Tvorba bezbariérového prostředí sportovních staveb a rekreačních areálů

Zvláště pak plavání je velmi důležitou rekreačně-relaxační aktivitou. Vodní hladina nabízí těmto osobám maximální svobodu a v rámci rehabilitace urychluje vlastní léčebný proces. Sportování nepřináší pouze zlepšení kondice, má zároveň významnou sociální dimenzi - izolovaní jedinci se prostřednictvím sportu mohou zapojit do společenského dění. Jestliže hovoříme o sportu zdravotně postižených osob, povětšinou si každý představí paralympijské hry či mistrovství, na kterých se utkávají lidé s různým druhem zdravotního omezení. Mezi nejznámější sportovní odvětví patří atletika, basketbal, bowling, cyklistika, florbal, lukostřelba, lyžování, plavání, ragby, sledge hokej, stolní tenis, tenis a jiné. Sportováním se však mohou a chtějí věnovat zdravotně postižené osoby také rekreačně, pokud mají vytvořené podmínky v podobě bezbariérové přístupnosti sportovních staveb. Přístupnost sportovních staveb a rekreačních areálů musí být zajištěna bezbariérovou trasou od MHD a parkovacích ploch k vlastnímu vstupu přes pokladny až k jednotlivým prostorům, sportovištím, vyhrazeným místům v hledišti, hygienickým zařízením, službám apod. Podmínky na bezbariérové užívání se zajišťují v celém svém rozsahu, a to:

• v části pro diváky;
• v části pro sportovce;
• v doplňkových službách.

Pro snadnou a rychlou orientaci je nutné tyto objekty a areály vybavit informačním orientačním zařízením (plánkem) s vyznačením bezbariérových přístupů k jednotlivým prostorům.

Vstupní a komunikační prostory
Bezbariérová přístupnost do sportovních staveb musí být zajištěna z úrovně terénu a výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Světlost vstupních dveří se navrhuje v závislosti na druhu sportovního zařízení. Respektování nejmenších světlostí je zvláště důležité u vnitřních dveřních křídel, neboť handicapovaný sportovec se po vnitřní dispozici pohybuje na sportovním vozíku, který má větší rozvor kol (cca 1000 mm). Tento zvýšený požadavek na manipulaci musí být akceptován také u dimenzování šířkových parametrů komunikačních prostor. Mnohá sportovní zařízení jsou na vstupu vybavena turnikety, které jsou nepřekonatelnou bariérou nejen pro samotné osoby s pohybovým postižením, ale také pro osoby s dětským kočárkem a osoby se zrakovým postižením. V tomto případě turnikety doplňujeme osobním kontrolním vstupem, jehož šířka se doporučuje 1000 mm (viz obr. 2).

¤ Obr. 2. Kontrolní vstupní turnikety musí být doplněny o bezbariérový přístup s doporučenou nejmenší průjezdní šířkou 1000 mm

Pokladny, recepce
Ve vstupních částech sportovišť se navrhují pokladny, přičemž nejméně jedna musí splňovat požadavky na přístupnost osob s pohybovým, zrakovým, ale také sluchovým omezením. Pro pohybové postižení je důležité zajištění nezbytných manipulačních a průjezdných ploch (obr. 1 a 3). Prodejní pult pokladny (recepce) smí být nejvýše 800 mm nad úrovni podlahy, terénu a v nejmenší délce 900 mm (obr. 4). Obdobným způsobem se řeší stánek s občerstvením, který musí mít navíc prodejní pult předsunutý v šířce 250 mm, aby bylo možné manipulovat s nakoupeným zbožím. Bezbariérovou pokladnu pro osoby se sluchovým postižením je třeba vybavit přepážkovou indukční smyčkou.

¤ Obr. 1. Pokladny se navrhují s ohledem na pohyb tělesně postižených s dodržením manipulační plochy 1500x1500 mm nebo nejmenší šířky průchodu 900 mm se současným dodržením výškového osazení pultu

¤ Obr. 3. Pokladny - nejmenší šířka průchodu 900 mm

Hlediště
V části hlediště musí být podle současné platné vyhlášky č. 369/2001 Sb. nejméně dvě místa pro umístění vozíku. Tato místa by měla být umístěna v přímé návaznosti na východy a tak, aby osoby na invalidním vozíku nemusely překonávat příliš velké výškové rozdíly. Pokud se jedná o venkovní hlediště, vyhrazená místa se navrhují v kryté části. Minimální půdorysné rozměry vyhrazených míst jsou 1000x1200 mm. Osoby na vozíku preferují místa nad úrovni hrací plochy s celkovým výhledem na sportovní dění. Vhodné je navrhnout tato místa v různých výškových úrovních a jednotlivých sektorech. Při návrhu vyhrazených míst je velmi důležité respektovat křivky viditelnosti, kdy je nutné zajistit dobrou viditelnost z vozíku na hrací plochu i v případě stojících diváků v nižší části hlediště, jak dokumentují obr. 5. a 6.

¤ Obr. 5. Místo pro vozík v hledišti musí mít zajištěnou dobrou viditelnost - vozíčkář má jinou výši horizontu než sedící divák

¤ Obr. 6. Místo pro vozík v hledišti musí mít zajištěnou dobrou viditelnost - platí pro stojící diváky

Šatny a hygienické prostory
Jak již bylo v úvodu napsáno, sportovní stavby je nutné bezbariérově navrhnout ve všech svých částech. Pokud se zmiňujeme o šatnách a hygienických zařízení, bezbariérové užívání musí být naplněno nejen v částech pro diváky, ale také v částech pro sportovce. Z toho vyplývá, že každá šatna, každé hygienické zařízení musí být v souladu s vyhláškou. Nejméně 5 % skříněk nebo převlékacích kabin z celkového počtu musí být řešeno s ohledem na manipulační požadavky osob na vozíku a respektováním dosahové úrovně 1200 mm nad podlahou (viz obr. 7 a 8). Zároveň v návaznosti na šatnu se navrhuje vždy nejméně jedna kabina v oddělení pro muže a oddělení pro ženy.

¤ Obr. 7. Příklad řešení samostatné bezbariérové převlékací kabiny

¤ Obr. 8. Požadavky na manipulační prostor u šatnových skříněk

Bezbariérové užívání rekreačních areálů, bazénů a koupališť
Plavání je velmi důležitá rekreačně-relaxační aktivita nejen pro zdravého jedince, ale pro všechny skupiny osob se zdravotním postižením. Právě pro tyto osoby, včetně seniorů, je plavání jedna z nejoblíbenějších a nejčastějších sportovních aktivit, které poskytují nezávislost a svobodu pohybu. Velkým problémem pro zdravotně postižené, zvláště osoby s pohybovým omezením, je zajištění této nezávislosti na přístupu k bazénu či je naopak obtížné dostat se z bazénu ven.
Při navrhování rekreačního areálu koupaliště je potřeba zpřístupnit veškeré vodní plochy a atrakce, včetně doprovodných služeb (restaurace, hygienické prostory apod.). Přístupnost do bazénu lze řešit stavebně pomocí schodů, ramp a různých madel, nebo pomocí zvedáků do vody. Při koncepci návrhu bezbariérového přístupu se musí akceptovat charakter a možné využití jednotlivých typů bazénů zdravotně postiženými.

¤ Obr. 4. Detailní řešení recepce sportovního areálu s požadavky na bezbariérové užívání

¤ Obr. 9. Přístup do bazénu přes jeho okraj, který je 400-500 mm vysoký. Pro snadný přesun z invalidního vozíku na okraj bazénu se instaluje jedno nebo dvě madla a zabezpečíme v tomto místě nezbytnou manipulaci.

¤ Obr. 10. Přístup do bazénu přes jeho okraj, který je 400-500 mm vysoký. Hladina vody musí být v jedné úrovni s okrajem bazénu.

¤ Obr. 11. U přístupu do bazénu přes jeho okraj musí zůstat dostatečný manipulační prostor pro přemístění postiženého na vozíku

¤ Obr. 12. Zvedací zařízení do vody musí být rovněž instalováno se zajištěním nezbytné manipulační plochy pro přemístění postiženého z vozíku

¤ Obr. 13. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými madly

¤ Obr. 14. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými madly musí mít dostatečný manipulační prostor

¤ Obr. 15. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými madly - osoba se sníženou pohyblivostí (např. pohybující se pomocí chodítka) se přesouvá sama v pozici vsedě po schůdcích do vody

¤ Obr. 16. Zabezpečení přístupu rampou - povrch rampy a okolí musí být pokryt dlažbou s protiskluzovou úpravou, rampa vybavena madly po obou stranách ve výši 900 mm. Před nástupem a výstupem z rampy je zajištěn manipulační prostor a rozměrech 1500x1500 mm.

Závěr
Na příkladech zabezpečení bezbariérového užívání vodních ploch sportovně-rekreačního areálu koupaliště lze dokumentovat, že zajištění přístupu a sportovní vyžití osob se zdravotním omezením je velice specifická problematika, která si zaslouží při projektovém řešení daleko větší pozornost. Musíme si uvědomit, že sportovní aktivity jsou pro handicapované osoby novým smyslem života, a z tohoto důvodu je nutné odstranit všechny architektonické bariéry, jež znemožňují rekreační sportování těchto našich spoluobčanů.

Použitá literatura:
[1] Sámová, M. a kol.: Tvorba bezbariérového prostredia, Základné princípy a súvislosti, Vydavaťelstvo Eurostav, spol. s r.o., Bratislava 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-89228-10-2
[2] Zdařilová, R.: Bezbariérové užívání sportovních staveb, sborník konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2009, VŠB-TU Ostrava, Ostrava 2009, 1. vydání, str. 117-126, ISBN 978-80-248-2014-9
[3] Zdařilová, R.: Odstraňování bariér v městském inženýrství, MP 1.8, Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob, Informační centrum ČKAIT, Praha 2006, 1. vydání, ISBN 80-87093-12-7
[4] Access for Disabled People, Sport England Publications, London 2002, ISBN 1 86078 149 7