arrows Analýzy, trendy arrows Mostní stavby arrowsHlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb - III
grafické podklady: autor
text: Jindřich Řičica
číslo: 04/2011
Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb - III

· Karlův most, Praha - podemletí a zničení pilířů č. 5 a 6 při povodni roku 1890 (zdroj: Karlův most, kolektiv autorů, OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, Praha 2007)
Odborná geotechnická veřejnost ve světě byla v posledních letech překvapena výskytem vážných nehod a poruch na stavbách. Evropská federace dodavatelů speciálního zakládání (EFFC) se rozhodla tomuto problému obzvláště věnovat. I u nás je toto téma aktuální a havárie mají své důvody, které je třeba pro odstranění nebezpečí znát. Závěrečný článek seriálu je zaměřen na soubor aspektů, který souhrnně nazýváme „lidským faktorem“ a v geotechnickém inženýrství má ve srovnání s jinými oblastmi stavitelství na příčiny nehod mimořádný vliv.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Jindřich Řičica
Ing. Jindřich ŘičicaVystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní stavby. Pracoval v oblasti speciálního zakládání staveb jako stavbyvedoucí, vývojář technologií a projektový manažer environmentálních sanací. Od roku 1995 byl generálním ředitelem Soletanche ČR s.r.o., pobočky přední mezinárodní firmy. V současnosti je předsedou ADSZS (Asociace dodavatelů speciálního zakládání staveb). Autorizovaný inženýr v oboru geotechnika.
E-mail: jindrich.ricica@gmail.com

Již v předchozích popisech a rozborech příčin nehod byla přítomnost lidského faktoru zachycena. Je zřejmé, že většině nehod šlo zabránit. I podle jednoho nizozemského výzkumu nehod u čtyřiceti hlubokých jam bylo 80 % těchto případů důsledkem nedostatečného, nesprávného nebo nekompletního použití běžných geotechnických znalostí a zkušeností. Ve zbylých 20 % byl příčinou nedostatek nejmodernějších geotechnických znalostí.
Při dnešní úrovni znalostí dovedeme zabránit účinkům i mimořádně velkých vnějších vlivů – srovnejme poruchu Karlova mostu podemletím základů v roce 1890 (obr. 1) a nedávnou opravu narušení těchto základů povodní v roce 2002 [5]. Vliv externích faktorů se nezdá být vážný a řešení problémů je převážně v lidských silách. Tyto závěry byly diskutovány na již zmíněné konferenci v Londýně [1]. Zde byla předložena nizozemská metodologická koncepce poruch, z níž v dalších třech kapitolách častěji cituji [6]. Tato metoda klasifikuje mnohočetné a vzájemně závislé příčiny nehod do tří úrovní:

  • mikroúroveň: činitelé individuality a technologie;
  • meziúroveň: činitelé organizace projektu;
  • makroúroveň: činitelé stavebnictví a externí.

Nehody jsou kombinací příčin přicházejících z těchto úrovní. Například na mikroúrovni učiní konkrétní geotechnický inženýr chybu v návrhu konstrukce, na meziúrovni projektu není provedena kontrola návrhu, protože není na makroúrovni příslušnými stavebními předpisy požadována. Kupříkladu v ČR nebyl zaveden institut přezkoušení projektu, jako je tomu v sousední SRN. Tam existuje funkce „Prüfingenieur“, který posoudí projekt z hlediska platných předpisů a vyloučí možné nebezpečné řešení, jež vzniklo například v důsledku konkurenčního boje o zakázku.
V tomto klasifikačním systému se podívejme blíže na jednotlivé úrovně příčin.

Letiště Heathrow v Londýně – havárie tunelu expresního vlaku

¤ Letiště Heathrow v Londýně – havárie tunelu expresního vlaku

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 04/2011).





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
tip: insurance working capital
© 2007