Zimní hospodářská prognóza 2023: EU se vyhne recesi
Téměř rok poté, co Rusko zahájilo agresivní válku proti Ukrajině, vstoupila ekonomika EU do roku 2023 lépe, než se očekávalo, a to podle prognózy z loňského podzimu. V zimní průběžné prognóze se výhled růstu na letošní rok zvyšuje na 0,8 % v EU a 0,9 % v eurozóně. Obě oblasti by se tak měly těsně vyhnout technické recesi, která se předpokládala na přelomu roku. Prognóza rovněž mírně snižuje projekce inflace na roky 2023 i 2024.
Po silné expanzi v prvním pololetí roku 2022 se tempo růstu ve třetím čtvrtletí snížilo, i když o něco méně, než se očekávalo. Ve čtvrtém čtvrtletí se hospodářství EU navzdory mimořádným nepříznivým otřesům vyhnulo recesi, která se předpovídala v podzimní prognóze. Roční míra růstu za rok 2022 se nyní odhaduje na 3,5 % jak v EU, tak v eurozóně. Příznivý vývoj po vydání podzimní prognózy zlepšil i výhled růstu na letošní rok. Díky pokračující diverzifikaci zdrojů dodávek a prudkému poklesu spotřeby zůstaly zásoby plynu nad sezonním průměrem předchozích let a velkoobchodní ceny plynu klesly výrazně pod předválečnou úroveň. Trh práce v EU navíc nadále dosahoval dobrých výsledků, přičemž míra nezaměstnanosti zůstala až do konce roku 2022 na historicky nejnižší úrovni 6,1 %. Důvěra se zlepšuje a lednové průzkumy naznačují, že ani v prvním čtvrtletí 2023 by hospodářskou činnost neměla postihnout recese. Podmínky jsou však stále značně nepříznivé. Spotřebitelé a podniky se i nadále potýkají s vysokými náklady na energii a jádrová inflace (celková inflace bez započtení cen energie a nezpracovaných potravin) v lednu stále rostla, což dále oslabovalo kupní sílu domácností. Vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům bude pokračovat zpřísňování měnové politiky, které bude mít negativní dopad na podnikatelskou činnost a bude brzdit investice.
Očekávané tempo růstu v roce 2023 činí podle zimní průběžné prognózy 0,8 % v EU a 0,9 % v eurozóně, tedy o 0,5 a 0,6 procentního bodu více než v podzimní prognóze. Míra růstu pro rok 2024 zůstává beze změny, a sice 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Do konce předpovídaného období by objem produkce měl být téměř o 1 % vyšší, než jak se očekávalo v prognóze z loňského podzimu. Vzhledem k tomu, že celková inflace tři po sobě jdoucí měsíce zpomalovala, je její vrchol nyní zřejmě za námi, jak předpokládala i podzimní prognóza. Historicky nejvyšší hodnoty 10,6 % dosáhla inflace v říjnu, načež začala klesat a lednový bleskový odhad pro eurozónu již činí 8,5 %. Prognóza inflace byla ve srovnání s podzimem revidována mírně směrem dolů, zejména s ohledem na vývoj na trhu s energií. Očekává se, že celková inflace v EU klesne z 9,2 % v roce 2022 na 6,4 % v roce 2023 a 2,8 % v roce 2024. V eurozóně by měla zpomalit z 8,4 % v roce 2022 na 5,6 % v roce 2023 a 2,5 % v roce 2024. Rizika týkající se inflace zůstávají z velké části spojena s vývojem na trzích s energií a odpovídají tak některým zjištěným rizikům pro růst.