arrows Realizace staveb arrowsDukla mezi kachličkami
grafické podklady archiv projektové kanceláře JIKA-CZ, foto Tomáš Malý
Jaroslav Kupr, Jiří Slánský
číslo: 05/14
Dukla mezi kachličkami

· Vstup do sportovního areálu Dukly Praha, v popředí socha Josefa Masopusta
Dukla, to je ve světě sportu pojem. Každý, kdo má povědomí o Dukle Praha, ten ví, že s ní je spojena Juliska, přesněji řečeno stadion a také lázně. Historie Dukly sahá do období po konci 2. světové války, kdy 1. října 1948 byl ustaven Armádní tělovýchovný klub. Ten měl později své následovníky ve formě Ústředního domu armády, než 1. října 1956 vznikl pro všechna armádní sportovní družstva jednotný název Dukla. V současné době se jedná o ASC Dukla (Armádní sportovní centrum).
odeslat odeslat    tisk tisk
Právě s rokem 1956 je spojeno zprovoznění hlavní budovy areálu ? Lázně Juliska. Následně, o čtyři roky později, tj. v roce 1960, vznikl vlastní fotbalový stadion Na Julisce, tak jak jej známe v současnosti. Na začátku sedmdesátých let 20. století byl tento stadion doplněn legendární krytou tribunou pro 20 000 diváku od architekta Cyrila Mandela.

Dukla či areál Na Julisce je bytostně historicky spjat se sportovními legendami, jako byl Emil Zátopek či Josef Masopust, a dále v součastné době s osobnostmi vrcholového sportu, jako je Jan Železný, Štěpánka Hilgertová, Kateřina Neumannová, Roman Šebrle, Ondřej Synek, Barbora Špotáková či David Svoboda a další.

Historie lázní Juliska

Vlastní budova lázní byla v rámci sportovního areálu Dukly Praha uvedena do provozu částečně v roce 1956 a kompletně v roce 1958. Jednalo se o moderní komplexně řešené zařízení, zabezpečující nejen sportovní provozy, tj. bazén a tělocvičnu, ale i rehabilitační prostory a doplňkové provozy (pára, sauna).

Po celou dobu provozu areálu však lázně neprošly žádnou ucelenou rekonstrukcí. Údržba a opravy se prováděly pouze drobného charakteru nebo na základě vzniklých havárií. Některá zařízení, např. vzduchotechnika a nouzové osvětlení, již roky nefungovala, což se podepsalo na stavu veškerých stavebních konstrukcí. Určité stavební zásahy, respektive opravy, dokonce zhoršily stav budovy. Mezi nejkontroverznější opravu lze považovat případ, kdy odtah vzduchotechniky bazénu byl nelogicky zapojen do sání tělocvičny. Je možné si představit, co se následně s vybavením tělocvičny dělo. Veškerá vzduchotechnika byla zazděna a nebyla provozována. To vedlo k velkým opravám, kdy byla v letech 2005?2006 vyměněna okna bazénové haly a v roce 2008 došlo k náročné sanaci krovu nad bazénem.

Pohled na opravenou jižní fasádu

V devadesátých letech 20. století se opakovaně plánovala generální oprava a rozšíření lázní, ale bohužel se pro stavební úpravy nenašly prostředky v rozpočtu Ministerstva obrany ČR, které je vlastníkem areálu. Celková rekonstrukce byla nevyhnutelná a je spíše s podivem, že provoz stále fungoval až do roku 2011, kdy započaly stavební úpravy, popisované v článku. Budova lázní byla pro účely ASC Dukla již nevyhovující, a to jak z hlediska stavebně konstrukčního, tak také z hlediska dispozičního, neboť moderní sporty mají jiné požadavky než v minulosti.

Stavební úpravy budovy lázní a sauny 2011?2014

Lázně Juliska jsou součástí ochranného pásma památkové rezervace v hlavním městě Praha. Vlastní stavbu ovlivnil těžký architektonický sloh padesátých let 20. století, stejně jako celé přilehlé území v pražské Podbabě, včetně dominantního hotelu Internacional. Prvky sorely (socialistického realizmu) se propisují do tektoniky fasády a její součástí jsou i zdobné reliéfní elementy v místech parapetů. Tyto prvky včetně vlastního členění fasády byly v rámci rekonstrukce zachovány a respektovány.

Bazénová hala.

Předmětem rekonstrukce byla budova lázní s novou přístavbou sauny. Stavební úpravy probíhaly ve dvou po sobě jdoucích etapách. V první etapě se zbourala stávající přístavba sauny a byla postavena přístavba nová. V této fázi musel zůstat provoz všech nedotčených budov zachován.replique tag heuer Potom se postupně rekonstruovala budova lázní. Na vlastní stavbu také navazovala soustava nutných opatření v rámci celého areálu. Před jejich započetím byla realizována stavba provozního střediska, kam se po dobu rekonstrukce provizorně přemístila vodoléčba a kompletní regenerace sportovců.

Dispoziční řešení
Budova lázní je dispozičně velmi složitá. Jednotlivé části mají různé výškové upořádání. Stavbu tvoří tři části. První část představuje vstupní trakt se šatnami, následuje spojovací krček s kompletním zázemím bazénu a tělocvičny, zadní část je řešena jako velkorozponová dvoupodlažní halová konstrukce, ve které je umístěna tělocvična s nářaďovnou, a v dolním patře se nachází chlouba celé Julisky ? plavecký bazén o velikosti 25 x 12 m. Pod bazénem je vyrovnávací nádrž a technologické rozvody tepla, vody a odpadní potrubí z přepadových žlábků. Za bazénovou částí následuje nová přístavba sauny.

Sauna

Původní dispozice vlivem nevhodných zásahů v minulosti stavby vykazovala poruchy, při kterých docházelo ke křížení čistého a špinavého provozu lázní a sauny. Šatny pro muže a ženy se např. nacházely v různých podlažích, ale cesta do sprch u bazénu byla společná. Tato trasa se poté rozdělila na samotné sprchy a při vstupu do bazénu se opět spojila. Při těchto přechodech se navíc ještě křížila s jiným provozem. Stávalo se tak, že plavec jdoucí do sprch mohl potkat tyčkaře, který si šel vyzvednout nářadí.

V novém dispozičním řešení se veškeré provozy upravily se snahou o maximální návrat k prvotní koncepci. Budova nemohla být rozdělena na provozní celky podle cílových sportovišť. V realizovaném provozním schématu se stalo hlavním cílem vyloučit křížení čistých a špinavých provozů. Do komunikačních cest jsou navrženy dva stupně filtrů. První stupeň zamezuje vnesení nečistot na obuvi. Druhý stupeň je soustředěn před bazénem, párou, saunou, kdy by se uživatelé měli zcela osprchovat a umýt si nohy.

Ochlazovací bazének

Konstrukční řešení
Z hlediska stavebního řešení je celá budova zděná a je zastřešena pomocí soustavy krovů. Stropy a bazénové vany jsou ze železobetonu. Stavebními úpravami se zlepšily tepelně-fyzikální vlastnosti obvodového pláště a střechy, vyměnily se výplně replique breitling otvorů (kromě oken v bazénové hale, která mají i na současnou dobu nadstandardní parametry). Nebylo sice možné zateplovat historické fasády, byly však vyčerpány dané technické možnosti,
aby se zlepšil stávající stav. Domovní a bazénové technologie byly nahrazeny moderním a energeticky nenáročným zařízením.

Pohled na lázně ze stadionu, na dráze olympijský vítěz z Londýna v moderním pětiboji David Svoboda

Za unikát lze označit zejména již zmiňovaný bazén, vybavený šesti plaveckými drahami. Původní bazén byl koncipován pro skokanské disciplíny a měl svažité dno o hloubce až 4 m. Vzhledem k tomu, že tyto sporty se v součastné době nevyužívají, ukázal se provoz s takto velkým objemem vody ekonomicky neefektivní. V rámci rekonstrukce proto bylo vytvořeno dvojité dno bazénu. Původní železobetonová vana, lokálně podepíraná pilíři a stěnami, se ponechala a na jejím dně se v místech stávajících pilířů vyzdily z plných cihel nové pilíře, na kterých byla pomocí systému ztraceného bednění realizována nová monolitická železobetonová deska tloušťky 250 mm. Prostor, který vznikl mezi původním a novým dnem, umožňuje dobrý přístup k instalovaným bazénovým technologiím. Nová hloubka bazénu činí 1,6 m, což je plně v souladu s požadavky Mezinárodní plavecké federace FINA. Při této zásadní redukci objemu vody má bazén řádově nižší energetické požadavky a umožňuje také ideální proudění vody v rámci systému její filtrace.

Propojovací krček do tělocvičny

Nově je také řešena retence vody z přelivných žlábků. Pro tyto účely byly ve 2.PP vybudovány nové plastové retenční nádrže, kam tato voda přepadává. Stejně jako v případě saun se také aktualizoval návrh bazénu v průběhu stavebních úprav podle požadavků nových předpisů, ačkoliv s ohledem na termín vydání stavebního povolení nový návrh nemusel být realizován. Základní akustické řešení bazénové haly tvoří obklad stávajícího trámového stropu pomocí panelů Ecophon replique montre de luxe Super G, odolných proti vlhkosti.

V nové přístavbě sauny byly vybudovány nové ochlazovací bazény včetně vířivky pro dvanáct osob. Bylo v ní také navrženo rehabilitační zařízení, které tvoří klasická ordinace doplněná o magnet a laser pro regeneraci svalů a kloubů. Na ordinaci navazuje balneoprovoz s vířivými bazény, vanami a masérskými stoly.

Technické řešení
Při vlastní realizaci bylo třeba odstranit a demontovat veškeré stávající konstrukce TZB a VZT. Zdrojem tepla je výměníková stanice pára/voda umístěná ve 2.PP nové přístavby sauny. Z výměníkové stanice vede do budovy lázní samostatná větev, která napojuje rozdělovač a sběrač ve strojovně. V podstatě lze říci, že bazén a tělocvičnu zásobují rozdělovače v sauně a ostatní provozy zásobuje rozdělovač v lázních.

V budově lázní je i ohřev TV, a to ze studené vody, ale pro některé sprchy v bazénu se dohřívá i bazénová voda. Veškeré provozní údaje i havarijní stavy zobrazuje počítač ve velínu.

Strojovna VZT a UT

Vytápění je teplovodní, převážně otopnými tělesy. V prostorách, kde se návštěvníci pohybují bosi, je navrženo temperování podlahy soustavou teplovodního podlahového vytápění.

Vzduchotechnické jednotky jsou umístěny ve strojovně ve 2.PP.

Teplou vodu tvoří dvě soustavy. Pro sprchy v bazénu se využívá bazénová voda, která se dohřívá na potřebnou teplotu, ostatní spotřebiče zásobuje ohřátá studená pitná voda. Technologickými spotřebiči jsou výměníky tepla pro ohřev bazénové vody, vody vířivky a vody rehabilitačních van.

Provozní komplikace
Po odstrojení budovy se ukázaly některé neduhy, které byly dříve při plném provozu skryty. Například v konstrukci krovu horní část krokví zasáhla počínající hloubková degradace dřeva a nad rámec plánované sanace jejich zhlaví se musely vyměnit také tyto zeslabené části. Další komplikací se stal systém stávajícího založení stavby, který se mnohdy lišil od původní dokumentace.

Severní fasáda lázní

Musela se také kompletně znovu řešit areálová trafostanice zabudovaná ve svahu a nově musel být navržen nouzový zdroj elektrické energie. Pro organizaci výstavby a odstávky provozu se stala klíčovou změna koncepce zásobování budov párou, kdy původní parovod procházel budovou a pokračoval dále západní tribunou do budovy pro atlety. Před realizací přeložky této sítě totiž musela být realizována nová výměníková stanice ve 2.PP nové sauny. Bez tohoto zákroku nemohla sauna fungovat a nemohl být přerušen provoz bazénu. Situaci dále komplikovala skutečnost, že v budoucnu plánuje provozovatel zdroje přechod na horkou vodu. V rámci přípravy i vlastní realizace se podařilo vše skloubit a doba výpadku byla s ohledem na požadavky Dukly minimální.

Pohled na opravenou severní fasádu

Dalo by se říci, že provozní problém představovala i veřejnost, která proudila na stadion Dukly prostorami staveniště. Mezi zázemím stavby, které bylo umístěno na parkovišti před areálem, a stavbou se nacházel prostor, kde se denně pohybovali sportovci směřující do právě provozované části (nejdříve do hlavní budovy lázní při rekonstrukci sauny, poté do sauny, když probíhaly stavební úpravy hlavní budovy). Tímto koridorem také procházely stovky osob v okamžiku fotbalových utkání na stadionu. Vrchol každoroční atletické sezony představuje Memoriál Josefa Odložila s mezinárodní účastí, kdy stavbou proudily tisíce návštěvníků. Díky perfektní přípravě vedení stavby však byly příslušné komunikační prostory vždy na tyto zátěžové situace připraveny a komplikace jak s přístupem návštěvníků, tak sportovců a přenosových vozů na stadion přes staveniště byly maximálně eliminovány.

Základní údaje o stavbě

Název stavby:
Rekonstrukce lázní Juliska a přístavba sauny

Investor:
Ministerstvo obrany České republiky

Uživatel:
Armádní sportovní klub Dukla

Generální dodavatel stavby:
OHL ŽS, a.s.

Autor projektu:
Ing. arch. Ludmila Snopková replique montre de luxe (Kalčíková), Ing. Jiří Slánský

Zpracovatel dokumentace:
ELPRING CZ, a.s.,
a JIKA-CZ s.r.o.

Hlavní inženýr projektu:
Jaroslav Kupr, Ing. Dag-
mar Pilařová, Ing. Jiří Slánský

Specialisté:
Tomáš Bláha, Ing. Vladimír Smudek, Ing. Jiří Šnejdr, Ing. Jan Janeček, Ing. Jan Farka, TECHNISERV, s.r.o., Ing. Mojmír Urbánek

Realizace:
09/2011?01/2014

Použitá literatura:
[1] Studie Ing. arch. Ludmila Snopková a Ing. Jiří Slánský 09/2009.

[2] Projektová dokumentace pro stavební povolení a pro provedení stavby ? ELPRING CZ, a.s., a JIKA-CZ s.r.o.

Autoři článku:
Jaroslav Kupr,
autorizovaný technik a bývalý
ředitel projektové společnosti
ELPRING CZ, a.s. (v současnosti INTAR a.s.)

Ing. Jiří Slánský,
Projektová kancelář JIKA-CZ s.r.o.

 

Původní stav lázní Juliska





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007