Zdravé město

Není bez zajímavosti, že sídlem nově utvořené Společnosti pro městské inženýrství ČSSI, která se spolupodílela na programové náplni konference, se stala Ostrava, zastoupená předními odborníky a představiteli stavební fakulty, v čele s děkanem docentem Aloisem Maternou. Metropole severní Moravy, až donedávna známá jako ?ocelové srdce? těžkého průmyslu, se dnes díky konverzi průmyslu stala zeleným ostrovem. Nové možnosti miliardových investic, jakou je například největší současná přestavba centra města v České republice v lokalitě Karolina, představil hlavní architekt města Jaroslav Sedlecký, který charakterizoval i postup vedoucí k výběru developera. Základním kritériem se stala pouze kvalita projektu. Sedlecký chce realizovat návrhy na řešení centra zpracované výhradně špičkovými architekty.
Přínosem pro konferenci byly příspěvky zahraničních delegátů, ať šlo o vystoupení zástupců slovenských nebo německých profesních organizací či reprezentanta společnosti VBI (Verband Beratender Ingenieure), která bylo možno porovnat se zkušenostmi našich specialistů. Z bohaté škály referátů vyjímáme příspěvek profesora Vítězslava Kuty a jeho spolupracovníků z VŠB-TU v Ostravě a příspěvek ředitele Národní sítě zdravých měst ČR Ing. Petra Švece.

¤ Architekt Jaroslav Sedlecký, hlavní architekt města Ostravy - nastínil další rozvoj centra města v souvislosti s přestavbou lokality ?Karolina?

Proměny obytného území měst a jejich zdravotní souvislosti

Vítězslav Kuta z VŠB-TU v Ostravě hovořil o vývoji obytného území měst v České republice, jeho proměnách, ale též nebezpečích a hrozbách s ním spojených. Na tomto příspěvku spolupracovali rovněž jeho kolegové Ing. František Kuda a Ing. Martin Ferko. Hlavním tématem inspirativní přednášky byl přesun distribuční sítě z obytného území na kraje měst v souvislosti s rozvojem automobilizace a vznik supermarketů a hypermarketů jako nového typu prodejních jednotek. Poukázal na obtížnost formulace pojmu zdravé město, které by nejen nemělo ohrozit, ale spíše přispívat k tělesnému i duševnímu zdraví jeho návštěvníků a obyvatel. Zóna určená pro bydlení je zpravidla prostorem, kde většina občanů tráví rozhodující část svého života, někteří dokonce jeho většinu. Zdravotní situace obytného území se proto stala předmětem úvahy, v níž byla především akcentována urbanistická role architektury a její proměny po roce 1989.

Co má na svědomí rozvoj automobilové dopravy

Razantní nástup automobilizmu, kdy celosvětový trh s osobními automobily není ani v současnosti nasycen, úzce souvisí s ekonomickým růstem a masovou výrobou, která umožnila jeho dostupnost pro nejširší vrstvy obyvatel. Tento vývoj byl v prostoru České republiky v letech 1938 až 1989 do značné míry uměle pozdržen. Změny po roce 1989, kdy v předešlém období došlo k postupné ztrátě bezprostředního kontaktu s průmyslově vyspělými zeměmi, byly poznamenány enormní snahou o vyrovnání vývojového handicapu a zvýšenou vnímavostí pro impulzy přicházející ze západních vyspělých zemí.

Vývoj distribuce zboží ve městech

Vývoj distribuce zboží středoevropských měst procházel několika vývojovými etapami, kdy se představitelem revolučního zvratu stal v předminulém a minulém století fenomén obchodního domu, který přetrvával jako dominantní forma prodeje zboží až do nedávné doby. Šlo o techniku volného výběru. Spotřebitel si vybírá a prodavač obsluhuje. Ukázalo se jako efektivní, soustředit prodej různých druhů zboží pod jednu střechu. V průběhu minulého století se tento typ zdokonaloval a různě modifikoval. Příkladem jsou obchodní a nákupní střediska, která rovněž soustřeďovala prodej širokého sortimentu zboží pod jednu střechu, avšak prodej širokého sortimentu zboží tvořil samostatně uzavíratelné autonomní jednotky. Tento typ v podobě obchodních galerií se opět intenzivně rozvíjí a je postupně umísťován v centrech našich měst. Další zásadní změnu, kterou lze označit jako revoluční, přinesl až vznik a nástup obchodních jednotek typu supermarketu a hypermarketu. Zatímco supermarket představuje širokou škálu prodeje potravin, pak hypermarket představuje prodej širokého sortimentu zboží základní, časté a občasné potřeby a zboží dlouhé i příležitostné poptávky a v tomto směru kopíruje obchodní domy. Hypermarket zahrnuje tedy prodej veškerého zboží s výjimkou některých specifických druhů (např. osobních automobilů). Na rozdíl od obchodních domů, zaměřených na pěšího klienta, pak supermarkety a hypermarkety jsou zaměřeny na klienty uskutečňující svůj nákup automobilem. S jistou nepřesností lze uvést jako poslední stupeň naznačeného vývoje nákupní centra, kdy na jednom prostranství jsou soustředěny nejen supermarkety a hypermarkety, ale i některé specializované prodejny, např. prodejny pro zahradu a rekreaci nebo prodej nábytku. Zpravidla všechny tyto objekty disponují společným parkovištěm pro osobní automobily. Není výjimkou, že tato centra jsou obsluhována i specifickou veřejnou dopravou.
Nástup prodeje v supermarketech a hypermarketech umožnily především čtyři hlavní okolnosti:
• rozvoj samoobslužné techniky prodeje, kdy prodavač funguje pouze jako informátor;
• rozvoj v případě potravin konzervační a v případě všeho zboží obalové techniky;
• vznik a vývoj retailingu (mezinárodně chápaného maloobchodu plně vybaveného celým logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem);
• za nejpodstatnější lze považovat rozvoj automobilizmu, kdy prakticky každá rodina má k dispozici osobní automobil a má možnost nakupovat zboží v delším časovém intervalu.

Konec spojení bydliště s obchodní zónou

Naznačený proces uvolnil dosud tuhou vazbu mezi bydlištěm a nákupem zboží v distribuční síti, ale zároveň přinutil provozovatele těchto distribučních jednotek k zřizování rozsáhlých ploch pro statickou dopravu, tedy parkování zákazníků. Pro výstavbu těchto komplexů jsou nezbytné zcela enormní plochy stavebních pozemků. Požadované plochy nejsou k dispozici v našich současných městech ani na území centra, ani v jeho obytných zónách. Tento nemilosrdný diktát vymístil rozhodující část distribuční sítě za hranice intravilánu měst. Vzhledem k potřebě mimořádně kvalitního dopravního spojení nacházejí nákupní centra svá stanoviště téměř pravidelně u hlavních dálničních vstupů do města. Vlastní objekt supermarketu nebo hypermarketu přitom představuje maximálně třetinu všech potřebných stavebních pozemků. Za výjimku lze považovat pouze města se sektorovou urbanistickou strukturou, kde supermarkety a hypermarkety jsou často lokalizovány do volných ploch mezi jednotlivými sektory. Velikost obchodních firem a komplexní řešení pohybu zboží, kdy obchodníci získali kontrolu nad distribučními procesy nejen proto, že rozhodují o konečné ceně zboží, ale také proto, že se individuální prodejny postupně spojují ve větší, představuje nový pojem retailing. Nákup ve velkém, racionální provoz a uskladnění zboží, rychlé dodávky, progresivní informační technologie zajišťují kupujícím lepší výběr, šetří čas, umožňuje lepší podmínky dobrou kvalitou balení, nižší cenu atd. Obecně se uznávají tři základní vývojové trendy současného retailingu - tržní dominance, internacionalizace, diverzifikace obchodních činností firem nebo jejich velkých částí na určitý druh činností charakterizovaný sortimentem, cenovou úrovní, způsobem prodeje, velikostí prodejen, rozsahem služeb, nebo zaměřením na zákaznický segment. Často jsou uváděny tři principy rozvoje obchodu, kterými jsou globalizace, specializace a diverzifikace a akcelerace. Důsledky probíhajících změn distribuční sítě jsou pro život našich občanů, ale i pro tvář našich sídlišť, měst i venkova jak pozitivní, tak i negativní. K pozitivním důsledkům jistě patří výrazné zvýšení kultury prodeje, rozšíření sortimentu zboží, růst kvality obalové techniky, možnost nákupu na jednom místě pod jednou střechou, možnost uskutečnění celotýdenních nákupů, možnost plnohodnotného občerstvení během nákupu, možnost uspokojení potřeby řady služeb, bezplatné a bezproblémové parkování často v krytých prostorech, prodloužená otvírací doba, a to i během dnů volna. K negativním důsledkům můžeme přiřadit skutečnost, že distribuční síť postupně opouští obytné území našich měst, dochází ke ztrátě sociální kontroly v obytném území, ztrátě i objektové rozmanitosti obytného území, posílení vazby pouze na nákup automobilem, diskriminace lidí bez automobilu v dostupnosti distribuční sítě, zvýšený tlak na dopravu ve městech, celkové zvýšení mobility obyvatel posílení monofunkčnosti obytného území, tlak na vylidňování venkova, zvýšené nároky na parkování na sídlištích, obecný růst intenzity automobilové dopravy, růst znečištění ovzduší v městech a podél komunikací, celkové zhoršení životního prostředí, nárůst nároků na nové stavební pozemky především na úkor zemědělského půdního fondu.

¤ Obchodní centrum ve Zlíně - Malenovicích (ilustrační foto)

Nákup jako happening

Současně s uvedenými trendy narůstá zřejmě další fenomén, kterým je nákup jako svého druhu happening, jenž poskytují současné distribuční objekty spojené s provozem některých služeb a zejména s veřejným stravováním. Uvedený trend lze dokladovat zejména u velkých obchodních center. I zde jde o celkový růst mobility, posílení intenzity automobilového provozu v obytném území, k růstu znečištění ovzduší a k opětnému posílení monofunkčnosti obytného území našich měst. Pro všechny naznačené problémy bude velmi obtížné nalézat uspokojivé řešení, je však nutné je reflektovat, vyhledávat a postupně vhodným způsobem usměrňovat.

Kultura a sport - podobné vyhlídky

Uvedené tendence lze sledovat i u zařízení pro kulturu a sport. Zvětšování objemu volného času zejména obyvatel měst bude i nadále pokračovat. Uvedené tendence znamenají zvýšení poptávky po využití kulturních a sportovních zařízení. S růstem poptávky roste i kapacitní velikost a takto velké víceúčelové haly či jiné typy zařízení již zpravidla nelze v obytném území umístit. Tento trend rovněž obecně zvětšuje celkovou mobilitu občanů i pohyb vozidel v obytném území. Obzvlášť významnou úlohu zde sehrává rekreace a trávení volného času. Rekreace denní i týdenní stále častěji odvádí obyvatele z jejich tradičního území a nejinak je tomu i s trávením volného času, jehož fond z různých důvodů neustále narůstá. Znovu jde o posilování mobility, o růst intenzity dopravy se všemi důsledky a souvislostmi. K tomu všemu je třeba připočítat i důsledky druhého bydlení (chaty, chalupy), které bezesporu přesahuje evropské zvyklosti.

Důsledky automobilizace a jejich řešení

Prudký nárůst stupně automobilizace přinesl zvýšenou mobilitu obyvatel, ale také zvýšení intenzity automobilového provozu v obytném území a tím i zhoršení úrovně životního prostředí. To vše podtrhuje problémy, s nimiž se obytné území našich měst dnes potýká. Vezmeme-li v úvahu i nebezpečí nástupu segregace v bydlení, pak je oprávněné hovořit o hrozbách, jež stojí před obytným územím. Můžeme považovat za jednoznačné, že trendy a případné hrozby, jež dosavadní vývoj přináší obytnému území se zcela evidentně promítají i do urbanistické struktury našich měst. I městské centrum jako tradičně největší stanoviště občanského vybavení ve městě je postiženo odchodem části distribuční sítě a nástupem nových druhů sportu a zařízení pro ně určených, ale rovněž novými druhy kultury a jejich uskutečňováním. Standardům, jimiž disponují supermarkety a hypermarkety a nákupní centra umístěná na okrajích měst, zejména v oblasti kvalitního a bezplatného parkování, budou městská centra jen stěží úspěšně čelit. Hrozí zde pokles významu městských center.
Vzhledem ke skutečnosti, že by bylo zpozdilé se domnívat, že se lidé vzdají nesporných předností, jež nové formy distribuce, sportu, kultury a rekreace přinášejí ve prospěch návratu k minulým formám životního způsobu bez vysokého stupně automobilizace, je nutné hledat řešení v postupné eliminaci uváděných negativních důvodů při zachování rozsahu a úrovně citovaných výhod. Toto úsilí musí směřovat nejen k odstranění záporných vlastností automobilu (zplodiny, hluk), ale i k formulaci nových opatření a postojů v oblasti urbanismu a rovněž v socioekonomické sféře.

¤ Ideálu zdravého města se blížila urbanistická koncepce "města v zeleni" prvorepublikového Zlína. Na fotografii z konce 30. let minulého století je centrum města s obchodním domem, restaurací, kinem a parkovištěm, podle návrhu městského architekta Františka Lydie Gahury.

Národní síť zdravých měst ČR

Jedním z předpokladů, jak zachovat zdraví člověka příznivé městské prostředí, jsou programy zvyšování efektivity veřejné správy. Dva z těchto programů představil ředitel Národní sítě zdravých měst ČR Petr Švec.
• Od roku 2006 je mezinárodní program Místní agenda 21 (MA21) součástí ?rodiny? metod pro zvyšování efektivity veřejné správy. Na základě kvalitní realizace MA21 mohou být městská zastupitelstva při splnění zadaných podmínek oceněna Cenou Ministerstva vnitra ČR za kvalitu v územní veřejné správě. V České republice je většina MA21 realizována v rámci mezinárodního projektu WHO ?Zdravé město?, jehož se příslušné městské úřady zúčastňují. Zúčastněné organizace se snaží o uplatnění udržitelného rozvoje do strategických dokumentů, dílčích koncepcí i každodenního řízení měst, obcí a regionů. Jde přitom o to transformovat do veřejné správy mezinárodní dokumenty, doporučení, projekty jako jsou Agenda 21 (OSN), Zdraví 21 (OSN - WHO) a další. Pro kvalitu místní a regionální veřejné správy je MA21 jedním z nejvýznamnějších mezinárodních programů. Základní oblasti sledované programem jsou udržitelný rozvoj, zapojování veřejnosti a systémový přístup (strategické plánování a řízení). Na národní úrovni se otázkami MA21 zabývá Rada vlády pro udržitelný rozvoj, zejména její pracovní skupina pro MA21. Ta v roce 2005 připravila sadu kritérií MA21 - konkrétních ukazatelů a měřítek, které umožňují měřit a porovnávat kvalitu realizovaných procesů v rámci MA21. Více informací naleznete na www.nszm.cz/ma21.
• Asociace Národní síť zdravých měst ČR (NSZM) je jednou z nejaktivnějších ?národních sítí? v Evropě. Zdravých měst, obcí a regionů je v České republice v současné době více než 80 a přímý dopad jejich působení pociťuje téměř čtvrtina populace ČR. Nástrojem jejich postupu je souhrn návodů v podobě Metodiky NSZM. Pro členy asociace jsou připraveny metodické praktické návody, jejichž cílem je zavádění principů udržitelného rozvoje do života (např. ?Jak připravit veřejné projednání a zajistit reprezentativní účast?, ?medializace?, ?komunitní kampaně?). Standardní součástí metodiky ?Zdravých měst? jsou komunitní plány (KP), které jsou součástí strategických plánů (SP). Vazby mezi komunitním, strategickým plánem a dalšími koncepcemi jsou sledovány pomocí internetového databázového informačního systému DataPlán NSZM. Více na www.dataplan.info. Komunitní plán je dokumentem, který vzniká procesem ?plánování odspodu?. Na jeho přípravě a každoroční aktualizaci spolupracují místní pracovní skupiny za účasti odborníků i zástupců široké veřejnosti. V souladu s kritérii MA21 probíhají každoroční veřejná Fóra Zdravého města, obce, regionu, kde jsou souhrnně projednávány veškeré oblasti rozvoje města, s možností širokého vyjádření veřejnosti.
Na základě vize a analýzy jsou ve strategickém plánu za využití standardních metod a metodik deduktivního plánování řešeny priority kvalitního rozvoje území, na něž jsou navázány konkrétní aktivity a projekty. Úspěšnost strategického plánu je sledována za využití indikátorů a jejich cílových hodnot. V rámci příslušných úřadů je snaha NZSM vytvářet strategické týmy, které jsou schopny zpracování a zejména aktualizaci strategických plánů zajistit převážně z vlastních zdrojů. Tyto týmy mají předem danou organizační strukturu s rozdělením úkolů a působností, kde například stanovený politik (většinou starosta) reprezentuje tým navenek a zodpovídá za prosazování udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života do aktivit v rámci působnosti úřadu. Konkrétní příklady z praxe, osvědčené postupy a řešení, kdy správné rozhodnutí úřadu může zásadním způsobem ovlivnit další vývoj lokality, je možné nalézt na www.dobrapraxe.cz.

Zhodnocení organizace konference

Uvedené příklady jen velmi obecně naznačují šíři problematiky, která zahrnovala i referáty od témat zabývajících se dynamickými modely rozvoje území, přes problematiku překonávání bariér pro handicapované, k využití volného prostoru v městech pro hřiště na pétanque.
?Právě tato šíře záběru témat se stala bezesporu největším přínosem konference,? řekl předseda vědecké rady konference Vítězslav Kuta. ?Pokud hovoříme o úspěchu, nelze než poděkovat organizátorům, konkrétně pak především duši, srdci i mozku významného setkání, Ing. Svatopluku Zídkovi, prezidentu ČSSI a přednostovi OK ČKAIT Karlovy Vary.?

¤ Prof. Ing. Viera Medelská, DrSc, pozdravila jménem slovenských inženýrů konferenci Zdravé město v Karlových Varech

¤ Ing. Pavel Mrzena přednesl zajímavý referát týkající se podtlakové kanalizace na ostrově Palm Island v Dubai, nastínil i možnosti dalšího využití této technologie

V rámci konference bylo představeno nové řešení náměstí v historickém centrum města Ratzeburg. Podrobnosti naleznete zde.