Záchrana bytové domu v Kyselce

Z historie

K vlastní historii domu Stallburg č. p. 53, stejně jako k historii dalších původních provozních a lázeňských budov v Kyselce, dříve lázních patřících k nejkrásnějším v Evropě (německy Bad Giesshübel, starším jménem Kysibl, místa, kde pramení světoznámá minerálka Mattoni), se dochovalo jen málo historických pramenů. Stavební vývoj lze odvodit pouze přibližně na základě analýzy dochovaných stavebních plánů a dobové fotodokumentace.

Místo současného domu Stallburg zůstávalo dlouho nezastavěné. Snad ještě na počátku sedmdesátých let 19. století měly být v místě vybudovány velké Panské stáje podle projektu architekta Rudolfa Madera z Doubí. K realizaci velkorysého projektu nedošlo, ve stísněném prostoru vedle velké budovy skladů, současné Správy lázní (č. p. 36 a 52) vyrostly dvě drobné přízemní budovy pro povozy. V roce 1894 byla komunikace a nábřeží v místech výchozu skály a meandru řeky Ohře rozšířeny. Plány k této úpravě vypracoval stavební inženýr Friedrich Wolfner z Chebu. Podle projektu architekta Karla Haybäcka z Vídně, vypracovaného již v roce 1892, byl na uvolněné ploše postaven v roce 1894 dům pro sedm rodin zaměstnanců lázní. Stavba byla realizována s mnoha podstatnými odchylkami od původního plánu. Podle starších hospodářských budov dostal dům název Stallburg. Z boku byl přistavěn přízemní přístavek, ve stejné architektonické podobě jako vlastní dům. Přístavek sloužil jako hasičská zbrojnice.

Ve dvacátých až třicátých letech minulého století byla hasičská zbrojnice v boční přístavbě změněna na vozovnu (remízu). Přízemí Stallburgu bylo vyhrazeno pro provoz stáčírny minerální vody, v patře se nacházely byty, obývané do nedávné doby. V devadesátých letech 20. století vypukl v levém traktu budovy požár, který tuto část poškodil tak, že dům již nebyl obyvatelný. Záchranu domu umožnila až náročná rekonstrukce, zahájená v roce 2012.

Projektová a inženýrská činnost

V rámci stavby Kyselka - dům Stallburg, rekonstrukce bytového domu, projektant provedl a zajistil geodetické polohopisné a výškopisné zaměření, zaměření a vyhotovení výkresů skutečného stavu, stavebně-technický průzkum a stavebně-historický průzkum, včetně posouzení stavu dřevěných konstrukcí z hlediska biotického poškození.

Byl vypracován variantní návrh - architektonická a provozně dispoziční studie, projektová kancelář poté zpracovala dokumentaci pro stavební povolení. Separátně vznikl návrh na sanaci a zabezpečení velmi narušeného skalního masivu za domem.

V rámci inženýrské činnosti se konala řada obtížných jednání s pracovníky památkové ochrany, kteří se dostávali do střetu s názory investora na využitelnost budov pro moderní bydlení. Zdlouhavá a komplikovaná jednání probíhala i s vlastníky sousedních pozemků, přes které se musely vést inženýrské sítě.

Nové provozně-dispoziční řešení

Rekonstrukcí, přestavbou a dostavbou budovy Stallburg vznikl bytový dům s osmi bytovými jednotkami, garáží a nutným technickým zázemím. Vzhledem k rozlehlosti budovy, různým úrovním podlah a dalším aspektům stavebně-technického řešení byly navrženy do budovy tři vstupy.

Jižní vstupní lodžie s pultovou stříškou zůstala zachována, vstup slouží k obsluze dvou bytů v 1.NP a jednoho bytu v přízemí. Tyto byty jsou přístupné ze schodišťové vertikály umístěné v nárožní věži. Do přízemního bytu velikosti 2+1 se sestupuje ze schodišťové podesty.


V severní, zadní části budovy se nachází druhý vstup do domu (opět v místě vstupu původního). Vstupními dveřmi se vchází do chodby s navazujícím dvouramenným levotočivým schodištěm. Do chodby ústí dveře ze dvou sklepů a dveře z přízemního bytu.

Z uvedeného vstupu jsou přístupné celkem čtyři bytové jednotky - jedna je situována do přízemí a další tři do 1.NP.

Třetí vstup do bytového domu Stallburg ústí v místě severního štítového rizalitu, v místě současných vrat do původního průjezdu. Podélným přepažením přední části v průjezdu vznikla v pravé části vstupní chodba do přízemního bytu a malá komora. V levé části se nachází technická místnost zabezpečující vytápění celé budovy.

V podkroví domu je umístěna nová plynová kotelna, přístupná ze schodišťové vertikály v hranolové věži. Ostatní prostory pod krovem se nevyužívají.

Základní konstrukční řešení

Při rekonstrukci domu byla provedena mechanická sanační opatření, jako je podřezání zdiva a vložení izolace, zadní část budovy byla odvodněna drenáží. Nové svislé konstrukce domu byly navrženy v systému Porotherm, příčky se vyzdívaly klasickým způsobem, v 1.NP byly použity sádrokartonové desky. Nové stropy jsou neseny ocelovými válcovanými nosníky, na které byly uloženy trapézové plechy a podlahové vrstvy. Tepelná izolace a podhledy byly navrženy ze sádrokartonových desek.

Krov domu se musel částečně zhotovit nový, místy s použitím protézování (příložkování) pro zpevnění krokví a vazných trámů.

Dům má nově krytinu z hliníkových prefabrikovaných šablon, na věži byly užity maloformátové břidlicové šablony. Pultovou střechu pokrývá živičná krytina.

Truhlářské konstrukce byly vyrobeny v původním stylu budovy. Dům má z 90 % nová okna, ostatní byla repasována. Dveře jsou nové, v obložkových zárubních. Vnitřní i venkovní omítky byly provedeny systémem Baumit.

Související stavební úpravy

Před vlastní rekonstrukcí budovy Stallburg na bytový dům se vytěžoval a vyklízel prostor za budovou, kde se vlivem sesuvu nacházelo velké množství osypu, tvořeného převážně žulovým perkem. Vytěžená suť byla odvezena na skládku. Ještě před vyklízením se vykácely dřeviny a vymýtily křoviny rostoucí mezi korunou skalní stěny a navazujícím zemním svahem.

Sanačně byl svah zajištěn v samostatné stavební akci s předstihem na základě územního souhlasu.

Základní údaje o stavbě

Stavebník: Karlovarské minerální vody, a.s.
Projektant: MEDIKAprojekt Karlovy Vary spol. s r.o.
Vedoucí projektant: Zdeněk Havlina
Generální dodavatel: BAU-STAV a.s.
Stavbyvedoucí: Jiří Bauer
Doba výstavby: 12/2012-02/2014
Autor: Zdeněk Havlina, vedoucí projektant, MEDIKAprojekt Karlovy Vary spol. s r.o.

Zkušenosti stavbyvedoucího: Jiří Bauer, BAU-STAV a.s.

Vzhledem k ?vybydlenosti? domu Stallburg před zahájením stavebních prací se jistě projevila řada problémů a komplikací - můžete některé z nich popsat?
Skutečně jsme budovu převzali doslova v tragickém stavu. Neřešitelná situace nás sice nepotkala, ale bylo nutné provést řadu opatření a zásahů, se kterými původní projekt nepočítal. Výměna stropu nad 1.NP byla například předpokládána pouze v rozsahu dvou místností, ale ve skutečnosti bylo nutné vyměnit strop nad celým 1.NP. Také výměnu krovu bylo oproti předpokládaným 40 % nakonec nutné provést v rozsahu 90 % plochy. Důvodem pro výměnu byla totální degradace nosných prvků, napadených dřevokaznými houbami. Vzhledem k tomu, že projektová dokumentace byla zpracována na základě podrobného stavebně-technického průzkumu, byli jsme na možné překážky v realizaci stavby připraveni.

Při úpravě domu k bydlení v současném standardu vznikaly jistě problémy s památkovou ochranou. Můžete nastínit hlavní problémy?
Navzdory všem předsudkům, které vznikají v některých stavebních firmách vůči památkářům, se domnívám, že jsme nakonec s nimi vycházeli velmi dobře. V průběhu stavby se ovšem vyskytovala řada problémů, které bylo nutné s pracovníky památkové ochrany řešit. Příkladem by mohla být potřebná výměna stropních trámů, kdy se památkáři snažili pochopitelně zachovat pokud možno co nejvyšší počet těch původních a na našich pracovnících bylo zjistit, které jsou opravdu nevyhovující - a dokázat to v diskuzi s památkáři obhájit. K tomu bylo nezbytné zajistit řadu posudků z hlediska statiky i mykologie. Domnívám se, že i pracovníci památkové ochrany byli s výsledkem naší společné snahy spokojeni.

Vyskytly se problémy s použitým systémem při provádění fasád?
Určité problémy se vyskytly při provádění uliční fasády. Bylo obtížné napodobit její zvláštní strukturu - jak požadovali památkáři - neboť nikdo neznal technologii, jakou byla tato fasáda původně zhotovena. Bylo třeba zkoušet různé receptury a metody, které nakonec umožnily strukturu původní fasády napodobit tak, že byla uliční fasáda hodnocena na výbornou.

Máte zkušenosti s podobnými stavbami z dřívější doby?
Naše firma prováděla rekonstrukci celé řady památkově chráněných budov. Podobně jako Stallburg v Kyselce byla pod kontrolou památkové ochrany také rekonstrukce vily Pupp v Karlových Varech, které jsem se osobně zúčastnil.

Dáváte Kyselce šanci stát se opět cílem turistů a lázeňských hostů?
Vzhledem k medializaci Kyselky věřím, že se tam i ostatní budovy dočkají svého znovuvzkříšení, ovšem bude to běh na dlouhou trať. Určitě se ale nevrátí doba lázeňských hostů spokojeně korzujících v parádních kloboucích.