Terminál hromadné dopravy Nová Paka

Celkové urbanistické a architektonické řešení

Území, na kterém je terminál hromadné dopravy umístěn, původně sloužilo jako autobusové nádraží, jež bylo poplatné době svého vzniku; bylo tedy morálně i fyzicky zastaralé. Prostor za kostelem z větší části tvořila volná nezpevněná plocha, která nebyla v území stabilizována. Celé území, jež je důležitým místem Nové Paky a intenzivně jej využívají obyvatelé, nebylo řešeno jako „městotvorné“ a nefungovalo jako kvalitní veřejný prostor. Zejména plocha bývalého autobusového nádraží tvořila v uliční frontě prázdné místo.

Navržené urbanistické řešení vyšlo z kontextu místa, tj. ze struktury, podlažnosti a typu funkčního využití přilehlého území. Návrh terminálu hromadné dopravy doplnil do té doby chybějící odbavovací budovu, která je situována podél Kotíkovy ulice. Takto navrženým umístěním budova uzavírá uliční frontu a svým zalomeným tvarem reflektuje přirozený tvar ulice. Jako velká hodnota místa byly od začátku vnímány průhledy na oba nedaleké kostely, proto bylo při řešení návrhu rovněž důležité tyto pohledové osy zachovat. Funkčně tvoří odbavovací budova středobod nového terminálu veřejné dopravy. Je umístěna na centrálním ostrůvku objízdného řešení rozmístění zastávek. Zároveň odděluje samotné zastávky od probíhající ulice a navazujícího centra města. Je tak jednoznačně vymezen prostor pro autobusy.

Dále se v projektu podařilo navrhnout prodloužení Biskupské ulice, která se tím logicky zapojila do městské uliční sítě. Vzniklo tak důležité propojení mezi kostelem Nanebevzetí Panny Marie a centrem města. Zároveň v této ulici vznikla kapacita pro dopravu v klidu (cca 49 stání), zapojenou v systému P+R (Park and Ride) a K+R (Kiss and Ride). Ulice také tvoří kultivovaný předprostor občanské vybavenosti nacházející se v okolních domech a nabízí příležitosti pro další rozvoj okolního území.

Architektonické a dispoziční řešení

Terminál je řešen jako objízdný, s jednosměrným provozem. Okolo centrálního nástupního ostrůvku s odbavovací halou bylo navrženo pět zastávek a několik ploch umožňujících odstavné stání autobusů. Objekt odbavovací budovy je pojat tak, že jeho zastřešení zároveň chrání venkovní nástupní prostor pro cestující před nepřízní počasí. Pohledově otevřené čekárny situované v budově zaručují plnou kontrolu nad přijíždějícími autobusy i děním na nástupišti. Dále jsou v rámci budovy umístěna veřejná hygienická zařízení a systém úschovy kol v režimu B+R (Bike and Ride). Přilehlý prostor budovy terminálu je dlážděn žulovou kostkou v kombinaci s betonovou plochou, která pomyslně zrcadlí zastřešení prostoru nástupišť. Biskupská ulice je řešena jako zklidněná a od prostoru terminálu ji odděluje pás zeleně, ve kterém je vysazeno stromořadí se smíšenou trvalkovou podsadbou.

Prostor za kostelem je pojat jako jednotná plocha ze žulové dlažby, do které vstupuje několik zídek oddělujících místa pro parkování cca 28 automobilů. Odbavovací budova je navržena jako stavba dvou oddělených objektů, které jsou společně s nástupištěm pro příjezdy a odjezdy cestujících přestřešeny velkorysou betonovou deskou, tvarově „stoupající“ od jejího středu směrem k okrajům. Tato deska je staticky podporována nosnými konstrukcemi dvou zmíněných objektů a dále pak systémem ocelových sloupů rozevírajících se ve tvaru „V“ od pochozích ploch směrem k betonové desce. Z výše uvedených důvodů je konstrukční systém budovy zvolen jako železobetonový stěnový v kombinaci s ocelovými sloupy. Železobetonové stěny jsou navrženy v místech nutného prostorového ztužení stavby.

Založení objektu je z důvodu složitého podloží (původní meandry vodního toku potoka Rokytky) a nerovnoměrného zatížení základových konstrukcí od vrchní stavby realizováno na velkoprůměrových železobetonových pilotách délky cca 7,5 m uložených do kvalitního pískovcového podloží. Svislé nosné konstrukce jsou železobetonové monolitické, v pohledové kvalitě. Nenosné vnitřní dělicí konstrukce jsou zděné keramické. Obvodové konstrukce zatepluje izolant z minerální vaty. Prosklené plochy jsou tvořeny systémovým lehkým obvodovým pláštěm s termoizolačním čirým zasklením. Lehký obvodový plášť je připevněn přímo do ocelových sloupků nosné konstrukce objektu. Podhledy uvnitř jsou tvořeny z dřevěných lamel. Budova je částečně opatřena dřevěným vertikálně kladeným obkladem, zčásti je opláštěna obkladem z ocelového tahokovu.

Střecha terminálu je zateplena pouze v místech objektů. Je izolována fóliovou hydroizolací, nad kterou je realizováno nízké souvrství extenzivní zeleně. Rozměrná plocha střechy se tak v dálkových pohledech propojuje s okolní zelení a nezanedbatelný je také fakt, že v letních měsících dosahuje podstatně nižších povrchových teplot. K vizuálnímu rozdělení spodní části stavby (myšleno části pod střešní ŽB deskou) na dva objekty (levý a pravý) došlo mimo jiné i z důvodu požadavku investora na vytvoření dvou samostatných čekáren. Oddělení čekáren zajišťuje cestujícím lepší přehlednost o stavu přijíždějících autobusů a rovněž o celkovém provozu na terminálu. Levý objekt je dispozičně rozdělen do tří nezávislých částí. Největší, velkoryse prosklený prostor slouží jako místnost první odbavovací haly, na něj navazuje prostor úschovny kol B+R (Bike and Ride) a také jsou v něm situována hygienická zařízení pro cestující včetně bezbariérového. Přes toalety mužů je přístupná místnost pro úklid objektu a jeho okolí a v této místnosti je také umístěn výlez do technického podlaží, které se nachází právě nad prostory toalet. Tam je navržen tuhý železobetonový pochozí strop.

Pravý objekt slouží jako druhá odbavovací hala. Ta je taktéž velkoryse prosklena a svými výhledy orientována do Kotíkovy ulice směrem k největšímu množství autobusů přijíždějících k terminálu. Stavba je navržena jako bezbariérová. Všechny veřejně přístupné prostory (odbavovací haly, hygienická zařízení atd.) v budově jsou navrženy na úrovni přilehlých zpevněných ploch, tzn. bez jakýchkoliv výškových rozdílů (schody, rampy apod.). V rámci řešeného území jsou všechny nově vzniklé pochozí zpevněné plochy navrženy jako bezbariérové. V místě přechodů pro chodce, míst pro přecházení, nástupišť autobusů atd. jsou vytvořeny bezbariérové povrchové úpravy, tzn. signální a hmatné pásy, vodicí linie apod.

Konstrukční řešení

Základové konstrukce

Založení je provedeno na pilotách, propojených základovými prahy. Piloty jsou navrženy jako vrtané o průměru 880 mm, což odpovídá běžnému rozměru tuzemské výpažnice. Jsou situovány v místech, kde se konstrukčně potkávají svislé konstrukce či sloupy. Hloubka vrtaných pilot, tj. 7,5 m pod úrovní základového pasu, je navržena na základě zpracovaného geologického průzkumu. Základové prahy jsou navrženy tloušťky 600 mm a výšky 1 200 mm a propojují jednotlivé hlavy pilot. Základové prahy jsou v místech jednotlivých objektů budovy přetaženy železobetonovou deskou tloušťky 150 mm.

Konstrukce vrchní stavby, střešní deska

Vrchní stavba je železobetonová, stěnová, v kombinaci s ocelovými sloupky a sloupy. Všechny nosné stěny jsou navrženy v tloušťce 250 mm. V místě prosklených fasádních stěn jsou železobetonové stěny podpírány ocelovými sloupky z obdélníkových trubek TR 160 × 80 × 10 mm a TR 160 × 160 × 10 mm. Vodorovné profily tvořící paždíky jsou navrženy rovněž z obdélníkových trubek TR 160 × 80 × 5 mm. Železobetonová střešní deska o tloušťce 350 mm je tvarově prolomena s mírným stoupáním. Deska je uložena na železobetonové stěny objektu a na masivní sloupy z ocelových HEB 300 profilů, jež se potkávají v patě a v hlavě jsou propojeny profilem HEB 220 s vloženými plechy, které vytvářejí hlavice sloupů. Podepírající sloupy mají tvar písmene V, z jednoho místa vychází vždy jedna dvojice sloupů. Celkem je tedy deska podepřena na deseti místech, tzn. na pěti sloupových dvojicích. Úhel mezi sloupy činí 30°.

Po hraně střešní desky je vytvořena železobetonová lemovací atika výšky 150 mm (nad horní hranu desky). Tato atika společně s vlastní deskou slouží k ukončení hrany desky a zároveň k ukotvení lemovacího obvodového plechu. Uvnitř plochy střešní desky je vytvořen systém dělicích železobetonových atik výšky 150 mm (nad horní hranu desky). Tyto atiky slouží k rozdělení plochy střechy na jednotlivé menší části, čímž je umožněno její pohodlné odvodnění do vyhřívaných střešních vpustí. V západní části střešní desky je proveden otvor o průměru 6 m, který je otevřen až do prostoru nástupiště. V místě je vysazen strom, který v budoucnu proroste skrze střechu objektu. Jedná se o jinan dvoulaločný v méně vzrůstném kultivaru s užší korunou, známý jako Ginkgo biloba – prastarý druh stromu odkazující na první evropský geopark UNESCO Český ráj.

Tepelné izolace

Stěny a strop v prostorách odbavovacích hal a dále stěny a strop v technickém podlaží jsou izolovány kalciumsilikátovými tepelněizolačními deskami na bázi pórobetonu v tl. 100, respektive 160 mm. Toto řešení je zvoleno s ohledem na nutnost provést zateplení z interiérové strany a na základě podrobného vyšetření prostupu tepla betonovou konstrukcí. Všechny svislé obvodové stěny objektu jsou zatepleny minerální vatou tl. 200 mm. Před izolantem je následně vytvořena provětrávaná vzduchová mezera, před kterou je jako finální pohledová vrstva proveden svislý dřevěný obklad, případně ocelový obklad z tahokovu.

Statické posouzení

Na konstrukcích jsou zjištěny vnitřní síly od účinků uvažovaných zatížení a prvky jsou posouzeny z hlediska mezních stavů únosnosti a použitelnosti. Ve výpočtu jsou uvažovány zatěžovací stavy a jejich kombinace, které se mohou vyskytnout na konstrukci v průběhu životnosti stavby.Ke stanovení průběhu vnitřních sil je použita globální analýza s uvážením lineárně pružné analýzy prvního řádu (first order linear elastic analysis). Výpočet konstrukcí je proveden statickým programem Scia Engineer 2017.1 a výsledky jsou průběžně ověřovány ručním výpočtem. Celá konstrukce byla vyšetřována ve 3D.Podrobným rozborem celé konstrukce včetně možných deformací a dotvarování bylo například v průběhu realizace provedeno nadvýšení bednění v místě vykonzolované špičky desky. Po odbednění se deska dotvarovala do přesného tvaru.Spodní líc střešní desky, který je z betonu v pohledové kvalitě (třída PB3), je v krycí vrstvě konstrukčně vyztužen sítěmi ∅ 6 / 150 × 150 mm pro eliminaci smrštění.

Zahradně-architektonické řešení

Důležitou součástí celého řešeného prostoru je práce se zelení. Podél nově prodloužené Biskupské ulice je v zeleném pásu vysazeno stromořadí dvanáct javorů Acer campestre ‚Elegant‘, které byly zvoleny s ohledem na limitní prostor pro velikosti korun stromů vzhledem k intenzitě a druhu dopravy v místě. Na exponovaná nároží jsou navrženy celkem tři duby v kultivaru s menší korunou a nižším vzrůstem, které doplňují ponechaný stávající letitý dub. Podrost výše zmíněných stromů je tvořen extenzivní trvalkovou partií, jejíž skladba vychází z ověřených směsí urče­ných do městského prostředí. Podél Kotíkovy ulice je doplněno původní přiléhající stromořadí s šesti střemchami Prunus padus ‚Watereri‘. Významným kompozičním záměrem stavby terminálu je, jak bylo uvedeno výše, umístění stromu přímo do kruhového otvoru zastřešení na jeho severním rohu. Jde o jinan dvoulaločný se sloupovitou korunou – Ginkgo biloba ‚Princeton Sentry‘.Vzhledem k různorodým navážkám a situování stromů ve zpevněných plochách nebo v jejich bezprostřední blízkosti bylo zvoleno řešení nosných strukturálních substrátů, kdy se po dokončení hrubých terénních úprav a před započetím realizace zpevněných ploch vytvořily díky výměně materiálu pro stromy odpovídající prokořenitelné prostory.

Spoluautoři: Ing. arch. Kryštof Kreisinger, Ing. arch. Jakub Chobotský, Ing. Jan Pavliš