejich diskuzního příspěvku.
Nevím, z čeho autoři vyvozují domněnku, že v mém článku se upozorňuje na skutečnost, „že ke zjištění vlivu nadbetonávky dochází až nyní“, vždyť jsou citovány publikace z období 2002–2005 (jde o publikace výsledků řešení). Většina výzkumných prací z období 2001–2003 svědčí o tom, že právě v tomto období byla popisovaná problematika masivně řešena na celé řadě výzkumných pracovišť.
Obr. 1. ¤ Obr. 1. Průběh hlavního tahového napětí v čase ve stěně hurdisky od stálého zatížení, rovnoměrného nahodilého zatížení o intenzitě 2,5 kN/m2 a smršťování vrstev nadbetonávky (tloušťky 30 mm) na horním povrchu hurdisek
Bohužel však nemohu souhlasit se zjednodušujícím tvrzením autorů diskuzního příspěvku o významu provedení diagnostiky pomocí vývrtu „havárii, jejíž nebezpečí se dá obvykle jednoduše zjistit vývrtem do podhledu stropu“, neboť jsou zcela zanedbány vlivy časového průběhu nárůstu napjatosti od smršťování spolupůsobící nadbetonávky nebo nevratné vlhkostní roztažnosti keramického střepu. Právě upozornění na tuto velmi zjednodušenou klasifikaci „vyhovuje/nevyhovuje“ vyřčenou v době provádění průzkumu nebo těsně po jeho provedení a její možné důsledky pro posouzení spolehlivosti konstrukce (a co je ještě horší, možné důsledky havárie pro uživatele prostor pod inkriminovaným hurdiskovým stropem v době dostatečně vzdálené od průzkumu) bylo jedním z důvodů, které mne vedly k tomu, že jsem se tématem hurdisek zabýval i v této době, kdy „boom“ a medializace jejich havárií přestaly. Nárůst napjatosti ve stěnách hurdisky v čase je uveden na obr. 1, který je převzat ze zprávy, kterou zpracovala FAST VUT v Brně pro MPO ČR v roce 2002. V modelu je zahrnut i vliv spodní vápenocementové omítky tloušťky 30 mm.
K podkladu [9], o kterém se pánové Rojík a Brabec zmiňují ve svém textu a který řeší „odstranění nežádoucí napjatosti stropu přerušením spodní skořepiny stropu nejméně jednou štěrbinou, provedenou bez přerušení ve směru dutin“, lze uvést následující. Autoři patentu by mohli mít pravdu, kdyby bylo možné tvrdit, že se deska, která je tvořena hurdiskami, s pod nimi ležící omítkou, a případně nad nimi ležící nadbetonovanou neodseparovanou betonovou deskou nachází ve stavu napjatosti, který je vyvolán působením srovnatelně velkých ohybových momentů ve dvou navzájem kolmých směrech (ve směru kolmém na nosníky a ve směru rovnoběžném s nosníky).
Numerické analýzy napjatosti reálných konstrukcí však ukazují, že napjatost od ohybových momentů ve směru rovnoběžném s nosníky stropu je významně (téměř řádově) nižší než napjatost vyvolaná ohybovými momenty ve směru kolmém na nosníky. Je nutno si také uvědomit, že spáry mezi hurdiskami ve směru kolmém na nosníky nejsou obvykle vyplněny maltou, takže jedinými prvky, které by mohly zajišťovat působení konstrukce stropu jako konstrukce plošné, je případná spolupůsobící nadbetonávka a omítka. Přitom ohybová tuhost omítky je řádově menší než ohybová tuhost hurdisky (platí pro oba hlavní směry). V takovémto případě je řešení, které autoři patentu navrhují, zbytečné a nic neřeší. Naopak při nevhodném způsobu prořezávání se mohou vnést do křehké keramické konstrukce (která navíc může být již narušena některými mikrotrhlinami) dynamické účinky a iniciovat, resp. podpořit vznik trhlin ve stěnách. A zvýšení rizika havárie prořezané stropní konstrukce právě v důsledku jejího proříznutí jistě není zájmem autorů patentu. Navíc jsou při prořezávání ohroženy osoby, které zásah provádějí. Proto tento způsob „opravy“ hurdiskového stropu ve své praxi nikdy nedoporučuji.

Prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.

Související článek:
Cesty předcházení haváriím stropů HURDIS - k článku profesora Petra Štěpánka z čísla 11-12/07
Poruchy stropních konstrukcí z desek hurdis





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007