arrows Analýzy, trendy arrows Energetická náročnost budov arrowsEnergetická certifikace budov v ČR
text: Hana Dušková
číslo: 01/09
Energetická certifikace budov v ČR
V listopadu uspořádala redakce časopisu Stavebnictví další odbornou debatu, tentokrát zaměřenou na zavádění povinnosti certifikace budov podle jejich energetické náročnosti. Debaty se zúčastnili níže uvedení odborníci.
odeslat odeslat    tisk tisk

Ing. Jiří Šála, CSc.
Spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších norem v oboru, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby a energetické auditorství. Energetický auditor podle zákona č. 406/2000 Sb. v seznamu MPO, soudní znalec z oboru stavebnictví ? tepelná ochrana budov ? stavební tepelná technika, člen rady Cechu pro zateplování budov, předseda redakční rady časopisu Tepelná ochrana budov. Výkonný ředitel vlastní firmy Ing. Jiří Šála, CSc. ? MODI, Praha.

Ing. Karel Mrázek
Zabývá se energetickou certifikací budov. Po spojení STÚ-E, a.s., se společností ARCADIS Project Management akcentuje energetiku budov v její činnosti a prohlubuje energetickou certifikaci v duchu evropských směrnic. V současné době vede technickou normalizační komisi pro ústřední vytápění a přípravu TV a soustřeďuje se na zavedení ČSN EN pro podporu energetické certifikace. Autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb a energetické auditorství.

Prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
Profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Je vedoucím katedry technických zařízení budov, kde se pod jeho vedením zpracovával Národní kalkulační nástroj (NKN) pro hodnocení energetické náročnosti budov.

Ing. Jaroslav Šafránek, CSc.
Vedoucí laboratoře stavebně tepelné techniky akciové společnosti Centrum stavebního inženýrství, která poskytuje služby v oblasti zkušebnictví a certifikace pro většinu výrobků a technologií používaných ve stavebnictví. Je autorizovaným inženýrem, soudním znalcem. Je členem Asociace energetických auditorů, kde zpracovává připomínky ke znění vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, a ke znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění.

Ing. Zdeněk Ryšavý
Působí ve firmě PROTECH s.r.o., Nový Bor jako specialista na vývoj výpočtového softwaru v oblasti vytápění a větrání. Na základě analýzy matematických modelů výpočtů připravuje podklady pro programátory.

Současný stav v oblasti zavedení certifikace energetické náročnosti budov (ENB) z hlediska právních předpisů
Komentář
Certifikace energetické náročnosti budov byla ustanovena Směrnicí 2002/91/EP a Rady. Do právních předpisů ČR byla implantována v zákoně č. 61/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Z § 6a zákona vyplývá, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy, které stanoví prováděcí právní předpis, a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými technickými normami. Splnění těchto požadavků se dokládá průkazem ENB. Kromě toho jsou provozovatelé budov veřejného charakteru o celkové podlahové ploše nad 1000 m2 povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. Prokazování splnění požadavků ENB je stanoveno od 1. 1. 2009, umístění průkazu ENB na veřejně přístupném místě budov veřejného charakteru od 1. 1. 2008 (kdy vstoupila v platnost novela zákona č. 393/2007). Nesplnění povinnosti pak bude podle novely zákona č. 406/2000 Sb. pokutováno jako správní delikt. Průkaz energetické náročnosti nesmí být starší než 10 let a podle prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 148/2007 Sb.) je součástí projektové dokumentace při:
a) výstavbě nových budov;
b) větších změnách dokončených budov;
c) prodeji nebo nájmu budov.

Hodnocení budov v ČR podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. je prováděno pomocí tzv. bilančního hodnocení budovy,replique montre rolex které představuje hodnocení budovy při standardizovaném užívání. Vypočtená celková dodaná energie EP pro potřeby bilančního hodnocení budov je závislá na okrajových podmínkách, které upravují možnost srovnání různých budov stejného typu za stejných výchozích podmínek, za předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech subsystémů objektu. Hodnocení probíhá na principu porovnání dosaženého srovnávacího údaje s hodnotou referenční. Referenční hodnotou je pak měrná potřeba tepla na vytápění (v kWh/m2.a).

Názory následující diskuze se týkají:
zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, postupu metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb., praktické souvislosti energetického auditu (EA) a průkazu energetické náročnosti budov (průkaz ENB)

Šafránek: Hlavní nedostatek vidím v určitém nesouladu prováděcí vyhlášky č. 148/2007 Sb., která nereflektuje na některé postupy v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění. Například operativní hodnocení, stanovení referenční budovy nebo hodnocení podle referenční budovy (pokud budovu nadimenzuji na základě tepelně technické normy, nesplňuje nejvyšší přípustnou klasifikačních třídu ENB ? C). To považuji za chybu. Norma je závazný dokument, na který se odvolává řada vyhlášek, a jestliže projektant budovu podle této normy navrhne, měla by vyhovovat.

Mrázek: Vyhláška č. 148/2007 Sb. je formálně i věcně nedokonalá. Upozorním jen na zásadní nesrovnalosti: 1. Zůstává v protikladu požadavek referenční budovy jako hodnotícího modelu a C úrovně jako referenční (kdy jsou měrné spotřeby energie v kWh/(m2.rok) v klasifikační třídě C stupnice ENB pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními). 2. Nereálné hodnoty v Tabulce 1 v Příloze č. 2. 3. Chybí standardizované hodnoty přípravy TV podle druhů budov.

Šála: Část textová vyhlášky č. 148/2007 Sb. je podle mého názoru v  souladu s Evropskou směrnicí 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov, část přílohová má určité nesrovnalosti: Tabulka 1 v Příloze č. 2 svými hodnotami nekoresponduje s textovým zněním vyhlášky, kde se hovoří o referenčních budovách a o bilančním (výpočtovém) hodnocení ENB. Tabulka uvádí hodnoty z operativního (měřeného) hodnocení ? tedy hodnoty nezávislé na jakýchkoli dalších parametrech. To je v rozporu s postupy stanovení požadavků na hodnocení úrovní jednotlivých tepelných toků, takže nemůže být odrazem požadované kvality, dané českými právními předpisy. Zmiňovaná tabulka je vhodná nikoliv pro bilanční (výpočtové) hodnocení, ale pro hodnocení operativní (měřené). Převzatá platná evropská norma ČSN EN 15603, která zavádí energetickou náročnost budov do českých právních předpisů a zabývá se metodikou výpočtu ENB, jednoznačně konstatuje, že operativní (měřené) hodnocení a bilanční (výpočtové) hodnocení se nemají křížit ? porovnávat výsledky jednoho s druhým. Tuto vážnou metodickou chybu je třeba napravit.

Kabele: U vlastního výpočtu jsou některá problematická místa. Povědomí veřejnosti je takové, že se snaží porovnávat výsledky výpočtu, který je určen pro hodnocení ENB, s realitou ? hodnotami, které jsou v daném objektu naměřeny. Uživatelé jsou pak mnohdy zklamáni, že si tyto výsledky neodpovídají. Pokud daný objekt nepoužíváme standardně, nelze očekávat ? zvláště u energií na osvětlení nebo chlazení ? stejné výsledky jako ve výpočtu, kdy se předpokládá, že budova standardně funguje. Jakousi paralelu nacházím například u provozu automobilu: pokud bude pouze stát v garáži, bude jeho spotřeba nulová, a nebude tedy totožná s údajem v technickém průkazu, kde je uvedeno 6,6 l/ 100 km. Pokud se tedy budova nebude užívat, bude se hodnota spotřeby energie lišit od hodnoty uvedené v průkazu ENB. Národní kalkulační nástroj (NKN), který vznikal v loňském a předloňském roce, byl vlastně prvním mostem mezi výpočtovým modelem v příloze vyhlášky č. 148/2007 Sb. a výpočtovou realitou. Pro seriózní výpočet energetické náročnosti budov je třeba vidět všechny její části v souvislostech, ve vazbě ? hodnotit v  celkovém pohledu. Je třeba na budovu nahlížet jako na jeden celek tvořený vzájemně se doplňujícími a respektujícími systémy. Je důležité mít neustále na paměti, že cílem tohoto hodnocení je tlačit na uživatele budov, projektanty, realizátory i investory, aby se v budovách snížila spotřeba energie. A podle mého názoru, který možná není úplně konformní, a tím, co tu bylo dosud řečeno, není postup výpočtu prioritní. Důležité je, aby výpočet postihoval účel. Aby se rozumně kombinovaly stavební materiály a kvalitní systémy TZB a například pro malý objekt se nepoužívaly nadstandardní nákladné technologie. Na dotaz, jak navrhnout vzduchotechniku do dané budovy, doporučí každý specialista v podstatě jiné řešení. Stejně tak se budou u provádění průkazů energetické náročnosti budov lišit hodnocení od jejich jednotlivých autorů.

Mrázek: Obdivuji skupinu autorů a zpracovatelů Národního kalkulačního nástroje, v jak krátké době tento produkt za daných finančních podmínek dokázala zpracovat.
V současné době je těchto programů více a je to dobře. Byly však pod tlakem situace uspěchány a nebyly dostatečně odladěny v ověřovacím provozu.

Ing. Ryšavý: Na základě požadavku našich uživatelů, kteří užívají program Tepelné ztráty a program Stavební fyzika jsme začali zpracovávat výpočty podle vyhlášky 148/2007 Sb. nebo přesněji řečeno podle NKN.

Šála: Jde o to, aby hodnocení ENB bylo alespoň odrazem dané skutečnosti ? nemusí odpovídat přesně naměřené realitě, protože výpočtové hodnocení, jak tady už bylo řečeno, není totožné s hodnotami naměřenými, ale mělo by být co nejvěrnějším odrazem. A to se uvedeným prokřížením výpočtového stanovení ENB a požadavků vhodných pro operativní hodnocení nepodařilo.

Šafránek: Asociace energetických auditorů se snaží apelovat na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, aby se touto problematikou začalo zabývat a byla vytvořena komise, která by pracovala na revizi vyhlášky č. 148/2007 Sb.

Kabele: Všechny tyto problémy jsou naprosto reálné a pravdivé. Situace je ale vážnější. Můžeme tady o dané problematice dlouze diskutovat, ale realita je taková, že musí být ke každému projektu průkaz ENB zpracován. To znamená, že je nutné spíše hledat cestu, jak pokračovat dál, dojít k určitému konsenzu. V Rumunsku se nedávno konala na toto téma konference, které se zúčastnili zástupci téměř všech evropských zemí, a v podstatě všude se řeší podobné problémy. V každé zemi vznikl víceméně originální postup, který není konformní pro všechny zúčastněné. V Německu se z hlediska uživatelských profilů používá obdobného přístupu. V Holandsku používají na výpočet komerční software. Jistě, citovaná tabulka z Přílohy 2 vyhlášky č. 148/2007 Sb. opravdu nefunguje v některých případech tak, jak by měla. Představa nechat cvičně zpracovat tisíce objektů je z mého pohledu nereálná, především z hlediska získání podkladů a týmu zkušených zpracovatelů. Proto v současné době na fakultě pracujeme na vývoji podprogramu, který bude v rámci Národního kalkulačního nástroje umožňovat uživatelům odeslat data o zpracovaném průkazu do centrální databáze, kterou připravujeme. Bude se jednat o anonymní údaje o stávajících budovách, přičemž takto získaný vzorek dat nám umožní připravit seriózní podklad pro úpravu tabulky referenčních hodnot.

Mrázek: Já si s tímto přístupem dovolím nesouhlasit, i když většinou bude prosazen. Zapomíná se, že jednak oproti výše uvedeným státům jsme ve zcela jiné situaci vzhledem k povinnosti energetických auditů a jejich provedení pro převážnou většinu budov, jednak pro výstupy průkazů ENB, které jsou zajímavé pro státní správu a málo informují vlastníka o reálném provozu a jeho nápravě. Takže za co tedy vlastník budovy v tomto případě platí?

Šála: Toto je velmi závažná a citlivá otázka. Od roku 1990 se snažíme o zadání zpracování klimatických dat v pokrytí celé ČR. Hodnoty z různých zdrojů jsou zatím nesrovnatelné. Je to otázka přiblížení výpočtu skutečnosti. Nejcitlivěji se to projeví při dimenzování, kdy pokud dosadíme nevhodná data, je využitelnost hodnocení energetické náročnosti pouze jednorázová.

Kabele: Klimatická data, obsahující především údaje o venkovní teplotě a intenzitě slunečního záření, jsou okrajovou podmínkou pro energetické výpočty. Pro různé typy výpočtů používáme samozřejmě různých dat ? pokud chceme nadimenzovat jednotlivé prvky systému, použijeme extrémní výpočtové hodnoty, pro stanovení roční potřeby energie pak typické údaje pro danou oblast. V Národním kalkulačním nástroji jsou použita syntetická klimatická data, která vycházejí z referenčního roku používaného pro simulační výpočty. Národní kalkulační nástroj je otevřený a umožňuje uživateli nahlédnout do všech jeho částí. Zkušenější uživatel si může z vypočtených mezivýsledků vytvořit jakýkoliv výstup a výpočtového postupu obsaženého v NKN využít k dalším analýzám a optimalizaci návrhu budovy a jejích energetických systémů.

Šála: Ještě dvě důležité poznámky k metodice výpočtu:
1. Od průkazů ENB většiny evropských zemí se ČR liší v tom, že zde nejsou zavedeny podružné štítky. To je podle mě z hlediska uživatele dosti velká chyba. Neprezentujeme mezivýsledky, dílčí tepelné toky, porovnání z hlediska požadavků. Je třeba vysvětlit, že podružné štítky jsou ukazateli toho, kde jsou v konečném výsledku rezervy.
2. V rámci použitých metodik nezáleží na jejich výběru, ale nelze různé metodiky mísit. V tom případě jsou dané výsledky nesrovnatelné a budou vznikat naprosto nesouvztažná hodnocení.

Šafránek: Povinnost vypracovat EA byla zakotvena již v prvním znění zák. č. 406/2000 Sb. Organizační složky státu, krajů či obcí měly mít zpracován EA do konce roku 2005. Rozdíl mezi EA a průkazem ENB je dán právními předpisy. Zatímco cílem EA je na základě komplexního zhodnocení současné úrovně energetického hospodářství budovy navrhnout optimální řešení, které vede k úspoře energií, průkaz ENB je podle novely energetického zákona (177/2006 Sb.) od 1. 1. 2009 povinnou součástí projektové dokumentace při výstavbě nových budov, dále při energeticky významných změnách stávajících budov (např. výměna oken, zateplení či rekonstrukce budovy) s podlahovou plochou nad 1000 m2 a také při prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich částí. Vyhláška č. 148/2007 Sb. uvádí požadavky, které jsou obsahem EA. Z nich vyplývá, že u řady budov musí EA průkazu ENB předcházet. To povede k vysoké pracnosti a k vysokým cenám za jeho vypracování.

Mrázek: Evropská unie zavedla povinnost průkazu ENB z důvodu potřeby certifikace v této oblasti. Při tvorbě vyhlášky č. 148/2007 Sb. se nevzalo v úvahu to, že ČR měla jako jeden z mála států v Evropě zavedenu povinnost energetických auditů. U koncepce průkazu ENB se tato skutečnost nezohlednila. Současná forma průkazu ENB vlastníku budovy ve stanoveném pojetí nic nepřináší.
1. Průkaz ENB je účinným nástrojem, pokud je proveden na podkladě kvalitního energetického auditu.
2. Neměl by suplovat tepelně technické, případně další posouzení.

Šála: Povinnost zní ? provádět stavby s nízkou energetickou náročností a doložit tuto skutečnost průkazem ENB. A poněvadž předpisy, jak průkaz stanovit, jsou zatím velmi rozkolísané, bude obtížné tuto povinnost splnit. Dovolím si předjímat, že se začne dít spousta podvodů, aby se tato povinnost zajistila, a ztratí se tím částečně výsledný efekt. A tady cítím hlavní nedostatek současného dění, které nesměřuje k reálnému hmatatelnému výsledku.

Kabele: Hodnocení energetické náročnosti je tlakem zejména na architekty a projektanty, a to v koncepční fázi projektu. Pro uživatele je to informace o řešení z hlediska energie, které samozřejmě není jediným kritériem kvality budovy, a proto nesmí být povyšováno nad všechna ostatní. Úkolem architekta a jeho týmu je nalézt kompromis při plnění všech požadavků ? od momentálně aktuální energetické náročnosti, přes kvalitu vnitřního prostředí, po estetiku. Mám trošku obavu, aby v rámci energetických úspor ?za každou cenu? nezačala vznikat řešení, která přinesou více škody než užitku. Odstrašujícím příkladem nedávné minulosti jsou stovky plesnivých bytů po jejich utěsnění a výměně oken. Proto se domnívám, že jakékoliv úpravy koncepce budovy, jejího tvaru, technických řešení musí být navrženy zodpovědnou kvalifikovanou osobou.

Šála: Optimální energetické hodnocení získá vlastník v rámci energetického auditu, který, pokud je dobře zpracován, je skutečně nezbytným podkladem pro průkazy ENB. Nesouhlasím s tím, že laik do návrhu budovy nemá zasahovat. Bydlení je specifická záležitost. V podstatě každý, kdo si kupuje auto, má na výběr mezi množstvím produktů na trhu. U budovy příležitost výběru nastává v průběhu jejího návrhu a uživatel by měl mít právo tento výběr ovlivnit podobně jako výběr automobilu. I zde existuje rámec omezení, podobně jako povolení emisí a technických parametrů u aut. Ale problematika novostaveb je segmentem, který vytváří pro úspory energie minimální části trhu. Směrnice byla zaměřena především na snížení spotřeby energie stávajícího bytového fondu. A tam mají EA velký smysl.

Šafránek: Při certifikaci budov se spotřebami energie nad 700 GJ by měly mít všechny budovy vypracován EA. U stávajících budov to bude efektivní tehdy, pokud vláda vytvoří podmínky, aby se navržené úspory mohly realizovat.

Šála: Všichni jsme se zaměřili na to, jak tuto problematiku zvládnout, ale nevidím především snahu jak soukromé, tak i státní investory v tomto směru motivovat.





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007