arrows Realizace staveb arrowsHistorie a současnost obchodního domu Kotva
foto Tomáš Malý, Oldřich Ševčík
text Ondřej Beneš, Oldřich Ševčík
číslo:
Historie a současnost obchodního domu Kotva
Žijeme v čase supermarketů a hypermarketů, tedy v kulturně civilizačním klimatu, které tento „kříženec samoobsluhy a divadla“ spoluutváří (1). I takovouto sugestivní metaforou si lze připomenout jinakost vůči šedesátým letům: od obchodních domů řešících nedostatek moderních prodejních prostor se tak lze přenést k hypermarketům devadesátých let 20. století.
odeslat odeslat    tisk tisk

Obchodní domy šedesátých let v ČR


Obchodní domy z konce šedesátých a první poloviny sedmdesátých let představují předehru současných supermarketů a hypermarketů. „Priorizace“ byla až po osmdesátá léta časově opožděnou analogickou tendencí západní „konzumní společnosti hojnosti“. Takové stavby odkrývaly schizofrenii „socialistických zemí“: doktrinálně, „ideologicky“ se odsuzovala západní „spotřební společnost“, ale v ekonomické realitě bylo nezbytné posilovat sféru spotřeby. Města a zejména tuzemská metropole se navíc potýkala s dlouhodobě poddimenzovanou, zanedbanou obchodní sítí2. V šedesátých letech se tato situace v důsledku vložených investic do obchodní struktury zásadně mění: oživuje se městské prostředí a jeho vzhled a denní provoz se inspiruje Západem.

Obchodní domy přinášejí do center měst (nejen Prahy) novou architektonickou kvalitu, v řadě případů provázenou neméně významnými technologickými inovacemi.

Obchodní dům Máj v Praze na Národní třídě (architekti M. Masák, J. Eisler, M. Rajniš). Stavba na takto exponovaném místě musela respektovat striktní požadavky památkářů, realizována byla až v letech 1973–1976). Konstrukčně se jedná o švédský montážní železobetonový skelet s plně prosklenými komunikačními pasážemi.

Obchodní dům Kotva v Praze na Starém Městě, náměstí Republiky (architekti V. Machoninová, V. Machonin). Návrh stavby byl vypracován v roce 1969, realizována byla až v letech 1972–1975). V návrhu byla uplatněna šestiúhelníková modulová osnova. Hřibová železobetonová konstrukce umožnila zvýšit podlažnost budovy. Obvodový plášť je z korodovaných plechů.

Obchodní dům Prior v Pardubicích (architektka R. Žertová; realizace 1971–1974). Návrh přiznává zvolenou tektoniku ocelové kostky, jejíž výplň tvoří kromě oken vyzdívka z režných cihel.

Obchodní dům Prior v Plzni (architekti Z. Tichý, V. Zoubek, spolupráce architekt J. Peklo; realizace 1965–1967).

Obchodní centrum Kladno – Kročehlavy (architekti J. Čermák,
F. Štráchal, L. Vlček; realizace 1965–1975).

Tyto stavby poskytují cosi nového: Dojem, vyplývající z přirozeného centra lidských sídlišť, který ani obytná předměstí nedokázala poskytnout, je fiktivně (!) znovuoživován v myšlence velkých nákupních center. Celosvětový růst vícefunkčních kontejnerů určených ke spotřebě tak představuje exemplární odpověď na všeobecnou potřebu redukovat čas a prostor, které nás dělí od uspokojení našich potřeb (Pietro Derossi).

 

Pohled na OD Kotva z náměstí Republiky – stav na konci devadesátých let (foto: Oldřich Ševčík)

Obchodní dům Kotva3


Obchodní dům byl postaven mezi lety 1971–1975 a pojmenován byl podle sousední stavby paláce v Revoluční ulici. V soutěži o návrh OD Kotva, která byla uzavřena v listopadu 1969, získali I. sníženou cenu manželé-architekti Machoninovi. Tehdejší rozhodnutí poroty asi nejvýstižněji charakterizuje zpráva architekta Zdeňka Přády3: Podle směrného územního plánu města má být ústřední obchodní dům umístěn v Jindřišské ulici, v prostoru Jindřišské věže. S ohledem na značnou vzdálenost možnosti realizace bude plnit funkci obchodního domu objekt na náměstí Republiky, jehož realizace je možná v krátkém čase. V současné době probíhající II. fáze soutěže na koncertní dům na náměstí Republiky podtrhuje obtížnost a náročnost řešení tohoto městského prostoru. … K soutěži byli přizváni dva autoři – vítězové z předchozí soutěže na řešení koncertní síně na náměstí Republiky: G. Šindelka a I. Loos – J. Malátek. … Návrh architektů Věry a Vladimíra Machoninových byl oceněn nejvyšší cenou za nejlepší skloubení všech složek. Zvolený konstrukční systém šestiúhelníků z ocelové konstrukce umožňuje dobré vyvinutí nepravidelného půdorysu, který odpovídá možnostem zastavění. Zajímavé nekonvenční řešení disposice a výrazný soudobý architektonický projev jsou v souladu s charakterem daného prostředí.4

Stručně řečeno, jednalo se o efektivní konstrukční řešení s rozponem 14,2 m, díky kterému mohl návrh vyhovět maximalistickým požadavkům na prodejní plochu na stísněné parcele, a přitom nevyčnívat z úrovně historické zástavby.

Celkový pohled z náměstí Republiky – současnost (foto: Tomáš Malý)

Tvarosloví OD Kotva navazuje na linii vrcholné tvorby manželů Machoninových konce šedesátých let. Výrazné horizontální členění fasády jako důsledek vyjádření jednotlivých pater nebo skupin pater jako jakýchsi plochých kontejnerů vyložených na rámové konstrukci z objemu stavby použili například již u soutěže na mezinárodní hotel v Praze na Pankráci (1969). Obdobné koncepční řešení zvolili i u dalších pražských hotelů té doby, tj. břevnovského hotelu a hotelu v předpolí Švermova mostu v Revoluční ulici (1965) nebo v roce 1967 v soutěži na Podnik výpočetní techniky v Holešovicích či u jednotlivých staveb na Budějovickém náměstí v Praze (studie z roku 1969 – Hotel ROH, později realizovaná stavba Domu bytové kultury – DBK, plánovaná stavba MF+CKM, nebo administrativní stavba koncernu Škoda). Koncept se mění ve vazbě na podmínky, zadání, místo, zamýšlený architektonický záměr, řešení interiéru.5

Urbanistické začlenění stavby
V případě urbanistického začlenění Kotvy k žádným úpravám okolí nakonec nedošlo, přestože odbourání a vyplnění bloku bylo jednou z variant řešení. Ze strany Rybné ulice tak zůstal stávající blok domů zachován a OD Kotva na této straně sousedí se zadními trakty těchto staroměstských domů. Vlastní stavební parcela má rozměry cca 60 x 100 m. Jestliže do náměstí Republiky je dům nenápadně včleněn svým objemem i prosklením (řešením pásových oken) a také vytvořením drobného náměstíčka, tak na opačné straně obchodního domu je jeho hmota až neutrální, s absencí oken. Někteří architekti v tomto směru kritizovali zmatek, kterým v této části stavba působí v logice původních domovních bloků, což je nejnápadnější na umístění zadního vchodu pro zákazníky, který neústí do žádné z ulic.6 Architekt Rostislav Švácha například mluví o nepravidelném tvaru vnášejícím nepořádek do středověkého půdorysu Prahy.

Pohled západní. Nabídkový projekt, únor 1971. Architektonický atelier Alfa,
Praha 2, V. Machoninová, V. Machonin.


Architektonické řešení
Vzhledem k tomu, že se od studie po realizaci v některých koncepčních i konstrukčních aspektech návrh obchodního domu měnil, základní uchopení zůstává. Vzhledová různorodost Kotvy tvoří základ jejího výrazu a představuje důsledek hexagonálního dispozičního schématu. Sestavování objemu z prostorové geometrické skládačky (obdobné principy byly v té době v oblibě) umožnilo přirozeným způsobem vyplnit složitý tvar pozemku a zároveň obrovskou hmotu stavby rozčlenit. Dodatečné navázání na okolní domy pak už nebylo třeba řešit, architektonický výraz je „vetkán“ do základní koncepční myšlenky.

Dva hlavní vstupy pro zákazníky jsou situovány z náměstí Republiky a z ústí Jakubské ulice, zásobovací doprava je vedena Rybnou ulicí. Velkorysá volná obchodní podlaží jsou vertikálně propojena dvěma tahy eskalátorů. 1.NP je navrženo jako ustoupené, jeho půdorys respektuje přímé linie uličních čar a nesleduje šestiúhelníky vyšších pater. Ve 2.NP je modulů nejvíce – skoro tři desítky, směrem výše jejich počet klesá a ve čtvrtém patře se jich nachází jen osmnáct. Stejně jako přízemí, i suterén je zjednodušen do přímých linií.

Když se historik architektury Mgr. Lukáš Beran zamýšlel nad sugestivní strukturou obchodního domu Kotva, dospěl přes symboliku včelího úlu až k beuysovsko-steinerovské symbolice medu jako peněžního oběhu společnosti.7

Kotvu můžeme vnímat i jako svéráznou parafrázi klasického pražského bloku. Je to voštinová drúza, která vzniká sčítáním, opakováním a vzájemným spojováním jednotlivých modulů v horizontální i vertikální rovině, coby plný objekt nahrazuje prázdný blok a přesouvá těžiště z okrajů do středu. Ve svém nitru však stále ukrývá onen nepředvídatelný vnitřní život, jenž je tradičnímu pražskému bloku vlastní. Vzbuzuje tak dojem, že je možno neustále pronikat do nitra věcí.8 Manželům Machoninovým se tu „architektonickým prostorem“ podařilo vyjádřit to, co Ch. Norberg-Schulz nazývá existenciálním prostorem člověka.

Podélný řez. Půdorys přízemí. Nabídkový projekt, únor 1971. Architektonický atelier Alfa, Praha 2, V. Machoninová, V. Machonin.

Realizace stavby
Po soutěži následoval v roce 1970 „projektový úkol“ a v roce 1971 „nabídkový projekt“. Tehdy vybírá investor coby generálního dodavatele švédskou společnost Siab a dochází k podstatným změnám nosné konstrukce – dodavatel původně navržený ocelový skelet nahrazuje železobetonovou konstrukcí. Stejně jako v případě obchodního domu Máj je i Kotva dodávána tzv. na klíč. Dodavatel si sám provádí realizační dokumentaci, na jejíž architektonické části spolupracuje během několika výjezdů do Stockholmu i architektka Věra Machoninová. Vlastní stavba byla zahájena v únoru 1972. Zatímco spodní stavba, kterou jako subdodavatel prováděly Vodní stavby, byla ve výstavbě, nadzemní stavba se stále ještě projektovala. Podobně jako u výstavby Máje byla většina stavebních materiálů a konstrukcí dovezena ze Švédska. Z překladiště na jihu Švédska vyjížděly až čtyři kamiony denně, centrální sklad byl vybudován v Ruzyni. S výjimkou spodní stavby byli i stavební dělníci a odborníci ze Švédska.

Prodejní plocha činila v době otevření 22 160 m3. Celkem 2000 zaměstnanců mělo denně obsloužit až 75 000 zákazníků. V roce 1995 byla do druhého suterénu vestavěna prodejna potravin (architekty Vladimírem Kubišem a Vladimírem Pýchou). Skleněné zastřešení jejího vstupu je dílem architektky Věry Machoninové z roku 1997. V devadesátých letech se také obestavěl původně otevřený modul vysunutý z prvního patra do náměstí – v současnosti je tu mimo jiné velká obrazovka.

Jak uvádí architekt Petr Klíma, na rozdíl od původního návrhu museli autoři v sedmdesátých letech použít do prodejních ploch v prvních čtyřech podlažích typové systémy, nebyla realizována ani originální svítidla. Architekti Machoninovi dosáhli alespoň omezení výšky regálů tak, aby nakupující měli možnost přehlédnout vnitřní prostor. Zcela atypicky byl řešen pouze malý bufet v suterénu, restaurace v 5.NP, kde se nacházela také závodní jídelna a administrativní prostory.9

Půdorys přízemí. Nabídkový projekt, únor 1971. Architektonický atelier Alfa, Praha 2, V. Machoninová, V. Machonin.

Konstrukční řešení
Budova je sedmipodlažní, s železobetonovou nosnou konstrukcí tvořenou základními šestiúhelníkovými moduly, nesenými montovanými železobetonovými sloupy s šikmými vzpěrami, užívanými od počátku minulého století za stejným účelem pro průmyslové stavby. Stropy jsou lité železobetonové. Jednotlivá patra měla původně barevné odlišení. V prvním suterénu byla umístěna administrativa a kinosál, ve druhém parkoviště pro 300 vozů. V nejvyšším podlaží byla koncipována restaurace s terasou.

Obvodový plášť budovy tvoří determální skla hnědého odstínu, osazená do tombakových rámů s vloženými parapety a profilovaným tmavě eloxovaným hliníkovým plechem (původně mělo jít o zavěšené betonové panely). Tři technické věže s únikovými schodišti jsou z pohledového betonu a doplněné červenou barvou (v soutěžním návrhu se však věže nevyskytují a schodiště jsou vedena vnitřkem krajních šestiúhelníkových modulů). Později, po rekonstrukci, vynikly na podhledech vystupujících šestiúhelníkových modulů vyšších pater mořené dřevěné lišty.

Významná architektura nenáleží jen době svého vzniku
V roce 1975 byl obchodní dům za účasti tehdejších stranických špiček – ale už bez autorů! – slavnostně otevřen. Nakonec se tak pro mnohé stal jedním z normalizačním symbolů sedmdesátých a osmdesátých let, kdy byla návštěva centra Prahy bez nákupu v Kotvě, Máji nebo Družbě jen těžko myslitelná. Jak již bylo předesláno v úvodu, spíše však šlo o to, že tzv. konzumerismus čili narůstající orientace obyvatelstva na spotřebu a její kvalitu vyžadovala ekonomika státu, takže tento trend přes oficiální ideologickou kritiku nebylo možné ani v podmínkách tzv. normalizace společnosti zastavit.

Významná architektura nenáleží jen době svého vzniku – podává o ní sice svědectví, ale „ožívá“ i v následujících obdobích. Obchodní dům Kotva je architekturou, která to dokázala. Z hloubi společnosti sedmdesátých let ukazovala do budoucnosti a i nadále – v současné společnosti „masové spotřeby“ – úspěšně naplňuje cíle a účel svého typologického vydefinování, které do ní vložili architekti a stavební inženýři.


1 Prof. Miroslav Petříček, Dr., český filozof.

2 OD Bílá Labuť architektů Josefa Kitricha a Josefa Hrubého byl dokončen roku 1939. Ve své době se jednalo o největší a nejmodernější obchodní dům ve střední a východní Evropě.

3 Klíma, P. (ed.): KOTVY MÁJE. Praha: VŠUP 2011, str. 162–169.

4 Soutěž na ideové a architektonicko-urbanistické řešení prostoru náměstí Republiky a Koncertního domu v Praze, Československý architekt XV,
1969, č. 9, s. 1–2.

5 Interiér šedesátých let je natolik svázaný s architekturou, že když ho dnes změníte, tak je po architektuře. (V. Machoninová, manuskript,
str. 11–12.) Prostě jsme měli zásadu dělat objekt vcelku, až po interiér a nábytek v jednotném charakteru. Aby dojem z prostředí byl maximální. (V. Machoninová, manuskript, str. 8.)

6 Mirko Baum v článku o dvou studentských projektech hotelu Central do Rybné ulice, Architekt XLI, 1995, č. 13, s. 10–11.

7 Beran, L.: Architekt Vladimír Machonin. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2003.

8 Více viz: Norberg-Schulz, Ch.: Genius loci. K fenomenologii architektury. Praha: Odeon 1994, 2010.

9 Klíma, P. (ed.): KOTVY MÁJE. Praha: VŠUP, 2011, str. 168.

 

Pohled na parter domu se zarovnanými výlohami, sloupy a opraveným dřevěným podhledem (foto: Tomáš Malý)

Podhled z bezprostřední blízkosti z náměstí Republiky (foto: Tomáš Malý)

Průhled Králodvorskou ulicí. Zřetelná je návaznost na původní blokovou zástavbu. Dobře patrné je od struktury prostorových šestiúhelníků odsazené betonové vertikální komunikační jádro (foto: Tomáš Malý).

 

Celkový pohled z Rybné ulice s vjezdem pro zásobování. Napravo zbytky bloku, do kterého byl obchodní dům Kotva vestavěn (foto: Tomáš Malý).

 

Pohled k druhému ze dvou hlavních vstupů – od Jakubské ulice ze Starého Města (foto: Tomáš Malý)





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007