arrows Právo, ekonomika arrows Památkově chráněné stavby arrowsFinanční příspěvky na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu
foto: archiv Ministerstva kultury ČR
text: Alena Belzová
číslo: 09/07
Finanční příspěvky na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu
Kulturní památka je definována jako nemovitá nebo movitá věc, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti – dle § 2 odst. 1a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Alena Belzová (*1961)

Absolventka Stavební fakulty ČVUT oboru Pozemní stavby (1985) a dvouletého dálkového studia památkové péče na Státním památkovém ústavu (2001). Od roku 1999 pracuje na Ministerstvu kultury ČR v odboru památkové péče. Má na starosti především Havarijní program.
E-mail: alena.belzova@mkcr.cz

Specifikem oboru památkové péče je skutečnost, že předmět jeho ochrany je nenahraditelný, neopakovatelný. Jednou zaniklá památka je definitivně ztracena, může se nahradit kopií, která však nemůže mít nikdy hodnotu originálu. Jednou z povinností státu je chránit kulturní památky jako součást kulturního dědictví. K tomu napomáhá zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči [1], ve znění pozdějších změn a vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se tento zákon provádí [2]. Tento zákon vlastníkům kulturních památek ukládá povinnosti, ale definuje i možnosti poskytnutí finančních příspěvků na jejich opravu.

Dům č. p. 212, obec Poniklá, okres Semily, kraj Liberecký.
¤ Dům č. p. 212, obec Poniklá, okres Semily, kraj Liberecký. Stav před rekonstrukcí. Oprava štítu, krovu, stropu, zděných a roubených konstrukcí, vnějších a vnitřních omítek.

Povinnosti vlastníka kulturní památky

Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Tuto povinnost má také ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe. I ten, kdo není vlastníkem kulturní památky, je povinen si počínat tak, aby nedošlo k jejímu poškození. Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, případně ji přenechá k dočasnému užívání nebo předá k provedení její obnovy, je povinen ho uvědomit, že věc je kulturní památkou [1].
Základním předpokladem zůstává, aby vlastník přijal svoji zodpovědnost za uchování památkové hodnoty vlastního majetku a s tím spojená omezení v nakládání s ním.
Stát pamatuje jak na finanční podporu kulturních památek, tak na postihy v případě porušování zákona o státní památkové péči. V případě porušování zákona o státní památkové péči může obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické osobě a 100 000 Kč právnické osobě [1]. Na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou může vlastníkovi kulturní památky ze svých rozpočtů přispět obec, kraj nebo Ministerstvo kultury ČR. Každý krajský úřad má pro poskytování finanční podpory svoje vlastní podmínky a termíny, proto je třeba pro bližší informace se spojit s příslušným krajským úřadem podle místa kulturní památky. Na kulturní památky může poskytovat finanční podporu prostřednictvím svých programů více ministerstev. K nim patří především Ministerstvo kultury ČR (programy odboru památkové péče, Státní fond kultury ČR), dále v omezené míře Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (Program obnovy venkova a Regenerace – Program podpory podnikání v památkových rezervacích a zónách) a Ministerstvo životního prostředí ČR (Státní fond životního prostředí a Program péče o krajinu).

Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé, obec Vyšní Lhoty, okres Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský.
¤ Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé, obec Vyšní Lhoty, okres Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský. Oprava krovu, opláštění a klempířských prvků.

Před provedením údržby, opravy, rekonstrukce nebo restaurování kulturní památky, ať už je prováděna zcela na náklady vlastníka nebo s finančním příspěvkem, je vlastník povinen předem si vyžádat závazné stanovisko příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, která má úsek památkové péče (v případě národní kulturní památky je nutné závazné stanovisko památkového úseku krajského úřadu). Památkový úsek obce nebo krajského úřadu vydá závazné stanovisko formou rozhodnutí po písemném vyjádření (odborném posudku) příslušného územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (ÚOP NPÚ). Tato pracoviště jsou v Praze (pro hl. město Prahu a pro Středočeský kraj), v Plzni (pro Plzeňský kraj), v Lokti (pro Karlovarský kraj), v Ústí nad Labem (pro Ústecký kraj), v Liberci (pro Liberecký kraj), v Pardubicích (pro Pardubický kraj), v Josefově (odloučené pracoviště NPÚ pro Královéhradecký kraj), v Brně (pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina), v Kroměříži (pro Zlínský kraj), v Olomouci (pro Olomoucký kraj), v Českých Budějovicích (pro Jihočeský kraj) a v Ostravě (pro Moravskoslezský kraj).
V závazném stanovisku se příslušný památkový úsek státní správy vyjádří, zda vlastníkem navrhované práce jsou z hlediska památkové péče přípustné a stanoví základní podmínky, za nichž lze tyto práce provést. Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy kulturní památky, stavební změny nebo udržovacích prací vlastník nebo projektant projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče (ÚOP NPÚ).
Je třeba upozornit, že památkáři z Národního památkového ústavu provádějí odborný dozor a zúčastňují se kontrolních dnů, ale výkonnou moc mají památkáři z obcí s rozšířenou působností. Takže jakékoliv změny, ke kterým dojde, musí být písemně odsouhlaseny památkáři z obecního úřadu obce s rozšířenou působností, i když byly projednány s památkáři z památkového ústavu.
Povinnost vyžádat si závazné stanovisko platí také pro vlastníky nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky. Bohužel, podle stávajícího zákona nemají vlastníci těchto objektů nárok na finanční příspěvek, i když jsou ve svých právech omezováni, např. v určení druhu střešní krytiny, rozšíření objektu atd. To by se mělo změnit ve prospěch vlastníků v novém znění zákona o památkové péči, který se připravuje.
Stále platí, i podle nového zákona č. 183/2006 (§ 106) Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), že všechny udržovací práce na objektu, který je kulturní památkou, musí být ohlášeny na stavebním úřadě (nestačí tedy ohlášení na stavební komisi obecního úřadu). V případě poskytnutí příspěvku je třeba, aby se stavební úřad vyjádřil písemně, nestačí automatický souhlas, který platí v případě, kdy se stavební úřad nevyjádří do 40 dnů ode dne, kdy bylo ohlášení na stavební úřad doručeno. Stavební úřad může dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem památkového úseku obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Pokud bylo stanoveno v závazném stanovisku, že movité kulturní památky, případně některé prvky nemovité kulturní památky (např. omítky, kamenná ostění, fresky atd.) mají být restaurovány, musí tyto práce provádět fyzické osoby, které mají příslušné povolení k restaurování. Uděluje ho Ministerstvo kultury ČR po prokázání odborné způsobilosti žadatele.

Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé před opravou.
¤ Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé před opravou.

Finanční příspěvky na obnovu kulturní památky

K programům, jejichž prostřednictvím odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR může poskytnout finanční příspěvek na náklady spojené s obnovou kulturní památky, patří:

Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ)
Tento program napomáhá k obnově kulturních památek nacházejících se v historických částech měst které byly prohlášeny za MPR nebo MPZ. Město musí mít vypracován program regenerace a spolu s vlastníkem, kterým může být obec, církev, fyzická nebo právnická osoba, se finančně podílí na obnově kulturní památky. Informace k tomuto programu podají příslušné městské úřady.

Větrný mlýn, obec Přemyslovice, okres Prostějov, kraj Olomoucký.
¤ Větrný mlýn, obec Přemyslovice, okres Prostějov, kraj Olomoucký. Oprava točny mlecího soukolí, krovu a střechy, včetně vikýře.

Program záchrany architektonického dědictví
Tímto programem je podporována obnova kulturních památek spíše většího rozsahu, jako jsou hrady, zámky, tvrze, kostely, mosty, technické památky apod. Žádosti o zařazení do Programu na určitý rok se předkládají do 15. května předchozího roku na Ministerstvo kultury ČR. K žádosti o zařazení do tohoto programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. Projekt záchrany, který není stavebním projektem, ale je to vypracování dokladu o deseti předepsaných bodech, charakterizující kulturní památku, její využití a záměr obnovy. Žádosti do Programu mohou podávat všechny typy vlastníků. Výběr akcí obnovy zařazených do Programu a výši finančního příspěvku provádí Komise pro Program záchrany architektonického dědictví, která zasedá vždy začátkem daného kalendářního roku.

Program restaurování movitých kulturních památek
Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s restaurováním movitých kulturních památek, které tvoří mobiliáře hradů, zámků a kostelů, jako např. obrazy, oltáře, nábytek, tapisérie, varhany atd. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení do Programu prostřednictvím příslušného územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu, vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy movité kulturní památky do Programu restaurování movitých kulturních památek. Návrh musí být včetně dalších podkladů, uvedených ve formuláři, podán do 30. června. Příspěvek se přiděluje v roce následujícím. Podrobné informace a odbornou pomoc k Programu poskytují příslušná územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu.

Větrný mlýn, obec Přemyslovice, okres Prostějov, kraj Olomoucký.

 ¤ Větrný mlýn, obec Přemyslovice, okres Prostějov, kraj Olomoucký. Oprava točny mlecího soukolí, krovu a střechy, včetně vikýře.

Program péče o vesnické památkové rezervace (VPR), vesnické památkové zóny (VPZ) a krajinné památkové zóny (KPZ)
Tento program se zaměřuje na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jakými jsou např. zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka, ale i na zachování venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, soch a pomníků, které se nacházejí v uvedených památkově chráněných územích. O příspěvek z tohoto programu mohou zažádat všechny typy vlastníků. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení do programu prostřednictvím územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy počátkem příslušného roku.

 

Havarijní program
Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na záchranu nemovitých kulturních památek, jako jsou např. zemědělské usedlosti, chalupy, kostely, zámky, tvrze, městské domy, kaple, technické památky apod. Příspěvky se poskytují zejména na jejich statické nebo celkové stavební zajištění a na opravy krovů a střech (včetně opravy nebo provedení klempířských prací, komínů a hlavní římsy). Upřednostňují se objekty, které se nenacházejí v žádné památkové rezervaci nebo zóně. O příspěvek z tohoto programu mohou zažádat všechny typy vlastníků, s výjimkou státu. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení prostřednictvím územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy počátkem příslušného roku. Práce mohou být prováděny i svépomocí, potom příspěvek může tvořit max. 70 % z ceny materiálu pořízeného v daném roce. Materiál nakoupený v určitém roce musí být v témže roce použit při obnově objektu.

Základní podmínkou podání žádostí do programů Ministerstva kultury ČR je, že objekt musí být prohlášenou kulturní památkou. Vlastníci mohou podávat žádosti do více programů Ministerstva kultury současně, ale v případě zařazení do více programů je možno finanční příspěvky čerpat pouze z jednoho programu. Lze sčítat příspěvek poskytnutý z rozpočtu Ministerstva kultury ČR (tzn. ze státního rozpočtu) a z rozpočtu krajského úřadu na tentýž objekt a tytéž práce.

Doklady k žádostem do jednotlivých programů


Doklady, které se přikládají k žádostem do jednotlivých programů, se liší podle typu programu. Jejich základ tvoří vždy tyto doklady:

  • Doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce, tj. originál výpisu z katastru nemovitostí nebo jeho úředně ověřená kopie a kopie snímku katastrální mapy, popř. geometrického plánu s vyznačením předmětného objektu, které nejsou starší než 6 měsíců k datu podání žádosti.
  • Kopie závazného stanoviska vydaného podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k obnově kulturní památky, na niž má být příspěvek poskytnut.
  • Kopie dokladu příslušného stavebního úřadu – stavebního povolení, sdělení k ohlášení stavebních prací, popř. nařízení o udržovacích nebo zabezpečovacích pracích, vydané příslušným stavebním úřadem.
  • Kopie podepsané smlouvy o dílo na práce na obnově kulturní památky. Tato smlouva, případně dodatek smlouvy, musí obsahovat specifikaci a rozsah prací, na něž bude příspěvek poskytován, a termín provedení prací. V rámci vyúčtování se Ministerstvu kultury ČR předkládají faktury na práce provedené od 1. ledna do 31. prosince příslušného roku.
  • Kopie položkového rozpočtu stavebních nebo restaurátorských prací akce obnovy kulturní památky.
  • Fotodokumentace současného technického stavu kulturní památky (alespoň 1 celkové foto objektu a dále těch částí, ke kterým se váže žádost o dotaci).
  • Doporučení územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu, popř. krajského úřadu, či obecního úřadu. To se liší podle druhu programu.

Ve všech programech zasedají komise (poté, co je rozdělen státní rozpočet a jsou stanoveny částky pro jednotlivé programy), ať už na Národním památkovém ústavu nebo na Ministerstvu kultury ČR, které vyberou akce obnovy a doporučí poskytnutí příspěvku. Pokud vlastník dodá všechny potřebné doklady v pořádku, Ministerstvo kultury ČR vyhotoví Rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku. Finanční příspěvek se poskytuje účelově na úhradu nákladů spojených s obnovou kulturní památky jako nevratný. Bývá proplacen vlastníkovi kulturní památky po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (15 dnů ode dne převzetí na poště posledního z vlastníků) předem, před předložením faktur za provedené práce na obnově nemovité kulturní památky, a to bezhotovostním převodem na účet příjemce. Ve všech těchto programech je požadována finanční spoluúčast vlastníka (kromě obnovy národních kulturních památek v Programu záchrany architektonického dědictví). Ta se liší u jednotlivých programů podle typu vlastníka, případně podle druhu prací, na které je příspěvek poskytován.
V případě právnické osoby se finanční příspěvek nebo jeho část proplácí po nabytí právní moci Rozhodnutí a po předložení faktur za práce provedené při obnově nemovité kulturní památky na základě Oznámení limitu výdajů. Je to určitý druh šeku, na základě kterého určený peněžní ústav právnické osobě otevře účet a finanční částku proplatí.

Bývalý mlýn č. p. 33, obec Nišovice, okres Strakonice, Jihočeský kraj.
¤ Bývalý mlýn č. p. 33, obec Nišovice, okres Strakonice, Jihočeský kraj. Oprava krovů, střechy a klempířských prvků obytné části stavby.

Do 15. ledna následujícího roku příjemci příspěvku předkládají Ministerstvu kultury ČR doklady k finančnímu vypořádání finančních prostředků vynaložených v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky v období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku. Doklady mají obsahovat kopie faktur, vystavených zhotovitelem díla, včetně soupisů provedených prací, kopie výpisů z účtu k jednotlivým fakturám (jako doklad o proplacení faktury) a foto provedených prací. Pokud se práce na obnově nemovité kulturní památky neprovedou ve výši smlouvy o dílo, kterou vlastník předložil na začátku roku a z které mu byla vypočítána procenta spoluúčasti, má se za to, že úspora vznikla z příspěvku a vlastník tedy vrací jeho poměrnou část. Finanční úřady kontrolují čerpání těchto příspěvků vlastníkem i několik let zpětně, proto je nutné, aby vlastník tyto doklady uschoval. Ministerstvo kultury ČR všechny doklady týkající se poskytnutých příspěvků archivuje, proto je v případě potřeby může předložit.
V oblasti nepřímé pomoci státu vlastníkům kulturních památek jsou některými daňovými předpisy stanovena osvobození od daní a další daňová zvýhodnění. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti [4], upravuje osvobození od daně pro stavby, které jsou kulturními památkami, a na nichž jejich vlastníci provádějí stavební úpravy. Osvobození trvá po dobu osmi let počínaje rokem, jenž následuje po vydání příslušného stavebního povolení. Od daně z nemovitosti jsou dále osvobozeny budovy, které jsou kulturními památkami, a jsou na základě smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury ČR a vlastníkem zpřístupněny veřejnosti pro výchovně-vzdělávací účely.
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani darovací a dani z převodu nemovitostí [5], stanovuje osvobození od daně darovací při nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k němu dochází mezi příbuznými v řadě přímé nebo mezi manžely.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [6], zvýhodňuje odpisy na nemovitých kulturních památkách v případě jejich technického zhodnocení. Bližší údaje k uvedeným daňovým výhodám poskytují finanční úřady.
Návrhy na zařazení či žádosti o zařazení do jednotlivých programů Ministerstva kultury ČR, včetně zásad poskytování, se naleznou na jeho internetových stránkách: http://www.mkcr.cz/
. Informace o dalších programech probíhajících na jednotlivých ministerstvech podají příslušná ministerstva.
Poradenské a informační služby a odbornou pomoc při zpracování žádosti do některého z podpůrných programů odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR poskytují vlastníkům bezplatně územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu v jednotlivých krajích, případně odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR.

Použitá literatura
[1] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
[2] Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
[3] Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
[4] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti
[5] Zákon č. 357/1992 Sb., o dani darovací a dani z převodu nemovitostí
[6] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
[7] Příručka vlastníka kulturní památky





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007