Výstavba bytového domu v Pobřežní ulici v Praze-Karlíně

Předmětem zakázky je výstavba osmipodlažního objektu s třiceti osmi byty, většinou v dispozičním řešení 1+kk. Navrhovaná stavba respektuje blokovou výstavbu, uliční a stavební čáru definovanou stávající starou zástavbou na západní straně ulice Pobřežní a hmotové a výškové poměry lokality. Objekt je proto tvořen šesti plnohodnotnými nadzemními a dvěma ustupujícími podlažími (7. a 8.NP) a díky zvoleným konstrukčním výškám podlaží navazuje na sousední administrativní objekt.

Polohové a výškové umístění domu

Parcela pozemku, na níž výstavba bytového domu probíhá, se nachází v rovinatém terénu situovaném ve stávající městské zástavbě a je přibližně obdélníkového půdorysu 23 × 14 m. Na parcele se nacházel nevyužívaný zděný objekt s jedním podzemním a třemi nadzemními podlažími.

Území má polyfunkční využití s převažujícími funkcemi pro administrativu, bydlení a přechodné ubytování včetně souvisejících a přidružených provozů. Zastavěnost pozemními stavbami je velká, povětšinou se jedná o souvislou blokovou zástavbu doplněnou mezilehlými zpevněnými plochami komunikací a parkovišť s lokálními a solitérními zatravněnými plochami či dřevinami. S ohledem na charakter a rozsah realizované stavby (zástavba proluky po odstraněném objektu) nedochází ve využití území ani jeho zastavěnosti k podstatné změně.

Výšková úroveň okolních budov není zcela jednoznačná, nicméně v posledních padesáti letech prošlo toto území prudkým rozvojem a původní nižší zástavba se na většině okolních pozemků již proměnila na moderní stavby o sedmi a více podlažích. Největší změny nastaly po roce 2002, kdy bylo území postiženo povodněmi. Je přirozené, že záměrem bylo vybudovat na místě původně technicky, provozně i morálně zastaralého a nefunkčního objektu novostavbu výškové úrovně přizpůsobenou okolí, která proto počítá se šesti nadzemními a dvěma ustupujícími podlažími.

Bytový dům se díky zvoleným konstrukčním výškám podlaží přednostně snaží navázat výškou na sousední administrativní budovu Oasis Florenc. Základní snahou bylo sjednotit výšky atik či říms posledních plnohodnotných pater (v našem případě 6.NP) tak, aby při pohledu z ulice působila hmota zástavby jednotnou výškou. Další dvě ustupující podlaží také vycházejí z konfigurace objektu Oasis Florenc, zejména co se hloubky ustoupení jednotlivých podlaží týče, konstrukčně jsou již však mírně nižší.

Provozní a dispoziční řešení budovy

Základním limitem pozemku a potažmo stavby je jeho malá plocha, v úrovni terénu navíc ještě snížená uliční čarou definovanou stávající historickou zástavbou v západní koncové části ulice Pobřežní. Tyto limity vedly k vytvoření návrhu praktického, účelného a jednoduchého objektu, který se v celém svém rozsahu včetně pozemku nachází v záplavovém území Vltavy a Berounky pro Q100 a zároveň ve vymezeném záplavovém území nejvyšší známé povodně, která zasáhla Česko v srpnu roku 2002. Provozní a dispoziční řešení objektu je uzpůsobeno pro minimalizování případných škod vznikajících při povodni: v zaplavované části stavby se nachází pouze vstupní vestibul, parkovací prostory a doplňkové vybavení objektu. Hlavní užitná podlaží včetně hlavních technologií pro vytápění a větrání stavby jsou situována do vyšších částí budovy. Všechny hlavní pobytové prostory se nacházejí více než 1 m nad hladinou nejvyšší zaznamenané povodně.

Konstrukční a stavební řešení objektu

Stavba byla navržena jako zástavba proluky sousedící na východní a jižní straně s výše zmíněnou administrativní budovou Oasis Florenc, která je z východu obdobného výškového uspořádání a z jihu sahá pouze do 2.NP. Celý sousední objekt má jedno podzemní podlaží, kde se nacházejí parkovací stání. V místě proluky na západní straně se plánuje přístavba hotelu Botanique stejné výšky, čímž dojde ke scelení celého bloku budov v této části Pobřežní ulice. Budova je navržena rovněž s jedním suterénem. Tato konfigurace znamenala zvýšené požadavky zejména na základové konstrukce objektu, které byly navrženy hlubinné v podobě vrtaných pilot, aby nemohlo dojít k ovlivnění základových poměrů sousedních objektů. Při jejich provádění bylo zjištěno dočasné zajištění stavební jámy sousední budovy v půdorysu prováděné stavby a bylo nutné upravit projekt založení. Kvůli proveditelnosti byly obvodové piloty na styku s novostavbou zaměněny za mikropiloty se základovým prahem.

Předmětná zakázka se realizuje v ochranném pásmu metra, kde je zvýšené riziko korozivního namáhání stavby (výztuže železobetonových prvků) vlivem bludných proudů. Z tohoto důvodu byl u konstrukcí v kontaktu se zemním prostředím navržen vodovzdorný beton s krytím hlavní nosné výztuže alespoň v tl. 50 mm a systém vodotěsných izolací pod základovou deskou. U základových konstrukcí pod úrovní izolace došlo k provaření výztuže. Zařízení a vedení vstupující do objektu byla použita primárně plastová. Podzemní dráha metra je rovněž potenciálním zdrojem nežádoucích vibrací. Proti přenosu strukturálního hluku a vibrací z podloží je objekt chráněn souvislou vrstvou vibroizolací tl. 50 mm provedených pod úrovní základové desky a na svislých konstrukcích ve styku se zeminou a 1.NP sousedního objektu.

Celá horní stavba je řešena jako železobetonová konstrukce se stěnovým obousměrným nosným systémem. V přízemí jsou některé nosné stěny nahrazeny železobetonovými průvlaky a pilíři. Hmota stavby je v zásadě jednoduchá, s výhradně přímkovými plochami, bez výrazného členění. Návrh fasád vychází rovněž z charakteru okolní zástavby a prostorových omezení daného pozemku. V případě uliční fasády je základní rovina stavební čáry ctěna v prostoru 1.NP, avšak v souladu s moderními trendy a platnými regulativy je uliční průčelí od vyšších podlaží rozčleněno a vystoupeno oproti uliční čáře ve dvou „do sebe vsunutých“ arkýřů, čímž je navozen dojem otevřené knihy se hřbetem v rovině východní fasády. Kontaktní zateplovací systém je v západních stěnách arkýřů doplněn svislými souvislými skleněnými pásy.

Závěr

Kromě již zmíněné změny v založení se po dobu výstavby bylo nutné vypořádat s extrémním navýšením cen a nedostupností některých stavebních materiálů a kapacit kvůli doznívající pandemii covid-19 a probíhajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině. Nevýhodou umístění stavby byl téměř nulový prostor pro zařízení staveniště, proto musel být veškerý dovážený materiál ihned zabudováván na své místo, což kladlo velké nároky na logistiku. Přes všechny tyto problémy jsme přesvědčeni, že stavba bude zdárně dokončena v požadovaném termínu a z pozice generálního zhotovitele si velice vážíme, že jsme se na tomto projektu mohli podílet.

TEXT a FOTO: Ing. Jiří Sudík, OHLA ŽS, a.s.
Zdroj: Souhrnná technická zpráva, IKA VIN 112