Statistika: bytová výstavba 2005

Zahajování nových bytů

Z celkového počtu zahájených bytů tvořily 33 % byty v nových bytových domech. Tento podíl ve srovnání s rokem 2004 vzrostl o 14,1 %. Zastoupení nových rodinných domů v zahajované bytové výstavbě v posledních letech kolísá kolem hranice 40 % a v roce 2005 dosáhlo 43,5 %. Podíl bytů zahájených formou nástaveb a přístaveb k rodinným domům má v posledních třech letech klesající tendenci. V roce 2005 činil už pouhých 7,8 %. Počet zahájených nástavbových a přístavbových bytů v bytových domech oproti roku 2004 klesl a činí 5,2 % (v roce 2004 to bylo 6,1 %). Pokles podílu na zahájené výstavbě bytů byl v kategorii bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách, u bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech. U bytů vzniklých v nebytových stavbách (budovách) došlo k mírnému vzestupu o 3,1 %.
V územním členění se dlouhodobě nejvíce bytů staví v okolí velkých měst, zejména v okolí Prahy a ve Středočeském kraji. V roce 2005 zde byla zahájena výstavba 17 689 bytů. Nejméně bytů bylo zahájeno v kraji Libereckém a Karlovarském. V poměru k počtu obyvatel se začalo stavět nejméně bytů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Struktura počtu zahájených bytů

Rozestavěnost v bytové výstavbě

Rozestavěnost zůstává jedinou fází bytové výstavby, která od svého minima v roce 1994 zaznamenává neustálý nárůst. V roce 2005 bylo v České republice rozestavěno 155 202 bytů, což znamenalo 15,2 bytů na 1000 obyvatel. Proti roku 1994 se počet rozestavěných bytů zvýšil 2,5krát. Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. Z celkového počtu 155 202 bytů rozestavěných koncem roku 2005 připadal největší podíl 48,0 % na novostavby rodinných domů, 19,7 % bytů bylo rozestavěno formou nástaveb a přístaveb k rodinným domům. Podíl rozestavěnosti byl ke konci roku 2005 nejvyšší ve Středočeském kraji (19,6 %) a nejnižší v Libereckém (3,6 %) a Karlovarském kraji (2,5 %).

Dokončené byty

V průběhu roku 2005 bylo dokončeno 32 863 bytů a jejich počet byl meziročně vyšší o 1,8 %. Tento počet je srovnatelný s dokončenou výstavbou 31 509 bytů v roce 1993, a představuje tak další etapu oživení bytové výstavby.

Velikost dokončených bytů se liší v závislosti na charakteru stavby. U rodinných domů převažují byty 5+1, zatímco v bytových domech převládají byty dvoupokojové. Počet pokojů na jeden byt mírně roste.
Velikost obytné a užitné plochy dokončených bytů v průběhu let kolísala v závislosti na struktuře dokončených bytových objektů. V roce 2005 byla průměrná obytná plocha jednoho bytu 70,3 m2 a průměrná užitné plocha 100,7 m2. Při výstavbě rodinných domů je obytná plocha téměř dvojnásobná proti bytům v bytových domech (98,1 m2 ku 50,4 m2). Nejmenší byty se staví v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech (26,5 m2).

Technická vybavenost bytů se rok od roku zlepšuje. Vybavenost elektřinou a dodávkou vody se považuje za 100% a nesleduje se. Ve všech formách bytové výstavby rostl podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou jako důsledek pokračující plynofikace. Bez přívodu plynu bylo v roce 2005 dokončeno pouze 34 % bytů. Více než polovina nových rodinných domů byla napojena na kanalizační síť (63,2 %). Vlastní čističku odpadních vod mělo 10 % rodinných domů. Vytápění u rodinných domů bylo z 92,4 % řešeno centrálně. Z bytových domů jich bylo vytápěno centrálně 37,6 % a dálkově 45,4 %.
Ze stavebních materiálů převažovala zděná výstavba - 81,4 % bytů bylo postaveno z cihel a tvárnic. U rodinných domů je to 93,6 %, u bytových domů 63,8 %. Pokleslo používání montovaných konstrukcí ve výstavbě, a to zvláště u bytových domů z 22,5 % v roce 1997 na 6,2 % v roce 2005. Přetrvává nízký podíl dřevěných konstrukcí (1,7 %).
Velikost stavebních pozemků rodinných domů v průběhu let trvale rostla. Průměrná plocha jednoho stavebního pozemku se zvýšila z 887,6 m2 v roce 1997 na 1131,8 m2 v roce 2005. Větší stavební pozemky jsou v menších obcích s počtem do 5000 obyvatel (průměr až 1200 m2). Velikost zastavěné plochy stagnuje, a to rovnoměrně podle velikosti obcí i podle krajů. Průměrná zastavěná plocha jednoho rodinného domu se pohybuje kolem 140-150 m2; v roce 2005 to bylo 139,9 m2 na 1 rodinný dům.

Bytová výstavba podle krajů a obcí

V roce 2005 se relativně nejvíce stavělo v Praze a v jejím zázemí, ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, nejméně v Olomouckém a Ústeckém kraji. Pokračoval trend zahájený v druhé polovině devadesátých let, kdy se začala významněji uplatňovat tzv. suburbanizace, tedy směřování bytové výstavby do zázemí větších měst. Naopak průmyslové regiony severních a severozápadních Čech vykazují nejnižší hodnoty v intenzitě bytové výstavby.

Pořizovací hodnota bytů

Nejdůležitější kvalitativní charakteristikou dokončených bytů je pořizovací hodnota, která je udávána za celou stavbu.
Jelikož údaj o průměrné pořizovací hodnotě jednoho bytu zastírá rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých bytů či domů, je pro posouzení vývoje cen výstavby objektivnější přepočítat celkovou pořizovací hodnotu na plošnou, popř. objemovou jednotku nového bytu. Pořizovací hodnota za 1 m3 kubatury, která je důležitým ekonomickým ukazatelem pro stavebníky, rostla od roku 1997 ještě rychleji než průměrné náklady na pořízení jednoho bytu. Během osmi let se u rodinných domů ukazatel zvýšil o 40,7 %. V roce 2005 byla cena za 1 m3 3496 Kč. Podstatně menší, avšak rovněž plynulé tempo zaznamenává nárůst cen za 1 m2 obytné plochy (o 21 % na 27 942 Kč) a za 1 m2 užitné plochy bytů (o 33,3 % na 18 800 Kč).