Úspory energie při regeneraci budov

Na jedné straně je povinností v rámci Evropské unie dostát svým závazkům, na druhou stranu se tím otevírá šance pro spotřebitele energie, že mohou získat určitou formu podpory pro své energeticky úsporné projekty. Mezi ně patří vlastníci budov v sektoru bydlení, ve veřejném sektoru a také malí, střední a velcí podnikatelé. V rámci sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu byl v roce 2015 zřízen odbor energetické účinnosti a úspor, který se zabývá způsoby snižování spotřeby energie ve všech sektorech národního hospodářství, sledováním a vyhodnocováním dosahovaných úspor energie a důsledně soustřeďuje veškeré informace o plnění závazků v oblasti zvyšování energetické účinnosti, které na sebe Česká republika převzala. Pro dosahování úspor je do roku 2020 vyčleněno poměrně velké množství dotačních prostředků, které je možné za určitých podmínek využít k realizaci energeticky úsporných projektů.

Přístup ke snižování energetické náročnosti v českých podmínkách

Téma úspor energie je v současnosti poměrně často zmiňováno a věnovat se tomuto tématu je zcela na místě. K podpoře energetické účinnosti se zavázala minulá vláda a nastupující vláda tyto závazky na sebe přebere. Tlak na snižování energetické náročnosti zaznívá z Evropské unie stále výrazněji a platná směrnice o energetické účinnosti nastavuje řadu požadavků, se kterými je nezbytné se v rámci členských států vyrovnat. Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, má zpracován Národní akční plán energetické účinnosti, ve kterém jsou nastaveny cíle, jichž má být dosaženo, a opatření a nástroje, které jsou pro plnění cílů využívány. V posledním znění tohoto národního akčního plánu je jeho součástí také strategie renovace budov, ve které je identifikován potenciál úspor energie v budovách a způsob jeho využití při splnění určitých podmínek nákladové efektivity. Ve strategii renovace budov je navrženo pět scénářů pro využití potenciálu úspor energie, včetně zhodnocení jejich energetických a ekonomických dopadů. To by mělo být návodem k dalším rozhodnutím, jakou cestu a tempo si Česká republika pro renovaci budov do budoucna zvolí.

Je ovšem potřeba doplnit, že o úsporách energie se zatím stále více mluví, než se pro ně dělá. V českých podmínkách je aktuálně k dispozici několik programů, ze kterých je možné získat dotace na energeticky úsporný projekt, ovšem přetrvává problém, že zájem o tyto prostředky není takový, jak se předpokládalo. Největší objem dotačních prostředků je zejména ze strukturálních fondů, které jsou soustředěny v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu), operačním programu Životní prostředí (v kompetenci Ministerstva životního prostředí), Integrovaném regionálním operačním programu (v kompetenci Ministerstva pro regionální rozvoj) a operačním programu Praha – pól růstu (v kompetenci hlavního města Prahy).

Podporu přitom může čerpat celá škála žadatelů. Investiční dotace jsou cíleny na subjekty z podnikatelského či veřejného sektoru, vlastníky bytových domů a společenství bytových jednotek anebo vlastníky a uživatele objektů ve veřejném sektoru. Kromě operačních programů je vhodné zmínit ještě národní program Nová zelená úsporám, ze kterého jsou poskytovány dotace na úspory energie a obnovitelné zdroje energie zejména v rodinných a bytových domech. Celkově jsou z operačních a národních programů k dispozici stále desítky miliard korun, které je možné za určitých podmínek získat. Splnění podmínek není v některých případech úplně jednoduché, ale po roce 2020 takové možnosti do velké míry skončí. Z toho důvodu by mělo být zajímavé se snažit dostupné dotační prostředky včas využít.

Získání dotace by ovšem nemělo být hlavní motivací pro dosažení úspor energie. V případě zájmu o získání dotace je velmi vhodné si na odborné záležitosti najmout odborníka. Především tehdy, kdy je třeba najít optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, která budou mít přijatelnou návratnost vložených prostředků. Mezi základní typy opatření, které je vhodné kombinovat pro optimální řešení energeticky úsporného projektu, obvykle patří optimální řízení spotřeby energie instalací vhodných měřicích, regulačních a řídicích prvků, instalace nebo výměna vhodného zdroje energie, případně rekonstrukce původního zdroje, dílčí nebo komplexní zateplení budovy, včetně výměny oken a dveří. U všech úsporných opatření je třeba zjistit odhad investice a zejména přínosy v podobě potenciálního snížení spotřeby energie. Teprve na základě těchto informací je možné navrhnout optimální kombinaci řešení pro realizaci projektu.

Celý článek naleznete v archivu čísel 01-02/2018.