Technické řešení mostů a komunikací v ulici Libeňský most v Praze 7 a 8

Ulice Libeňský most spojuje městské části Prahu 7 – Holešovice od Jankovcovy ulice a Prahu 8 – Libeň, kde končí křižovatkou Palmovka. V ulici je veden obousměrně automobilový provoz s možností propojení automobilové dopravy na spodní úroveň Libeňského ostrova a podjezd Voctářovou ulicí, přičemž oba směry jsou od sebe vzájemně odděleny středním tramvajovým pásem.

 

Ulici tvoří komplex mostů, které převádějí městskou komunikaci přes Vltavu, ulici Voctářovu, obslužné komunikace na Libeňský ostrov, dále přes komunikace a prostory Českých přístavů, a.s., a bývalou vlečku ČD. Mostní objekty byly postaveny v letech 1924 až 1928. Výstavbu Libeňského mostu tehdy urychlil projekt regulace Manin, kdy se na rozhraní druhé čtvrtiny

20. století realizovalo přeložení vltavského meandru západním směrem, současně s modernizací libeňského přístavu i úpravami vltavských břehů a starého řečiště v Karlíně a Libni, včetně zasypání slepých ramen a zrušení několika karlínských ostrůvků. Zmíněná regulace vytvořila příznivé okolnosti pro výstavbu nového mostu na místě původního, dřevěného. Byl tak postaven poslední kloubový most z prostého betonu podle návrhu známého projektanta Ing. Františka Mencla. Využilo se zakládání všech pilířů hlavního mostu v otevřených stavebních jamách, mnohonásobné užití mostní skruže a zpracování výborné říční směsi písku a štěrku z řečiště přímo do stavby. Nadbytek výkopového materiálu přispěl i k tomu, že byla navržena přesypaná mostní konstrukce.

 

Celé přemostění se skládá ze tří samostatných částí. Nejdelší je souvislé přemostění nového říčního koryta Vltavy na rozhraní holešovické a libeňské části. Má pět klenbových polí o světlostech 28,0 + 38,5 + 2 × 42,8 + + 38,5 m. K němu se druží na obou předmostích rámové trámové železobetonové konstrukce vedoucí nad kolejištěm přístavu a příjezdovými silnicemi Bubenského nábřeží a na straně nového ostrova na Maninách. Jde celkem o osm polí nestejného rozpětí, z nichž největší je 14,82 m. Rámové konstrukce zasahují až nad krajní mostní klenby. Dále pokračuje dvoupolová rámová železobetonová konstrukce, která plní funkci inundačního mostu. Pro přímé propojení Rohanského a Libeňského ostrova pod ulicí Libeňský most byl vybudován klenbový most o světlosti pouze 6,20 m. Délka klenby je 33 m.

 

Pro spojení komunikací z Libeňského mostu na Libeňský ostrov byl vybudován jednopolový rámový most. Obdobná úprava jako u hlavního mostu přes Vltavu je i na libeňské straně přemostění dnes slepého ramena, zbylého z původního řečiště. Most je kratší, tvořený jen jednou klenbou, zato v celém komplexu mostů s největší světlostí, a to 48,0 m. K němu přiléhá z obou stran opět sestava rámových konstrukcí, z nichž krajní jsou o klenbu opřeny. Pro přemostění Voctářovy ulice byl vybudován původně dvoupolový trámový železobetonový most. S regulací dopravy bylo nutno vybudovat v roce 1970 most o větším rozpětí. Levé pole mostu bylo proto zasypáno, byl přestavěn střední pilíř na opěru, druhé pole bylo zbouráno, byla postavena nová opěra a mostovka byla realizována z patnácti I nosníků Ševčík dl. 21,5 m. (Viz podélný řez mostem v článku Libeňský most v časopise Stavebnictví 12/2016, str. 54–55.)

 

Stavba starých mostů (mimo most přes Voctářovu ulici) působí stylově jednotně, svůj díl plní i mohutná schodiště vyložená konzolami z krajních kleneb. Záměr využít pobřežní plochy v mostních konstrukcích jako hygienická zařízení nebo dílny a sklady se vzhledem k silnému vandalizmu v této málo navštěvované lokalitě neosvědčil. Je tedy reálné jenom dopravní využití, a to pouze ulice Libeňský most ke sjízdné rampě k Libeňskému ostrovu a od severní nájezdové rampy do Voctářovy ulice. Dále slouží ulice pouze jako parkovací plocha. Křižovatka Palmovka je pro automobily uzavřena (je na ní pouze tramvajový provoz).

 

Libeňský most je komunikace celkové šířky 14,5 m (dva jízdní pruhy a tramvajová trať na panelech ve středním pásu v úrovni komunikace). Oboustranné chodníky mají každý šířku 3,25 m. Kryt vozovky je z asfaltového betonu, chodníky mají povrch z litého asfaltu, tramvajové těleso je realizováno z BKV panelů. Celková šířka tělesa činí 21 m. Svou šířkou nad 20 m tak zahájil Libeňský most éru novodobých mostů. Vymanil se z dosavadního obecně platného a užívaného šířkového uspořádání v Praze.

 

Označení jednotlivých mostních konstrukcí je dvojího typu. Pro správce je značení podle níže uvedeného seznamu, podle dochované historické dokumentace je značení uvedeno v závorce. Mostní objekty jsou označeny takto.

■ Obj. ev. č. V-009 (2001 – obj. A, obj. I–VI, obj. D, 2002 – obj. kl 1–5, 2003 – obj. B, obj. C) – hlavní most přes Vltavu tvořený pěti přesypanými klenbami přes samotný tok řeky a na obou březích navazujícími železobetonovými rámy.

■ Obj. ev. č. X-653 (2004 – obj. E, obj. F) – most tvořený rámem o dvou polích.

■ Obj. ev. č. X-670 (obj. G) – železobetonová klenba.

■ Obj. ev. č. X-654 (2005 – obj. H) – rám o jednom poli (průjezd k autobazarům).

■ Obj. ev. č. X-656 (2006 – obj. K, 2007 – obj. KL6, 2008 – obj. L, obj. M–N) – obloukový most včetně krajních rámových částí.

■ Obj. ev. č. X-655 (2009 – obj. O) – nadjezd Voctářova.

V roce 2002 byl most postižen rozsáhlou povodní a tato skutečnost značně ovlivnila vývoj přestavby konstrukcí v daném území. Libeňský most byl zatopen až do úrovně kleneb a tím došlo k požadavku na řešení:

■ snížit terén v oblasti mostu;

■ postavit protipovodňové stěny;

■ otevřít prostor v oblasti Libeňského ostrova pro možnost propuštění povodňové vlny.

 

V roce 2003 Technická správa komunikací (TSK hl. m. Prahy) zadala firmě PRAGOPROJEKT, a.s., aby vyřešila rekonstrukci ulice Libeňský most, a to včetně mostních objektů.

 

Vzhledem k čerstvým zkušenostem z povodně 2002 bylo navrhované řešení projednáváno za účasti povodňové komise a hledalo se co nejspolehlivější řešení k ochraně území Libně a Karlína, aby se situace z roku 2002 neopakovala. Současně s řešením ulice Libeňský most se aktualizovaly povodňové modely, které zohledňovaly stávající stav území a řešily nutnou stavbu protipovodňových opatření pro ochranu území.

 

Současně se řešila i změna územního plánu Prahy, kde ve změně 0720 bylo, podle architektonické studie a výhledové intenzity dopravy, navrženo rozšíření ulice Libeňský most na celkovou šířku 26 m s dopravním řešením, v němž se napojuje vyústění tunelu ve Voctářově ulici a objevuje se nový proplachovací kanál na Libeňský ostrov.

Pod rozší řeným tělesem ulice Libeňský most byla rovněž umístěna nová retenční nádrž a nové předčisticí zařízení s uzavřeným proplachovacím kanálem. Předmětná stavba byla rovněž koordinována se záměrem rekonstrukce tramvajové trati v úseku Komunardů – Palmovka, včetně rekonstrukce trakčního vedení a změny jeho napájení. Tato uvedená fakta směrovala řešení projektu pro ulici Libeňský most. Na jaře roku 2003 provedla firma Pontex, spol. s r.o., na objednávku TSK diagnostický průzkum a výpočet zatížitelnosti stávajících konstrukcí. Výsledek je silně pesimistický.

Rovněž byl prověřen stav podvodních částí podpěr a záhozů mostu. V rámci zakázky na diagnostiku podvodních částí mostu a záhozů podpěr byly prozkoumány všechny pražské mosty klenoucí se přes Vltavu. Podvodní průzkum provedla firma AQIS – Václav Jelen a Záchranná potápěčská služba ČR.

 

Při zohlednění výhledové prognózy dopravy v ulici Libeňský most a okolí lze konstatovat, že stávající mostní konstrukce nesplňují požadavky zatížitelnosti pro zatěžovací třídu A.

 

Celý článek naleznete v archivu čísel 03/2017.