Zaručí kvalitu bílé vany konstrukční návrh nebo i profesionální provedení?

C) TĚSNICÍ SYSTÉMY

1. Vhodnost pro tlakovou vodu, zemní vlhkost, kolísání hladiny
   Každý výrobce ve svých podkladech musí redukovat hodnotu tlaku vody na konstrukci součinitelem bezpečnosti 2,5. To konkrétně znamená, že pokud např. systém PENTAFLEX® je zkoušen na 5 bar, při návrhu je možné použít jen na 2 bar = 20 m vodního sloupce. V současné době jsou velmi populární těsnící plechy s povrstvením, které garantují svou funkci již při zabetonování jen 30 mm.
2. Ucelenost systému
   Z hlediska jednoduchosti a celkové garance za těsnění je nezbytné, aby systémy řešily jak pracovní, řízené a dilatační spáry, tak prostupy pro technologie a spínání bednění. Je nežádoucí kombinovat těsnící systémy, protože v místech napojení dochází k poruchám.
3. ETA, pojistný systém, životnost
   Na těsnící plechy s povrstvením existuje ETA 15/0003 a EAD 320002-00-0605. Tyto evropské dokumenty a předpisy kromě vlastnosti vodonepropustnosti a hygienické nezávadnosti zkouší i životnost, a garantují tak funkčnost na 50 let. Velmi často se při návrhu těsnících systému používá i pojistný systém – injektážní hadičky nebo bentonitové pásky.

1. Napojení desky a stěn v rohu
   V místě vnějšího rohu ZD, kde se setkávají dvě stěny, vždy dochází ke kolizi výztuže a těsnících prvků. V prvé řadě jsou zde rozdílné výšky krytí výztuže z důvodu dvou směrů vyztužení ZD. Hlavním problémem je lemovací výztuž stěn, která brání osazení těsnících prvků v patě stěn. Jedná se běžně o jeden výztužný prut. Jednoduchým řešením je v tomto místě výztuž rozhrnout.
2. Napojení pracovních spár ZD
   Běžně se místo pracovní spáry v ZD navrhuje v okolí nulových momentů. To znamená cca ve čtvrtině až třetině rozpětí. Zásadně nevhodné je umisťovat je v místě zesílení ZD, kde se mění výšky těsněné spáry anebo v místě, kde není výztuž vedena jen při horním a spodním povrchu desky (oblast zesílení ZD).
3. Základ pro jeřáb (nárůst pevnosti)
   Pokud je z dispozičních důvodů základ jeřábu umístěn do prostoru ZD, jsou dvě základní možnosti řešení. První, dražší varianta je umístění pod spodní úroveň ZD.Druhou variantou je, že základ pro jeřáb bude součástí vodonepropustné konstrukce a horní povrch základu pro jeřáb bude na stejné výškové úrovni jako horní povrch ZD. V tomto případě se doporučuje pečlivě navrhnout průběžné trhlinky a pod základ jeřábu osadit pojistný systém (bentonitová rohož, FBF folie).
4. Dojezdy výtahů a čerpací jímky
   V případě, že je použito zesílení pod sloupy, se doporučuje nahradit je smykovými lištami. Prohlubně (např. dojezdy výtahů) je nutno z vnější strany zaizolovat polystyrenem o tloušťce 50 mm. Stejná izolace se použije i v zesílení desky na šikminách. Všechny hrany odskoků by měly být navrženy, pokud možno, se sklonem 45°.
5. Tlakové a tahové piloty
   Pokud je ze statického hlediska zapotřebí tlakových pilot, nesmí hlava piloty vyčnívat nad podkladní beton a má mít stejnou povrchovou úpravu jako podkladní beton. Tahové piloty svojí provázaností výztuže mezi pilotou a ZD zajišťují, aby se ZD při vztlaku vody nenadzvedla. Tím se vytváří velmi tuhé spojení a je potřeba při návrhu počítat se speciálním těsněním, zvýšením vyztužení ZD a zmenšením pracovního záběru ZD.
6. Krytí betonu
   V místě těsnících prvků je nezbytné, aby krytí bylo navrženo na 30 mm. S ohledem na nepřesnosti na stavbě je lepší krytí 40 mm.