arrows Dopravní stavby arrowsHradec Králové - město s jedinečnou tradicí a vizí do budoucnosti
grafické podklady Patrik Kotas, Ateliér designu a architektury
text doc. Ing. arch. Patrik Kotas
číslo: 09/14
Hradec Králové - město s jedinečnou tradicí a vizí do budoucnosti

· Navrhovaná koncepce nové okružní křižovatky Koruna v ose průhledu Gočárovy třídy
S cílem, aby se nově připravovaný územní plán města Hradec Králové nestal pouhým kolbištěm různě se křížících politických, komerčních či osobních zájmů, rozhodl se magistrát města ke kroku v České republice zatím méně obvyklému, v zahraničí však často používanému – k vypsání mezinárodní ideové urbanistické soutěže, jejímž záměrem bylo stanovení rozvojové vize města. Získat totiž představu o rozvoji celku představuje vždy odborně a morálně silný argument pro skládání priorit drobných místních zájmů.
odeslat odeslat    tisk tisk

Labyrint města a ráj krajiny
Ačkoli i ten nejmenší zájem, požadavek či impulz má svou důležitost, je vždy podstatné se nejprve dívat na město jako na celek, stanovit jeho přiměřenou míru rozvoje s časovým horizontem, který může výrazně přesahovat legislativně stanovenou platnost samotného nového územního plánu. Výsledek soutěže přinesl řadu podnětných názorů od různých domácích i zahraničních soutěžících. Zároveň vrátil do územního plánování skutečnou dopravně-urbanistickou a krajinnou koncepci pohledem různých autorů. Vítězem této soutěže se stal návrh autorského sdružení Tomáš Vymetálek Architects s.r.o. a doc. Ing. arch. Patrik Kotas, který byl autory nazván Metropolitní Hradec Králové, s podtitulem Labyrint města a ráj krajiny.

Metropolitní podoba Hradce Králové není představována jako forma bezbřehého extenzivního růstu do okolního území pohlcujícího postupně okolní vesnice a krajinu. Metropolitní Hradec je chápán jako město, které naopak zintenzivní podobu svého stávajícího území, využije různých zbytkových, zatím ladem ležících ploch. Využije celou řadu území, dříve sloužících pro výrobu a průmysl, které se přímo nabízejí k přestavbě. Do úvahy samozřejmě logicky přicházejí i nové rozvojové plochy, ať už podél komunikací, které tvoří přivaděče k dálnici, nebo plochy v okolí hradeckého letiště.

Dává-li se přednost intenzifikaci zástavby na existujícím území města, neznamená to zabírání zelených ploch a parků. Hradec Králové má totiž mimo jiné i neopakovatelné kouzlo v harmonickém prolínání zástavby se zelení. Krajina vstupuje do města a město vstupuje do krajiny. Snad právě proto zní podtitul vítězného soutěžního návrhu Labyrint města a ráj krajiny.

Ideový návrh územního plánu Hradce Králové do roku 2050

Návrh nového územního plánu rozvíjí hlavní zásady dopravně-urbanistického systému z tohoto soutěžního návrhu s přihlédnutím k požadavkům zadání a časovému horizontu územního plánu.

Gočárův odkaz
Často a oprávněně se v souvislosti s Hradcem Králové skloňuje síla urbanistického odkazu Josefa Gočára. Prioritní snahou autorů vítězného soutěžního návrhu a tohoto konceptu územního plánu je na tuto jeho původní vizi navázat – rozvíjet město stejnými funkčními a kompozičními prostředky, které sám Gočár tak úspěšně používal. Jedná se o jasnou, zřetelnou čitelnost města s dominantními průhledy, městskými třídami a velkorysou radiálně okružní koncepcí.

Tam, kam až Gočárovy rozvojové vize kompaktní zástavby území sahaly, navrhl obvodový bulvár, v současnosti známý jako Gočárův okruh. Tento okruh však již dávno není obvodovým vymezením Hradce Králové.

Hradec dnes sahá nesrovnatelně dále a rozvojová vize na to musela reagovat. Autoři vítězného soutěžního návrhu se rozhodli pokračovat ve stejné či podobné koncepci, jak by asi pokračoval Gočár, kdyby v současné době žil a tvořil.

Založení nových městských bulvárů, náměstí a parků
Kontinuita městských tříd, založení nových radiálních bulvárů se šířkovou a výškovou dimenzí, odpovídající hradecké tradici, mohou být chápány jako navázání na Gočárovu vizi města. Je logické potvrdit radiálně okružní systém dalším vnějším, již třetím hradeckým okruhem. V soutěžním návrhu a v konceptu územního plánu se nejedná o úplný uzavřený třetí okruh na vnější hranici uvažované rozvojové zástavby, nýbrž o třičtvrtěokruh, který obepíná město od severovýchodu až po jihozápad, přičemž využívá již dříve navrácených tras tzv. severní tangenty a jižní spojky. Záměrně však zůstává neuzavřen ve směru od jihovýchodu, tedy na ploše nádherného přírodního, převážně lesnatého kvadrantu území Hradce Králové. Tato zóna by si měla ponechat jednoznačně svůj přírodní a rekreační charakter, který má navíc svou romantickou odezvu podél řek Labe a Orlice. Je samozřejmé, že zeleň a rekreační plochy se neomezí pouze na zachování těch stávajících.

Riegrovo náměstí – původní stav. Autobusy a trolejbusy městské hromadné dopravy, stejně jako autobusy regionální a dálkové dopravy, měly desítky let své stanoviště přímo na ploše náměstí.

Návrh nového územního plánu počítá s vytvořením dalších ploch pro rekreaci i veřejných městských parků – od velkých až po ty úplně maličké. Vymezování veřejných prostorů s jasně definovanými prostorovými proporcemi, ať už v podobě zelených ploch či kompaktních náměstí, je další z prioritních cílů této urbanistické koncepce. Architekturu města totiž netvoří jen budovy, ale stejnou měrou veřejné prostory, jako jsou náměstí, ulice, parky a různé pěší průchody. Koncept územního plánu vytváří podmínky, aby tyto prostory nebyly chápány pouze jako vymezení komunikačního koridoru pro automobily, nýbrž jako společenské prostory s jasně definovanou identitou.

Veřejné pěší plochy mohou s přiměřeně regulovanou automobilovou dopravou úspěšně koexistovat. Příklady ze západní Evropy ukazují řadu úspěšných realizací. Není úmyslem automobilovou dopravu v Hradci Králové násilně omezovat. Je však nastolena cílená snaha dopravně-urbanistickou koncepci důsledně bránit neúměrnému zvyšování počtu vozidel ve městě.

Náměstí a parky v centru města a na Pražském Předměstí tvoří vzájemně propojenou síť od sebe přibližně stejně vzdálených veřejných prostorů. Veřejná prostranství této koncentrované zástavby jsou tak situována v příjemném taktu a celkově vytvářejí dojem zajímavě členěné urbanistické struktury města. V nových rozvojových plochách na tuto hradeckou tradici koncept územního plánu navazuje a vymezuje novou síť propojených náměstí a parků, které jsou umísťovány zejména na směrových lomech nebo křižovatkách městských bulvárů a jsou kombinovány s náměstími komornějšího charakteru v obytné zástavbě.

Dopravní systém
Hradec Králové má precizně založenou radiálně-okružní síť hlavních městských komunikací, k níž tak zásadně koncepčně přispěl architekt Josef Gočár. Návrh nového územního plánu tuto koncepci rozvíjí – navrhuje prodloužení některých stávajících radiál či vytvoření nových v podobě městských bulvárů v šířkových dimenzích charakteristických pro město. Je rovněž logické, aby byl založen třetí hradecký okruh. Nebude však mít podobu uzavřeného okruhu, nýbrž třičtvrtěokruhu, využívajícího již dříve plánovaných tras tzv. severní tangenty a jižní spojky. Okruh bude záměrně přerušen v jihovýchodní části města, kde do vnitřního území Hradce vniká souvislý klín zeleně, tvořený masivem novohradeckých lesů.

Pohled na původní stav Riegrova náměstí. Tento velký městský prostor navazuje na průčelí architektonicky velmi cenné budovy hlavního železničního nádraží.

Železnice a hromadná doprava

Železniční doprava již v dřívějších dobách založila na území Hradce síť tratí, které protínají hradecké území v různých směrech, avšak paradoxně po dopravní stránce jej neobsluhují. Návrh počítá vložit do stávající sítě železničních tratí řadu mezilehlých zastávek, ať už v místech s koncentrovanou okolní zástavbou, nebo v místech, kde lze úspěšně navázat přestupem na trolejbusy a autobusy, nebo v místech, kde je vhodné vytvořit systém záchytných parkovišť. Železniční síť by se tak proměnila z dopravního systému, který územím Hradce pouze projíždí, na páteřní kolejový systém městské a regionální dopravy s pravidelnou intervalovou sítí plně integrovanou do systému MHD. Železniční síť na území Hradce a jeho regionu i hradecké letiště jsou zatím nedoceněnými krystalizačními jádry dalšího urbanistického rozvoje.

Nová stavba terminálu hromadné dopravy
Již několik desítek let se město Hradec Králové pokoušelo v různých fázích vyřešit otázku, kam a v jaké podobě umístit své centrální autobusové nádraží. Historickou tradicí byla poloha autobusového nádraží svázána s hlavním železničním nádražím, což mělo v minulosti své opodstatnění a má svou hlubokou dopravní logiku také do budoucnosti. Autobusy a trolejbusy městské hromadné dopravy, stejně jako autobusy regionální a dálkové dopravy, dlouhé desítky let měly své stanoviště přímo na ploše Riegrova náměstí, což je velký městský prostor navazující na průčelí architektonicky nesmírně cenné budovy hlavního železničního nádraží. Plocha Riegrova náměstí se tak paradoxně stala jednou velkou křižovatkou s kumulací autobusů, trolejbusů, aut a pěších, bez jakéhokoli vybavení pro cestující i bez jakéhokoli provozního zázemí. Dlouhodobým cílem města Hradec Králové byla snaha tuto situaci změnit a vybudovat plnohodnotné autobusové nádraží.

 Riegrovo náměstí – nově realizovaná koncepce

V roce 2002 byla po předchozím výběru z různých variant od různých autorů zvolena dopravně-urbanistická koncepce, která přeměňuje prostor stávajícího Riegrova náměstí na skutečné náměstí s preferencí pěších, s významným rozšířením pěších ploch a zeleně. Zvolená koncepce nabídla přesun autobusového nádraží do přibližně 300 metrů vzdálené volné lokality při vyústění ulice Sladkovského a Nádražní. V tomto místě byl na zcela volné ploše navržen samostatný autobusový terminál, který umožňuje po dopravní stránce ukončení velkého množství autobusových linek. Riegrovo náměstí si však ponechává funkci přestupního uzlu mezi železnicí a městskou hromadnou a regionální integrovanou dopravou. Navržená koncepce počítá s tím, že autobusy a trolejbusy, včetně některých linek integrované regionální dopravy, vedou přes Riegrovo náměstí, mají na něm však zřízenu pouze kapacitní nácestnou zastávku s garantováním krátké a co nejpříjemnější přestupní vazby na železnici. Autobusy a trolejbusy mají oproti současnému stavu svou konečnou stanici posunutu dále do nově navrženého samostatného autobusového terminálu.

Cyklostezky
Cyklistika byla vždy v Hradci Králové tradicí. Převážně rovinatý charakter hradeckého území, hradecké bulváry s dostatečně širokým profilem i klidné komorní obytné ulice vybízejí k rozvoji cyklistické dopravy jak v podobě individuálního způsobu dopravy do škol a zaměstnání, tak jako formy rekreačního a sportovního vyžití. Návrh nového územního plánu počítá s dalším rozvojem kontinuální sítě městských i regionálních cyklostezek, propojujících městskou uliční strukturu s plochami zeleně, otevřenou krajinou a lesem. Vnímat krásu města a krajiny z kola může být požitek, proto by měl být potenciál tohoto způsobu dopravy ve městě ještě více využit.

Letiště
Areál bývalého vojenského letiště v Hradci Králové představuje obrovský rozvojový potenciál, který umožňuje přiměřený rozvoj vlastní civilní letecké dopravy v různých formách, které by hlukově nepřitížily okolnímu území. Plochy kolem letišť, byť regionálních, se stávají jedněmi z nejatraktivnějších lokalit pro rozvoj toho kterého města. Okolo letišť často vznikají intenzivně se rozvíjející čtvrtě, jakási letištní města, která jsou často obdobou toho, jaký městotvorný efekt kdysi přinášela nově vznikající železniční nádraží. Hradec Králové má velkou šanci využít svého letiště jako krystalizačního jádra nové městské čtvrti.

Nová stavba terminálu hromadné dopravy

Kulturní dědictví
Hradec Králové má hluboce zakořeněnou silnou myšlenkovou tradici urbanistického vizionářství. Vždyť jeho současná podoba s velkorysými bulváry, radiálně okružním systémem komunikací a neporušeným historickým jádrem je nejlepším dokladem právě tohoto kontinuálního koncepčního uvažování. Vyvrcholením snah po naplánování města se skutečnou velkorysou vizí rozvoje, přitom však zachovávající svébytné měřítko tohoto rozvoje, se stala koncepce architekta Josefa Gočára. Právě on dokázal svou velkorysou, přitom však reálnou vizí vtisknout Hradci zásadní prvky jeho současné podoby. Nový územní plán Hradce Králové chce na tento odkaz navázat.





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007