Stavby na bázi lehkých dřevěných panelů
Stavby na bázi lehkých dřevěných panelů jsou součástí nabídky objektů bytové a občanské vybavenosti všech stavebních trhů Evropy. Přesto Evropa v této výstavbě nedosahuje tak vysokých podílů, jako severní Amerika, ať je to USA nebo Kanada. Je nutné si uvědomit, že tyto stavební trhy nelze srovnávat a že pro naši úvahu je nutné se zabývat stavebním trhem Evropy a podílem těchto staveb v ČR.
Na žádném evropském trhu nedominují stavby realizované uvedenou technologií. Důvodem je zakořeněná tradice i vyšší ceny staveb na bázi dřeva, do nichž se promítají vyšší kvalitativní vlastnosti měrné jednotky obvodové stěny nebo panelu. Bohužel investoři logicky upřednostňují cenu a na druhém místě až parametry. Nedoceňují, že měrná jednotka panelu lehké prefabrikace na bázi dřeva má v sobě zakódovány vyšší energetické parametry, jsou použity ekologické materiály vysoké kvality, je vytvářen stavební systém o vysokém podílu kvalitního detailu, což dnes obecné stavebnictví postrádá, a že je součástí systému trvale udržitelného stavebnictví s jednoduchým systémem oprav a rekonstrukcí, až po konečnou likvidaci při ukončení životního cyklu.
Pozice technologií na bázi dřeva na evropských stavebních trzích
V evropském poválečném stavebnictví se stavby na bázi dřeva rozvíjely jen v severských krajinách a pak v totálně zdevastovaném Německu, kde vysoká stavební výroba zejména v bytové výstavbě přála všem technologiím. Koncem šedesátých let se významní evropští výrobci pomalu rozhlíželi po nových trzích, zejména východních, kde mohli alespoň realizovat transfer technologií. Významný rozvoj technologií na bázi dřeva nastal během první a druhé ropné krize. Státy poskytovaly výrazné dotace do výstavby energeticky méně náročných objektů a technologie na bázi dřeva se nejrychleji přizpůsobily požadavkům trhu. Zdicí technologie se pochopitelně vyvíjely také a v tomto střetu pak technologie lehké prefabrikace zvyšovaly své kvalitativní parametry cestou použití kvalitních materiálů a technologických inovací s cílem vytvořit stavební systém absolutní dokonalosti. To ovšem postupně vedlo ke zvyšování konečné ceny, až se dospělo do současného stádia, kdy podíl na evropských stavebních trzích stagnuje, nebo i klesá a poptávka se přesouvá na zdicí ?levnější? technologie. Současná situace totálního rozpadu trhu montovaných domů v Německu to jenom potvrzuje.
Zvýšení DPH a absence účelových dotací zapříčinila pokles poptávky, kterou v důsledku odnesla technologie se všemi možnými kvalitativními parametry. Evropská uskupení výrobců montovaných domů čelí této situaci společnými marketingovými akcemi. Zdůrazňují se garantované parametry staveb, provádí se nadstandardní certifikace výrobců. Pracovníci ve vývoji předkládají řešení, jak dosáhnout touto technologií vysokých energetických parametrů (až tzv. ?pasivních domů?), ale výstavba takových domů zůstává na mizivých číslech. I průnik do velké výstavby vícebytových domů naráží na neochotu investorů akceptovat deklarované parametry na úkor ceny.
Jaká je tedy aktuální pozice technologií na bázi dřeva na evropských stavebních trzích? Podíl těchto staveb ve Velké Británii a Irsku představuje více než 20 %. Nejzajímavějším trhem je stavební trh Skotska, kde podíl této technologie je 80 %. Je to dáno důslednou energetickou politikou a v Irsku též vysokým počtem ročně postavených bytů. Při 4,2 mil. obyvatel vloni dokončili 86 000 bytů převážně v malé výstavbě. Rakousko mělo v loňském roce podíl 37,5 %, naproti tomu Německo pouhých 14,1 %. Pokles v Německu byl zapříčiněn i ukončením různých dotačních pobídek. Přesto si některé německé regiony nadále zachovávají vysoký podíl této výstavby (např. Essen, Baden Würtenberg 22 %). Švýcarsko si drží podíl přes dvacet procent - 21,3 %. Trhy s největším potenciálem se dnes nacházejí na východě. Rozvoj bytové výstavby čeká na vytvoření finančního produktu blízkého hypotečnímu úvěru. Technologie na bázi dřeva zejména rychlostí výstavby zde významně osloví trh.
Pozice technologií na bázi dřeva na českém trhu
Česká republika očekává v letošním roce výstavbu kolem dvou tisíc staveb, což by mohlo představovat dvou až tříprocentní podíl na trhu. Ani současný stavební boom nevedl k výraznějšímu růstu. Jistý optimzmus ovšem může zavládnout na základě meziročního srovnání, neboť před pěti lety se v ČR postavilo pouhých 200 budov. Sousední Rakousko mělo v roce 1970 celkem 400 montovaných domů na bázi lehké prefabrikace dřeva, v roce 1980 téměř 1800 a letos již v Rakousku stojí 5610 takových domů. Čeští výrobci nechtějí nic ponechat náhodě. V ČR probíhají marketingové akce, které sdružují dřevařský a stavební sektor s cílem podpořit vyšší podíl dřeva ve stavebnictví. Připravuje se druhý ročník soutěže architektů ?Dřevěný dům?, která ukázala ve svém prvním ročníku na velký zájem zejména mladé generace architektů. Dokud se ale neoptimalizuje cena produktu s poptávkovou cenou trhu, nelze očekávat masivní nasazení těchto technologií v bytové výstavbě. To je v současnosti úkolem vývoje a výzkumu, firem a jejich marketingu i nevládních sdružení příslušných firem. Velkým zkušebním testem schopností obstát ve složitých podmínkách trhu budou příští roky, pokud dojde ke zvýšení DPH. Rozhodující bude konečná cena. A ta rozhodne, kdo uspěje.